Rozhovor s Mirem Gavranem

Interview s hvězdou chorvatské literatury a dramatu Mirem Gavranem se uskutečnilo v době, kdy se odehrávalo hned několik premiér jeho her. Na hlubší filosofování o smyslu literatury a divadla proto nebyla vhodná doba a rozhovor směřoval k ryze současným problémům a otázkám. Český divák Gavrana dobře zná, některá z jeho her se uvádí vždy alespoň v jednom českém divadle nepřetržitě už řadu let a stále přicházejí noví a noví diváci. Z Gavranovy prozaické tvorby též pár románů vyšlo v českém překladu. Češi Gavranovu tvorbu znají, a jak vyplývá z rozhovoru, jeho známost se táhne napříč světem. 

Jaroslav Otčenášek: Patříš k čelným představitelům současné chorvatské literatury.

Rozhovor s bulharským spisovatelem Kalinem Terzijským

Bulharský spisovatel Kalin Terzijski se čtenářům v tomto čísle Plavu představí hned dvakrát, v následujícím rozhovoru jako veřejná osobnost, a ve výběru z básní také jako autor. V rozhovoru, který s ním vedl Ondřej Zajac, se můžete dočíst o jeho postoji k serióznímu umění a co si pod tímto pojmem představuje, nebo jak se mu daří nacházet rovnováhu mezi rolí básníka a rolí prozaika. 

Text rozhovoru naleznete na portálu literární.cz.

Rozhovor se Svetlanou Žuchovou

Rozhovor Petry Hůlové se Svetlanou Žuchovou se k tématu tohoto čísla vztahuje hned v několika směrech. Nejen že téma „cizí a domácí“ se objevuje v prózách obou autorek, zpovídané i zpovídající – souhrou okolností se také stalo, že ačkoliv obě žijí v Praze, rozhovor se odehrál v Bratislavě, kam zavítaly v rámci česko-slovenských diskuzních večerů. 

Petra Hůlová: Svetlano, v jednom z tvých rozhovorů jsem se dočetla, že pro spoustu lidí je dneska literatura něco jako klub včelařů – zvláštní skupina lidí, věnujících se podivným aktivitám. V Čechách teď právě kolem tohoto tématu probíhá intenzívní debata, existuje iniciativa nazvaná Živá kultura 2013,