Rubrika: Recenze Stránka 6 z 23

Indiáni na mušce

Klára Soukupová

Orange, Tommy. Tam tam.
Z anglického originálu
There There (2018) přeložila Alžběta Ambrožová.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2021. 272 stran.

 

Stereotypní představa spojuje indiána s čelenkou, mokasíny, koněm, prérií, volností a souladem s přírodou, nebo naopak s neveselým turistickým životem v rezervaci, alkoholismem a inbreedingem. Při slovním spojení „indián ve městě“ leckomu naskočí filmy Z džungle do džungle nebo Malý indián ve městě a figura zmateného, ale autentického divocha mezi mrakodrapy. Knižní debut Tommyho Orangea (* 1982) z roku 2018 nicméně ukazuje,

S humorem na vlnách nihilismu

Magdalena Císlerová

Barth, John. Plovoucí opera.
Z anglického originálu
The Floating Opera (1967) přeložil Jaroslav Hronek.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 288 stran.

 

Po loni vydaném románu Na konci cesty (viz Plav 3/2021) uvedlo nakladatelství Dokořán na českou literární scénu Barthovu prvotinu Plovoucí opera, v originále poprvé publikovanou v roce 1956 a posléze v přepracovaném vydání roku 1967. John Barth (* 1930), americký mistr postmoderny a metafikce, oba tyto víceméně realistické romány napsal v roce 1955, i proto bývají často publikovány dohromady v jednom svazku jako jakási předehra k autorově následující tvorbě,

Milostný list umierajúcej manželke

Terézia Klasová

Gorz, André. Dopis pro D.: příběh jedné lásky.
Z francouzského originálu
Lettre à D.: histoire d’un amour přeložila Anna Luňáková.
1. vydání. Praha: Malvern, 2021. 71 stran.

 

André Gorz, vlastným menom Gerhart Hirsch, bol jedným z najvýznamnejších sociálnych filozofov 20. storočia, teoretik Novej ľavice, novinár, spoluzakladateľ týždenníka Le Nouvel Observateur. Debutoval novelou Le Traître (Zradca, 1958) a vo svojom teoretickom výskume sa spočiatku venoval rozvoju téz vychádzajúcich z raného Marxovho diela, pričom sa sústredil predovšetkým na koncepciu odcudzenia človeka a oslobodenia ľudstva.

Krasohled smutku

Klára Soukupová

Vuong, Ocean. Na Zemi jsme na okamžik nádherní.
Z anglického originálu
On Earth We’re Briefly Gorgeous (2019) přeložil Martin Světlík.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2021. 226 stran.

 

Román Na Zemi jsme na okamžik nádherní amerického autora Oceana Vuonga je ve svém základu psán jako dopis matce, která si ho však nikdy nepřečte – škola, do níž chodila ve Vietnamu, byla vybombardovaná a číst se později matka nikdy nenaučila. Jen díky tomu jí může pisatel otevřeně vyprávět o tom, co dosud zamlčoval,

Rakve duší

Klára Soukupová

Platonov, Andrej. Jáma. Dužinová, Natalja. Průvodce Jámou.
Z ruských originálů
Kotlovan a Putěvoditěl po povesti A. P. Platonova „Kotlovan“ přeložil Bruno Solařík.
Praha–Podlesí: Dauphin, 2022. 357 stran.

 

Tak jako slavný Platonovův o něco starší Čevengur (1926–1929) ani Jáma nemohla v době vzniku (1930) v Sovětském svazu vyjít. V češtině se tato novela objevila ve stejném roce, kdy byla poprvé publikována v SSSR knižně (1988), a to v převodu Anny Novákové v časopise Sovětská literatura.

Morálka jako software

Klára Soukupová

McEwan, Ian. Stroje jako já.
Z anglického originálu
Machines Like Me (2019) přeložil Ladislav Šenkyřík.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 360 stran.

 

Ian McEwan pro svou novou knihu využil zavedené, v lecčem však už ohrané téma soužití lidí s humanoidními roboty. Přestože se zdá být v centru románu umělá inteligence a její představy o správném směřování lidských osudů, jde pouze o kulisy a jádro příběhu spočívá v pomstě, dvojznačnosti zločinu a schopnosti převzít zodpovědnost.

Stroje jako já nemají naplňovat standardní situaci žánru sci-fi,

Sen o purpurovém městě

Jakub Vaněk

Segalen, Victor. René Leys.
Z francouzského originálu
René Leys (1971) přeložili Veronika Matiášková a Petr Janus.
1. vydání. Praha: Rubato, 2021. 239 stran.

 

Román o První čínské revoluci a evropském snu o exotismu je teprve druhým do češtiny přeloženým dílem pozoruhodného francouzského spisovatele, lékaře, archeologa, etnografa a fotografa Victora Segalena. Ve Francii byl Segalen znovu objeven poměrně nedávno, jeho význam pro moderní francouzskou literaturu je však nesporný. Ve svých dílech mísil pečlivé historické a etnografické studium s básnickou imaginací a smyslem pro kompozici.

Od Zámku ke Klíči

Klára Hutková

Ó Cadhain, Máirtín. Klíč.
Z irského originálu
An Eochair (1967 [2009]) přeložil Radvan Markus.
1. vydání. Praha: Argo, 2021. 104 stran.

 

Irský spisovatel Máirtín Ó Cadhain (1906–1970) vstoupil na českou literární scénu v roce 2017 svým nejslavnějším románem Cré na Cille (1949). Pod názvem Hřbitovní hlína ho vydalo nakladatelství Argo a překladatel Radvan Markus za něj získal prestižní cenu Magnesia Litera. Nyní Argo přináší Ó Cadhainův Klíč (An Eochair, 1967) z pera stejného překladatele.

Méně známá veledíla čítankového klasika

Jaroslav Stanovský

Balzac, Honoré de. Neznámé veledílo a jiné prózy. Povídky o umělcích.
Z francouzských originálů
Le Chef-d’œuvre inconnu et autres nouvelles (1994), Sarrasine – Gambara – Massimilla Doni (1995) a La Maison du Chat-qui-pelote et autres Scènes de la vie privée (1970) přeložil Jan Petříček.
1. vydání. Praha: Maraton, 2021. 248 stran.

 

Kniha Neznámé veledílo a jiné prózy, vydaná nakladatelstvím Maraton jako třetí svazek edice Světoví klasici, si jednak klade za cíl ukázat šíři Balzacova tvůrčího rozpětí,

Život v době zmámené ideologií

Markéta Hejkalová

Westö, Kjell. Chiméra 38.
Ze švédského originálu
Hägring 38 (2013) přeložil Jan-Marek Šík.
1. vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021. 320 stran.

 

Že paní Wiiková toho rána nepřišla do práce, ho nejdříve rozladilo. První věta románu nás rázem vtáhne do děje – a ten se vzápětí vrací o osm měsíců zpět, do března 1938. Hlavní hrdinka nedávno nastoupila do advokátní kanceláře Claese Thuneho. Paní Matilda Wiiková je naprosto spolehlivá, byť trochu nevýrazná sekretářka v dobře padnoucím kostýmku. Má ale ještě jednu podobu, kterou veřejnosti neukazuje,