Rubrika: Rozhovor Stránka 2 z 17
Rozhovor s Benjaminem Hildenbrandem vedla Olga Pavlova
S výhercem letošní soutěže Cena Susanny Roth Benjaminem Hildenbrandem jsme mluvili o významu literárních cen, následných nástrahách při pokusech o vydání již hotového textu a také o tvorbě a recepci díla Michela Houellebecqa.
Olga Pavlova: Obdržel jste již tři ceny za překlad. Jsou vám k něčemu prospěšné?
Benjamin Hildenbrand: Vše záleží na úhlu pohledu. Mohou být k ničemu, protože mi ta vítězství nepřinesla nic po finanční stránce. Osobně si jich ale velmi vážím, navíc to byly soutěže spojené se jmény Václava Černého a Susanny Rothové.
…Rozhovor s Haraldem Gaskim vedl Michal Kovář
Proč jsou sámská témata v severských literaturách v poslední době tolik populární a jak jsou v nich Sámové vykreslováni? Co mají literatury původních národů společné a v čem je ta sámská specifická? A jak je na tom sámská literatura ve vztahu k ostatním národním literaturám? O tom a mnohém dalším si povídal Michal Kovář s Haraldem Gaskim, profesorem sámské literatury na Univerzitě v Tromsø a Sámské univerzitě v Kautokeinu.
Michal Kovář: Čtete veškerou literární produkci psanou v sámských jazycích? Kolik knih v sámštině či napsaných sámským autorem vlastně ročně vychází?
…Rozhovor s Jarim Aulou vedla Olga Pavlova
S finským slavistou, rozhlasovým hlasatelem, novinářem a překladatelem Jarim Aulou jsme mluvili o způsobech překladu básnických textů, tvorbě audioknih a o finsko-české spolupráci v oblasti literatury.
Olga Pavlova: Umíte česky, slovensky, rusky, dále polsky, ukrajinsky a lužickosrbsky. Kterému z těchto jazyku dáváte při literárním překladu přednost a proč?
Jari Aula: Dávám přednost hlavně češtině, slovenštině a ruštině, jelikož tyto jazyky ovládám nejlépe. Co se týče ostatních slovanských jazyků, studoval jsem je jen okrajově. Výhodou slovanských jazyků je, že pokud ovládáte alespoň dva,
…Rozhovor s Terezou Arndt vedla Monika Sechovcová
Současný komiks se čím dál častěji pokouší čelit faktům, zprostředkovává skutečné události i historickou látku. Historie v něm odhaluje svou tvář subjektivního dokumentu a příběhu nespolehlivé paměti, který vyžaduje aktivní čtení. Autoři objevili jeho terapeutický potenciál a pomáhá jim zpracovat traumatické události, bolest a úzkost pojící se s prožitkem smrti. O tom všem jsme hovořili s teoretičkou komiksu Terezou Arndt.
Monika Sechovcová: Začněme jedním z nejběžnějších témat, kterým se zabývají teoretici komiksu: vztahem mezi slovem a obrazem v tomto smíšeném médiu. Jaké limity a výsady podle tebe mají tyto rozdílné formy reprezentace skutečnosti?
…Rozhovor s Hanou Hadas vedla Olga Pavlova
S překladatelkou a redaktorkou Hanou Hadas jsme mluvili o vzniku překladového díla, o roli literárních agentů na knižním trhu a o možnosti či nemožnosti překladu poezie.
Olga Pavlova: Na stránkách Českého literárního centra píšou, že aktuálně působíte jako literární skaut. Co tato profese obnáší?
Hana Hadas: „Aktuálně“ bych neřekla. Dříve, když jsem byla méně známá, tak ano. Znamená to informovat o tom, co je nového v literární oblasti v České republice, a zajímavé publikace nabízet redaktorům německých nakladatelství. Ale ukázalo se, že redaktoři se spíš orientují podle názorů agentů než samotného překladatele.
…Valžyna Mortová
Z ruštiny přeložila Olga Pavlova
Rozhovor s Valžynou Mortovou pro časopis Bělarusskij žurnal vznikl v roce 2019. Minská rodačka žijící dlouhodobě ve Spojených státech mluvila s Olgou Bubičovou o reputaci běloruské identity na mezinárodní literární scéně, o místních cenách, o „bažinách“ a vypočítavosti „kulturního sportu“. Ukázku její básnické tvorby otiskujeme v tomto čísle.
Olga Bubičová: Má někdo na Západě zájem obecně o Bělorusko, a zejména o běloruskou poezii?
Valžyna Mortová: Bělorusko nemá žádnou kulturní sílu, nemá žádné páky kulturního vlivu.
…Nives Vidrihová
S překladatelkou, spisovatelkou a vynikající znalkyní české kultury a literatury jsme mluvili o teoretických základech a praktických úskalích profese, o radosti z vykonávání milované činnosti a také o zvláštnostech práce s texty odlišných autorů.
Olga Pavlova: V čem vidíte příbuznost české a slovinské kultury, české a slovinské mentality? Čím je to podle vás podmíněno?
Nives Vidrihová: Je to něco, co člověk cítí, není snadné to vyjádřit slovy a vyhnout se přitom nějakým zobecňujícím názorům. Je to dáno naším společným původem, částečně společnými dějinami a také k tomu přispívají vzájemné styky.
…Rozhovor s Josefem Jařabem vedla Františka Zezuláková Schormová
Rozhodnutí, s kým připravit rozhovor pro toto tematické číslo, nebylo obtížné: s amerikanistou, překladatelem, pedagogem, a především předním odborníkem na afroamerickou literaturu Josefem Jařabem jsme hovořili například o překážkách, na něž narážely snahy o vydávání afroamerické literatury v Československu před rokem 1989, o tom, co z této literatury v češtině postrádáme dodnes, nebo o současné americké poezii. Řeč ale přišla také na to, co se stane, když před univerzitní učebnu naplněnou převážně mladými Američany tmavé pleti předstoupí muž ze střední Evropy, aby je učil o „jejich“ literatuře…
Františka Zezuláková Schormová: Jak reflektujete svoji pozici středoevropského,
…Rozhovor s Danielem Ordóñezem vedla Olga Pavlova
Se slavistou, překladatelem a novinářem Danielem Ordóñezem jsme mluvili o situaci ve španělské kultuře během Frankovy diktatury, o překladu beletrie, dětské literatury a komiksu a také o některých specifikách španělštiny.
Olga Pavlova: Španělština je jedním z největších světových jazyků. Jak v současnosti funguje distribuce překladů do tohoto jazyka? Zůstávají výsledné texty pouze na španělském knižním trhu, nebo putují dál do jiných zemí, kde je španělština úředním jazykem?
Daniel Ordóñez: Je to trochu komplikované. Mimo Španělsko dokáží knihy vyvést jen velká nakladatelství a řekl bych,
…Rozhovor s Thorunn Gullaksen Endresonovou
Řada současných (nejen) norských postapokalyptických a dystopických románů spadá do poměrně nedávno pojmenovaného žánru cli-fi neboli climate fiction. Tento termín označuje beletrii, která tematizuje klimatické změny spjaté s člověkem a která se díky svému silnému akcentu na životní prostředí přirozeně často ocitá v hledáčku ekokritického přístupu. Existuje v Norsku delší tradice ekologicky zaměřené literatury, nebo je to záležitost až posledních několika let? Proč je cli-fi tak často spojováno se sci-fi a mladými čtenáři? A má v knihách tohoto žánru své místo i humor?
Jitka Jindřišková: Co je ekokritika a o jaké texty se zajímá?
…