Rozhovor s Fanny Puntacou Mamani vedla Tereza Šmejkalová

Existují-li k tématu čísla skuteční odborníci a odbornice, jsou to lidé, pro něž není teoretickým konceptem. Cesta k nim nevede přes budovy institucí ani impaktovaná periodika – jejich alma mater je živý svět a náruč rodné kultury. Jak sehnat někoho, pro koho jsou kameny pořád ještě doopravdy živé, když mezi sehnatelností a živostí nejspíš logicky panuje nepřímá úměrnost? Zní to neuvěřitelně, ale stačilo se jedenkrát zeptat. A tak se stane, že voláte WhatsAppem do Peru, posloucháte strhující vyprávění, v němž se zhmotňují všechny vaše dosavadní domněnky – ještě k tomu dokonce v češtině!

Rozhovor s Gítáňdžali Šrí vedla a z angličtiny přeložila Nora Koa

Mezinárodně oceňovaná indická spisovatelka Gítáňdžali Šrí v rozhovoru s indoložkou Norou Koa mluví o psaní, překládání i o tom, jak minulost nikdy docela nezmizí. V tomto úkroku od náboženské problematiky se dozvíme, zda a jakou podporu mají překlady současné indické literatury psané v místních jazycích i jak probíhala její spolupráce s překladatelkami románu Písečné samádhi, z něhož v čísle přinášíme ukázku. Román i rozhovor se vracejí k historickému rozdělení Britské Indie – k události odstartované náboženským pnutím, která v polovině minulého století vedla ke vzniku převážně hinduistické Indie a muslimského Pákistánu.

Rozhovor s Ren Aldridge vedla a z angličtiny přeložila Alžběta Knappová

Mnohostranná umělkyně, punkerka a aktivistka Ren Aldridge stojí za kolektivním dílem The Resistance Quilt Project, které dalo možnost na velkoplošné patchworkové dece neboli „quiltu vzdoru“ široké komunitě lidí vyjádřit bolest, frustraci i vztek, připomenout jména obětí femicidy a společně formulovat způsoby, jak bojovat proti epidemii násilí na ženách. Bavily jsme se o předsudcích spojených s tímto tématem, o narativech bránících komplexní společenské změně i mezích a úskalích feministického hnutí. Ren se také svěřila, co jí dává do života punk, jak souvisí stříhání a sešívání s komponováním hudby a jak nám může technika patchworku pomoct v přemýšlení o lepší budoucnosti.

Rozhovor s Janem Škrobem a Petrem Zavadilem vedla Martina Bařinová

Autoři koncepce tohoto čísla formulují ve vzájemném rozhovoru svůj vztah ke karibským literaturám a nabízí vhledy do historie i současnosti oblasti, která je – slovy Petra Zavadila – místem zkázy, a zároveň místem ztělesněného utopického ideálu. Jan Škrob přibližuje koloniální historii Karibiku a připomíná křehkost i pozoruhodnou rozmanitost tamního kulturního i přírodního klimatu. Spolu s Martinou Bařinovou se také oba překladatelé věnují spisovatelům a tendencím, které pro karibské číslo vybrali. Zmiňují ale i další okolnosti a jména, která zakreslují do svých osobních map karibských ostrovů.

Rozhovor s B. Mönchbajarem vedla a z mongolštiny přeložila Veronika Kapišovská

Odráží se kočovnictví v moderní literatuře? Jak se mladí Mongolové staví k socialistickému realismu a jaká jsou specifika tamního knižního trhu? Může mongolská literatura konkurovat překladové literatuře ze zahraničí? Jak ovlivnila její vývoj politická situace 20. století a existuje dosud propojení mezi bohatou ústní lidovou slovesností a současnou tvorbou? Na literární tradici země dvou civilizací se komparatisty B. Mönchbajara z Ústavu pro mongolský jazyk a literaturu Mongolské akademie věd ptala na půdě ulánbátarské univerzity mongolistka Veronika Kapišovská.

Úvodem bych se ráda zeptala,