Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Rubrika: Recenze Stránka 9 z 25

Artaude, Artaude! Už tě zase vydali

Petr Christov

Artaud, Antonin. Cestou k Ciguri.
Z francouzských originálů přeložil Ladislav Šerý.
1. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 162 stran.
 

POST SCRIPTUM
Kdo jsem?
Odkud přicházím?
Jsem Antonin Artaud
a říkám vám,
a já vím, co říkám,
za chvíli
uvidíte, jak se mé současné tělo
s třeskem trhá
a sbírá se
z tisíců všeobecně známých
hledisek
do nového těla,

…

Třetí život

Klára Soukupová

Barnes, Julian. Muž v červeném kabátě.
Z anglického originálu The Man in the Red Coat (2019) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 328 stran.
 

Muž v červeném kabátě je knihou o době nesmírného bohatství boháčů, společenské moci aristokracie, nekontrolovatelného a překomplikovaného snobství, zbrklé koloniální ctižádosti, uměleckého mecenášství a soubojů (159). Autor ho napsal rok před odchodem Velké Británie z Evropské unie, který označuje za pošetilý a masochistický, a text je tedy svého druhu poctou anglicko­-francouzským – leckdy nevraživým,

…

Severští bohové zahynuli i nezahynuli

Kristýna Králová

Kadečková, Helena. Soumrak bohů. Severské mýty a báje (zimní vydání).
Ze staroseverských originálů převyprávěla Helena Kadečková.
4. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 159 stran.
 

Převyprávění staroseverských mýtů od Heleny Kadečkové vychází již počtvrté, a má tak dobře našlápnuto k tomu, aby jednou v počtu vydaných výtisků dostihlo dnes již notoricky známé Petiškovy Staré řecké báje a pověsti. První dvě vydání realizovalo nakladatelství Aurora v letech 1998 a 2009, druhá dvě dybbuk, a to v revidované podobě v roce 2018 a letos v nové, zimní verzi,

…

„Revoluce není večírek s přáteli“

Petra Ben-Ari

Jü Chua. Čína v deseti slovech.
Z čínského originálu Š‘-ke cch‘-chuej li te čung-kuo (2011) přeložila Petra Martincová.
1. vydání. Praha: Verzone, 2020. 224 strany.
 

Jü Chua se do češtiny překládá nejvíce ze všech současných čínských spisovatelů. Po čtyřech románech vyšla tematická sbírka deseti esejů, zachycujících soudobou podobu Číny. Text nás nenásilně provází posledním půlstoletím čínských dějin, fakta prokládá autobiograficky laděnými exkurzy, lidovou slovesností i kritickými zamyšleními.

Naturalistická předmluva dává tušit charakter very chinese problems, se kterými budeme mít co do činění.

…

Strohost řádu a bezmezný smích zeleně

Monika Sechovcová

Dietrich, Luc. Rostlinné emblémy.
Z francouzských originálů Emblèmes végétaux (1993) a Poésies (1996) přeložil Jakub Hlaváček.
1. vydání. Praha: Malvern, 2020. 89 stran.
 

Prozaická prvotina francouzského spisovatele a fotografa Luca Dietricha (1913–1944) Štěstí zarmoucených (Le Bonheur des tristes, 1935) vyšla v českém překladu jen několik let po jeho smrti. Tato na první pohled nenápadná básnická próza, která umně střídá naivistickou a naturalistickou perspektivu, by mohla sloužit jako úvod do četby Dietrichovy poezie. Její hrdina tráví dlouhé chvíle o samotě přemýšlením nad pomíjivostí a před lživým časem civilizace,

…

Pochopit, co je člověk zač

Martin Šplíchal

Nacume, Sóseki. Kokoro.
Z japonského originálu Kokoro (1996 [1914]) přeložil Michael Weber.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2020. 336 stran.
 

Na sklonku loňského roku vydaný román Kokoro se stal pátým knižně publikovaným Nacumeho dílem přeloženým do češtiny. Vůbec poprvé byl Sóseki Nacume (1867–1916) českému čtenáři představen v roce 1942 v antologii Milenci z Jeda, v níž byli zastoupeni další dva klasikové moderní japonské literatury – Sósekiho učeň Rjúnosuke Akutagawa a Džuničiró Tanizaki, jenž z Nacumeho opakovaně cituje v eseji Chvála stínů (1933,

…

Čas plyne, my žijeme, umíráme

Kristýna Králová

Stefánsson, Jón Kalman. Letní světlo, a pak přijde noc.
Z islandského originálu Sumarljós, og svo kemur nóttin (2006 [2005]) přeložila Helena Kadečková.
2. vydání. Praha: dybbuk, 2021. 197 stran.
 

Román Letní světlo, a pak přijde noc o vzájemně propojených osudech obyvatel jedné islandské vesnice rozhodně není pouhým vyprávěním o lokálních vztazích a aférách. Jónu Kalmanu Stefánssonovi, který za toto dílo získal v roce 2005 Islandskou literární cenu, se podařilo vtisknout ději téměř univerzální platnost. Kniha dalece přesahuje hranice Islandu a čtenář postupně zjišťuje,

…

Bolest, jež nesvěří se světu

Tereza Šmejkalová

Renaud, Suzanne. Zde tvůj život… / Ta vie est là…
Z francouzského originálu (1922) přeložil Bohuslav Reynek.
2. vydání (v bilingvní podobě první). Praha: Památník národního písemnictví, 2020. 115 stran.

 

Suzanne Renaudová, francouzská manželka Bohuslava Reynka. Básnířka, překladatel a jejich seznámení právě nad touto sbírkou. Tíha evropských dějin a jejich velmi osobní důsledky. Obrysy Petrkova, ozvěny dopisů, rodinné fotografie, vzpomínky přátel…

Jak psát o této knize bez zbytečného omílání již tolikrát zmiňovaných reynkovských reálií? Je možné oddělit text od příběhu, který z něj vyklíčil?

…

O odcházení, cestách a paměti

Andrea Popelová

Pejić, Milorad. Pravdivé příběhy: vybrané básně.
Z bosenských originálů Vaza za biljku krin (1985), Oči ključaonica (2001), Hyperborea (2011), Treći život (2015) a Sanna historier (2019) vybral a přeložil Jaroslav Šulc.
1. vydání. Ostrava: Protimluv, 2020. 167 stran.

Se jménem a texty bosenského básníka Milorada Pejiće (* 1960) se čeští čtenáři mohli seznámit zatím jen prostřednictvím ukázek, např. ve Tvaru či Revolver Revue. V přítomném výboru představuje Jaroslav Šulc Pejićovo básnické dílo jako sevřený,

…

Jak prodat hulánskou šavli do komise. Nejpesimističtější kniha polské literatury?

Michael Alexa

Mackiewicz, Józef. Cesta nikam.
Z polského originálu Droga donikąd (nedatováno) přeložila Marcela Bramborová.
1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2020. 368 stran.
 

Loňským vydáním Cesty nikam, prvního románu polského (exilového) spisovatele Józefa Mackiewicze (1902–1985), je splacen velký dluh. Dosud nebyla do češtiny přeložena jediná autorova kniha, tato je navíc jeho zdaleka nejslavnější a nejdiskutovanější. Nositel Nobelovy ceny Czesław Miłosz označil pojetí politického osudu v Cestě nikam za neobyčejně nepolské – a ve zpětném pohledu neobyčejně trefné a historicky věrné.

Mackiewiczův román,

…
« Starší příspěvky Novější příspěvky »