Štítek: čeština Stránka 1 z 2

Havel už není příliš v módě

Rozhovor s Peterem Buggem vedla Olga Pavlova

S Peterem Buggem, dánským historikem, bohemistou a překladatelem, jsme mluvili o postavení české literatury na dánském knižním trhu, o českém disentu a o proměně obrazu České republiky v Dánsku.
 

Olga Pavlova: Co bylo prvním impulsem, který vás jako historika přiměl začít s překladem české literatury?

Peter Bugge: Překládat jsem začal už jako student, to znamená dřív, než jsem se začal soustavně věnovat studiu českých dějin. Jako student politologie se zájmem o „východní“ Evropu jsem si jako dost neobvyklý vedlejší obor vybral bohemistiku a krátce nato se pokoušel čistě pro sebe a pro zábavu překládat například básně Václava Hraběte a jiné menší texty.

Překlady klasické literatury mi dělají větší radost

Rozhovor s Hellianou Ianculescovou vedla Olga Pavlova

S rumunskou bohemistkou a překladatelkou Hellianou Ianculescovou jsme mluvili o narůstajícím zájmu o češtinu na Bukurešťské univerzitě, o postavení české literatury v Rumunsku a o překladu klasické a současné literatury.

 

Olga Pavlova: Jaké má dnes bohemistika postavení mezi jinými slovanskými jazyky na katedře slovanských jazyků v Bukurešti?

Helliana Ianculescová: Fakulta cizích jazyků a literatur na Bukurešťské univerzitě je jedinou rumunskou fakultou, kde se vyučuje více než pětatřicet cizích jazyků. Má čtyři studijní programy, které fungují v konkurenčním režimu: filologie, překlad a tlumočení,

Nejsem úspěšný literární podnikatel

Rozhovor s Maxem Ščurem vedla Olga Pavlova

S běloruským básníkem a překladatelem Maxem Ščurem jsme mluvili o koexistenci ruštiny a běloruštiny v Bělorusku, o zasahování státu do kulturního života v zemi, o přijetí české nemainstreamové literatury v Bělorusku a o práci překladatele a spisovatele na volné noze.
 

Olga Pavlova: Už skoro dvacet let žiješ v České republice. Nebojíš se, že každodenní kontakt s češtinou může ovlivnit tvou běloruštinu?

Max Ščur: Když jsem přijel do České republiky, má běloruština byla spíše nespisovná a v některých ohledech poměrně rudimentární,

Chaotické čtení sotva někoho zaujme

Rozhovor s Halinou Lapiňou vedla Olga Pavlova

S matematičkou, bohemistkou a zkušenou překladatelkou z češtiny Halinou Lapiňou jsme mluvili o jejím prvním setkání s Českou republikou, studiích na Letní škole slovanských studií a také o jejím nejslavnějším překladu Babičky Boženy Němcové.
 

Olga Pavlova: Poprvé jste do České republiky, či spíše do tehdejšího Československa přijela v roce 1977. Tehdy jste Univerzitu Karlovou navštívila společně se studenty matematicko-fyzikální fakulty. Co vás potom přivedlo k české literatuře, kultuře a překladu?

Halina Lapiňa: Českou republiku jsem opravdu poprvé navštívila v rámci výměny studentů matematiky mezi Lotyšskou univerzitou a Univerzitou Karlovou.

Překlad je oboustranná služba

Rozhovor s Istvánem Vörösem vedla Olga Pavlova

S maďarským básníkem, překladatelem a literárním vědcem Istvánem Vörösem jsme mluvili o smyslu překladatelské práce, o tvorbě Jaroslava Vrchlického, o nedocenění tohoto autora v české akademické obci a také o čtení poezie a porozumění jí.
  

Olga Pavlova: Vnímáte překládání jako službu, nebo spíš jako tvůrčí činnost?

