Rubrika: Rozhovor Stránka 2 z 23

Materinský jazyk nie je osudová záležitosť

Rozhovor s Janou Karšaiovou vedla Tímea Zvoláneková

V roce 2022 vydala Jana Karšaiová debutový román Divorzio di velluto. Pojednává v něm o rozpadu jednoho vztahu a paralelně také státu, Československa, z něhož sama pochází. Italsky psaná kniha získala nominaci na nejprestižnější italské literární ocenění a o rok později byla pod názvem Sametový rozvod přeložena do češtiny i autorčiny rodné slovenštiny. V rozhovoru přišla řeč na hledání a ztrácení vlastní identity, vliv bilingvismu na vlastní tvorbu, překlad do mateřského jazyka nebo fenomén odcházení mladých lidí ze Slovenska.

 

Otevírání se postquébecké produkci

Rozhovor s Evou Voldřichovou Beránkovou vedl Dalibor Žíla

Termín zdivočení nás provází celým číslem, a tak jsme se na jeho význam zeptali osoby nejpovolanější – Evy Voldřichové Beránkové, jež termín zavedla. Dočteme se o trnité cestě amerindiánských spisovatelů za uznáním a vřazením jejich tvorby do literárního kánonu, o jejich vzájemné inspiraci s Franko-Kanaďany, o kulturní apropriaci a o tom, že nemusí být vnímána vždy negativně, či o rozmanitosti dystopických textů i o jejich specificitě v québeckém kontextu.

 

Dalibor Žíla: Ve svých textech o québecké literatuře používáte pojem ensauvagement,

Italianistická knižnice

Rozhovor s Alicí Flemrovou vedla Olga Pavlova

Překladatelka bezmála osmdesáti titulů a bývalá vysokoškolská pedagožka Alice Flemrová se pustila do nového ambiciózního projektu – založila nakladatelství Meridione, jež se bude zaměřovat na literaturu z jihu. Za svou kariéru nabyla nejen překladatelské zkušenosti, ale i potřebné kontakty na evropském knižním trhu, proto se konkurence zavedených knižních domů neobává.

 

Olga Pavlova: Jak vás napadlo založit v dnešní době nakladatelství, které se bude zabývat literaturou z jihu s důrazem na italsky psané texty?

Alice Flemrová: Zas tak čerstvý nápad to není.

Vlna venezuelské poezie bude dál stoupat

Rozhovor s Antoniem Lópezem Ortegou vedla Graciela Yáñez Vicentini

Ze španělštiny přeložila Dita Aguilera

Rozhovor autorky koncepce čísla s venezuelským editorem a básníkem, který v současnosti žije ve Španělsku, představuje svébytný úvod do venezuelské poezie 20. a 21. století. Rukama Lópeze Ortegy totiž prošla velká část děl nejvýznamnějších básnířek a básníků daného období, z nichž mnohá pomáhal připravit k vydání. V širších politických, historických, ale také literárně provozních souvislostech popisuje situaci této specifické literatury, která je podle něj i přes hrozivý stav země, jejž nazývá „debaklem“, v dobré kondici – především díky hluboké tradici,

Pomalost a popisnost Tchaj-wanu

Rozhovor s Pavlínou Krámskou a Tomášem Řízkem vedl Milan Pavlovič

Ostrovní Tchaj-wan je v moři českého knižního trhu stále více vidět. Největší zásluhu na tom nese nakladatelství Mi:Lù Publishing a především jeho edice Wen, ve které od roku 2014 vyšlo již patnáct titulů tchajwanské literatury, a někteří z autorů navíc představili své tituly v České republice i osobně. O okolnostech výběru knih, zájmu čtenářů a čtenářek či o plánech do budoucna rozmlouvali editorka edice Wen sinoložka Pavlína Krámská a nakladatel Tomáš Řízek, který zároveň celou edici výtvarně doprovází.

