Rubrika: Rozhovor Stránka 2 z 19

Galicijština se vymyká veškerým očekáváním

Rozhovor s Antónem Lopem vedl Jakub Vaněk

Přeložila Katarína Ganobčíková

Antón Lopo se ve svém nakladatelství Chan da Pólvora dlouhodobě věnuje vydávání knih v galicijštině. Vedle toho je činný jako politický aktivista a básník. V rozhovoru vedeném korespondenční formou a paradoxně v jazyce, vůči jehož nadvládě se galicijská poezie několik století vzpouzí, tedy ve španělštině, jsme mluvili o revolučnosti psaní, obtížích malých literatur i současné nepříznivé situaci galicijštiny. Dotkli jsme se také toho, že naše číslo věnované galicijské poezii sestává výhradně z autorek.
 

Jakub Vaněk: Přítomné číslo našeho časopisu je věnováno převážně současné galicijské poezie psané ženami,

Kniha potřebuje štěstí na dobrého nakladatele

Rozhovor s Pierrem Pe’erem Friedmannem vedla Olga Pavlova

S Pierrem Pe’erem Friedmannem, literárním kritikem, fotografem, pedagogem a současně i jediným překladatelem české literatury do hebrejštiny, jsme mluvili o úskalích jeho jedinečného postavení, o problémech spojených s překladem literatury tzv. malých jazyků a také o překladatelské etice.
 

Olga Pavlova: Proč jste se rozhodl věnovat překladu z češtiny do hebrejštiny? 

Pierre Pe’er Friedmann: Nebylo to tak úplně moje rozhodnutí. Můj románek s češtinou začal náhodně. Na telavivské univerzitě jsem psal diplomovou práci o pojetí pravdy v próze Karla Čapka a řekl jsem si,

Tchajwanská literatura očima Paj Sien-junga

Rozhovor s Paj Sien-jungem vedla Táňa Dluhošová

Z angličtiny přeložila Pavlína Krámská

Tradice, či modernita? Paj Sien-jung je ztělesněním obojího. Jeho povídky jsou pověstné proplétáním čínské literární tradice – obzvláště té básnické – s estetickými prvky modernismu, čímž se nejen vytváří komplexní obraz jedné sociální skupiny, ale i zobrazení přechodu mezi starou a novou dobou. Co má ze staré literatury nejraději, a čím naopak přispěl ke vstupu Tchaj-wanu do třetího tisíciletí?
 

Táňa Dluhošová: Tchajwanská i česká společnost si prošly podobnou historickou zkušeností období totality. Vy jste v tomto období začínal psát a vydávat časopis.

Českou literaturou se zabývají především malá nakladatelství

 

Rozhovor s Laurou Angeloni vedla Olga Pavlova

S pilnou překladatelkou Laurou Angeloni jsme mluvili o zlatém období české literatury v současné Itálii, o jejích prvních překladatelských pokusech a odpovědnosti práce literárního překladatele.
 

Olga Pavlova: Počátky italské bohemistiky se pojí se jmény básníka Jaroslava Vrchlického a profesora padovské univerzity Emilia Tezy. Měla jste v rukou jejich překlady? Jak na vás zapůsobily?

Laura Angeloni: Abych byla upřímná, nepamatuju se, že bych někdy zmíněné překlady četla. Pamatuju si Babičku od Boženy Němcové, kterou přeložil Ettore Lo Gatto,

Rakouská podvojnost – multikulturní tradice a dorty s hákovými kříži

Rozhovor s Radkou Denemarkovou vedly Renata Cornejo a Alžběta Knappová

O současné rakouské literatuře, jejích nobelistech i vzrůstajících nacionalistických tendencích v dnešní rakouské společnosti jsme si povídaly s dvěma germanistkami, docentkou ústecké univerzity Renatou Cornejo a spisovatelkou a překladatelkou Radkou Denemarkovou, která před čtyřmi lety získala prestižní ocenění čestné spisovatelky města Graz a strávila v této kulturní metropoli rok na tvůrčím stipendiu. Osobní vhled dvou žen, které svou profesní i životní dráhu zasvětily Rakousku, vytváří pestrou mozaiku postřehů o rakouské literatuře, literárním provozu i celé tamní společnosti.
 

