Rubrika: Recenze Stránka 1 z 24

Zavřít pravdu za dveře

Barbora Vacková

Besson, Philippe. Nech těch lží.
Z francouzského originálu Arrête avec tes mensonges (2017) přeložila Markéta Krušinová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 157 stran.

 

Vše začalo jedním letmým zahlédnutím. Mladý muž v hotelové hale mizí v davu kolem něj – tento výjev stačil, aby se mysl ponořila do dávných vzpomínek na čas plný touhy, vášně, ale také strachu a samoty. Zatím poslední přeložený román Philippa Bessona nás zavádí do Francie osmdesátých let, do jednoho konkrétního malého města a jednoho konkrétního období autorova mládí.

Stínohra z fjordu

Klára Soukupová

Fosse, Jon. To je Ales.
Z norského originálu
Det er Ales (2004) přeložil Ondřej Vimr.
1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2024. 88 stran.

 

Po dvaceti letech od vydání v norštině vychází český překlad novely Jona Fosseho To je Ales, iniciovaný pravděpodobně Nobelovou cenou za literaturu, již autor získal v roce 2023. V jádru příběhu stojí žena vzpomínající na svého muže, který kdysi zmizel na moři. Fosse svým specifickým stylem zachycuje cykličnost a repetitivnost myšlenek, které se popírají navzájem, při tom se upřesňují a posouvají od tématu k tématu.

Štěstí přeje připraveným

Barbora Svobodová

Zink, Rui. Instalace strachu.
Z portugalského originálu
A Instalação do Medo (2012) přeložila Martina Čáslavská.
1. vydání. Praha: Bourdon, 2024. 182 stran.

 

Letošním čestným hostem veletrhu Svět knihy bylo Portugalsko a do Čech zavítal také autor recenzované knihy: Rui Zink. Jeho doposud jediná přeložená kniha byla vydaná nakladatelstvím Bourdon v překladu Martiny Čáslavské, která v roce 2015 dostala za překlad úryvku Cenu Hieronymitae Pragenses (dnes Cena Pavly Lidmilové). O jazykovou redakci se postarala Šárka Grauová a text románu doplňuje obsáhlý úvod Karoliny Válové a poznámka samotného autora,

Andorrská krajina mlčení

Olga Pavlova

Villaró, Albert. Pruská modř.
Z katalánského originálu
Blau de Prússia (2006) přeložil Michal Brabec.
1. vydání. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, 2024. 336 stran.

 

Spisovatel a novinář Albert Villaró (* 1964), jehož tvorba zůstává v České republice stále poměrně neznámá, patří mezi významné andorrské autory a přední představitele současné katalánsky psané prózy. Velký ohlas získala knižní série případů policejního vyšetřovatele Andreua Boixe, do níž patří i Blau de Prússia (Pruská modř, 2006, č. 2024). Podobně jako v jiných svých textech zde Villaró propojuje detektivní žánr,

Bráchové v ulicích Osla

Klára Soukupová

Lovrenski, Oliver. Když nám bylo míň.
Z norského originálu
Da vi var yngre (2023) přeložil Václav Křenek.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 248 stran.

 

Debut tehdy devatenáctiletého Olivera Lovrenského Když nám bylo míň v roce 2023 získal Cenu norských knihkupců a už o rok později vyšel v nakladatelství Paseka v invenčním českém překladu Václava Křenka. Lovrenski v postavě Ivora a jeho náctiletých kamarádů Marca a Arjana vykresluje generaci dětí přistěhovalců, kteří do Osla přišli v sedmdesátých letech z různých koutů světa – v jejich případě z Chorvatska,

Bažiny a hurikány texaských rodin

Klára Soukupová

Karrová, Mary. Klub lhářů.
Z anglického originálu
The Liars’ Club (1995) přeložil Josef Moník.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 357 stran.

 

Klub lhářů básnířky a esejistky Mary Karr vyšel v roce 1995 a spolu s dalšími dvěma vzpomínkovými texty (Cherry, 2000; Lit, 2009) tvoří volnou trilogii. Kniha se stala slavnou a čtenářsky oblíbenou především kvůli otevřenému popisu dětství v jihovýchodním Texasu v rodině s milujícími, ale komplikovanými rodiči se vstřícným vztahem k alkoholu. Vystihla tak pravděpodobně atmosféru vícera domácností s občasným násilím,

Vzpomínky na současnost

Dominika Tesařová

Juan Gabriel, Vásquez. Ohlížení.
Ze španělského originálu
Volver la vista atrás (2020) přeložila Anežka Charvátová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 363 stran.

 

Román Ohlížení přináší českým čtenářům možnost poznat a pochopit historii Kolumbie, a to především osmdesátých a devadesátých let minulého století. Získal prestižní Cenu Maria Vargase Llosy a jeho překladu se ujala Anežka Charvátová, jež měla na starosti i autorova dvě předchozí díla Hluk padajících věcí (2015) a Reputace (2017). Vásquez zůstává i nadále věrný biografickému žánru a zasazení děje primárně do Kolumbie,

Binetovy vyčpělé hry

Míla Janišová

Binet, Laurent. Perspektivy.
Z francouzského originálu
Les Perspective(s) (2023) přeložila Michala Marková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 232 stran.

 

Laurent Binet patří už od vydání překladu svého prvního románu HHhH (2010) k miláčkům českého čtenářstva, jeho díla se objevují na trhu jen s mírným zpožděním oproti francouzským originálům. Jeho fanoušky a fanynky přitahuje mimo jiné autorův obvykle neotřelý a subverzivní pohled na dějiny spojený s čtivostí. V roce 2024 přineslo nakladatelství Argo nejnovější román Perspektivy, kde podobně jako v předchozích knihách Binet rozehrává historickou a žánrovou hru.

Psaní jako svědectví a pomsta

 

Olga Pavlova

Arenas, Reinaldo. Barva léta.
Ze španělského originálu
El color del verano (1991) přeložil Jiří Holub.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 560 stran.

 

Kubánský spisovatel Reinaldo Arenas strávil poslední desetiletí života ve Spojených státech. Ve svých knihách explicitně, groteskně a s velkou dávkou sebeironie popisuje život na Kubě, vlastní uvěznění, útěk a život v USA. Z jeho rozsáhlého díla v češtině vyšly doposud knihy Než se setmí (1992, č. 1994) a Vrátný (1987, č. 2006) v překladu Anežky Charvátové.

Všechno bychom si řekli, ale neuděláme to

Adéla Bílková

Hermann, Judith. Všechno bychom si řekli.
Z německého originálu
Wir hätten uns alles gesagt (2023) přeložil Petr Štědroň.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2024. 186 stran.

 

„(…) stěny chodby se rozpustí a promění v cosi vazkého, fluorejskujícího, schody se začnou pohybovat a vzdalovat od sebe. Nic takového však nenastalo. Prostě jsem přešla práh, sešla po schodišti dolů, vyšla v zimním poledni na ulici. A už se nikdy nevrátila.“ (54) Tak a podobně se německá autorka Judith Hermann (* 1970) ve svém nejnovějším románu Všechno bychom si řekli pokouší o vyvolání pocitu autenticity.