 

Milan Pavlovič: Když člověk napíše do překladače wen,

Národnobuditeľská literatúra ako „povinná jazda“

Rozhovor s Kvetoslavou Koporovou vedly Alžběta Knappová a Kamila Schewczuková

S Kvetoslavou Koporovou, lingvistkou a předsedkyní Spolku rusínskych spisovateľov Slovenska, jsme hovořily o různých variantách současné rusínštiny a jejich kodifikaci, jejím problematickém postavení na Ukrajině i o tom, nakolik si rozumějí Rusíni z jednotlivých diaspor. Věnovaly jsme se také podobám současné literární tvorby, potřebě překladu a většího kontaktu s jinými literaturami i rusínskému „literárnímu Oscarovi“.

 

Alžběta Knappová: Existuje vůbec jedna rusínština, nebo bychom o ní měli mluvit spíše v množném čísle? Používají se pro případné varianty nějaká speciální označení,

V komiksu je všechno vidět

Rozhovor s Jakubem Sedláčkem a Marií Voslářovou vedla Olga Pavlova

Vedle řady jiných významných světových autorek a autorů vydává nakladatelství Paseka pravidelně také Liv Strömquist. Namísto edic věnovaných světové literatuře jsme protentokrát učinili úkrok směrem ke komiksu a věnovali se dílu švédské tvůrkyně, jíž po titulech Ovoce poznání (2014, č. 2018) a Nejrudější růže rozkvétá (2019, č. 2021) letos česky vyšla kniha V zrcadlové síni (2021). O její cestě na tuzemský literární trh, žánrové specifičnosti a překládání komiksu hovořila překladatelka Marie Voslářová a šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.

 

Překlad jako ekvivalent básnické transfuze

Rozhovor s Peterem Mackayem vedla a z angličtiny přeložila Petra Johana Poncarová

V rozhovoru mezi překladatelkou ze skotské gaelštiny Petrou Johanou Poncarovou a skotským básníkem a akademikem Peterem Mackayem se dozvíte o současné skotské gaelské poezii, výzvách, jimž čelí, i významu překladu pro její další rozvoj. Řeč přišla také na instituci národního barda, Mackayovy vlastní spisovatelské postupy nebo nezbytnost televizních debat o poezii v hlavním vysílacím čase.

 

Petra Johana Poncarová: Coby básník, překladatel, editor a akademik, který se zabývá skotskou i irskou literaturou, máš tu výhodu, že můžeš soudobou poezii v irštině a skotské gaelštině hodnotit hned z několika perspektiv.

Byť opakom dnešných médií

Rozhovor s Filipem Ostrowským a Jurajem Koudelou vedla Olga Pavlova

Edice Prokletí reportéři se zrodila v roce 2015 společně se slovenským nakladatelstvím Absynt a i díky nezaměnitelné práci grafické designérky Pavlíny Morháčové se těší stále rostoucí oblibě. O dva roky později zde začínají vycházet knihy také v češtině, přičemž každá země má svůj vlastní ediční plán. O počátcích edice, poměrech na slovenském i českém knižním trhu nebo lásce k reportážní literatuře jsme si povídali se zakladateli nakladatelství Jurajem Koudelou a Filipem Ostrowským.

 

Olga Pavlova: Co stálo za myšlenkou založit nakladatelství věnované především reportážní literatuře?

Pozorujem, ako sa jazyk vyvíja

Rozhovor se Zuzanou Ďaďovou vedla Silvie Mitlenerová

Číslo otevíráme rozhovorem se slovenskou sociolingvistkou a datovou koordinátorkou Zuzanou Ďaďovou. Hovořily jsme nejen o možnostech posílit inkluzivitu písemného jazyka, ale i o tom, jak se vyrovnat s mluvenou řečí, koho se ptát, podle koho se řídit a jak nezapomínat ani na jiné podoby identity, než je ta genderová.

 

Silvie Mitlenerová: V tomto čísle Plavu dostaly překladatelky a překladatelé prostor poradit si s nebinárním jazykem po svém – součástí zadání překladů nebyl žádný odkaz na normu, obecnou ani vnitřní časopisovou.