Rubrika: Recenze Stránka 1 z 22

Zavřené česno

Klára Soukupová

Kurkov, Andrej. Šedé včely.
Z ruského originálu
Seryje pčely (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 368 stran.

 

Hlavním hrdinou novely Šedé včely z roku 2018 je včelař z doněcké oblasti Sergej Sergejič, jenž jako jeden z mála zůstal ve vesnici, kolem níž se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty. Kniha zachycuje realitu východní Ukrajiny, jejíž obyvatelé mluví povětšinou rusky a leckdy lavírují mezi několika stranami: „Já mám v občance napsaný Sergij Sergijovič, ale jinak jsem Sergej Sergejič.“ (37) Hrdina se považuje za Ukrajince,

Vzorce podle Kinshasy

Vojtěch Šarše

Bofane, In Koli Jean. Konžská matematika.
Z francouzského originálu
Mathématiques congolaises (2008) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Dauphin, 2023. 342 stran.

 

Konžský spisovatel In Koli Jean Bofane (* 1954) je typickým představitelem druhé generace subsaharských frankofonních autorů. Vyrůstal v diktatuře – v jeho případě nechvalně známého Mobuta Sese Seka –, prošel západním (franko-belgickým) vzdělávacím systémem a píše ve francouzštině, která není jeho mateřským jazykem. Od roku 1993 žije v belgickém hlavním městě, bývalé koloniální metropoli. To vše zásadně formuje jeho tvorbu.

Bofanovy romány reflektují psychické i fyzické utrpení obyčejných Konžanů,

Všechny smrti, vraždy a sebevraždy

Olga Pavlova

Firestone, Shulamith. Dusivá místa.
Z anglického originálu Airless Spaces (1998) přeložila Ester Žantovská.
1. vydání. Praha: tranzit.cz, 2023. 136 stran.

 

Kanadsko-americká autorka Shulamith Firestone (1945–2012) se proslavila publikací The Dialectic of Sex (Dialektika pohlaví, 1970), ve své době základním, ale dnes pozapomenutým dílem druhé vlny feminismu. Zabývala se v něm především dělbou práce při výchově dětí: z nerovného rozdělení těchto povinností podle ní vyplývá hlavní příčina nadvlády mužů, což vede k následnému ekonomickému vykořisťování, rasismu, imperialismu a ekologické nezodpovědnosti.

Klimatická fikce po finsku

Jan-Marek Šík

Itäranta, Emmi. Dopisy měsíčního dne.
Z finského originálu Kuunpäivän kirjeet (2020) přeložil Michal Švec.
1. vydání. Praha: Kniha Zlín, 2024. 332 stran.

 

Je tomu deset let, co v češtině vyšla prvotina finské autorky Emmi Itäranta (* 1976) Strážkyně pramene (2012). Snad to byl právě úspěch tohoto poetického příběhu, v němž hlavní postava ve světě sužovaném suchem pečovala o vodní pramen, snad se jedná pouze o souslednost časovou – od roku 2014 se však u nás začala finská fantastika prosazovat ve větší míře.

Kořeny v nás

Magda Melichová

De l’Horizon, Kim. Kniha krve.
Z německého originálu
Blutbuch (2022) přeložila Jana van Luxemburg.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 336 stran.

 

Začít recenzi Knihy krve je stejně obtížné, jako pokoušet se vměstnat dílo do škatulky žánru, přiřadit mu styl a vítězoslavně rozklíčovat jediné skryté poselství. Na jednu stranu můžeme tvrdit, že Kim de l’Horizon (* 1992) používá text jako způsob, jak přiblížit běžné čtenářské obci zkušenost nebinární osoby, které samotný jazyk klade do cesty překážky, nutí ji přijímat tu či onu roli a vybírat si gender.

Než se Kerouac vydal na cestu

Klára Witzany Hutková

Kerouac, Jack. Maggie Cassidyová.
Z anglického originálu
Maggie Cassidy (1959) přeložila Michala Marková.
2. vydání, v tomto překladu 1. vyd.
Praha: Argo, 2023. 181 stran.

 

S knihami Jacka Kerouaca si spojujeme vedle specifického stylu psaní také záznam divokého životního stylu beatnické generace, poháněné alkoholem v rytmu jazzu a její silné neukotvenosti. Ta se například v autorově nejznámějším románu Na cestě (1957, č. 1978) projevuje složitým hledáním sebe sama a často rozsáhlými přesuny z místa na místo napříč Amerikou. Ženy do maskulinního beatnického prostředí vstupují spíše jako pasivní milostné objekty,

Historický exkurz do rašelinišť patriarchátu

Vilém Kubáč

Tokarczuková, Olga. Empusion.
Z polského originálu
Empuzjon (2022) přeložil Petr Vidlák.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 367 stran.

 

Loni vydanou prózu Empusion polské nobelistky Olgy Tokarczuk můžeme žánrově označit za postmoderní historický román s prvky magického realismu, thrilleru či, jak se uvádí v podtitulu, „přírodně-léčivého hororu“. Samotná kniha má okouzlující vizuální podobu, za kterou stojí polská výtvarnice Joanna Concejo. Text doprovázejí dobové pohlednice, známky či archiválie. Tento obrazový materiál zdařile dotváří atmosféru doby i místa: ocitáme se v roce 1913 v příhraniční německé (dnes polské) lázeňské vesnici Görbersdorf (Sokołowsko),

Nechat se nahlodat

Alžběta Mixová

Martínez, Layla. Červotoč.
Ze španělského originálu
Carcoma (2021) přeložila Blanka Stárková.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 128 stran.

 

„Když jsem překročila práh, dům se na mě vrhnul.“ (9) Už po přečtení úvodní věty románové prvotiny španělské spisovatelky Layly Martínez je jasné, že půjde o neobyčejnou knihu, ve které realita nechává dveře dokořán snovým prvkům. Kde věc uschováte do zásuvky prádelníku, aniž si můžete si být jistí, že ji tam zase najdete. Kde se velké hrnce hodí stejně tak na zabijačku jako pro zbloudilé nebožtíky.

Dětské rty chutnají po vemenech, krvi a Bohu

Valentýna Žišková

Rijneveld, Lucas. Ty moje skvostné zvířátko.
Z nizozemského originálu
Mijn lieve gunsteling (2020) přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 271 stran.

 

V nakladatelství Argo letos vyšel druhý román předního nizozemského spisovatele Lucase Rijnevelda (* 1991) Ty moje skvostné zvířátko. Autorovo jméno na mezinárodní scéně silně zarezonovalo již v roce 2020, kdy anglický překlad jeho debutu S večerem přichází tíseň (2018, č. 2021) získal Mezinárodní Bookerovu cenu. Obě knihy spolu skrze nápadné podobnosti v dějích vstupují do jakéhosi dialogu,

Jiskra aneb Vzpomínky na budoucnost

Alžběta Ambrožová

Boström Knausgård, Linda. Jiskra.
Ze švédského originálu
Oktoberbarn (2019) přeložila Romana Švachová.
1. vydání. Praha: NLN, 2023. 143 stran.

 

„Prosím tě, aby ses nerozpomínala na víc, než zrovna zvládneš unést,“ (34) vyzývá ošetřovatelka Marie vypravěčku Jiskry, pacientku psychiatrického oddělení, která zde v rozmezí pěti let opakovaně podstoupila léčbu elektrošoky, nechvalně známou svými devastujícími účinky na paměť. Linda Boström Knausgård navazuje na linii autorů a autorek pojednávajících o leckdy mrazivé realitě pobytu v léčebně, od Antonina Artauda přes Leonoru Carrington, Kena Keseyho,