Štítek: angličtina Stránka 3 z 6

Třetí život

Klára Soukupová

Barnes, Julian. Muž v červeném kabátě.
Z anglického originálu
The Man in the Red Coat (2019) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 328 stran.
 

Muž v červeném kabátě je knihou o době nesmírného bohatství boháčů, společenské moci aristokracie, nekontrolovatelného a překomplikovaného snobství, zbrklé koloniální ctižádosti, uměleckého mecenášství a soubojů (159). Autor ho napsal rok před odchodem Velké Británie z Evropské unie, který označuje za pošetilý a masochistický, a text je tedy svého druhu poctou anglicko­-francouzským – leckdy nevraživým,

S hlavou mrtvé kočky

Klára Soukupová

Burnsová, Anna. Mlíkař.
Z anglického originálu
Milkman (2018) přeložila Ester Žantovská.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 412 stran.
 

Román Mlíkař, za nějž v roce 2018 severoirská autorka Anna Burnsová získala Man Bookerovu cenu, se odehrává v sedmdesátých letech v Severním Irsku ve čtvrti „odpůrců“ státu „na druhém břehu moře“. V případě protibritských separatistů se sice nejedná o žádné sektářské společenství, přesto jsou životy místních lidí determinovány rodinnou příslušností, jménem či vztahem k náboženství. Smrt v přestřelce nebo při výbuchu se bere jako běžná věc,

Rok katastrof a bilancování: 2020 u protinožců

Magdalena Císlerová

Dějiny jsou většinou psány jaksi nepozorovaně – málokdy si člověk uvědomí, že to, co právě prožívá, do nich jednou vstoupí. Události loňského roku ale v tomto ohledu nechaly málokoho na pochybách. Do roku 2020 se Austrálie probudila v plamenech. Ty vystřídaly rozsáhlé záplavy. Následovala pandemie. Toto všechno za běhu zpracovat a vidět v širším kontextu není snadné.

Obvykle se zpracováním historických traumat může pomoct literatura, která běh dějin přetavuje a leckdy kreativně přepisuje do čtivých příběhů, jež nutí k zamyšlení a uvádí události do nových souvislostí. V Austrálii je dávná i nedávná minulost a její vliv na přítomnost stále velkým tématem,

3/2021 – Život do katastrofy

Nové číslo Plavu je věnováno klimatické a environmentální krizi a může posloužit jako průvodce po různých aspektech života ve stínu blížící se katastrofy.

Autenticky neautentický Jacob Horner

Martin Šplíchal

Barth, John. Na konci cesty.
Z anglického originálu
The End of the Road (1958) přeložil Jaroslav Hronek.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2020. 264 strany.
 

Román Na konci cesty představuje první knižně vydaný překlad Barthova díla v češtině. Časopisecky vyšly v devadesátých letech ve Světové literatuře (č. 1/1993) jeho tři krátké prozaické texty [1] a esej Literatura naplnění (1980). V něm se Barth kromě traktování pojmu postmodernismus také ohlížel za svým známým esejem Literatura vyčerpanosti z roku 1967 a korigoval rozšířenou interpretaci,

Smích bez příčiny, smích krajiny

Ondřej Vinš

Ellisová, Alice Thomas. Smích bez příčiny. Z anglického originálu Unexplained Laughter (1985) přeložil Martin Pokorný. 1. vydání. Martínkovice: Opus, 2020. 134 strany. 

Sympatický ediční počin nakladatelství Opus dává českému čtenáři možnost poznat alespoň úlomek z rozsáhlé tvorby britské spisovatelky Alice Thomas Ellisové (1932–2005, vlastním jménem Anna Haycraftová). Jak dokládá Databáze českého uměleckého překladu, neexistoval u nás dosud žádný publikovaný překlad jejího díla. Lze tedy usuzovat, že Alice Thomas Ellisová je v českém prostředí málo známá autorka, a je nanejvýš dobře, že se na změně tohoto stavu věcí podílel zkušený překladatel.

2/2021 – Literární happening

S novým Plavem sice zůstaneme u překladů z angličtiny, ale jinak se nebudeme omezovat geograficky ani disciplinárně. Podíváme se totiž na literární experimenty umělců spojených s neoavantgardním hnutím Fluxus, kde se stírají hranice mezi literaturou, výtvarným uměním a performancí.

1/2021 – England your England?

První číslo ročníku 2021 nás zavede do Velké Británie, kde se podíváme na literární reflexi brexitu – čili takzvaný brexlit.

Autobiografie jako slovníkové heslo

Klára Soukupová

Borges, Jorge Luis. Autobiografie.
Z anglického originálu An Autobiographical Essay (1970) přeložila Mariana Machová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2020. 104 strany.

Útlá autobiografie slavného argentinského spisovatele Jorgeho Luise Borgese (1899–1986) kontrastuje se zavedenou představou memoárů jako rozsáhlého, často několikasvazkového díla. Stručné paměti však obecně nejsou výjimkou stejně jako paměti psané ve spolupráci s novináři či publicisty, přestože takto tvořené texty jsou častější u sportovních či politických celebrit a u literárně činných autorů se s tím setkáváme sporadicky. U Borgese může být jedním z vysvětlení jeho ostych – snad i proto považoval za „únosnější“ sepsat své vzpomínky skrze prostředníka.

Gondolin – skryté město Středozemě

Michaela Tylová

Tolkien, J. R. R. Pád Gondolinu.
Z anglického originálu The Fall of Gondolin (2018) přeložila Stanislava Menšíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 208 stran.

Ačkoliv se ranější díla J. R. R. Tolkiena jako například Húrinovy děti nemůžou co do obecné oblíbenosti rovnat mnohem známějšímu Hobitovi a Pánu prstenů, rozhodně by neměla zůstávat v pozadí. Stejně jako Silmarillion byla vydána až po spisovatelově smrti Christopherem Tolkienem, který otcovy texty dlouhá léta doplňoval, přepisoval a editoval.