Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 26

V umění jde o představování si jiných možností

Rozhovor s Ren Aldridge vedla a z angličtiny přeložila Alžběta Knappová

Mnohostranná umělkyně, punkerka a aktivistka Ren Aldridge stojí za kolektivním dílem The Resistance Quilt Project, které dalo možnost na velkoplošné patchworkové dece neboli „quiltu vzdoru“ široké komunitě lidí vyjádřit bolest, frustraci i vztek, připomenout jména obětí femicidy a společně formulovat způsoby, jak bojovat proti epidemii násilí na ženách. Bavily jsme se o předsudcích spojených s tímto tématem, o narativech bránících komplexní společenské změně i mezích a úskalích feministického hnutí. Ren se také svěřila, co jí dává do života punk, jak souvisí stříhání a sešívání s komponováním hudby a jak nám může technika patchworku pomoct v přemýšlení o lepší budoucnosti.

Pokud má verš štěstí, bude z něj báseň

Rozhovor s Joãem Luísem Barreto Guimarãesem vedla a z portugalštiny přeložila Kateřina Ritterová

V českém překladu vyšly ve dvouletém odstupu sbírky portugalského lékaře a básníka Joãa Luíse Barreto Guimarãese. Po introspektivním Tulákovi (2022) následovala poezie oceánská, Středomoří (2024), v níž se autor na cestách obrací ke světu i k Bohu. V rozhovoru se svou překladatelkou a portugalistkou Kateřinou Ritterovou Guimarães promlouvá o vztahu k českým a polským básníkům a básnířkám, o vlastním tvůrčím procesu a také o paralelách mezi chirurgií a básněním, které vysvětluje na svých kurzech o poezii i univerzitním studentům medicíny.

Místo zkázy i utopie

Rozhovor s Janem Škrobem a Petrem Zavadilem vedla Martina Bařinová

Autoři koncepce tohoto čísla formulují ve vzájemném rozhovoru svůj vztah ke karibským literaturám a nabízí vhledy do historie i současnosti oblasti, která je – slovy Petra Zavadila – místem zkázy, a zároveň místem ztělesněného utopického ideálu. Jan Škrob přibližuje koloniální historii Karibiku a připomíná křehkost i pozoruhodnou rozmanitost tamního kulturního i přírodního klimatu. Spolu s Martinou Bařinovou se také oba překladatelé věnují spisovatelům a tendencím, které pro karibské číslo vybrali. Zmiňují ale i další okolnosti a jména, která zakreslují do svých osobních map karibských ostrovů.

Něha a krutost si mohou být velmi blízko

Rozhovor s dánským spisovatelstvem Jonasem Eikou vedla a z angličtiny přeložila Markéta Procházková

Sbírka krátkých povídek Post Solis, která vyšla v českém překladu Lady Halounové, je už druhou knihou dánského nebinárního spisovatelstva Jonase Eiky. Temné surreálné obrazy a situace odkazují k tématům vykořisťování, mocenských nerovností a globálních krizí. V rozhovoru s bohemistkou a skandinavistkou Markétou Procházkovou mluví Eika o tom, jak se nerovnosti propisují do jeho*jejího psaní, při němž klade velký důraz na rytmus a tělesné prožívání textu, a také o podrobnostech jeho*jejího plamenného projevu při přebírání Ceny Severské rady za literaturu.

Když slovo má sílu stepního větru

Rozhovor s B. Mönchbajarem vedla a z mongolštiny přeložila Veronika Kapišovská

Odráží se kočovnictví v moderní literatuře? Jak se mladí Mongolové staví k socialistickému realismu a jaká jsou specifika tamního knižního trhu? Může mongolská literatura konkurovat překladové literatuře ze zahraničí? Jak ovlivnila její vývoj politická situace 20. století a existuje dosud propojení mezi bohatou ústní lidovou slovesností a současnou tvorbou? Na literární tradici země dvou civilizací se komparatisty B. Mönchbajara z Ústavu pro mongolský jazyk a literaturu Mongolské akademie věd ptala na půdě ulánbátarské univerzity mongolistka Veronika Kapišovská.