Renata Cornejo: Graz,

Havel už není příliš v módě

Rozhovor s Peterem Buggem vedla Olga Pavlova

S Peterem Buggem, dánským historikem, bohemistou a překladatelem, jsme mluvili o postavení české literatury na dánském knižním trhu, o českém disentu a o proměně obrazu České republiky v Dánsku.
 

Olga Pavlova: Co bylo prvním impulsem, který vás jako historika přiměl začít s překladem české literatury?

Peter Bugge: Překládat jsem začal už jako student, to znamená dřív, než jsem se začal soustavně věnovat studiu českých dějin. Jako student politologie se zájmem o „východní“ Evropu jsem si jako dost neobvyklý vedlejší obor vybral bohemistiku a krátce nato se pokoušel čistě pro sebe a pro zábavu překládat například básně Václava Hraběte a jiné menší texty.

Kanadská gotika

Rozhovor s Klárou Kolinskou vedl Václav Kyllar

Anglistka a přední česká znalkyně kanadské literatury Klára Kolinská vám krátce představí gotickou literaturu obecně a také gotiku kanadskou, která je od druhé poloviny minulého století nedílnou součástí tamní literární kultury. Současnou gotiku charakterizuje také pestrost jejích regionálních vtělení, která se prosadila zejména v anglosaském světě, ale i v mnoha dalších kulturách. Rozmanitost těchto tradic dobře ilustruje práce Robertsona Daviese, na kterého v tomto rozhovoru také dojde řeč.

Václav Kyllar: Co je vlastně gotika a čím je tento druh psaní stále tak populární?

Klára Kolinská: Předně gotika,

Překlady klasické literatury mi dělají větší radost

Rozhovor s Hellianou Ianculescovou vedla Olga Pavlova

S rumunskou bohemistkou a překladatelkou Hellianou Ianculescovou jsme mluvili o narůstajícím zájmu o češtinu na Bukurešťské univerzitě, o postavení české literatury v Rumunsku a o překladu klasické a současné literatury.

 

Olga Pavlova: Jaké má dnes bohemistika postavení mezi jinými slovanskými jazyky na katedře slovanských jazyků v Bukurešti?

Helliana Ianculescová: Fakulta cizích jazyků a literatur na Bukurešťské univerzitě je jedinou rumunskou fakultou, kde se vyučuje více než pětatřicet cizích jazyků. Má čtyři studijní programy, které fungují v konkurenčním režimu: filologie, překlad a tlumočení,

Maghrebský literát žije ve čtverci

Rozhovor s Mílou Janišovou vedla Silvie Mitlenerová

Příprava a pojídání kuskusu v zemích Maghrebu to dotáhly až na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V rozhovoru s Mílou Janišovou se ale posouváme od chytlavého názvu čísla hlouběji do jazykového vývoje „západního poloostrova“ a k otázkám, které přináší jazyková a kulturní mnohotvárnost.
 

Silvie Mitlenerová: Začněme úplně od píky. Co znamená slovo Maghreb?

Míla Janišová: Maghreb znamená západní, dokonce to znamená „západní poloostrov“. Jedná se o část světa ohraničenou Libyjskou pouští, Saharou, Středozemním mořem a na západě Atlantským oceánem. Tradičně se tam řadily Tunisko,

Nejsem úspěšný literární podnikatel

Rozhovor s Maxem Ščurem vedla Olga Pavlova

S běloruským básníkem a překladatelem Maxem Ščurem jsme mluvili o koexistenci ruštiny a běloruštiny v Bělorusku, o zasahování státu do kulturního života v zemi, o přijetí české nemainstreamové literatury v Bělorusku a o práci překladatele a spisovatele na volné noze.
 

Olga Pavlova: Už skoro dvacet let žiješ v České republice. Nebojíš se, že každodenní kontakt s češtinou může ovlivnit tvou běloruštinu?

Max Ščur: Když jsem přijel do České republiky, má běloruština byla spíše nespisovná a v některých ohledech poměrně rudimentární,