Rubrika: Recenze Stránka 1 z 22

Historický exkurz do rašelinišť patriarchátu

Vilém Kubáč

Tokarczuková, Olga. Empusion.
Z polského originálu
Empuzjon (2022) přeložil Petr Vidlák.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 367 stran.

 

Loni vydanou prózu Empusion polské nobelistky Olgy Tokarczuk můžeme žánrově označit za postmoderní historický román s prvky magického realismu, thrilleru či, jak se uvádí v podtitulu, „přírodně-léčivého hororu“. Samotná kniha má okouzlující vizuální podobu, za kterou stojí polská výtvarnice Joanna Concejo. Text doprovázejí dobové pohlednice, známky či archiválie. Tento obrazový materiál zdařile dotváří atmosféru doby i místa: ocitáme se v roce 1913 v příhraniční německé (dnes polské) lázeňské vesnici Görbersdorf (Sokołowsko),

Nechat se nahlodat

Alžběta Mixová

Martínez, Layla. Červotoč.
Ze španělského originálu
Carcoma (2021) přeložila Blanka Stárková.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 128 stran.

 

„Když jsem překročila práh, dům se na mě vrhnul.“ (9) Už po přečtení úvodní věty románové prvotiny španělské spisovatelky Layly Martínez je jasné, že půjde o neobyčejnou knihu, ve které realita nechává dveře dokořán snovým prvkům. Kde věc uschováte do zásuvky prádelníku, aniž si můžete si být jistí, že ji tam zase najdete. Kde se velké hrnce hodí stejně tak na zabijačku jako pro zbloudilé nebožtíky.

Dětské rty chutnají po vemenech, krvi a Bohu

Valentýna Žišková

Rijneveld, Lucas. Ty moje skvostné zvířátko.
Z nizozemského originálu
Mijn lieve gunsteling (2020) přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 271 stran.

 

V nakladatelství Argo letos vyšel druhý román předního nizozemského spisovatele Lucase Rijnevelda (* 1991) Ty moje skvostné zvířátko. Autorovo jméno na mezinárodní scéně silně zarezonovalo již v roce 2020, kdy anglický překlad jeho debutu S večerem přichází tíseň (2018, č. 2021) získal Mezinárodní Bookerovu cenu. Obě knihy spolu skrze nápadné podobnosti v dějích vstupují do jakéhosi dialogu,

Jiskra aneb Vzpomínky na budoucnost

Alžběta Ambrožová

Boström Knausgård, Linda. Jiskra.
Ze švédského originálu
Oktoberbarn (2019) přeložila Romana Švachová.
1. vydání. Praha: NLN, 2023. 143 stran.

 

„Prosím tě, aby ses nerozpomínala na víc, než zrovna zvládneš unést,“ (34) vyzývá ošetřovatelka Marie vypravěčku Jiskry, pacientku psychiatrického oddělení, která zde v rozmezí pěti let opakovaně podstoupila léčbu elektrošoky, nechvalně známou svými devastujícími účinky na paměť. Linda Boström Knausgård navazuje na linii autorů a autorek pojednávajících o leckdy mrazivé realitě pobytu v léčebně, od Antonina Artauda přes Leonoru Carrington, Kena Keseyho,

Žena na druhou

Olga Pavlova

Vasjakinová, Oksana. Rána.
Z ruského originálu
Rana (2021) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Maraton, 2023. 248 stran.

 

Rána je prozaický debut ruské básnířky Oksany Vasjakiny. Kniha se hned po vydání stala nepřehlédnutelnou literární událostí, zvítězila ve dvou kategoriích celostátní ceny NOS (Nová slovesnost), avšak nyní se nachází na seznamu zakázaných děl. Příběh jedné odvážné publikace připomíná osud mnoha jiných titulů, které kdysi v Sovětském svazu a nově i v Putinově říši podléhají cenzuře. Nové ruské čtenářstvo se tak k textu Oksany Vasjakiny dostane především přes online platformy.