 

Úvodem bych se ráda zeptala,

Kůže je plátno dějin

Rozhovor s Jevgenijí Někrasovou vedla a z ruštiny přeložila Olga Pavlova

S Jevgenijí Někrasovou se v její knize Kůže, již do češtiny přeložila Alena Machoninová, vydáváme na cestu do světa ženské subjektivity a postsovětské literární krajiny. Někrasova reflektuje zkušenost své generace, která dospívala v chaosu devadesátých let, a zkoumá, jak se ženy v ruské literatuře dnes vyrovnávají s tématy tělesnosti, násilí a nesvobody. S komparatistkou a literární kritičkou Olgou Pavlovou hovoří autorka o přítomnosti ženských hlasů v současné ruskojazyčné próze, o složitém vztahu k folklóru i o současném literárním provozu v Rusku během probíhající války.

Latinskoamerický synkretismus: mezi Prahou a Buenos Aires

Rozhovor s Juanem Pablem Bertazzou vedl a ze španělštiny přeložil Tomáš Herzán

Spisovatel, překladatel a učitel španělštiny Juan Pablo Bertazza ukazuje dvojí život v pohybu mezi Buenos Aires a Prahou. Tato dvě města se zrcadlí jak v jeho psaní, tak i v životě. V rozhovoru s hispanistou Tomášem Herzánem představuje svoji tvorbu silně zakořeněnou v městské krajině, v paměti a v jazyce. Mluví o tom, proč ho fascinuje literatura jako „místo přežití“, jaké to je psát román o Buenos Aires z Prahy i proč věří, že mezi Jižní Amerikou a střední Evropou existuje překvapivě mnoho skrytých souvislostí.

Na cestě, po níž putuje i hmyz

Rozhovor s Helenou Honcoopovou vedla Michaela Melichová

Jedním z posledních svazků, jež vydalo nakladatelství DharmaGaia, je antologie japonské poezie waka a haiku, kterou přeložili Petr Borkovec a Helena Honcoopová. V antologii pojmenované Světlušky v rukávech se to hemží tvory z hmyzí říše a krom hmyzu v ní občas poskočí i žáby. Jak básně haiku a waka fungují a jak je možné, že jejich forma zůstala po staletí nezměněná? Spolupráci v překladatelském tandemu i specifika japonské poezie přiblíží kunsthistorička a japanoložka Helena Honcoopová v rozhovoru s japanoložkou Michaelou Melichovou.

 

Antologie japonské poezie waka a haiku,

Potopy a nevyhnutelná kolonialita překladu

Rozhovor s Lucelle Pardoe vedla a z angličtiny přeložila Veronika Korjagina

S translatoložkou Lucelle Pardoe jsme mluvily o literárních potopách a jejich překladu mezi globálním Severem a Jihem. Proplouvaly jsme mezi britským, nizozemským a indonéským kontextem, narážely na neúprosné mechanismy kompartmentalizovaného literárního trhu a uvažovaly, zda je v období modernity vůbec možné dekolonizovat překladem. Lucelle mluvila o tom, jak by taková dekolonizace mohla fungovat ve výuce literatury na nizozemských středních školách, o rozdílech mezi příběhy o potopách z bývalých impérií a z jejich kolonií, o recepci těchto příběhů na britském trhu, jejím významu pro autorky z bývalých kolonií i o tom,

Mohu jen vrátit čtenářům dary mrtvých

Rozhovor s Tong Wei-gerem vedla a z čínštiny přeložila Pavlína Krámská

Patnáct let starý román Letní deště je čerstvým příspěvkem k překladu tchajwanské literatury u nás. Kniha, která osciluje mezi žánry, zachycuje život čtyř generací jedné rodiny, provádí čtenáře Tchaj-wanem do hor i na pobřeží a seznámí je také se zdejším folklórem. Tong Wei-ger v rozhovoru hovoří o tom, jak se z autora stal čtenářem své knihy, o možnosti literárního psaní na Tchaj-wanu a o paradoxním „neužitečném užitku“ literatury.

 

Román Letní deště byl v roce 2016 mezinárodním internetovým portálem pro čínsky psanou literaturu zařazen mezi třicet nejlepších tchaj­wanských románů z let 2001 až 2015.