Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Stránka 21 z 120

V básních pro mě nikdy nic nebylo tabu

Rozhovor s maďarskou básnířkou Zitou Izsó vedla Iryna Zahladko

Sbírkou Oplocený les v překladu Roberta Svobody se čeští čtenáři a čtenářky mohou poprvé seznámit s tvorbou současné maďarské dramatičky a básnířky Zity Izsó. Autorka žije a tvoří už několik let v Praze, stejně jako její vrstevnice, česko-ukrajinská básnířka Iryna Zahladko, která ji zpovídala. V rozhovoru rozebíraly, co všechno je součástí povolání člověka, srovnaly publikování pod mužským pseudonymem a vlastním jménem a otevřely také komplexní otázku vztahu díla a autora nebo autorky.

 

Zito, četla jsem, že se literatuře věnujete od roku 2007.

…

Prožívat minulost každý den znovu

Alžběta Mixová

Trabucco Zerán, Alia. Odpočet.
Ze španělského originálu La resta (2015) přeložila Dita Aguilera.
1. vydání. Praha: Fra, 2024. 174 stran.

 

Na Santiago de Chile se snáší popel a pokrývá všechno živé i nehybné vrstvou špíny a šedi. „Santiagu černobílá slušela. Poznávalo se v ní: lhostejné obličeje a psi rozvalující se v prachu.“ (75) Tři mladí Chilané, Felipe, Iquela a Paloma, se právě v tu chvíli vydávají pohřebním vozem přes vrcholky And do sousední země. Pátrají po ostatcích blízké osoby a rekapitulují při tom i vlastní životy.

…

Vikingská dřevořezba

Klára Soukupová

Mytting, Lars. Zvon v jezeře.
Z norského originálu Søsterklokkene (2018) přeložila Jarka Vrbová.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 328 stran.

 

Lars Mytting (* 1968) je úspěšný norský spisovatel, jehož knihy přesně splňují zadání „čtivosti“. Román Šestnáct stromů na Sommě (2014) vyšel v českém překladu v roce 2022 a letos ho následoval ve stejném grafickém provedení Zvon v jezeře (2018), jenž je prvním dílem připravované trilogie.

Mytting ve svém románu propojuje legendu o dvou zvonech ze 17. 

…

Co je k čertu zač? Ironie v dánské literatuře

Uvedení čísla 10/2024 ve středu 15. ledna od šesti hodin ve Velkém mlýně (Praha-Libeň).

9/2024 – Požírači duší

Vychází nový Plav věnovaný okinawské literatuře.

Kde ženy nosí věci na hlavě a lidé chodí bosi

Rozhovor s Jóko Murakami vedly a z japonštiny přeložily Annamária Salanciová a Michaela Melichová

S Jóko Murakami, vyučující literatury na Okinawské univerzitě, si vyjasníme hranice pojmu „okinawská literatura“. Budeme se věnovat rjúkjúským jazykům, historii literární tvorby a v hrubých obrysech také jejím podobám až po současnost. Stranou nezůstane ani problematika společného soužití Okinawanů s Američany, která se výrazně propisuje do moderní literární produkce.

 

MM: Dnešní prefektura Okinawa byla až do roku 1879 po čtyři století součástí nezávislého Rjúkjúského království. V tomto období okinawských dějin se formovala kulturní identita významně odlišná od té japonské a můžeme mluvit o tradičním rjúkjúském náboženství,

…

Slovinské číslo slovenského časopisu Verzia

Aleš Kozár

 

Slovenský čtvrtletník Verzia, zaměřený na umělecký překlad, na začátku letošního léta vydal monotematické číslo věnované slovinské literatuře. Reaguje na domácí povědomí o této národní literatuře, které není tak překladově bohaté jako u nás, ale jazyková blízkost mezi češtinou a slovenštinou nabízí možnost obě kulturní prostředí v rámci pohledu na charakter oboru provázat a porovnat. Navíc se také v medailoncích v časopise na dostupné české překlady odkazuje.

Každé takové monotematické číslo nabízí možnost reflektovat spolupráci důležitých osobností oboru. Zde jde především o tvůrce spojené s Katedrou slovanských filológií na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě,

…

Indiánské léto se Sylvií Germain

Anna Lebedová

 

Na sklonku letošního září zamířila do Prahy po více než dvaceti letech francouzská spisovatelka Sylvie Germain (* 1954). Českému čtenáři je známá především prostřednictvím románů Kniha nocí (1984, č. 1997), Jantarová noc (1987, č. 2005), Dny hněvu (1989, č. 1995) a Tobiáš z blat (1998, č. 2005).

S československým kulturním milieu ji však pojí mnohem více než jen překlady do češtiny. V roce 1986 se přestěhovala do Prahy, kde do roku 1993 pracovala jako dokumentaristka, vyučovala filosofii na Francouzském lyceu a pokračovala v psaní románů a povídek.

…

Španělsko je země masových hrobů

Rozhovor s Laylou Martínez vedla a ze španělštiny přeložila Kristina Hamplová

V románovém debutu, feministickém hororu Červotoč, který do češtiny přeložila Blanka Stárková, vychází španělská spisovatelka Layla Martínez z vyprávění své babičky a zavádí čtenáře do nehostinného prostředí španělského vnitrozemí, kde víra v kletby a magii přetrvává podobně jako téměř feudální společenské uspořádání. V rozhovoru hispanistky Kristiny Hamplové s autorkou přišla řeč na rodinné duchy kolektivních traumat Španělska, třídní sílu pomsty, materiální podmínky psaní či zdroje výrazného jazyka románu, který originálně mísí sociální dimenze s rozvitou metaforikou a formálním experimentem.

 

…

Nebeská harmonie s překladatelským pánembohem

Robert Svoboda

Zprvu se Robert Svoboda zařekl, že poslední knihu Pétera Esterházyho, vydanou v maďarštině těsně před autorovu smrtí, překládat nebude. O tom, co ho nakonec přimělo změnit názor a jak se zrodil český titul románu Deník se sl. Inivkou, pojednává v následujícím eseji. V něm rovněž provází Esterházyho jazykovou ekvilibristikou nebo prozrazuje, před čím varuje adepty překladatelství.

 

„Konečně text, který nezačínám výrazem ‚slinivka břišní‘. Ačkoli se obávám, že já sám jsem ten, i kdybych neřekl ani slovo, jen tady postával, kdo na to všechno, na to,

…
Starší příspěvky → ← Novější příspěvky