Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 25

Mluvené slovo a zvuk spolu souzní

Rozhovor s Jelenou Glazovou vedla a z angličtiny přeložila Valentýna Žišková

V rozhovoru s Valentýnou Žiškovou osvětluje lotyšsko-ruská básnířka a performerka Jelena Glazova mediální specifika lokální básnické scény, která uplatňuje i ve své vícejazyčné tvorbě. Odkazuje přitom na uskupení a vydavatelství ruskojazyčného autorstva Orbīta, jejímž členem je také v čísle přítomný básník Artūrs Punte, či na experimentální hudební scénu v Lotyšsku i ve světě. Z pozice organizátorky pak popisuje regionální festivaly poezie, jejich napojení na mezinárodní kontext a plody, jež tato spolupráce přináší. Za rozhovorem najdete ochutnávku její tvorby v písemné i audio verzi.

 

Fašismus se nás snaží zjednodušit na kreslené postavičky

Rozhovor s portugalským spisovatelem Ruiem Zinkem vedla a z portugalštiny přeložila Klára Trsková

Díky překladu Instalace strachu, za kterým stojí Martina Čáslavská, začíná do českého kontextu pronikat dílo portugalského spisovatele a vysokoškolského pedagoga Ruie Zinka. Autor v knize vykresluje karikaturu totalitního státu na pozadí absurdních dialogů instalatérů se zákaznicí. Výsledkem je zábavné, děsivé a až iritující čtení. V rozhovoru s portugalistkou Klárou Trskovou přibližuje Rui Zink vztah svých prozaických textů k dramatické formě, rozebírá svou představu „novostředověku“ a vzpomíná na Františka „Jorge“ Listopada.

 

Zmiňujete, že pokud se čtenářstvu kniha Instalace strachu líbila,

Western bude existovat, dokud existuje Amerika

Rozhovor s Jáchymem Topolem vedli Mariana Machová a Martin Pšenička

K rozhovoru na téma postwestern jsme přizvali Jáchyma Topola, autora oceňovaných románů a současně znalce indiánských příběhů s celoživotním zájmem o westerny a svět domorodých obyvatel Severní Ameriky. Hovořili jsme hlavně o tom, jak se během 20. století proměňovalo zobrazování indiánů ve filmu i literatuře, což je jedno z ústředních témat kritické reflexe žánru v posledních desetiletích. Řeč přišla ale třeba také na to, proč má western v českém prostředí tak zvláštní postavení, čím přitahuje autory náročné beletrie a jaké má vyhlídky do budoucna.

 

Moje knihy jsou mimozemšťani a já je takové chci mít

Rozhovor s Camilou Sosa Villadou vedla a ze španělštiny přeložila Dominika Tesařová

Potvory jsou královny, transsexuální pracovnice, ženy. Smečka. Argentinská spisovatelka Camila Sosa Villada se ve svém debutu noří do nejtmavších koutů Parku a hlasitě deklamuje příběhy těch, kterých se společnost bojí a které zneviditelňuje. V rozhovoru s hispanistkou Dominikou Tesařovou autorka zmiňuje argentinskou světici Difuntu Correu, jejíž příběh stál v pozadí Potvor, a popisuje své doslova fyzické reakce na přijetí knihy.

 

V české literární tradici existuje jen velmi málo textů, které by – podobně jako ten váš – otevíraly debatu o trans ženách.

Jazyk je nebezpečná zóna

Rozhovor s Marianou Machovou a Danielou Theinovou vedl Jan Musil

Severoirská poezie od konce šedesátých let vznikala za zvláštních podmínek. Každodennost plná násilí a strachu, v poválečné Evropě v takové podobě výjimečná, se podle některých hlasů nevyhnutelně stává horizontem každé básně. Na poezii je za takových okolností kladen nárok vydat svědectví ve chvíli, kdy mluvit je v podstatě nemožné. V obsáhlém rozhovoru Mariana Machová a Daniela Theinová z Ústavu anglofonních literatur a kultur Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přibližují nejen počátky zhruba třicetiletého konfliktu, eufemisticky nazývaného „The Troubles“, ale i jeho historické souvislosti. Bez nich totiž můžeme jen těžko pochopit význam poezie v severoirské kultuře a komplexní průniky etických,

