Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 26

Hory tu chodí dětem za kmotry

Rozhovor s Fanny Puntacou Mamani vedla Tereza Šmejkalová

Existují-li k tématu čísla skuteční odborníci a odbornice, jsou to lidé, pro něž není teoretickým konceptem. Cesta k nim nevede přes budovy institucí ani impaktovaná periodika – jejich alma mater je živý svět a náruč rodné kultury. Jak sehnat někoho, pro koho jsou kameny pořád ještě doopravdy živé, když mezi sehnatelností a živostí nejspíš logicky panuje nepřímá úměrnost? Zní to neuvěřitelně, ale stačilo se jedenkrát zeptat. A tak se stane, že voláte WhatsAppem do Peru, posloucháte strhující vyprávění, v němž se zhmotňují všechny vaše dosavadní domněnky – ještě k tomu dokonce v češtině!

Milosrdenství nás všechny spojuje

Rozhovor s Lídií Jorge vedla a z portugalštiny přeložila Barbora Svobodová

V krátkém odstupu vyšly v českém překladu dvě knihy portugalské spisovatelky Lídie Jorge, držitelky mnoha literárních cen. Zaprvé Nezapomenutelní (2024) v překladu Lucie Luz, zachycující období karafiátové revoluce. Nejnověji pak kniha mnohem intimnější, Milosrdenství (2025) v překladu Marie Havlíkové. Příběh vypráví paní Alberti, obyvatelka domova pro seniory, jejíž předlohou byla autorčina matka. V rozhovoru portugalistky Barbory Svobodové s Lídií Jorge došlo na „drobky“ portugalských dějin i na nelehké univerzální otázky. Jak si zachovat důstojnost ve stáří? Jak čelit smrti? A jak nakládat s patosem?

Latinoameričané ve Spojených státech

Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou

Čím je specifická literatura latinskoamerických přistěhovalců žijících v USA? Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou otevírá témata diaspory, bilingvní identity, rasismu i napětí mezi americkým snem a každodenní realitou a uvozuje tak rubriku, která postupně představí vybrané menšinové autorské hlasy.


Nic nikdy nezemře a nezmizí navždy

Rozhovor s Gítáňdžali Šrí vedla a z angličtiny přeložila Nora Koa

Mezinárodně oceňovaná indická spisovatelka Gítáňdžali Šrí v rozhovoru s indoložkou Norou Koa mluví o psaní, překládání i o tom, jak minulost nikdy docela nezmizí. V tomto úkroku od náboženské problematiky se dozvíme, zda a jakou podporu mají překlady současné indické literatury psané v místních jazycích i jak probíhala její spolupráce s překladatelkami románu Písečné samádhi, z něhož v čísle přinášíme ukázku. Román i rozhovor se vracejí k historickému rozdělení Britské Indie – k události odstartované náboženským pnutím, která v polovině minulého století vedla ke vzniku převážně hinduistické Indie a muslimského Pákistánu.

Ten, kdo odejde, najde odpovědi

Rozhovor s Kibou Lumberg vedla a z finštiny přeložila Viola Parente-Čapková

Na sklonku minulého roku vyšel již druhý díl autofikční trilogie Memesa finské umělkyně a spisovatelky Kiby Lumberg. V Potrhaných křídlech pokračuje ve vyprávění příběhu dívky Memesy, která musela utéct z romské komunity Kale, kde se narodila. Autorka v rozhovoru se svou překladatelkou mluví o procesu psaní, manickém a obsesivním, které se jí skrz bolesti způsobené jeho sedavou povahou vepsalo pod kůži. Vypráví také o své babičce Emilii, záhadném obrazu, a především o nečekané síle, kterou nás nabádá objevit i v sobě.

