Miloslav Uličný
V aragonském městečku Tarazona, kde sídlí španělský Dům překladatelů, se konaly od 9. do 11. listopadu již popatnácté Dny literárního překladu. Akci nazvanou „XV Jornadas en torno a la Traducción Literaria“ pořádaly Dům překladatelů a organizace ACEtt, vrcholná instituce sdružující španělské překladatele beletrie. ACEtt sídlí v Madridu a od roku 1993 vydává odborný časopis Vasos Comunicantes („Spojené nádoby“), jehož 39. číslo má být věnováno právě skončené konferenci.
Přednášky, kulaté stoly a dílny se konaly od pátečního podvečera do nedělního odpoledne. Úvodní přednášku pronesl prezident ACEtt Mario Merlino místo známého peruánského prozaika Alfreda Bryce Echeniqua, který se pro jiné neodkladné povinnosti nemohl dostavit; všichni účastníci toho litovali, neboť spisovatelův třeskutý humor je již světově proslulý. V diskusích u kulatého stolu se vystřídala desítka moderátorů z řad překladatelů, akademických pracovníků i nakladatelů jak ze zemí Latinské Ameriky, tak ze Španělska. Již sám podtitul letošní akce – ironicky parafrázované heslo Che Guevary „Jedna, dvě, mnoho španělštin“ – dával tušit, že převahu budou mít Hispanoameričané. Byli mezi nimi spisovatel, kritik a překladatel Edgardo Dobry z Argentiny, profesorka Lourdes Arencibia z Havany, Argentinec Jonio González píšící a překládající v Barceloně, mexičtí profesoři Alfredo Michel Modenessi a Arturo Vázquez Barrón, argentinská překladatelka a profesorka Patricia Wilsonová a španělští překladatelé a akademičtí pracovníci z různých univerzit. Témata se týkala konkrétní situace profesionálních překladatelů v různých zemích španělského jazyka, jejichž úhrnný čtenářský potenciál představuje 400 milionů obyvatel, dále nakladatelsko-překladatelských vztahů i řešení jednotlivých metodologických problémů překladu. Obzvláště probíraným tématem byly psané i nepsané předpisy, jimiž se nakladatelé a jejich korektoři na obou stranách Atlantiku snaží nivelizovat různé typy španělštiny v oblasti výběru lexika, frazeologismů i etikety (jako jsou např. různé způsoby tykání a vykání) tak, aby tato preskripce umožnila v globalizovaném světě prodej překladové produkce nakladatelství jak ve Španělsku, tak v zemích Hispánské Ameriky.
V závěru Dnů literárního překladu obdrželi dva španělští laureáti Národní cenu za umělecký překlad: Josep Maria Micó za překlad Ariostova Zuřivého Rolanda a Esther Benítezová za převod Mannova Kouzelného vrchu. Oba pronesli zajímavé příspěvky týkající se vlastní překladatelské metody a na příkladech názorně předvedli a komentovali svá překladatelská řešení. Možná že by takový přístup osvěžil tradiční ceremoniál udělování Ceny Josefa Jungmanna Obcí překladatelů v České republice. Ostatně některá témata minulých španělských Dnů literárního překladu se objevují též v přednáškách pražského Klubu kultury překladu nebo v rámci vlastních aktivit Jednoty tlumočníků a překladatelů. V každém případě byly patnácté Dny literárního překladu v Tarazoně inspirativní nejen pro přítomné hosty z Prahy, Budapešti, Bukurešti a Sofie.