Musí to být jazyk-výdech

Rozhovor se Zytou Rudzkou vedla a z polštiny přeložila Alžběta Knappová

Oceňovaná polská prozaička a dramatička Zyta Rudzka ve své knize Jen zubatí se smějou vypráví o strádání rázné a chudé kadeřnice Wery, která po bývalých milencích, milenkách a zastavárnách shání prostředky, aby vypravila pohřeb svému manželovi. V rozhovoru odpovídá Rudzka překladatelce knihy Alžbětě Knappové, kam až je schopna zajít na svých procházkách stimulujících psaní a jak z nich vyrůstá neotřelý jazyk, bezprostřední a literární zároveň, jímž mluví její postavy, starší lidé na pokraji chudoby. Autorka nás protáhne polskými bazary a představí nám hlavní hrdinku své první do češtiny přeložené knihy.

Mosty mezi kulturami je nutné stavět znovu a znovu

Rozhovor s Ivanem Antićem vedla a z angličtiny přeložila Silvie Mitlenerová

„Nejvíce se mi líbí ty části, kde skutečně vedeme dialog,“ napsal Ivan Antić k autorizované verzi rozhovoru, který se dotýká nejen aktuálního dění v srbské a balkánské literatuře, ale také spisovatelova odchodu ze Srbska do Slovinska a postupného odstraňování válečných a poválečných literárních stereotypů. V závěru se pak dostaneme i k otázce inspirace, jež může přicházet z literatury, ale také z hudby, architektury nebo klidně jen nepojmenovatelného instinktu.

 

Ráda bych začala otázkou možná trochu nečekanou v srbském čísle.

Nevidím nic dobrého na tom, když děláš, co tě netěší

Rozhovor s Lászlem Szilasim vedla a z maďarštiny přeložila Marta Pató

Spisovatel László Szilasi je autorem sedmi románů, za něž získal řadu domácích ocenění. Třetí most je jeho prvním dílem přeloženým do češtiny, odehrává se v Segedínu a těžiště vyprávění představuje prostředí lidí bez domova. Rozhovor o psaní a o proměnách literárního a akademického života v Maďarsku s autorem vedla Marta Pató. K rozhovoru se sešli v Segedíně v kavárně Mojó nedaleko filosofické fakulty.

 

Pokud vím, působíš nyní na katedře maďarské literatury filosofické fakulty jako docent tvůrčího psaní.

O národě s ironií v krvi

Rozhovor s Johannesem Eske Andersenem vedla a z dánštiny přeložila Markéta Kliková

Johannes Eske Andersen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru doloží, jak pevně je ironie v dánské společnosti zakořeněná – tvoří totiž nejen součást každodenní komunikace, ale i širších společenských interakcí a představuje jednu ze souřadnic dánské kultury. Dánové se skrze ni vyrovnávají s realitou všedních dní, zůstávají však „nohama na zemi“. Zároveň rozhovor nabízí přehled toho, jakých podob ironie nabývala v dánské literatuře a kdo byli a jsou jejich průkopníci.

 

Při povídání s Dány si nelze nevšimnout ironických náznaků či přímo poznámek,

V básních pro mě nikdy nic nebylo tabu

Rozhovor s maďarskou básnířkou Zitou Izsó vedla Iryna Zahladko

Sbírkou Oplocený les v překladu Roberta Svobody se čeští čtenáři a čtenářky mohou poprvé seznámit s tvorbou současné maďarské dramatičky a básnířky Zity Izsó. Autorka žije a tvoří už několik let v Praze, stejně jako její vrstevnice, česko-ukrajinská básnířka Iryna Zahladko, která ji zpovídala. V rozhovoru rozebíraly, co všechno je součástí povolání člověka, srovnaly publikování pod mužským pseudonymem a vlastním jménem a otevřely také komplexní otázku vztahu díla a autora nebo autorky.

 

Zito, četla jsem, že se literatuře věnujete od roku 2007.