Štítek: 2014 Stránka 4 z 5

Básník nemusí nic

Rozhovor se Serhijem Žadanem

V Česku je známý díky prozaické knize Big Mac a nedávno vydané básnické sbírce Dějiny kultury začátku století. Serhij Žadan patří mezi nejpřekládanější současné ukrajinské literáty a jeho vliv na nejmladší básnickou generaci je neoddiskutovatelný. 

Alexej Sevruk: Nedávno se objevil český překlad tvého článku Démoni revoluce, ve kterém komentuješ dění na východě Ukrajiny. [1] Článek končí slovy: Ano, říkají, jsme démoni a provokuje nás všechno: vaše vlajky, váš jazyk, sám fakt vaší přítomnosti zde. Znamená to, že oněmi démony jsou proruští separatisté?

Adopce gorilou aneb Osamělé dítě v náruči přírody

Viola Somogyi

Nilsson, Frida. Apstjärnan. Stockholm: Natur och kultur, 2005. 135 stran. Ilustrovala Lotta Geffenbladová. Lindenbaum, Pija. Gittan och gråvargarna. Stockholm: Rabén och Sjögren, 2002. 40 stran. Ilustrovala autorka. Lindenbaum, Pija. Gittan och älgbrorsorna. Stockholm: Rabén och Sjögren, 2003. 40 stran. Ilustrovala autorka. 

Zejména menší děti obvykle vstřebávají poselství obsažená v textu a ilustracích, aniž by je příliš hodnotily. Autoři dětské literatury by se proto měli vyvarovat jakýchkoli stereotypů, které znevýhodňují různé skupiny lidí, ať už se jedná o osoby určitého pohlaví, vzhledu, jiné národnosti nebo sexuální orientace. V mnoha státech,

To pravé, skutečné, imigrantské blues

Alexandra Salmelová

Z finštiny přeložila Martina Šímová

Povídka Alexandry Salmelové líčí dobrodružství slovenského imigranta Paľa Oškvaroka, který místo ve vysněné Americe skončí v dalekém severském Finsku. Chladný sever ale není ani trochu oním rájem na zemi, který si Paľo představoval. Autorka při psaní těžila z osobní zkušenosti a ožehavé téma imigrace se nebála zpracovat formou satiry.
 

Já jsem přistěhovalec. Já přišla krást tvůj muž. Já přišla krást tvůj sociální podpory. Já ne práce.

Já sedím doma a starám se o moje a mojeho muže děti a chodím do obchod a koukám se a ponakupuju zboži.

Překladatelská úskalí v moři švédských detektivek

Viola Somogyi

Záplava skandinávských thrillerů na českém trhu (i jejich obliba) stále trvá a zdá se, že jen tak neskončí. Překladatelé ze švédštiny, kteří se převodu těchto textů do češtiny ujímají, se musí vypořádat s řadou úskalí, ať už se jedná o překlad místních názvů, soudní terminologie či policejních hodností. Oblast pojmenování reálií však není zdaleka jedinou, na kterou je třeba při redakčním zpracování textu myslet. Mezi další běžné problémy patří například nesprávný překlad slovesných tvarů v souvislosti se sousledností časů, jejíž pojetí v češtině se od germánských jazyků liší, nadbytečné užívání přivlastňovacích zájmen, nepravé věty vztažné nebo nelogičnosti v aktuálním členění výpovědi.

Různé podoby a odstíny humoru na Severu

Radka Slouková

Hitem internetu se v loňském roce stala bizarní píseň The Fox (What Does the Fox Say?), ve které norské komediální duo Ylvis názorně předvádí posluchačům a divákům, jaké zvuky vydávají různá zvířata, a marně hledá odpověď na otázku, jak dělá liška. Píseň, která nemá jen rozesmát, ale i kriticky poukázat na obsahovou vyprázdněnost současné popové hudby, je typickým příkladem severského humoru: ironická až absurdní se sklony k parodii. 

Vymezit spojení „severský humor“ je značně komplikované. Problém představuje sám pojem humoru, který patří k teoreticky obtížně uchopitelným fenoménům. Existuje nespočet jeho definic, z českého prostředí můžeme zmínit přístup Vladimíra Boreckého,

Veselá dánská deprese

Rozhovor s Larsem Husumem

Narodit se na Severu není žádný med. Během následujícího rozhovoru, bylo to jednoho lednového dne, kdy prsty po sundání rukavic do minuty omrzaly, protože fičelo, jak v Kodani už dlouho nepamatovali, v kočárku na balkóně podřimovala Larsova půlroční holčička Nina. Na vyděšený dotaz, co tam dělá, její otec s klidem odpověděl, že do minus deseti stupňů je to zdravé a v Dánsku běžné. Nelze se pak zbavit podezření, že v útulném podkrovním bytě při diskusi o drsném severském humoru, současných literárních trendech ve Skandinávii a úspěšném románu Mit vendskab mit Jesus Kristus (Můj kámoš Ježíš) bylo tazatelce i zpovídanému spisovateli a dramatikovi Larsi Husumovi daleko lépe.

3/2014 – Humor na Severu



Od Harryho k thrilleru

Markéta Cmíralová

Galbraith, Robert. Volání kukačky. Z anglického originálu The Cuckoo’s Calling (2013) přeložil Ladislav Šenkyřík. 1. vydání. Praha: Plus, 2013. 480 stran. 

Román Volání Kukačky „neznámého“ britského autora Roberta Galbraitha již asi netřeba představovat. Brilantní krimi uvedlo do českého prostředí pražské nakladatelství Plus, které takřka pětisetstránkový román podpořilo rovněž patřičnou reklamou. Kniha by však jistě obstála i sama o sobě. Pod debutantským pseudonymem se totiž skrývá ostřílená spisovatelka Joanne Rowlingová, autorka knižní série o Harrym Potterovi.

Pravou tvář Roberta Galbraitha se nepodařilo tajit moc dlouho. Volání Kukačky vydalo britské nakladatelství Sphere v dubnu roku 2013 a pravdu o autorství již v létě prozradil jeden známý právníka Rowlingové a potvrdily ji softwarové lingvistické rozbory.

2/2014 – Egyptský koláč z kamene



Tanec s větrem

aneb sen o revoluci, po níž se bude Egypt opět psát velkými písmeny

František Ondráš

Předkládáme čtivou esej jednoho z předních českých arabistů pojednávající o vlivu egyptských revolučních událostí na tamní moderní literární tvorbu. Dočíst se v ní můžete o islamistickém umění, o tom, jak literatura může být úzce spojena s určitým místem, nebo také o neschopnosti vést mezikulturní dialog. 

Moderní egyptská literatura prošla v posledních desetiletích výraznými změnami. Vývoj literárních forem a tematické výstavby textů byl ovlivněn řadou nových aspektů umělecké tvorby i událostmi, jež zanechaly nesmazatelnou stopu v životě egyptské společnosti. Právě události prvních měsíců roku 2011 lze v kontextu moderní historie Egypta označit za přelomové.