Stránka 30 z 110
Rozhovor s Terezou Bambuškovou vedla Petra Johana Poncarová
Britské duchařské povídce se nejlépe dařilo ve viktoriánské době. Čím se viktoriánští duchové liší od svých předchůdců z osmnáctého století? A co mají naopak společného čtenáři a hrdinové povídek z tohoto období? Autorka koncepce našeho strašidelného čísla Petra Johana Poncarová a anglistka Tereza Bambušková debatovaly o specifikách viktoriánské duchařské povídky jako žánru, o jejích známých i méně známých autorech a také o jejím akademickém výzkumu.
Petra Johana Poncarová: Čím se vyznačuje viktoriánská duchařská povídka jako žánr?
Tereza Bambušková: Z klíčových charakteristik viktoriánské duchařské povídky bych zmínila zaměření na subjektivitu pozorovatele,
…Petra Johana Poncarová
Zatímco úvodní rozhovor se soustředí na žánrové aspekty duchařské povídky, esej vás provede její historií. Dozvíte se, jakou roli hrál ve vývoji viktoriánské duchařské literatury Charles Dickens nebo co je to takzvaná literatura podivna. Esej zároveň přináší přehled českých překladů, takže pokud vás mezi jmény proslulými i méně známými něco zvláštního zaujme, budete hned vědět, kde hledat.
Za vůbec první duchařskou povídku v britské literatuře bývá považován Příběh o zjevení ducha paní Vealové (1706) z pera Daniela Defoea, s nímž se čeští čtenáři mohou seznámit v antologii Strašidla,
…Rozhovor se Zuzanou Li vedla Olga Pavlova
V nové rubrice představíme vybrané české edice věnované cizojazyčným literaturám. V krátkých rozhovorech chceme jednak upozornit na nejzajímavější tituly, jednak přiblížit práci překladatelů a redaktorů. V průběhu roku 2022 se zaměříme například na lusobrazilskou či anglosaskou literaturu, pozornost budeme věnovat také střední Evropě. Začínáme čínskou literaturou a edicí Xin, jež vznikla v nakladatelství Verzone v roce 2012. Sinoložka a překladatelka Zuzana Li vypráví o důvodech jejího vzniku, každodenních rozhodnutích spojených s jejím vedením nebo aktuálním stavu současné čínské literatury dostupné v češtině.
Olga Pavlova: Co bylo prvotním impulsem pro založení edice Xin v nakladatelství Verzone?
…Markéta Hejkalová
Westö, Kjell. Chiméra 38.
Ze švédského originálu Hägring 38 (2013) přeložil Jan-Marek Šík.
1. vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021. 320 stran.
Že paní Wiiková toho rána nepřišla do práce, ho nejdříve rozladilo. První věta románu nás rázem vtáhne do děje – a ten se vzápětí vrací o osm měsíců zpět, do března 1938. Hlavní hrdinka nedávno nastoupila do advokátní kanceláře Claese Thuneho. Paní Matilda Wiiková je naprosto spolehlivá, byť trochu nevýrazná sekretářka v dobře padnoucím kostýmku. Má ale ještě jednu podobu, kterou veřejnosti neukazuje,
…Klára Soukupová
Dehnel, Jacek. Saturn. Černé obrazy ze života mužů Goyovy rodiny.
Z polského originálu Saturn. Czarne obrazy z życia mężczyzn z rodziny Goya (2011) přeložil Michael Alexa.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2021. 232 strany.
Román polského prozaika, básníka a výtvarníka Jacka Dehnela Saturn přináší „černé obrazy ze života mužů Goyovy rodiny“. Vyprávění situované do první poloviny 19. století je složeno z hlasů tří generací: otce Francisca, jeho syna Javiera, jenž je centrální postavou mystifikační zápletky, a vnuka Mariana. Tato promluvová pásma se schematicky střídají,
…
Anežka Charvátová
Obec překladatelů (OP) vznikla hned po listopadu 1989 přerodem z dřívější Asociace překladatelů, která fungovala při Svazu spisovatelů. Prvním předsedou byl zvolen překladatel z francouzštiny Jiří Pechar, po něm se ujala předsednictví amerikanistka Jarmila Emmerová, tu vystřídala germanistka Hana Linhartová. Na valné hromadě v listopadu 2021 byl zvolen nový výbor, který vzápětí vybral nové předsednictvo – v čele Obce nyní stojí hispanistka a romanistka Anežka Charvátová, místopředsedou je anglista Lukáš Novák.
Po divokých devadesátých letech, kdy se uvolnila všechna pravidla, zákony džungle rozklížily i nakladatelský svět a knižní distribuci a spousta lidí byla ráda,
…Rozhovor s Lital Levy vedla a přeložila Olga Pavlova
Lital Levy, odbornice na srovnávací literaturu, židovská studia a blízkovýchodní studia, o sobě tvrdí, že ráda boří hranice, ať už koncepčního, disciplinárního, nebo institucionálního charakteru. V tomto rozhovoru však nevyvrací žádné mýty či představy, ale naopak trpělivě vysvětluje specifickou situaci okolo palestinských a arabských spisovatelů píšících hebrejsky.
Olga Pavlova: Stát Izrael vznikl v roce 1948. Před touto událostí žilo na území někdejšího britského mandátu přes milion Arabů a o polovinu méně Židů. Jak vypadala jazyková situace v regionu před druhou světovou válkou?
…Anežka Charvátová
Strhujícím proudem vyprávění románu Období hurikánů, neseného až manickou zuřivostí i bolestí všeho druhu, provází jeho překladatelka Anežka Charvátová. V následujícím eseji přibližuje s románem nedílně spjaté mexické reálie a nejobtížnější překladatelské překážky. Ty kladla zejména vulgární, drsná mluva postav, jejíž adekvátní zachycení, v tomto případě spíše vynalézání, bylo nezbytné i pro udržení pečlivě prokomponovaného rytmu vypravěčského mnohohlasí.
Mexická autorka Fernanda Melchor, narozená roku 1982 v přístavu Veracruz ve stejnojmenném mexickém státě, vtrhla do literatury v jednatřiceti letech sbírkou reportáží Aquí no es Miami (Tohle není Miami,
…Michaela Otterová
Leky, Mariana. Co je odtud vidět.
Z německého originálu Was man von hier aus sehen kann (2017) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2021. 312 stran.
Na loňském ročníku Světa knihy byl pod názvem Co je odtud vidět uveden český překlad románu německé autorky Mariany Leky. Bohužel se mu nedostalo zaslouženého přivítání: prezentace se sice zúčastnila překladatelka Marta Eich, ale samotná autorka byla přítomna jen přes videokonferenci, což nebylo ideální, protože na horní galerii neustále doléhal ruch z přízemí. Navíc nikoho z nakladatelství nenapadlo přinést pár exemplářů k okamžitému prodeji – zřejmě podle zásady,
…