Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Štítek: finština Stránka 1 z 2

„Bloudíme jako stíny pod hvězdami“

Antonín Handl

Broumovské Sympozium ilustrace přivedlo do pohraničního města šest evropských autorek a autorů, kteří během rezidence různými způsoby zachycovali zdejší krajinu, její proměny a stopy minulosti. Finská výtvarnice Terhi Ekebom, která se ve svých kresbách a akvarelech soustředila na Broumovsko poznamenané vysídlením německého obyvatelstva, vytvořila také obrazovou knihu Někde tady pod hvězdami, jejíž ukázku dole přetiskujeme. Výsledky osmého ročníku Sympozia nyní míří z Broumova do Prahy, kde se představí na festivalu ilustrace Lustr, který se bude konat od 24. do 30. září v Holešovické tržnici.


Můj život je můj

Michaela Melichová

Lumberg, Kiba. Potrhaná křídla.
Z finského originálu Repaleiset siivet (2011) přeložila Viola Parente-Čapková.
1. vydání. Praha: Kher, 2025. 248 stran.

 

Na loňský Tabook jsem jela s jediným konkrétním cílem: odvézt si od stánku nakladatelství Kher, jež vydává v nádherných grafických provedeních romskou literaturu, knihu Potrhaná křídla. Český překlad druhého dílu trilogie Memesa od finské autorky Kiby Lumberg se na festivalu prodával vůbec poprvé. První díl této série jsem si před rokem pořídila docela náhodou také u stánku – za­ujal mě tehdy čtyřbarevný papír,

…

Ten, kdo odejde, najde odpovědi

Rozhovor s Kibou Lumberg vedla a z finštiny přeložila Viola Parente-Čapková

Na sklonku minulého roku vyšel již druhý díl autofikční trilogie Memesa finské umělkyně a spisovatelky Kiby Lumberg. V Potrhaných křídlech pokračuje ve vyprávění příběhu dívky Memesy, která musela utéct z romské komunity Kale, kde se narodila. Autorka v rozhovoru se svou překladatelkou mluví o procesu psaní, manickém a obsesivním, které se jí skrz bolesti způsobené jeho sedavou povahou vepsalo pod kůži. Vypráví také o své babičce Emilii, záhadném obrazu, a především o nečekané síle, kterou nás nabádá objevit i v sobě.

…

Klimatická fikce po finsku

Jan-Marek Šík

Itäranta, Emmi. Dopisy měsíčního dne.
Z finského originálu Kuunpäivän kirjeet (2020) přeložil Michal Švec.
1. vydání. Praha: Kniha Zlín, 2024. 332 stran.

 

Je tomu deset let, co v češtině vyšla prvotina finské autorky Emmi Itäranta (* 1976) Strážkyně pramene (2012). Snad to byl právě úspěch tohoto poetického příběhu, v němž hlavní postava ve světě sužovaném suchem pečovala o vodní pramen, snad se jedná pouze o souslednost časovou – od roku 2014 se však u nás začala finská fantastika prosazovat ve větší míře.

…

2/2024 – Příští stanice Finsko

Vychází nový Plav věnovaný finské přistěhovalecké literatuře.

„Tak já jsem Honza, ahoj“

Jan-Marek Šík

Nekrolog

 

Stáli jsme na přechodu v Tallinnu, bylo to zjara roku 2019. Po šestiproudové ulici se valila auta a my už tam s pohledem upřeným na červeného panáčka a červený bicykl na protějším břehu prostáli několik tichem naplněných okamžiků. Trochu zaraženě jsem se podíval doleva, na muže v dlouhém černém kabátě, s černým baretem a pravicí nataženou směrem ke mně.

Jana Dlaska jsem v ten moment znal necelých deset let. Hlavou mi prokmitla situace, kdy jsem ho spatřil poprvé: vstoupil do učebny, kde měl začít úvodní hodinu finské literatury pro bakalářské studenty,

…

Jako zmrazit ptáčka

Martina Šímová

Čeština se stala prvním jazykem, do nějž byl převeden finský román Průsvitné srdce. Jeho překladatelka Martina Šímová v následujícím eseji přibližuje okolnosti svého šťastného shledání s knihou, neblahé historické paralely, které příběh odehrávající se za druhé světové války v přístavním městě Hanko vyvolává, a především práci na samotném překladu. Popisuje snahu o zachování autorčina poetického i přesného jazyka, kreativní převádění švédských výpůjček do češtiny a rovněž se zamýšlí nad tím, jakou výhodu při překladu poskytuje důvěrná znalost prostředí.

 

…

Nerozhodný zápas: Helsinky vs. Helsingfors

Jan-Marek Šík

Finskošvédské literatuře jsme se podrobně věnovali v Plavu 6/2022. Autor jeho koncepce Jan-Marek Šík se v následujícím eseji vrací ke svému překladu historického románu Chiméra 38 Kjella Westöa a přibližuje, jaké potíže činilo převádět švédsky psaný text odehrávající se ve třicátých letech 20. století ve dvojjazyčných Helsinkách. Zaměřuje se přitom zejména na problém, jak vhodně uvádět topografické názvy, a ve stručném historickém exkurzu také představuje, jakým vývojem u nás prošlo označování s Finskem spojených oblastí.

 

V doslovu k románu finskošvédského spisovatele Christera Kihlmana Drahý princi (1975,

…

Finský knižní svátek

Michal Švec

Za chmurných podzimních dnů, kdy ve Finsku začíná tma neúprosně vítězit nad světlem, prozáří život příznivců literatury Helsinský knižní veletrh. Největší akce svého druhu v zemi zaslíbené čtenářské gramotnosti přiláká každoročně takové množství návštěvníků, že ostatní podobné festivaly mohou jen tiše závidět. Posuďte sami: V pětimilionovém Finsku přesáhla v posledním předpandemickém roce návštěvnost devadesát tisíc účastníků, letos se po logicky slabším virtuálním a polovirtuálním ročníku v době pozvolného oživování kultury vyšplhala na bezmála osmdesát tisíc.

Helsinský knižní veletrh je svátkem především domácí literatury. Odpovídá to zdejší knižní produkci – překladová literatura vychází pomálu a jedná se především o bestsellery severské a angloamerické provenience.

…

Vysněná smrt – protože vy za to stojíte

Olga Pavlova

Krohnová, Leena. Vysněná smrt.
Z finského originálu Unelmakuolema (2004) přeložila Ema C. Stašová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 237 stran.
 

Román finské spisovatelky Leeny Krohnové Vysněná smrt v originálu vyšel v roce 2004, česká verze vznikla po sedmnácti letech od původního vydání. Načasování bylo více než vhodné, neboť jedním z témat polyfonního díla je nekontrolované šíření nevyléčitelné nemoci – bludné staroby, kterou se mocným fikčního státu nedaří zastavit.

Smrt, či nesmrtelnost

Tato nemoc je jen jeden z problémů,

…
« Starší příspěvky