Štítek: finština Stránka 1 z 2
Jan-Marek Šík
Itäranta, Emmi. Dopisy měsíčního dne.
Z finského originálu Kuunpäivän kirjeet (2020) přeložil Michal Švec.
1. vydání. Praha: Kniha Zlín, 2024. 332 stran.
Je tomu deset let, co v češtině vyšla prvotina finské autorky Emmi Itäranta (* 1976) Strážkyně pramene (2012). Snad to byl právě úspěch tohoto poetického příběhu, v němž hlavní postava ve světě sužovaném suchem pečovala o vodní pramen, snad se jedná pouze o souslednost časovou – od roku 2014 se však u nás začala finská fantastika prosazovat ve větší míře.
…
Jan-Marek Šík
Nekrolog
Stáli jsme na přechodu v Tallinnu, bylo to zjara roku 2019. Po šestiproudové ulici se valila auta a my už tam s pohledem upřeným na červeného panáčka a červený bicykl na protějším břehu prostáli několik tichem naplněných okamžiků. Trochu zaraženě jsem se podíval doleva, na muže v dlouhém černém kabátě, s černým baretem a pravicí nataženou směrem ke mně.
Jana Dlaska jsem v ten moment znal necelých deset let. Hlavou mi prokmitla situace, kdy jsem ho spatřil poprvé: vstoupil do učebny, kde měl začít úvodní hodinu finské literatury pro bakalářské studenty,
…Martina Šímová
Čeština se stala prvním jazykem, do nějž byl převeden finský román Průsvitné srdce. Jeho překladatelka Martina Šímová v následujícím eseji přibližuje okolnosti svého šťastného shledání s knihou, neblahé historické paralely, které příběh odehrávající se za druhé světové války v přístavním městě Hanko vyvolává, a především práci na samotném překladu. Popisuje snahu o zachování autorčina poetického i přesného jazyka, kreativní převádění švédských výpůjček do češtiny a rovněž se zamýšlí nad tím, jakou výhodu při překladu poskytuje důvěrná znalost prostředí.
…
Jan-Marek Šík
Finskošvédské literatuře jsme se podrobně věnovali v Plavu 6/2022. Autor jeho koncepce Jan-Marek Šík se v následujícím eseji vrací ke svému překladu historického románu Chiméra 38 Kjella Westöa a přibližuje, jaké potíže činilo převádět švédsky psaný text odehrávající se ve třicátých letech 20. století ve dvojjazyčných Helsinkách. Zaměřuje se přitom zejména na problém, jak vhodně uvádět topografické názvy, a ve stručném historickém exkurzu také představuje, jakým vývojem u nás prošlo označování s Finskem spojených oblastí.
V doslovu k románu finskošvédského spisovatele Christera Kihlmana Drahý princi (1975,
…Michal Švec
Za chmurných podzimních dnů, kdy ve Finsku začíná tma neúprosně vítězit nad světlem, prozáří život příznivců literatury Helsinský knižní veletrh. Největší akce svého druhu v zemi zaslíbené čtenářské gramotnosti přiláká každoročně takové množství návštěvníků, že ostatní podobné festivaly mohou jen tiše závidět. Posuďte sami: V pětimilionovém Finsku přesáhla v posledním předpandemickém roce návštěvnost devadesát tisíc účastníků, letos se po logicky slabším virtuálním a polovirtuálním ročníku v době pozvolného oživování kultury vyšplhala na bezmála osmdesát tisíc.
Helsinský knižní veletrh je svátkem především domácí literatury. Odpovídá to zdejší knižní produkci – překladová literatura vychází pomálu a jedná se především o bestsellery severské a angloamerické provenience.
…Olga Pavlova
Krohnová, Leena. Vysněná smrt.
Z finského originálu Unelmakuolema (2004) přeložila Ema C. Stašová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 237 stran.
Román finské spisovatelky Leeny Krohnové Vysněná smrt v originálu vyšel v roce 2004, česká verze vznikla po sedmnácti letech od původního vydání. Načasování bylo více než vhodné, neboť jedním z témat polyfonního díla je nekontrolované šíření nevyléčitelné nemoci – bludné staroby, kterou se mocným fikčního státu nedaří zastavit.
Smrt, či nesmrtelnost
Tato nemoc je jen jeden z problémů,
…Michal Švec
V souvislosti s poezií se často traduje názor, že je nepřeložitelná. Diskuse o mezích přeložitelnosti literárního textu se mnohdy vede také v případě dvou navzájem velmi vzdálených jazyků, potažmo myšlenkových systémů. Je tedy převoditelnost poezie psané jazykem hodně vzdáleným češtině pro nás úkol ještě nemožnější? Když jsme před třemi lety začínali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy projekt s cílem sestavit první českou průřezovou antologii finské lyriky, problém nepřeložitelnosti jsme si pochopitelně nepřipouštěli – to by byl předem prohraný boj. Nyní je bitva téměř dobojována, a tak se na základě nabytých zkušeností pokusím shrnout pár postřehů k úskalím i východiskům převodu poezie mezi těmito dvěma jazyky.
…Rozhovor s Jarim Aulou vedla Olga Pavlova
S finským slavistou, rozhlasovým hlasatelem, novinářem a překladatelem Jarim Aulou jsme mluvili o způsobech překladu básnických textů, tvorbě audioknih a o finsko-české spolupráci v oblasti literatury.
Olga Pavlova: Umíte česky, slovensky, rusky, dále polsky, ukrajinsky a lužickosrbsky. Kterému z těchto jazyku dáváte při literárním překladu přednost a proč?
Jari Aula: Dávám přednost hlavně češtině, slovenštině a ruštině, jelikož tyto jazyky ovládám nejlépe. Co se týče ostatních slovanských jazyků, studoval jsem je jen okrajově. Výhodou slovanských jazyků je, že pokud ovládáte alespoň dva,
…Jan Dlask
Finská čítanka. Gutenbergova čítanka současné finské prózy. Ed. Jitka Hanušová.
Z finských originálů přeložili Lenka Fárová, Jitka Hanušová, Vladimír Piskoř, Ema Stašová, Martina Šímová, Alžběta Štollová a Michal Švec.
1. vydání. Praha: Labyrint, 2018. 244 stran.
Vydávání souborů kratších próz přeložených z finštiny již má u nás určitou tradici. V roce 1988 vyšlo v předlistopadovém Odeonu Pět finských novel, obsahujících překlady dnes již finských klasiků. Následovaly projekty pro studenty: jednak dva Almanachy severských literatur (1997, 2000), z nichž každý obsahoval svou finskou část.
…