V umění jde o představování si jiných možností

Rozhovor s Ren Aldridge vedla a z angličtiny přeložila Alžběta Knappová

Mnohostranná umělkyně, punkerka a aktivistka Ren Aldridge stojí za kolektivním dílem The Resistance Quilt Project, které dalo možnost na velkoplošné patchworkové dece neboli „quiltu vzdoru“ široké komunitě lidí vyjádřit bolest, frustraci i vztek, připomenout jména obětí femicidy a společně formulovat způsoby, jak bojovat proti epidemii násilí na ženách. Bavily jsme se o předsudcích spojených s tímto tématem, o narativech bránících komplexní společenské změně i mezích a úskalích feministického hnutí. Ren se také svěřila, co jí dává do života punk, jak souvisí stříhání a sešívání s komponováním hudby a jak nám může technika patchworku pomoct v přemýšlení o lepší budoucnosti.

Pokud má verš štěstí, bude z něj báseň

Rozhovor s Joãem Luísem Barreto Guimarãesem vedla a z portugalštiny přeložila Kateřina Ritterová

V českém překladu vyšly ve dvouletém odstupu sbírky portugalského lékaře a básníka Joãa Luíse Barreto Guimarãese. Po introspektivním Tulákovi (2022) následovala poezie oceánská, Středomoří (2024), v níž se autor na cestách obrací ke světu i k Bohu. V rozhovoru se svou překladatelkou a portugalistkou Kateřinou Ritterovou Guimarães promlouvá o vztahu k českým a polským básníkům a básnířkám, o vlastním tvůrčím procesu a také o paralelách mezi chirurgií a básněním, které vysvětluje na svých kurzech o poezii i univerzitním studentům medicíny.

Místo zkázy i utopie

Rozhovor s Janem Škrobem a Petrem Zavadilem vedla Martina Bařinová

Autoři koncepce tohoto čísla formulují ve vzájemném rozhovoru svůj vztah ke karibským literaturám a nabízí vhledy do historie i současnosti oblasti, která je – slovy Petra Zavadila – místem zkázy, a zároveň místem ztělesněného utopického ideálu. Jan Škrob přibližuje koloniální historii Karibiku a připomíná křehkost i pozoruhodnou rozmanitost tamního kulturního i přírodního klimatu. Spolu s Martinou Bařinovou se také oba překladatelé věnují spisovatelům a tendencím, které pro karibské číslo vybrali. Zmiňují ale i další okolnosti a jména, která zakreslují do svých osobních map karibských ostrovů.

Něha a krutost si mohou být velmi blízko

Rozhovor s dánským spisovatelstvem Jonasem Eikou vedla a z angličtiny přeložila Markéta Procházková

Sbírka krátkých povídek Post Solis, která vyšla v českém překladu Lady Halounové, je už druhou knihou dánského nebinárního spisovatelstva Jonase Eiky. Temné surreálné obrazy a situace odkazují k tématům vykořisťování, mocenských nerovností a globálních krizí. V rozhovoru s bohemistkou a skandinavistkou Markétou Procházkovou mluví Eika o tom, jak se nerovnosti propisují do jeho*jejího psaní, při němž klade velký důraz na rytmus a tělesné prožívání textu, a také o podrobnostech jeho*jejího plamenného projevu při přebírání Ceny Severské rady za literaturu.

Když slovo má sílu stepního větru

Rozhovor s B. Mönchbajarem vedla a z mongolštiny přeložila Veronika Kapišovská

Odráží se kočovnictví v moderní literatuře? Jak se mladí Mongolové staví k socialistickému realismu a jaká jsou specifika tamního knižního trhu? Může mongolská literatura konkurovat překladové literatuře ze zahraničí? Jak ovlivnila její vývoj politická situace 20. století a existuje dosud propojení mezi bohatou ústní lidovou slovesností a současnou tvorbou? Na literární tradici země dvou civilizací se komparatisty B. Mönchbajara z Ústavu pro mongolský jazyk a literaturu Mongolské akademie věd ptala na půdě ulánbátarské univerzity mongolistka Veronika Kapišovská.

 

Úvodem bych se ráda zeptala,