Rubrika: Rozhovor Stránka 16 z 25
Rozhovor s Justinem Quinnem
Co znamená pro básníka trvalá změna místa pobytu, vstup do odlišné literární tradice a jiného jazykového prostředí? A v kterém okamžiku se nové místo stává pro člověka domovem? V restauraci poblíž pražského nádraží Na Knížecí, a tedy v blízkém sousedství čtvrtí, kde se odehrávají některé z jeho básní, jsme s Justinem Quinnem hovořili o úloze míst v moderní irské poezii, hledání básnického smyslu české krajiny, W. B. Yeatsovi i středoevropské exotice.
Josef Hrdlička: V irské poezii mají básně, které se vztahují k místům, dlouhou tradici. Je i ve dvacátém století tato stará tradice něčím živým?
Justin Quinn: Pro generaci Seamuse Heaneyho a dalších irských básníků,
…Rozhovor s Vojtěchem Bílým
V březnu tohoto roku vyšla Vojtěchu Bílému a novinářce Aleně Scheinostové v nakladatelství Portál prvotina s názvem Když padají manga. Publikace líčí Bílého pobyt na karmelitánské misii ve Středoafrické republice během školního roku 2013–2014. V městečku Bozoum byl dobrovolnickým učitelem v době probíhajícího konfliktu mezi povstaleckými rebely (Sélékou) a milicí z domobrany (Antibalakou).
Ester Gerová: Pro české novináře jste mohl být exkluzivním zdrojem, přesto vás ale kontaktovala hlavně rozhlasová a televizní společnost BBC. Proč myslíte, že tomu tak bylo?
Vojtěch Bílý: Mediální záběr televizní a rozhlasové společnosti BBC je celosvětový.
…Rozhovor s Vladimírem Klímou a Lubošem Kropáčkem
Dva afrikanisté, překladatelé z afrických literatur a odborníci na subsaharskou kulturu, hovoří o šarmu tohoto kontinentu, svých životních zkušenostech a samozřejmě také o překládání.
Vojtěch Šarše: Čím vás africká kultura natolik okouzlila, že se jí věnujete celý život? Ovlivnila vás expedice Lambaréné, které jste se účastnil?
Luboš Kropáček: Bylo to složitější. Dospíval jsem v padesátých letech v tíživém prostředí tehdejšího Československa. Toužil jsem poznávat svět – a nikam jsme tehdy cestovat nesměli. Tak jsem svou touhu po cestách, dalekých krajích a pestřejších barvách uspokojoval náhražkově četbou knížek a studiem nejenom evropských, ale také exotických jazyků.
…Rozhovor s Janem Schejbalem
Počátky česko-katalánských literárních vztahů, společné jmenovatele české a katalánské kultury, původ katalánštiny či její současné postavení na poli literatury… to jsou jen některá z témat, která jsme otevřeli v rozhovoru s předním českým katalanistou Janem Schejbalem. Rozhovor nejenže naše číslo uvádí, ale také vysvětluje reálie, k nimž se odkazují překlady katalánsky psané beletrie.
Vít Pokorný: Při přípravě tohoto čísla Plavu jste měl zájem na tom, aby byl položen důraz na středověkou katalánsky psanou prózu a na současnou tvorbu takzvané generace sedmdesátých let. Proč právě toto zaměření na krajní body, mezi nimiž leží celá staletí?
…Rozhovor s Danielou Seelovou
Přeložili Jan Kaye Hon a Anna Koubová
Básnířka Daniela Seelová založila před dvanácti lety berlínské nakladatelství Kookbooks, které se zaměřuje na současnou lyriku. V rozhovoru mluví o slučitelnosti svých různých rolí a dává nahlédnout do kuloárů básnické scény.
Jan Kaye Hon: Jsi nakladatelka, editorka, studovala jsi germanistiku, sama jsi básnířka. Jak se ti daří skloubit všechny tyhle role?
