Stránka 14 z 111

Než se Kerouac vydal na cestu

Klára Witzany Hutková

Kerouac, Jack. Maggie Cassidyová.
Z anglického originálu
Maggie Cassidy (1959) přeložila Michala Marková.
2. vydání, v tomto překladu 1. vyd.
Praha: Argo, 2023. 181 stran.

 

S knihami Jacka Kerouaca si spojujeme vedle specifického stylu psaní také záznam divokého životního stylu beatnické generace, poháněné alkoholem v rytmu jazzu a její silné neukotvenosti. Ta se například v autorově nejznámějším románu Na cestě (1957, č. 1978) projevuje složitým hledáním sebe sama a často rozsáhlými přesuny z místa na místo napříč Amerikou. Ženy do maskulinního beatnického prostředí vstupují spíše jako pasivní milostné objekty,

Hořící ostrovy: indonéská próza a dějinné zvraty

Uvedení čísla 6/2024 ve středu 6. listopadu od 18:00 v Náprstkově muzeu v Praze.

Století proměn. K současné hispanoamerické literatuře

Večer k uvedení čísla 8/2024 věnovaného kafkovským inspiracím v hispanoamerické literatuře proběhne ve čtvrtek 24. 10. v auditoriu Institutu Cervantes.

Přece poznám, kdy se smějete mně a kdy se mnou

Uvedení čísla 7/2024 k současné polské feministické literatuře a představení redesignu 8. 10. od 19:00 v Punctu (Krásova 27, Praha 3).

Vzbouřeny feat. SIKSA. Co štve dnešní Polky

Uvedení čísla 7/2024 v pátek 15. listopadu v baru Stereo (Na Poříčí 112/13) v Liberci od 19:00.

Beránek roh má k potrkání…

Překladatel následujících básní a vítěz Soutěže Jiřího Levého 2023 v kategorii poezie, Jan Rus, nás bohužel v červnu 2024 ve velmi mladém věku opustil. Na jeho památku zde zveřejňujeme celé znění oceněného soutěžního příspěvku, jak vyšel v Plavu 2/2024.

6/2024 – Nové pořádky v ráji na rovníku

Vychází nový Plav věnovaný indonéské tvorbě a dějinným zvratům.

Překlady, adaptace a ohlasy indonéské literatury

Sestavil Milan Pavlovič

Předkládaný chronologický soupis lze částečně číst jako příběh česko-indonéských styků, jejichž počátky můžeme sledovat za první republiky ve stále častějších obchodních, ale i jiných cestách do tehdejší Nizozemské východní Indie. Četnost překladů přitom odráží vřelé politické vztahy za dob prvního prezidenta Sukarna (1945–1966), stejně jako ochabnutí vzájemných vazeb v éře prezidenta Suharta (1966–1998); institucionální oporu získala filologie zhruba na počátku padesátých let, kdy došlo k založení oboru v Orientálním ústavu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V otevřenějších dobách nového tisíciletí nedostává kulturní výměna mnoho podnětů ani podpory, přesto úsilím několika jedinců (Jaroslav Olša st.,

Prostě jsme to dělali rádi. K outsiderství překladu v akademické kleci

Aleš Kozár

Sedím u stolu a po letech přede mnou leží diplomy z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dva magisterské a doktorský, bohemistika a slovinština. Je to dvacet let, za sebou mám přes dvacet knižních překladů, spoustu časopiseckých, také hezkou řádku odborných textů, sedmnáct let výuky slovinštiny na pardubické univerzitě, s níž jsem se právě rozloučil. Nerad, hořce, ale ten odchod byl popravdě v mnohém osvobozující, byť mířím do mnohem větší nejistoty.

A vyvolává ve mně otázky, co se mezitím stalo, co se změnilo, že měl člověk pocit, že na něj na fakultě všechno padá,

Mravní bolesti Nikaraguy

Martin Šplíchal

V posledním dubnovém týdnu navštívil Prahu Sergio Ramírez, nikaragujský spisovatel, exulant, bývalý politik a první středoamerický držitel Cervantesovy ceny. Během dvou dní absolvoval tři veřejné besedy: nejprve debatoval v Institutu Cervantes s překladatelkou Blankou Stárkovou, následujícího dne na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy s politologem Radkem Bubnem a miniturné zakončil v Knihovně Václava Havla rozpravou s jiným spisovatelem, Jáchymem Topolem.

Životní osudy jednaosmdesátiletého Ramíreze opisují politické proměny Nikaraguy, k nimž došlo za poslední půlstoletí. Již jako vystudovaný právník se v sedmdesátých letech připojil k marxistickému gerilovému hnutí sandinistů, které roku 1979 svrhlo pravicového diktátora Anastasia Somozu,