Štítek: francouzština Stránka 1 z 4

Psát bok po boku a chechtat se

Rozhovor s Yannem Dedetem vedla a z francouzštiny přeložila Kateřina Konrádová

Vím, že zprávy od Yanna mě budou v e-mailové schránce čekat v brzkých ranních hodinách. Jejich železnou pravidelnost čas od času poruší se zcela pochopitelnou omluvou: stříhá zrovna tři filmy najednou – francouzský, bulharský a japonský – a neustále ho někdo otravuje po telefonu: „A co kdybychom tohle vystřihli?“ S podobně nezlomnou energií bude odpovídat i na mé otázky, přestože se dotknou něčeho bolestivého: Jeana-Françoise Stévenina (1944–2021), blízkého přítele a režiséra filmu Passe Montagne (Horský průsmyk, 1978). Příběhu zrodu tohoto filmu Yann věnoval svou literární prvotinu,

Fragmenty překladatelského diskurzu

Ondřej Macl

Ondřej Macl v následujícím eseji představuje svou cestu k ocenění jedinečnosti a nezastupitelnosti překladu. Iniciačním textem mu byla práce na překládání Deníku smutku Rolanda Barthesa, na němž začal pracovat ještě za studií a který vyšel na konci loňského roku v nakladatelství Fra. Kromě toho se v eseji dotýká svých drobnějších překladatelských počinů a shrnuje působení v mezinárodním projektu CELA.

 

Jako dítě jsem byl posedlý smrtí. Chodil jsem po ulicích mezi budoucími mrtvolami. Každý dům byl krematoriem, auto hrobkou, rodinný krb pecí. A dokonce v mém stávání se spisovatelem hrál roli obraz „řeči jako podsvětí“.

10/2023 – Zdivočelé alter eko

Vychází nový Plav věnovaný québecké dystopické literatuře.

Historie senegalských střelců trochu jinak

Vojtěch Šarše

Diop, David. V noci je každá krev černá. Z francouzského originálu Frêre d’âme (2018) přeložil Tomáš Havel. 1. vydání. Praha: Argo, 2022. 155 stran.

David Diop (* 1966), francouzský spisovatel senegalského původu, svým druhým románem Frère d’âme upoutal pozornost v mnoha zemích. Ve Francii byl román oceněn významnou Prix Goncourt des lycéens, ve Velké Británii zase jeho anglický překlad získal snad ještě známější Mezinárodní Bookerovu cenu. Věnuje se v něm opomíjenému tématu senegalských střelců, verbovaných dobrovolně či násilím francouzskou armádou v koloniích subsaharské Afriky. Jedná se o velice choulostivou kapitolu dějin Francouzské koloniální říše.

Scéna proluky

Jakub Vaněk

Rabaté, Dominique. Lyrická gesta.
Z francouzského originálu
Gestes lyriques (2013) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Karolinum, 2023. 207 stran.

 

Čtvrtý svazek edice Studia poetica nakladatelství Karolinum přináší soubor esejů současného francouzského teoretika Dominiqua Rabatého v překladu Martina Pokorného. V návaznosti na své předchozí práce o lyrickém subjektu se autor v přítomných textech věnuje fenoménu lyrických gest. Na základě případových studií věnovaných moderním francouzským básníkům (v celé knize žel prakticky nefiguruje žádná spisovatelka) a teoretičtěji laděných pasáží usiluje Rabaté o přiblížení účinnosti básnického slova,

Já je někdo jiný. Édouard Louis v Praze

Martin Šplíchal

Den po skončeném Světě knihy, na němž vystoupili Serhij Žadan, Vladimir Sorokin nebo Rosa Montero, dorazila do Prahy další literární hvězda, francouzský prozaik Édouard Louis. Na pozvání nakladatelství Paseka a Francouzského institutu přijel představit svůj poslední román Jak se stát jiným (Changer: Méthode, 2021), čerstvě vydaný v překladu Sáry Vybíralové. V zaplněném sále Kina 35 nejprve 15. května bezmála dvě hodiny debatoval s politoložkou Evou Svobodovou, o den později pak s literárním kritikem Janem Bělíčkem.

Třicetiletý Louis vstoupil do literárního světa nekompromisním debutem Skoncovat s Eddym B. (2014,

Krást život, který nám nepatří

Míla Janišová

Louis, Édouard. Kdo zabil mého otce.
Z francouzského originálu
Qui a tué mon père (2018) přeložila Sára Vybíralová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2021. 76 stran.

Louis, Édouard. Boje a proměny jedné ženy.
Z francouzského originálu
Combats et métamorphoses d’une femme (2021) přeložila Sára Vybíralová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 112 stran.

 

Édouard Louis (* 1992) vtrhl na francouzskou literární scénu v roce 2014 doslova jako enfant terrible autobiografickým románem Skoncovat s Eddym B.

Milostný list umierajúcej manželke

Terézia Klasová

Gorz, André. Dopis pro D.: příběh jedné lásky.
Z francouzského originálu
Lettre à D.: histoire d’un amour přeložila Anna Luňáková.
1. vydání. Praha: Malvern, 2021. 71 stran.

 

André Gorz, vlastným menom Gerhart Hirsch, bol jedným z najvýznamnejších sociálnych filozofov 20. storočia, teoretik Novej ľavice, novinár, spoluzakladateľ týždenníka Le Nouvel Observateur. Debutoval novelou Le Traître (Zradca, 1958) a vo svojom teoretickom výskume sa spočiatku venoval rozvoju téz vychádzajúcich z raného Marxovho diela, pričom sa sústredil predovšetkým na koncepciu odcudzenia človeka a oslobodenia ľudstva.

Sen o purpurovém městě

Jakub Vaněk

Segalen, Victor. René Leys.
Z francouzského originálu
René Leys (1971) přeložili Veronika Matiášková a Petr Janus.
1. vydání. Praha: Rubato, 2021. 239 stran.

 

Román o První čínské revoluci a evropském snu o exotismu je teprve druhým do češtiny přeloženým dílem pozoruhodného francouzského spisovatele, lékaře, archeologa, etnografa a fotografa Victora Segalena. Ve Francii byl Segalen znovu objeven poměrně nedávno, jeho význam pro moderní francouzskou literaturu je však nesporný. Ve svých dílech mísil pečlivé historické a etnografické studium s básnickou imaginací a smyslem pro kompozici.

Méně známá veledíla čítankového klasika

Jaroslav Stanovský

Balzac, Honoré de. Neznámé veledílo a jiné prózy. Povídky o umělcích.
Z francouzských originálů
Le Chef-d’œuvre inconnu et autres nouvelles (1994), Sarrasine – Gambara – Massimilla Doni (1995) a La Maison du Chat-qui-pelote et autres Scènes de la vie privée (1970) přeložil Jan Petříček.
1. vydání. Praha: Maraton, 2021. 248 stran.

 

Kniha Neznámé veledílo a jiné prózy, vydaná nakladatelstvím Maraton jako třetí svazek edice Světoví klasici, si jednak klade za cíl ukázat šíři Balzacova tvůrčího rozpětí,