Stránka 69 z 110
Rozhovor s Ímán ‘Izz ad-Dín
V průběhu posledních dvou let prožil Egypt mnoho politických a společenských otřesů. Od počátku revoluce 25. ledna 2011, která vedla po masových demonstracích k pádu režimu Muhammada Husního Mubáraka, byli Egypťané svědky několika různých fází revoluce, která stále pokračuje – od převzetí moci armádou bezprostředně po Mubárakově odstoupení, přes zvolení Muhammada Mursího za nového prezidenta a nárůst vlivu Muslimského bratrstva, až po odstavení prezidenta Mursího z jeho úřadu a jmenování prozatímní vlády podporované armádním velením, což vedlo v létě 2013 k vypuknutí násilných akcí a zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Tehdy se Egypt na určitou dobu ocitl dokonce na pokraji občanské války.
…aneb sen o revoluci, po níž se bude Egypt opět psát velkými písmeny
František Ondráš
Předkládáme čtivou esej jednoho z předních českých arabistů pojednávající o vlivu egyptských revolučních událostí na tamní moderní literární tvorbu. Dočíst se v ní můžete o islamistickém umění, o tom, jak literatura může být úzce spojena s určitým místem, nebo také o neschopnosti vést mezikulturní dialog.
Moderní egyptská literatura prošla v posledních desetiletích výraznými změnami. Vývoj literárních forem a tematické výstavby textů byl ovlivněn řadou nových aspektů umělecké tvorby i událostmi, jež zanechaly nesmazatelnou stopu v životě egyptské společnosti. Právě události prvních měsíců roku 2011 lze v kontextu moderní historie Egypta označit za přelomové.
…Rozhovor s bulharským spisovatelem Kalinem Terzijským
Bulharský spisovatel Kalin Terzijski se čtenářům v tomto čísle Plavu představí hned dvakrát, v následujícím rozhovoru jako veřejná osobnost, a ve výběru z básní také jako autor. V rozhovoru, který s ním vedl Ondřej Zajac, se můžete dočíst o jeho postoji k serióznímu umění a co si pod tímto pojmem představuje, nebo jak se mu daří nacházet rovnováhu mezi rolí básníka a rolí prozaika.
Text rozhovoru naleznete na portálu literární.cz.
…Vera Kaplická Yakimova
Dimitrova, Kristin. Ráno hráče karet. Z bulharského originálu Sutrinta na kartoigrača (2008) přeložil Ondřej Zajac. 1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2013. 100 stran.
Ve své knize Umění překladu Jiří Levý odkazuje na soubor voleb, které se nabízí každému překladateli. [1] Každá z nich se pojí s určitou základní otázkou teorie překladu. Pro čtenáře tyto otázky mohou občas vypadat jednoduše a jasně, například „překlad může k originálu něco přidávat nebo z něho něco vynechávat“ a „překlad by neměl nikdy k originálu nic přidávat a nic z něho vynechávat“. Čtenář by se mohl s podivením zeptat – jak by mohl překladatel něco přidávat?
…
Zuzana Micková
Harstad, Johan. Záchranka. Z norského originálu Ambulanse (2002) přeložila Ivana Řezníková. 1. vydání. Praha: Pistorius & Olšanská, 2013. 152 stran.
Jen málokterý mladý autor se může pochlubit takovým mezinárodním ohlasem jako norský spisovatel Johan Harstad (*1979). Debutoval coby dvaadvacetiletý sbírkou krátkých próz Herfra blir du bare eldre (Odteď už jenom stárneš, 2001) a už jeho první román Buzz Aldrin, hvor ble det av deg i alt mylderet? (Kam ses v tom zmatku poděl, Buzzi Aldrine?, 2005), vydaný o čtyři roky později, se podařilo prodat do úctyhodné řádky zemí včetně USA,
…Hana Mžourková
Vojnović, Goran. Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus! Ze slovinského originálu Čefurji raus! (2008) přeložil Aleš Kozár. 1. vydání. Podlesí: Dauphin, 2011. 256 stran.
Před třemi lety vyšel slovinský román Gorana Vojnoviće Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus!, jehož překladu se ujal Aleš Kozár. Označení „slovinský román“ však není zcela přesné. V originálním textu je sice základním jazykem slovinština, hojně ji však prostupují lexikální výrazy i mluvnický systém dalších jazyků bývalé Jugoslávie, a to zejména bosenština, která se projevuje v podobě hláskoslovné či užíváním koncovek,
…Rozhovor s Robertem Bencivengou
Novinář Roberto Bencivenga, přímý účastník událostí olověných let, vysvětluje jejich italský a mezinárodní kontext, hovoří o tom, jak se ocitl na likvidačním seznamu Rudých brigád, o proměnách Itálie v uplynulých čtyřech desetiletích, o berlusconismu, Italu Calvinovi nebo o postavení a roli tamějších médií. Rozhovor připravili Lucie Doležal Nováková a Luděk Liška.
Luděk Liška: Jak byste člověku, který o olověných létech a Itálii příliš neví, popsal, co se tehdy vlastně dělo? Jak chápete mezinárodní kontext olověných a 70. let obecně?
Roberto Bencivenga: Takzvaná olověná léta, která Itálii 70. let zaplavila krví, můžeme definovat jako surový boj mezi dvojím pojetím státu a společnosti.
…
aneb propast mezi Západem a Orientem očima maghrebských spisovatelů
Eva Fínková
Frankofonní maghrebská literatura představuje pro překladatele zvláštní výzvu: jak se vyrovnat s vlivem arabštiny či s převodem místních kulturních a náboženských reálií? Z pohledu nakladatele se pak nabízí otázka, jaká díla zařadit do edičního plánu s ohledem na význam autora, na zájem českého čtenáře i na témata v textu zachycená. O těchto a jiných problémech pojednává v článek Evy Fínkové; na něj v přespříštím čísle naváže translatologická studie Petry Hrušovské věnovaná oblasti Antil.
Vztah Západu a Orientu byl odjakživa klíčový nejen pro obchodní a politické styky,
…