István Vörös: Jako obojí. Překládám hlavně poezii a pořád říkám studentům, kteří chtějí být spisovateli, že překlad je nejlepší škola. Když člověk překládá poezii nebo prózu, pochopí, jak postupoval dotyčný mistr, pokusí se udělat totéž,

Originály v češtině studenti někdy musí „protrpět“

Rozhovor s Kyuchinem Kimem vedla Olga Pavlova

S korejským bohemistou a překladatelem Kyuchinem Kimem jsme mluvili o počátcích studia bohemistiky v Jižní Koreji, o prvních překladech z češtiny do korejštiny a také o několika způsobech překladu románů Milana Kundery.
 

Olga Pavlova: Proč jste se ve svém profesním životě zaměřil právě na českou literaturu?

Kyuchin Kim: To byla trochu náhoda a trochu plán. Když jsem začal pracovat jako asistent v Ústavu ruských studií na univerzitě Hanyang v Soulu, vypsalo tehdy naše ministerstvo školství výběrové řízení na čtyřleté stipendium pro zájemce o studium některého z jazyků tehdejších komunistických zemí v zahraničí.

Pramen hudby a Dědek Bobr

Rozhovor s Xavierem Galmichem vedla Olga Pavlova

S Xavierem Galmichem, bohemistou a překladatelem, jsme mluvili o důvodech, proč překládá poezii, o textech, které lze přeložit a které jsou nepřeložitelné, a také o úspěchu dětských knih bratří Čapků ve Francii.
 

Olga Pavlova: Kdysi jsi zmínil, že profesorský titul je spíš na obtíž. Stále tento názor zastáváš?

Xavier Galmiche: Myslím si, že to pořád platí. Je to velká zodpovědnost. Někdy se cítím jako holka pro všechno. Znamená to, že jsem ve funkci, a považují mě tedy za člověka, kterého nemusíš citovat,

Překládání je hornická práce

Rozhovor s Adinem Ljucou vedla Olga Pavlova

S básníkem a překladatelem Adinem Ljucou jsme mluvili o nakladatelství Samizdat, které založil společně s Miloradem Pejićem, o lásce ke knihám a o potřebě pomalé a důkladné tvůrčí a překladatelské práce.

Olga Pavlova: Žijete v České republice od roku 1992. Považujete se více za účastníka české literární scény, nebo bosenské?

Adin Ljuca: Takový způsob uvažování je mi cizí. Necítím se součástí žádné scény. Nad textem sedím sám. Později ho sdílím s kamarády, v Lundu a Chicagu, Frýdku nebo Záhřebu. Loni mi vyšel překlad v Srbsku,

Jazyková dokonalost všechny problémy neřeší

Rozhovor s Dobromirem Grigorovem vedla Olga Pavlova

S literárním vědcem, bohemistou a překladatelem Dobromirem Grigorovem jsme mluvili o kulturní přenositelnosti některých děl české literatury, o úspěchu knihy Hana Aleny Mornštajnové v Bulharsku a došlo samozřejmě též na zmínku o Milanu Kunderovi.
 

Olga Pavlova: Pohybujete se především na akademické půdě. Jak vaše profese ovlivňuje výběr překládaných autorů?

Dobromir Grigorov: Prózy, které překládám, vybírám jako literární historik, nenabízel bych nakladatelstvím texty, do kterých jsem se pustil jen tak pro vlastní potěšení. Dosud mi vyšly jak překlady pro náročné čtenáře,

Je to divný pocit číst české texty, které dobře znám v originále

Rozhovor s Benjaminem Hildenbrandem vedla Olga Pavlova

S výhercem letošní soutěže Cena Susanny Roth Benjaminem Hildenbrandem jsme mluvili o významu literárních cen, následných nástrahách při pokusech o vydání již hotového textu a také o tvorbě a recepci díla Michela Houellebecqa.
 

Olga Pavlova: Obdržel jste již tři ceny za překlad. Jsou vám k něčemu prospěšné?

Benjamin Hildenbrand: Vše záleží na úhlu pohledu. Mohou být k ničemu, protože mi ta vítězství nepřinesla nic po finanční stránce. Osobně si jich ale velmi vážím, navíc to byly soutěže spojené se jmény Václava Černého a Susanny Rothové.