Štítek: bosenština

Možná píšu z pocitu viny

Rozhovor s Lanou Bastašić vedla Sara Radojković

Se svolením Lany Bastašić a Sary Radojković upravil a z bosenštiny přeložil Jakub Novosad

Lana Bastašić napsala román, který se vymyká očekáváním balkánské produkce, válka se totiž odehrává spíš v pozadí. V popředí se ocitá ženská zkušenost a přátelství aluzivně zasazené do temné carrollovské „říše divů“, kterou se ve vyprávění stává Bosna a Hercegovina. Vzhledem k aktuálně velmi kontroverzní publicitě spojené se svým politickým a společenským aktivismem Lana Bastašić přestala poskytovat rozhovory. Přestože tak sešlo z původně plánovaného rozhovoru s jejím českým překladatelem Jakubem Novosadem,

O odcházení, cestách a paměti

Andrea Popelová

Pejić, Milorad. Pravdivé příběhy: vybrané básně.
Z bosenských originálů Vaza za biljku krin (1985), Oči ključaonica (2001), Hyperborea (2011), Treći život (2015) a Sanna historier (2019) vybral a přeložil Jaroslav Šulc.
1. vydání. Ostrava: Protimluv, 2020. 167 stran.

Se jménem a texty bosenského básníka Milorada Pejiće (* 1960) se čeští čtenáři mohli seznámit zatím jen prostřednictvím ukázek, např. ve Tvaru či Revolver Revue. V přítomném výboru představuje Jaroslav Šulc Pejićovo básnické dílo jako sevřený,

Překládání je hornická práce

Rozhovor s Adinem Ljucou vedla Olga Pavlova

S básníkem a překladatelem Adinem Ljucou jsme mluvili o nakladatelství Samizdat, které založil společně s Miloradem Pejićem, o lásce ke knihám a o potřebě pomalé a důkladné tvůrčí a překladatelské práce.

Olga Pavlova: Žijete v České republice od roku 1992. Považujete se více za účastníka české literární scény, nebo bosenské?

Adin Ljuca: Takový způsob uvažování je mi cizí. Necítím se součástí žádné scény. Nad textem sedím sám. Později ho sdílím s kamarády, v Lundu a Chicagu, Frýdku nebo Záhřebu. Loni mi vyšel překlad v Srbsku,

7–8/2008 – Srbsko a Bosna a Hercegovina