Daniela Seelová: Mně přijde, že je to všechno dohromady velmi organicky spjaté a že se to kloubí v životní praxi. Ze začátku jsem s tím měla trochu potíže: předtím, než jsme založili nakladatelství,
…Rozhovor s Petrem Minaříkem a Pavlem Řehoříkem
Čtenářský literární maraton, známý jako Měsíc autorského čtení, začal v Brně docela skromně před šestnácti léty. Jeho prvotním účelem prý bylo zaplnit okurkovou sezonu v tamních divadlech. Od té doby se však festival notně rozrostl. S jeho organizátory, pány z brněnského nakladatelství Větrné mlýny, jsme si popovídali o tom, co obnáší měsíc trvající literární festival v pěti městech a ve čtyřech státech.
Alexej Sevruk: Měsíc autorského čtení se letos konal po šestnácté. Organizace takového ambiciózního festivalu bezpochyby vyžaduje hodně úsilí a energie. Co vás motivuje v tomto úsilí setrvat? Kde čerpáte potřebnou energii?
Petr Minařík: Úsilí a energii vydáváme po kapkách,
…Rozhovor s Gillesem Rozierem
Z francouzštiny přeložila Anna Koubová
Gillesi Rozierovi vyšel před několika lety v češtině román Láska bez odporu, kde jidiš představuje dějotvorný prvek. Motiv to pro známého francouzského autora není náhodný, z jidiš překládá, v jidiš dokonce píše i vlastní texty a působí – nejen v Paříži – jako velký propagátor jidiš kultury. V rozhovoru se vyjadřuje k tomu, jak vnímá postavení jidiš a jaké má představy o jeho budoucnosti.
Anna Koubová: Téma jidiš se ve vašich románech objevuje často. Například v knize Láska bez odporu [1] se zabýváte vztahem jidiš a němčiny.
…Rozhovor s Virgiliem S. Almariem
Z angličtiny přeložila Lucie Gillová
Zatímco u nás se o tvorbě Virgilia S. Almaria a vlastně o filipínské poezii obecně ví velmi málo, z obrácené perspektivy je tomu jinak. Rio Alma – tak zní literární pseudonym Virgilia S. Almaria – už na přelomu 60. a 70. let přeložil z angličtiny Hříšné město Jaroslava Seiferta a jeho tvorbu, stejně jako i další české básníky, dobře zná. Už při našem prvním setkání na podzim loňského roku navrhl vydání výboru z jeho díla na Filipínách. Díky letos v červenci podepsané dohodě o podpoře vydávání filipínské literatury v češtině a naopak bude tato idea zrealizována ještě letos.
…Rozhovor s Alexandrem Thophčjanem
Z arménštiny přeložila Anna Sochová
Hakob Asatrjan, šéfredaktor arménsko-evropského měsíčníku Orer (Dny), který od roku 1999 vychází v Praze, hovořil s arménským literárním kritikem, prozaikem a překladatelem Alexandrem Thophčjanem — žijícím zčásti v domovské Arménii, zčásti v arménské diaspoře ve Francii — o jeho románech, tématu genocidy v umění a o recepci soudobé arménské literatury v Evropě.
Hakob Asatrjan: Vážený pane Thophčjane, letos si budeme připomínat sté výročí arménské genocidy. Autoři často vyjadřují svůj vztah k podobným výročím ve svých dílech. Vy jste se tématem vyhlazování Arménů začal zabývat již v uplynulých deseti letech, kdy jste vydal dva významné romány Dokonce i po smrti a
…Rozhovor s Nicolou McDonaldovou a Slavicou Rankovićovou
Z angličtiny přeložil Petr A. Bílek
Následující pomyslná rozprava vznikla během konference Populární literatura světa starověku a středověku, již roku 2014 uspořádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Sylva Fischerová, Petr A. Bílek a Jiří Starý zformulovali několik problémů, k nimž Nicola McDonaldová a Slavica Rankovićová vypracovaly odpovědi. Jmenovaní jsou odborníky nejen na problematiku braku a populární literatury ve starších kulturách, ale zabývají se též obecnými otázkami vymezení vysoké a nízké literatury a populární kultury.
Myslíte, že se dá mluvit o brakové a/nebo populární literatuře v rámci kultury starověku?
…