Odstup od truchlení

Dan Maršálek

Bomannová, Anne Cathrine. Modré tóny.
Z dánského originálu
Blå toner (2021) přeložila Lada Halounová.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 256 stran.

 

V úvodní scéně románu Modré tóny sledujeme jednu z hlavních hrdinek (Elisabeth), jak si postupně uvědomuje zdrcující zprávu, že její malý syn zemřel. Působí přitom nesoustředěně, ale po komunikačním nedorozumění s nemocniční sestrou se přece jen odchází rozloučit. „(…) věděla jen, že tohle je to nejhorší, co ji v životě potkalo, cosi zcela nepředstavitelného.“ (10) Už na těchto prvních stránkách se objevují některé typické rysy románu: V jeho popředí stojí dialogy,

Hořké mléko

Klára Soukupová

Ikstena, Nora. Mateřské mléko.
Z lotyšského originálu
Mātes piens (2015) přeložila Anna Sedláčková.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 192 stran.

 

Lotyšská spisovatelka Nora Ikstena zasadila svou novelu do druhé poloviny 20. století, kdy se tato pobaltská země stala součástí Sovětského svazu. Trojice ženských postav představuje různé vyrovnávání se s totalitním režimem: babička zastupuje přizpůsobení a snahu zapomenout; matka vzdor a porážku; dcera naději. Sebedestruktivní matka je obklopena babičkou a dcerou, které se o ni starají – mateřské role se tak obracejí a zvýrazňuje se i mezigenerační pouto.

O sebenalézání v prostoru

Klára Witzany Hutková

Lahiri, Jhumpa. Kde zrovna jsem.
Z italského originálu
Dove mi trovo (2018) přeložila Alice Flemrová.
1. vydání. Praha: Argo, 2023. 152 stran.

 

Jhumpa (oficiálně Nilandžana Sudešna) Lahiri se narodila v roce 1967 v Londýně do rodiny indických imigrantů a od tří let vyrůstala ve státě Rhode Island v USA. Studovala na Kolumbijské a poté Bostonské univerzitě, kde absolvovala několik oborů: anglický jazyk a literaturu, tvůrčí psaní a komparatistiku. Na Bostonské univerzitě pak získala i doktorský titul v oblasti renesančních studií. První sbírku povídek Lahiri vydala v roce 1999 a o rok později za ni získala Pulitzerovu cenu.

Odplouvání snů

Klára Soukupová

Woolfová, Virginia. Plavba.
Z anglického originálu
The Voyage Out (1915) přeložila Zuzana Mayerová.
1. vydání. Praha: Odeon, 2023. 488 stran.

 

Překladatelka Zuzana Mayerová po povídkách (vyšly v souborech Smyčcový kvartet, č. 1982; Strašidelný dům, č. 2006) a románu Roky (1937, č. 2021), za nějž získala Cenu Josefa Jungmanna, přeložila další dílo Virginie Woolf – její první román Plavba (1915), v němž manželé Ambroseovi odjíždějí na zimu z Londýna do Jižní Ameriky a berou s sebou do horské vily i svou neteř Rachel.

Hranice lásky

Kateřina Bártková

Rabinjanová, Dorit. Všechny řeky.
Z hebrejského originálu
Gader chaja (2014) přeložila Lenka Bukovská.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 320 stran.

 

Na román Všechny řeky izraelské autorky Dorit Rabinjan láká nakladatelství slovy jako „kontroverzní“, „bestseller“ nebo „ohrožení svobody slova“. Zadní strana obálky dále informuje, že kniha byla izraelským ministerstvem vyřazena ze seznamu četby pro střední školy, a já začínám očekávat, že v ruce třímám politicky nabité čtivo, které otřese mým vnímáním izraelsko-palestinského konfliktu…

Děj se odehrává v New Yorku v době po teroristických útocích v roce 2001.