Stránka 36 z 106
Michael Alexa
Wicha, Marcin. Věci, kterých jsem se nezbavil.
Z polského originálu Rzeczy, których nie wyrzuciłem (2017) přeložila Barbora Kolouchová.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 208 stran.
Jedna z nejznámějších básní moderní polské literatury, Kočka v prázdném bytě od Wisławy Szymborské, by mohla dobře posloužit jako motto nové knihy grafika a spisovatele – rovněž Poláka – Marcina Wichy. Báseň s knihou spojuje zvláštní důraz na prožitek velmi neotřelých pozůstalých. Umřít – to se zkrátka kočce (ve slavné básni) ani věcem (v recenzované knize) nedělá.
Letošní překladová novinka Věci,
…
Jan Zikmund
Že obraz české literatury v zahraničí utvářejí zejména překladatelé, není tajemství. Nejde přitom jen o samotný překlad. Zapálení překladatelé často dobrovolně zastávají více rolí. Jsou neoficiálními literárními agenty, kteří české knížky doporučují zahraničním nakladatelům. Jejich práce navíc pokračuje i po vydání překladu, kdy shání recenzenty, moderují, ne-li přímo organizují literární čtení s autorem a i jinak se podílejí na propagaci knížky.
Všestrannou překladatelkou byla také Susanna Rothová (1950–1997), která do němčiny přeložila třicet českých knih. Švýcarská bohemistka proslula svým nadšením a pevnou vůlí – překládala i v pokročilém stadiu rakoviny. Jak vzpomíná její synovec Daniel Roth,
…Rozhovor s Anou Mafaldou Leiteovou vedla Marta Banasiak
Z portugalštiny přeložila Barbora Kraftová
S luso-mosambickou básnířkou a profesorkou Lisabonské univerzity Anou Mafaldou Leiteovou jsme se bavili nejen o minulosti, současnosti a budoucnosti spisovatelek lusofonní Afriky, ale hlavně o tom, jak dokážou literaturu prolínat s ostatními druhy umění, a o společenské důležitosti jejich tvorby.
Marta Banasiak: Již dlouhou dobu jsou ženské hlasy v rámci portugalsky psaných afrických literatur poměrně vzácné. Co podle vás stojí za tímto statem quo?
Ana Mafalda Leiteová: Příčina tohoto statu quo souvisí s tím,
…Rozhovor s Benjaminem Hildenbrandem vedla Olga Pavlova
S výhercem letošní soutěže Cena Susanny Roth Benjaminem Hildenbrandem jsme mluvili o významu literárních cen, následných nástrahách při pokusech o vydání již hotového textu a také o tvorbě a recepci díla Michela Houellebecqa.
Olga Pavlova: Obdržel jste již tři ceny za překlad. Jsou vám k něčemu prospěšné?
Benjamin Hildenbrand: Vše záleží na úhlu pohledu. Mohou být k ničemu, protože mi ta vítězství nepřinesla nic po finanční stránce. Osobně si jich ale velmi vážím, navíc to byly soutěže spojené se jmény Václava Černého a Susanny Rothové.
…
Jakub Vaněk
Filloy, Juan. Op Oloop.
Ze španělského originálu Op Oloop (1934) přeložil Vít Kazmar.
1. vydání. Praha: Rubato, 2020. 294 stran.
Op Oloop je nejpřekládanějším dílem pozoruhodného, ale málo známého argentinského spisovatele Juana Filloye a zároveň prvním vydáním z jeho díla u nás. Pro nakladatelství Rubato jej přeložil Vít Kazmar, který Filloyovi také věnoval podnětnou diplomovou práci na Ústavu románských studií FF UK. [1] Mnohovrstevnatý román lze číst jako tragédii rozumu a individualismu. Přestože byl příběh Opa Oloopa napsán ve třicátých letech 20.
…
Michal Švec
V souvislosti s poezií se často traduje názor, že je nepřeložitelná. Diskuse o mezích přeložitelnosti literárního textu se mnohdy vede také v případě dvou navzájem velmi vzdálených jazyků, potažmo myšlenkových systémů. Je tedy převoditelnost poezie psané jazykem hodně vzdáleným češtině pro nás úkol ještě nemožnější? Když jsme před třemi lety začínali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy projekt s cílem sestavit první českou průřezovou antologii finské lyriky, problém nepřeložitelnosti jsme si pochopitelně nepřipouštěli – to by byl předem prohraný boj. Nyní je bitva téměř dobojována, a tak se na základě nabytých zkušeností pokusím shrnout pár postřehů k úskalím i východiskům převodu poezie mezi těmito dvěma jazyky.
…Rozhovor s Haraldem Gaskim vedl Michal Kovář
Proč jsou sámská témata v severských literaturách v poslední době tolik populární a jak jsou v nich Sámové vykreslováni? Co mají literatury původních národů společné a v čem je ta sámská specifická? A jak je na tom sámská literatura ve vztahu k ostatním národním literaturám? O tom a mnohém dalším si povídal Michal Kovář s Haraldem Gaskim, profesorem sámské literatury na Univerzitě v Tromsø a Sámské univerzitě v Kautokeinu.
Michal Kovář: Čtete veškerou literární produkci psanou v sámských jazycích? Kolik knih v sámštině či napsaných sámským autorem vlastně ročně vychází?
…Rozhovor s Jarim Aulou vedla Olga Pavlova
S finským slavistou, rozhlasovým hlasatelem, novinářem a překladatelem Jarim Aulou jsme mluvili o způsobech překladu básnických textů, tvorbě audioknih a o finsko-české spolupráci v oblasti literatury.
Olga Pavlova: Umíte česky, slovensky, rusky, dále polsky, ukrajinsky a lužickosrbsky. Kterému z těchto jazyku dáváte při literárním překladu přednost a proč?
Jari Aula: Dávám přednost hlavně češtině, slovenštině a ruštině, jelikož tyto jazyky ovládám nejlépe. Co se týče ostatních slovanských jazyků, studoval jsem je jen okrajově. Výhodou slovanských jazyků je, že pokud ovládáte alespoň dva,
…