Rozhovor s Frédéricem Mazièrem

Jak viděly východní blok raných 90. let a jeho následnou transformaci jedny francouzské oči? A co se bude vyprávět o naší civilizaci ve 23. století? Měl Neruda seknout s literaturou a dát se na vědu? Straší zahraniční investory stále ještě duch rakousko-uherské byrokracie? Byl Descartes v Čechách? O Praze, střední Evropě, své knize, Francouzích v Čechách a mnohém dalším hovořil s Luďkem Liškou Frédéric Mazière. 

Luděk Liška: Do Prahy jste přišel v roce 1998. Proč Praha, proč střední Evropa – nebo spíše východní Evropa, jak tento region nazývají Francouzi nebo Angličané?

Frédéric Mazière: Věřím ve znamení, jež nám osud občas posílá a která vytyčují cestu našeho života.

Rozhovor s Vratislavem Jiljím Slezákem

Když se překladatel stane viditelným v novinách, či dokonce v televizi, pravděpodobně byl ověnčen nějakou veřejnosti povědomější cenou. Státní cenu za překladatelské dílo za rok 2013 obdržel Vratislav Jiljí Slezák, jemuž ale z adjektiv „významný“ či „prestižní“ pokaždé zatrne. Nejenom z vrozené pokory a vědomí pomíjivosti pozemské slávy, ale i kvůli zvýšené citlivosti vůči jazykovým klišé. Sám s velkou radostí opečovává český jazyk, a proto špatně snáší, když se mu dějí příkoří.  

Ivana Myšková: Zdají se vám literární sny?

Vratislav Jiljí Slezák: Ne vždy, ale několik jich mám. Například tento: Jsem mladík,

Rozhovor s Ferencem Barnásem

Přeložil Robert Svoboda

O styčných bodech pešťského a českého humoru, o rozdílu mezi nacionalismem a zdravým národním sebevědomím, o pokusu postihnout normálnost abnormálnosti i o tom, jak se vše propojilo v autorových posledních románech Devátý (recenze na str. 48) a Jiná smrt (ukázka na str. 28) si s Ferencem Barnásem povídal Jan M. Heller. 

Jan M. Heller: V poslední době se v zemích bývalého východního bloku častým tématem v beletrii stalo zobrazení života v komunistickém režimu. Toto zobrazení má nejrůznější podoby a v románu Devátý jste použil perspektivu dítěte, navíc příslušníka společenské menšiny.