Štítek: 3 Stránka 5 z 10

V kleci jazyka

Zdeněk Polívka

Wallace, David Foster. Krátké rozhovory s odpornými muži.
Z anglického originálu
Brief Interviews with Hideous Men (2009 [1999]) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Rubato, 2018. 408 stran.
 

Uvedením povídkové sbírky Krátké rozhovory s odpornými muži dostává český čtenář vůbec poprvé šanci seznámit se s dnes již kultovním dílem amerického autora Davida Fostera Wallace. Nutno dodat, že se jedná o seznámení řádně wallaceovsky divoké, nesourodé, plné znepokojujících odhalení a nepolevujícího napětí mezi formálním experimentem a ostře vnímanou etickou neudržitelností postmoderního způsobu myšlení.

Kořeny Wallaceova stylu je bezesporu možno hledat v tradici americké experimentální prózy šedesátých let,

Život jako umělecký projekt

Miroslav Tomek

Dmitrij Aleksandrovič Prigov. Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem: výbor z díla.

Český básník a performer Patrik Linhart o Prigovovi napsal, že nad jeho dílem zůstává našinec i cizinec zlomený jako pstruh. [1] V té době u nás bylo z Prigovova díla známo jen velmi málo. Od října minulého roku se ale může jako pstruh zlomit každý. Slovanská knihovna pod titulem Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem vydala obsáhlý výbor jeho poezie a prózy. Svazek k vydání připravil Tomáš Glanc, přední český rusista a popularizátor ruské kultury – kromě něj se ovšem na vzniku knihy podílelo dalších sedm překladatelů.

3/2018 – Stovka litevských jar



Meze a snění o neomezenosti v současné litevské literatuře

Audinga Peluritytė

Přeložil David Šimeček

Příznačně nazvaný literárně-historický esej z pera Audingy Peluritytė, docentky Vilniuské univerzity, nastiňuje českému čtenáři důležité mezníky ve složitém vývoji litevské literatury, přičemž je zde věnována obzvláštní pozornost autorům a autorkám zastoupeným v aktuálním čísle Plavu. 

Jednou z nejobtížnějších otázek historie současné litevské literatury je otázka týkající se hranic epoch, kulturních období a stylových proudů. Od polsko-litevského povstání (1863–1864) na území bývalé Republiky obou národů proti Ruské říši až do začátku 20. století, kdy byl roku 1904 zrušen zákaz tisku litevských publikací latinkou, žila litevská literatura skrytým životem.

3/2017 – Slunné i temné svahy slovinské



3/2016 – Tiše, hovoří Island!



Pamatovat, reflektovat, promýšlet

Alexej Sevruk

Ulická, Ljudmila. Zelený stan. Z ruského originálu Zeljonyj šaťor (2010) přeložila Alena Machoninová. 1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2016. 496 stran. 

V únoru tohoto roku vyšla v Česku již čtvrtá kniha přední současné ruské prozaičky Ljudmily Ulické. Tentokrát jde o román z roku 2011 Zelený stan. Na bezmála pěti stech stránkách, členěných do jednatřiceti různě dlouhých kapitol je zde zachyceno období z nedávné ruské historie, vymezené rokem 1953 (smrt Josifa Stalina) a rokem 1996 (smrt Josifa Brodského). Na první pohled je patrné, že zde máme monumentální plátno, které se při bližším ohledání rozkládá na pečlivou a promyšlenou drobnokresbu jednotlivých výjevů.

Základem úspěchu Islanďanů je to, že mají v krvi vědomí národní identity a hrdost

Rozhovor s Helenou Kadečkovou

Islandština je záludným jazykem s kryptickou idiomatikou a není snadné v ní dosáhnout úrovně rodilého mluvčího. Své dědictví si ostražitě střeží a nerada přijímá internacionalismy. Jak se vlastně liší staroislandština od moderní islandštiny? Co vám na Islandu nalijí, když si objednáte „kohoutí ocas“? Díky čemu Islanďané zvládli nedávnou finanční a hospodářskou krizi? Rozhovor s Helenou Kadečkovou vedly Kristýna Králová a Anna Jirásková. 

Kristýna Králová: Přestože je Island součástí Evropy, mnohým lidem připadá vzdálený a exotický. Stejně tak překladatelství z islandštiny u nás není zrovna běžná profese. Jak jste se k ní dostala vy?

Helena Kadečková: Dlouhý příběh zkrátím.

3/2015 – Populární středověk



Clark Ashton Smith a „weird fiction“ jako sofistikované umění

Jiří Stárek 

Ač tradice populární literatury a pulp magazines ve Spojených státech sahá ve skutečnosti o několik desetiletí dál, za dobu jejího největšího rozkvětu lze považovat meziválečné období, kdy po celé Americe začaly ve velkých nákladech vycházet periodika publikující povídky a jiné literární texty etablovaných i začínajících autorů. Časopisy jako Argosy, Adventure či Amazing Stories oslovovaly široké vrstvy čtenářstva a prodej jednotlivých čísel leckdy dosáhl statisícových hodnot. Mezi nejoblíbenějšími žánry byly stálicemi drsné gangsterky, westerny a ve dvacátých a třicátých letech stále více se rozmáhající horory.