Štítek: 7 Stránka 4 z 9

Jako by se hlava odtrhla od těla

Helena Kaftanová

Bočorišvili, Jelena. Hlava mého otce: Čtyři stenografické romány.
Z ruských originálů přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2018. 200 stran.
 

Soubor čtyř próz Jeleny Bočorišviliové Hlava mého otce přináší příběhy z okupované země, autorčiny rodné Gruzie. Bočorišviliová, žijící od roku 1992 v kanadském Montrealu, jako by v nich svým zahraničním čtenářům vytrvale vysvětlovala, odkud pochází a jací lidé tam žijí.

Když podle pověsti Bůh rozděloval národům jejich země, na obyvatele Gruzie zapomněl. Nezbylo mu tedy než darovat jim tu, kterou si chtěl nechat pro sebe.

Intimně univerzální příběh jedné lásky

Tereza Marková

Faber, Michel. Neskonalá: příběh jedné lásky.

Ještě jsem netušil, jaké mám štěstí, když jsem / na sklonku roku 88 potkal ženu, / která zemře na rakovinu. (161) Michel Faber – autor, který se do povědomí čtenářů zapsal jako spisovatel mnoha žánrů, od neoviktoriánského románu až po romány a povídky na pomezí sci-fi, hororu a společenské satiry – se rozhodl představit také jako básník, a to sbírkou Neskonalá: příběh jedné lásky, jež z valné většiny vznikla mezi lety 2014 a 2016, kdy se Faber vyrovnával se smrtí své manželky Evy, která v červenci 2014 podlehla rakovině.

Emancipace gulagem

Anna Šimáková Dosoudilová

Jachina, Guzel. Zulejka otevírá oči.

Debut ruské spisovatelky pocházející z Tatarstánu se stal v Rusku literární událostí. Autorka za něj získala státní cenu za literaturu Bolšaja kniga a román byl do dnešního dne přeložen do čtyřiadvaceti jazyků. Vyzdvihuje se zejména autorčina schopnost vylíčit velké dějiny skrze malé dějiny jednoho člověka a věnovat se vyváženě oběma těmto rovinám. Možná ale právě snaha zachytit v celé šíři obojí způsobuje, že ani jedna linka není dostatečně propracovaná a silná, a fanfáry by tudíž neměly znít tak hlasitě.

Vyprávění začíná v roce 1930 na statku v tatarské vesnici,

Jak to ten Hamlet říkal…?

Rozhovor s Jonasem Suchankem

Z dánštiny přeložila Lada Halounová

K rozhovoru nejen o jeho vlastní emigraci z ČSSR zachycené v debutovém románu záměrně nazvaném Do Danska, současné dánské imigrační politice a nové nižší třídě v blahobytném pohádkovém království jsme se s mladým dánským spisovatelem českého původu sešli stylově v útulném kodaňském Café Švejk. Část české kultury zde zapustila kořeny na velice úrodné půdě a nabízí Kodaňanům alternativu k dánskému hygge: „českou pohodu“. Hygge v posledních letech rozhodně není samozřejmostí pro všechny obyvatele Dánska, ačkoliv si země ve světě tuto svou image neúnavně buduje.  

Lada Halounová: Váš debutový román Do Danska velice střízlivě popisuje radosti a strasti života v nové cizí zemi očima dospívajícího dítěte.

6–7/2018 – Dánskem Nedánskem

Letošní dvojčíslo je věnováno literatuře Dánska, protože dánská literatura není jen Hans Christian Andersen a hygge. Ostatně přesvědčte se sami, číslo vychází ve středu.


Nominace Anežky Charvátové na Státní cenu za překladatelské dílo

Ladislav Čumba

V roce 2016 vyšel v naší mateřštině román Tři truchliví tygři (Tres tristes tigres) od kubánského autora Guillerma Cabrery Infanteho. Když se v roce 2010 pod názvem Přelétavá nymfa (Ninfa inconstante) objevil český překlad miniatury téhož autora, překladatel Petr Zavadil získal i s přihlédnutím k tomuto překladatelskému výkonu následujícího roku Jungmannovu cenu jakožto vůbec nejmladší nositel tohoto prestižního ocenění.

Na vydání autorova mistrovského díla si musel český čtenář ještě takřka sedm let počkat. Po překladateli Petru Zavadilovi se převodu chopila osoba z nejpovolanějších: Anežka Charvátová. Ta již byla rovněž oceněna Cenou Josefa Jungmanna,

Dánové by se měli o daleký sever více zajímat

Rozhovor s Kirsten Thistedovou

Z dánštiny přeložil Zdeněk Lyčka

Proč je potřeba, aby si Dánové udržovali povědomí o dění na dálném severu? Proč je potřeba, aby si je udržoval i zbytek Evropy? O tom, co se aktuálně děje na grónské literární scéně, hovořil překladatel Zdeněk Lyčka s eskymoložkou Kirsten Thistedovou. 

Zdeněk Lyčka: Naposledy jsme se viděli na Světě knihy 2016, kam tě pozvalo nakladatelství Argo, neboť vydalo v českém překladu tvoji dánskou verzi grónských mýtů a pověstí s ilustracemi inuitského autora Árona z Hůrky [1]. Ten také část textů sám napsal. Čím je podle tebe tento autor důležitý pro grónskou kulturu a její zprostředkování zahraničním zájemcům?

Pouť ke kořenům evropské kultury

Michael Alexa

Herbert, Zbigniew. Labyrint u moře. Z polského originálu Labirynt nad morzem (2000) přeložil Jan Linka. 1. vydání. Zblov: Opus, 2016. 192 stran. 

Vydáním Labyrintu u moře se zblovský Opus zasadil o to, že byla v českém jazyce zakončena volná esejistická trilogie významného polského spisovatele Zbigniewa Herberta (1924–1998). Dále ji tvoří Barbar v zahradě (1962, česky Opus 2010, přel. Josef Mlejnek), jednoznačně nejznámější a také nejobsáhlejší díl, a Zátiší s udidlem (1993, česky Opus 2012, přel. Jan Linka). V Polsku vyšly ještě další výbory z autorovy esejistiky, publicistiky a textů z pozůstalosti, které už ale Herbert nepořádal sám a nemají charakter vnitřně soudržných sbírek,

7/2017 – Co krášlí Inuity



7–8/2016 – Evropské ostrovy