Rubrika: Recenze Stránka 1 z 14

Zelené oči andělských střelců

Klára Soukupová

Vallejo, Fernando. Madona zabijáků.
Ze španělského originálu La virgen de los sicarios (1994) přeložil Petr Zavadil.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 144 stran

Všudypřítomnost a všednost násilí, tak jak ho zobrazil v novele z roku 1994 kolumbijský autor Fernando Vallejo (* 1942), působí v poklidné střední Evropě jako něco neskutečného a šokujícího. Madona zabijáků však odráží temné období pouličních válek devadesátých let, kdy byl Medellín hlavní město nenávisti (10) a násilná každodennost běžně obnášela střelbu z motorek, přepadení,

Gondolin – skryté město Středozemě

Michaela Tylová

Tolkien, J. R. R. Pád Gondolinu.
Z anglického originálu The Fall of Gondolin (2018) přeložila Stanislava Menšíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 208 stran.

Ačkoliv se ranější díla J. R. R. Tolkiena jako například Húrinovy děti nemůžou co do obecné oblíbenosti rovnat mnohem známějšímu Hobitovi a Pánu prstenů, rozhodně by neměla zůstávat v pozadí. Stejně jako Silmarillion byla vydána až po spisovatelově smrti Christopherem Tolkienem, který otcovy texty dlouhá léta doplňoval, přepisoval a editoval.

Z Grünwäldchenu do Zeleného Lesíka, z Lindendorfu do Lipova

Michael Alexa

Orłoś, Kazimierz. Děvče ze zápraží.
Z polských originálů
Dziewczyna z ganku, Letnik z mierzei, Bitwa pod Kolnem a Opowieść o drewnianych mostach (2006, 2008, 2001) přeložil Jiří Červenka.
1. vydání. Martínkovice: Opus, 2019. 168 stran.
 

Děvče ze zápraží je druhým výborem z povídkové a novelistické tvorby polského prozaika Kazimierze Orłośe, který vyšel v češtině. První, Smrt cikánského krále, vydalo v roce 2004 nakladatelství Academia a – stejně jako novinku z Opusu – jej pořídil a přeložil Jiří Červenka.

Drsný Enšpígl v drsném světě

Michaela Otterová

Kehlmann, Daniel. Tyll.
Z německého originálu
Tyll (2017) přeložil Michael Půček.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 365 stran.
 

V době, kdy si nejedna útlá próza osobuje označení „román“, člověka vyloženě potěší, když mu nějaká kniha už svým objemem nabízí možnost dlouhodeché četby. Samozřejmě by bylo pošetilé tvrdit, že kvalita díla je přímo úměrná jeho délce, na druhou stranu nám tlustospis předem napoví, že se jeho autor pustil do většího a nejistějšího podniku. Daniel Kehlmann každopádně není v literatuře žádným nováčkem a jeho sázky na nejistotu mu už leckdy vyšly.

Autobiografie jako praktická příručka sociologie

Martin Šplíchal

Eribon, Didier. Návrat do Remeše.
Z francouzského originálu
Retour à Reims (2009) přeložil Dušan Špitálský.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2019. 172 stran.
 

Návrat domů je podle Jorgeho Luise Borgese jedním ze tří hlavních témat literatury. Platnost této teze dosvědčuje autobiografie Didiera Eribona Návrat do Remeše. V ní se po letech strávených v Paříži a v zahraničí vrací Eribon (* 1953) – už jako uznávaný francouzský sociolog – na předměstí Remeše, kde vyrůstal a žil až do dob svých vysokoškolských studií, aby navštívil matku po smrti svého otce stiženého Alzheimerovou chorobou.

Persona T. S. E.

Matouš Jaluška

Eliot, T. S. Křesťan – kritik – básník.
Z anglických originálů The Complete Prose of T. S. Eliot, sv. 1–8 (2014–2019), vybrali a přeložili Martin Hilský, Petr Onufer a Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 491 stran.
 

T. S. Eliot je kromě Pusté země a dalších kanonizovaných básní autorem rozsáhlého korpusu esejů, recenzí a přednášek, které se nyní dostávají k českému čtenáři i díky tomu, že baltimorská Univerzita Johnse Hopkinse loni dokončila vydávání monumentálního souboru „veškeré prózy“ tohoto spisovatele,

Ostří jílu

Klára Soukupová

Setz, Clemens J. Láska za časů Mahlstadtského dítěte.
Z německého originálu
Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (2011) přeložila Marie Voslářová.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 352 stran.
 

„Tyto příběhy lákají čtenáře do labyrintů něhy, násilí, lásky a obscenity.“ Tak komentovala v roce 2011 porota Ceny Lipského knižního veletrhu svou volbu vítěze v kategorii beletrie, knihu rakouského autora Clemense J. Setze (* 1982) Láska za časů Mahlstadtského dítěte. Povídková sbírka obsahuje osmnáct různě dlouhých textů, jež nespojuje téma, prostředí ani vypravěčská perspektiva,

Kolihy táhnou

Monika Sechovcová

’t Hart, Maarten. Osud tažných ptáků.
Z nizozemského originálu
Een vlucht regenwulpen (1978 [1971]) přeložil Lukáš Vítek.
1. vydání. Praha: Prostor, 2019. 232 stran.
 

Hlavní hrdina a vypravěč ’t Hartovy prózy Maarten pozoruje cestou do Bernu scenerii míhající se za okny auta. Vyzývá přitom své neviditelné spolujezdce, aby se také rozhlédli kolem sebe po nizozemských poldrech, kde je takřka nemožné nespatřit kůlnu na spadnutí, zaneřáděný dvorek, lesík poničený větrem, malý větrný mlýn se zprohýbanými rameny nebo sesutý plot s mnoha vytrhanými plaňkami.

Rebelka mezi feministkami

Diana Štelová

Paglia, Camille. Svobodné ženy, svobodní muži. Eseje o pohlaví, genderu a feminismu.
Z anglického originálu
Free Women, Free Men. Sex, Gender, and Feminism (2017) přeložil Ladislav Nagy.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 288 stran.
 

„Antifeministická feministka“, amazonská feministka, nebezpečná feministka. To jsou jen některé z přívlastků, jimiž je Camille Paglia, italsko-americká kritička a esejistka, běžně titulována, ať již druhými, či sama sebou. Její nekonvenční styl myšlení a argumentace vzbuzují rozruch již desítky let, konkrétně od publikace její prvotiny Sexual Personae: Art and Decadence from Nefertiti to Emily Dickinson (Sexuální persony: Umění a úpadek od Nefertiti k Emily Dickinsonové),

Nebezpečně realistická fikce

Anežka Soukupová

Nygårdshaug, Gert. Strom nebeského květu.
Z norského originálu
Himmelblomsttreets muligheter (1995) přeložila Daniela Mrázová.
1. vydání. Praha: Práh, 2019. 368 stran.
 

Lidská společnost se rozdrobila, státy sžírají vnitřní konflikty, amazonské pralesy jsou v ohrožení. Do takového světa nás uvádí Gert Nygårdshaug v ekologicky laděném katastrofickém románu Strom nebeského květu, který před nedávnem vyšel ve skvělém překladu Daniely Mrázové. Román z poloviny devadesátých let představuje volné pokračování Mengeleho Zoo, kterou Norové v roce 2007 dokonce zvolili nejoblíbenější norskou knihou všech dob.