Štítek: 4 Stránka 1 z 9

4/2023 – Határ / Hranica

Vychází nový Plav věnovaný maďarsko-slovenským vztahům.

Konec bloudění nočním Tokiem

Michael Weber

V pondělí 13. března proběhla světovými tiskovými agenturami krátká zpráva o úmrtí japonského spisovatele a nobelisty Kenzaburóa Óeho (* 1935). Zemřel dne 3. března 2023 a rozloučení proběhlo v úzkém rodinném kruhu ještě před zveřejněním zprávy.

Zpět do lůna lesů

V eseji Pokus o hledání sebe sama v mytickém vesmíru literatury z roku 2001 Óe napsal: „Kdybych se měl za svou dosavadní tvorbou ohlédnout, stojí na začátku všeho bezpochyby ona vesnice mezi horami a hlubokými lesy Šikoku, kterou jsem učinil dějištěm několika svých próz. V současné době mají díla,

Skuteční historici se domluví i nad hlavami politických činitelů

Rozhovor s Pálem Závadou vedla a z maďarštiny přeložila Adéla Gálová

O možnosti nadstranického dialogu o dějinách, o společné maďarsko-slovenské historii a s ní spojených traumatech – předválečné maďarské expanzi a poválečné výměně obyvatelstva, ale také o dětství a mládí v maďarsko-slovenském Tótkomlósi, o tamějším slovenském nářečí, které slýchal od prarodičů, se dočtete v tematickém rozhovoru s Pálem Závadou. Jak se živit tradicemi a má vlastně smysl je schraňovat?

 

Adéla Gálová: Tótkomlós, svou rodnou ves, zmiňujete často jako nevyčerpatelný zdroj inspirace. Jak se vám tam v dětství žilo a jak se tamní prostředí měnilo v čase?

Zkurvili jsme trh a budeme se snažit ho kurvit dál

Rozhovor s Petrem Janušem a Jaroslavem Tvrdoněm vedli Jan Musil a Jakub Vaněk

Rubato je malé nakladatelství, jehož ediční plán se řídí výhradně vkusem dvou zakladatelů, Petra Januše a Jaroslava Tvrdoně. Jejich pojetí edice překladové literatury, která nás zajímala především, je volnější, než bychom si byli bývali přáli. Mluvili jsme ale také o spolupráci s překladateli, sazbách a dalších problémech tuzemského literárního provozu či o tom, proč provokovat a jak být živým nakladatelstvím.

 

Jaroslav Tvrdoň: Kdybych ten rozhovor vedl sám se sebou, zeptal bych se úplně na jiný věci.

Mlčení mezi slovy

Klára Soukupová

DeLillo, Don. Ticho.
Z anglického originálu
The Silence (2020) přeložila Alena Dvořáková.
1. vydání. Praha: Argo, 2022. 128 stran.

 

Potemnělé obrazovky, nefungující navigace, černé monitory – nespecifikovaná porucha připraví Manhattan (a snad i celou Ameriku a zbytek světa) o technologické vymoženosti a zanechá obyvatele odkázané na rozhovory i mezilidskou blízkost, na které snad už zapomněli. Přes jisté podobnosti s událostmi minulých let nejde o „covidový román“, který by zážitky z lockdownů přímo tematizoval, svou tísnivou náladou a tématem nejasné katastrofy se však do naší zkušenosti trefuje.

4/2022 – Arabská místa strachu

Vychází nový Plav věnovaný arabské vězeňské literatuře.

Dvě brazilská výročí

Karolina Válová

Letos si Brazílie připomíná dvě významná výročí: před dvěma sty lety získala nezávislost na Portugalsku a mezi 11. a 18. únorem 1922 proběhl v São Paulu tzv. Týden moderního umění (Samana da Arte Moderna). Tento umělecko-kulturně-politický festival byl jedním z prvních a zároveň nejzásadnějších avantgardních výbojů v zemi. Během něj se zformovala „první generace modernistů“, jejíž působení bylo přerušeno až nástupem diktatury Getúlia Vargase v roce 1930.

Cesta k nezávislosti Brazílie začala během napoleonských válek přesunem celého portugalského dvora z Lisabonu do Ria de Janeira. Vládnoucí regent Jan (Dom João) tímto neobvyklým krokem změnil Brazílii,

Můj vzdor proti nespravedlnosti spočívá v literárním stylu

Rozhovor s Ahmedem Nágím vedla Adéla Provazníková

Tematický blok čísla otevíráme rozhovorem s egyptským novinářem, spisovatelem a „kriminálníkem“ Ahmedem Nágím, který strávil téměř rok ve věznici Tora za vyvolání veřejného pohoršení poté, co jej zažaloval čtenář časopisu, v němž byla otištěna ukázka z jeho románu Istichdám al-hajá (Život: návod na použití, 2014). Adéla Provazníková s ním hovořila o možnostech spisovatele, jak zachytit zkušenost z vězení, o tradici arabské vězeňské literatury a třeba také o tom, v čem se egyptské vězení, jak ho sám poznal, lišilo od obrazu, který o něm utvářejí literární díla.

Mnohem jednodušší je slovenštinu číst než ji překládat

Rozhovor s Petrem Minaříkem vedla Olga Pavlova

S Petrem Minaříkem, spoluzakladatelem a šéfredaktorem brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které vydává unikátní edici současné slovenské literatury Česi, čítajte, jsme mluvili o překladu ze slovenštiny a také o současném vnímání moderní slovenské prózy na českém knižním trhu.

 

Olga Pavlova: Co bylo původním impulsem pro vznik edice Česi, čítajte?

Petr Minařík: Impulsem byla absence slovenské literatury na českých knihkupeckých pultech. Zatímco v Bratislavě bylo kolem roku 2010 možné koupit takřka celou českou produkci, slovenské tituly v Česku sehnat v podstatě nešlo.

Sen o purpurovém městě

Jakub Vaněk

Segalen, Victor. René Leys.
Z francouzského originálu
René Leys (1971) přeložili Veronika Matiášková a Petr Janus.
1. vydání. Praha: Rubato, 2021. 239 stran.

 

Román o První čínské revoluci a evropském snu o exotismu je teprve druhým do češtiny přeloženým dílem pozoruhodného francouzského spisovatele, lékaře, archeologa, etnografa a fotografa Victora Segalena. Ve Francii byl Segalen znovu objeven poměrně nedávno, jeho význam pro moderní francouzskou literaturu je však nesporný. Ve svých dílech mísil pečlivé historické a etnografické studium s básnickou imaginací a smyslem pro kompozici.