Úvodník

Vážení přátelé,

na čísle, které právě držíte v rukou, jsme začali pracovat několik měsíců před tím, než Ukrajina zaplnila titulní stránky českého a světového tisku. Poslední výbor představující koherentní průřez soudobou ukrajinskou poezií vyšel v roce 1989 pod názvem Sólo na tětivu a někteří básníci již mezitím dosáhli světového věhlasu a získali reputaci „živých klasiků“. Potřeba nové antologie, která by nabídla panorama současného básnického dění, je zřejmá. Toto číslo se do jisté míry snaží takovou potřebu kompenzovat.

Přinášíme vám tvorbu zástupců mladých básníků mladého státu, který je v posledních měsících vystaven těžkým zkouškám. Jak se dočteme v úvodní eseji básnířky Halyny Babakové, „pokolení básníků první dekády jednadvacátého století tvoří individualisté s rezervovaným postojem k různorodým spolkům či institucím“. Zde představení autoři tak či jinak podporovali nedávné antisystémové protesty, tzv. Majdan, nebo se na nich přímo podíleli. Jejich poezie má hodně různých poloh, podstatným rysem našeho výběru je, že tu jsou zastoupeny hlasy ze všech částí zdánlivě rozdělené Ukrajiny: výrazná jména se objevují jak na západě, tak i na východě a samozřejmě také v centrální Ukrajině.

Od mladých autorů, reflektujících ne nutně žhavou současnost, se přesuneme hlouběji do minulosti. Profesorka Alena Morávková je jediná, kdo se v Česku systematicky věnuje překládání kyjevského rodáka Michaila Bulgakova a, což je z našeho hlediska podstatné, také mj. exilovým ukrajinským autorům z meziválečného období, tzv. Pražské básnické škole. Na stránkách Plavu bilancuje nad svou ukrajinistickou překladatelskou činností. Překladatelka Rita Kindlerová pro změnu připravila pojednání o recepci tvorby Tarase Ševčenka v českém prostředí, jehož dvousté výročí narození si letos připomínáme (čtěte na našem webu). Byla to mimo jiné také slova jeho Závěti, která podněcovala Ukrajince k protivládním protestům (Pochovejte a povstaňte, / z pout a jha se vzchopte, / zpupnou nepřátelskou krví / šat volnosti zkropte). Památce tohoto básníka bych rád věnoval stávající číslo, jež lze vnímat také jako výmluvné svědectví jeho živoucího odkazu.

Příští číslo, jehož tématem je sen, bude kulaté, a sice sté.

Přejeme vám objevné čtení.

Alexej Sevruk



Obsah

Rozhovor
Serhij Žadan
Básník nemusí nic

Esej k tématu
Halyna Babaková | Alexej Sevruk
Poetika dvoutisícníků

Téma
Les Belej | Věra Lendělová
Zrcadlová kostka

Anna Malihonová | Tereza Chlaňová
Krevní transfuze

Oleh Kocarev | Jekaterina Gazukina
Grapefruit

Iryna Šuvalovová | Petra Grycová
Černá řeka rosy zaplavuje pahorky

Eliah Strongowski | Miroslav Tomek
Místo poezie

Halyna Babaková | Tereza Chlaňová
Teorie zrcadlení

Myroslav Lajuk | Alexej Sevruk
Mléči!

Olena Husejnovová | Marie Iljašenko
Easy rider

Váno Krueger | Miroslav Tomek
Berijův něžný úsměv

Julija Stachivská | Petra Grycová
Barevná sonáta

Hryhorij Semenčuk | Alexej Sevruk
Vnitřní džihád

Co se do tištěného čísla nevešlo


Portrét překladatele
Alena Morávková
Překlad jako dobrodružství

Kritika překladu
Jan M. Heller
Překladatelská lekce ze středoškolské biologie

(Judith Schalansky: Žirafí krk)


Publicistika
Rita Kindlerová
Taras Ševčenko v českých překladech

(není v tištěném čísle)