Štítek: 4 Stránka 2 z 9
Rozhovor s Istvánem Vörösem vedla Olga Pavlova
S maďarským básníkem, překladatelem a literárním vědcem Istvánem Vörösem jsme mluvili o smyslu překladatelské práce, o tvorbě Jaroslava Vrchlického, o nedocenění tohoto autora v české akademické obci a také o čtení poezie a porozumění jí.
Olga Pavlova: Vnímáte překládání jako službu, nebo spíš jako tvůrčí činnost?
István Vörös: Jako obojí. Překládám hlavně poezii a pořád říkám studentům, kteří chtějí být spisovateli, že překlad je nejlepší škola. Když člověk překládá poezii nebo prózu, pochopí, jak postupoval dotyčný mistr, pokusí se udělat totéž,
…Alexej Sevruk
Kononenko, Jevhenija. Katovo poslední přání.
Z ukrajinského originálu Ostanně bažanňa (2015) přeložila Jiřina Dvořáková.
1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2020. 132 stran.
Jevhenija Kononenková se jako spisovatelka prosadila v devadesátých letech minulého století a od té doby si mezi předními současnými ukrajinskými autory vydobyla nepřehlédnutelné postavení. Svědčí o tom mimo jiné i její průnik do českého prostředí. Tvorba Kononenkové je zastoupena v obou reprezentativních antologiích ukrajinské prózy, které v posametovém Česku vyšly (Expres Ukrajina, 2008, a Ukrajina, davaj, Ukrajina,
…
Michala Marková
Před šesti týdny jsem žila jiný život. Po bezmála dvaceti letech v oboru literárního překladu jsem se v průběhu loňského roku finančně dopracovala ke stavu, který bych neváhala označit za fajn: tak například před Vánoci jsem už nebulela kvůli dilematu „ještě jeden dárek pro děti, nebo pořádné jmelí?“ a přestala jsem se pravidelně budit ve čtyři ráno kvůli kombinaci tragického pracovního skluzu a nulového zůstatku na účtu.
A hlavně se mi hrou osudu a férových licenčních smluv povedlo našetřit na měsíc digitálně nomádského života v Bretani, kde jsem hodlala přeložit knížku a kam jsme se s rodinou zcela nezřízeně těšili.
…Rozhovor s Thorunn Gullaksen Endresonovou
Řada současných (nejen) norských postapokalyptických a dystopických románů spadá do poměrně nedávno pojmenovaného žánru cli-fi neboli climate fiction. Tento termín označuje beletrii, která tematizuje klimatické změny spjaté s člověkem a která se díky svému silnému akcentu na životní prostředí přirozeně často ocitá v hledáčku ekokritického přístupu. Existuje v Norsku delší tradice ekologicky zaměřené literatury, nebo je to záležitost až posledních několika let? Proč je cli-fi tak často spojováno se sci-fi a mladými čtenáři? A má v knihách tohoto žánru své místo i humor?
Jitka Jindřišková: Co je ekokritika a o jaké texty se zajímá?
…Rozhovor s Jamesem Morganem
S bohemistou, rusistou a začínajícím překladatelem Jamesem Morganem jsme mluvili o počátcích jeho kariéry, o významu literárních cen a jiných ocenění a také o záludnostech překladu z několika slovanských jazyků.
Olga Pavlova: Věnujete se několika aktivitám najednou. Kdy nacházíte čas ještě na překlad?
James Morgan: Většinu času věnuji univerzitní práci, její součástí naštěstí je překlad z angličtiny i do angličtiny, takže pravidelně cvičím. Nemám moc času na pravidelný, vydatný překlad mimo studia, ve volném čase se však někdy zabývám současnými básničkami.
OP: Mluvíte o překladu básní,
…Klára Soukupová
Setz, Clemens J. Láska za časů Mahlstadtského dítěte.
Z německého originálu Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (2011) přeložila Marie Voslářová.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 352 stran.
„Tyto příběhy lákají čtenáře do labyrintů něhy, násilí, lásky a obscenity.“ Tak komentovala v roce 2011 porota Ceny Lipského knižního veletrhu svou volbu vítěze v kategorii beletrie, knihu rakouského autora Clemense J. Setze (* 1982) Láska za časů Mahlstadtského dítěte. Povídková sbírka obsahuje osmnáct různě dlouhých textů, jež nespojuje téma, prostředí ani vypravěčská perspektiva,
…
Rozhovor s Jeanine Leaneovou
Z angličtiny přeložila Denisa Krásná
Když byla dítě, nesměla mluvit jazykem svého kmene, vlastně jej ani neznala. Dostalo se jí vzdělání, a i díky němu pochopila, jak důležitý je v anglosaské kultuře psaný text. Pomocí něj, tedy skrze literaturu, už léta podrývá národní mýtus o mírumilovné kolonizaci Austrálie a snaží se vzít si zpět historii svého místa. Že nejde o akademický spor o výklad dějin, ale o věc velice osobní, dokazovala Leaneová mimoděk i neverbálně: když popisovala nespravedlnosti páchané na původním australském obyvatelstvu, v podstatě se svíjela na židli.
…Rozhovor s Barborou Schnelle
Olga Pavlova vedla rozhovor s českou teatroložkou a překladatelkou žijící v Berlíně o moderním německém a českém divadle a specifikách překladu divadelních her.
Olga Pavlova: Co bylo počátečním impulsem k zahájení profese překladatelky?
Barbora Schnelle: Překládat jsem začala paralelně se svou vědeckou prací o díle rakouské dramatičky Elfriede Jelinek. Bylo to na konci devadesátých let a po Jelinek tehdy neštěkl v Čechách ani pes. Tato autorka mi připadala od počátku fascinující, její hravou práci s jazykem považuji za naprosto novátorskou a také politický a feministický náboj jejího psaní je pro mě velmi obohacující.
…