Štítek: francouzština Stránka 1 z 5
Martina Mecco
Jméno Vanessy Springory (* 1972), jedné z čelných představitelek současné francouzské literatury, není českým čtenářkám a čtenářům neznámé. Roku 2021 tuto spisovatelku a nakladatelku uvedlo do tuzemského prostředí nakladatelství Host, když v překladu Tomáše Havla vydalo její tehdy rok starý debut Svolení. Letos v lednu publikovala Springora ve francouzském originálu svůj druhý román Patronyme (Patronymum). V próze, která se opět pohybuje na pomezí memoáru, autobiografie a autofikce, se zabývá znovuobjevováním jedné větve svých kořenů, již nachází v moravském Zábřehu.
V prvním románu Springora zpracovala traumatický zážitek – zneužívání,
…Karin Zamrazilová
Dne 20. června je to třicet let od smrti muže, který tvrdil, že „největším neštěstím pro člověka je jeho narození“. Emil Cioran (1911–1995), estét zoufalství, mistr nespavců a patron poražených, by nás právě dnes mohl oslovit víc než kdy dřív. A sice proto, že ve světě plném významů a řešení nabízel něco, co už skoro vymřelo: odvahu říci, že nic nemá smysl, a přesto v tomto absurdním světě setrvat do úplného konce. V Cioranově díle (viz ukázku v Plavu 2/2019) bychom horko těžko našli jakýkoli systém či řád; spíše se jedná o soustavu aforismů,
…Barbora Vacková
Besson, Philippe. Nech těch lží.
Z francouzského originálu Arrête avec tes mensonges (2017) přeložila Markéta Krušinová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2024. 157 stran.
Vše začalo jedním letmým zahlédnutím. Mladý muž v hotelové hale mizí v davu kolem něj – tento výjev stačil, aby se mysl ponořila do dávných vzpomínek na čas plný touhy, vášně, ale také strachu a samoty. Zatím poslední přeložený román Philippa Bessona nás zavádí do Francie osmdesátých let, do jednoho konkrétního malého města a jednoho konkrétního období autorova mládí.
…Míla Janišová
Binet, Laurent. Perspektivy.
Z francouzského originálu Les Perspective(s) (2023) přeložila Michala Marková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 232 stran.
Laurent Binet patří už od vydání překladu svého prvního románu HHhH (2010) k miláčkům českého čtenářstva, jeho díla se objevují na trhu jen s mírným zpožděním oproti francouzským originálům. Jeho fanoušky a fanynky přitahuje mimo jiné autorův obvykle neotřelý a subverzivní pohled na dějiny spojený s čtivostí. V roce 2024 přineslo nakladatelství Argo nejnovější román Perspektivy, kde podobně jako v předchozích knihách Binet rozehrává historickou a žánrovou hru.
…Saba Vassileva
Robert-Diard, Pascale. Malá lhářka.
Z francouzského originálu La Petite menteuse (2022) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 192 stran.
Román Malá lhářka francouzské novinářky a spisovatelky Pascale Robert-Diard detailně vykresluje soudní proces ve věci falešného obvinění ze znásilnění. S malou lhářkou, dvacetiletou gymnazistkou Lisou Charvetovou, se čtenářstvo setkává před odvolacím přelíčením, poté co byl za její znásilnění odsouzen dvaatřicetiletý štukatér Marco Lange. Lisa se vydává do kanceláře advokátky Alice Keridreuxové s prosbou o změnu právníka: přeje si, aby ji zastupovala žena.
…Anna Lebedová
Na sklonku letošního září zamířila do Prahy po více než dvaceti letech francouzská spisovatelka Sylvie Germain (* 1954). Českému čtenáři je známá především prostřednictvím románů Kniha nocí (1984, č. 1997), Jantarová noc (1987, č. 2005), Dny hněvu (1989, č. 1995) a Tobiáš z blat (1998, č. 2005).
S československým kulturním milieu ji však pojí mnohem více než jen překlady do češtiny. V roce 1986 se přestěhovala do Prahy, kde do roku 1993 pracovala jako dokumentaristka, vyučovala filosofii na Francouzském lyceu a pokračovala v psaní románů a povídek.
…Vojtěch Šarše
Bofane, In Koli Jean. Konžská matematika.
Z francouzského originálu Mathématiques congolaises (2008) přeložil Tomáš Havel.
1. vydání. Praha: Dauphin, 2023. 342 stran.
Konžský spisovatel In Koli Jean Bofane (* 1954) je typickým představitelem druhé generace subsaharských frankofonních autorů. Vyrůstal v diktatuře – v jeho případě nechvalně známého Mobuta Sese Seka –, prošel západním (franko-belgickým) vzdělávacím systémem a píše ve francouzštině, která není jeho mateřským jazykem. Od roku 1993 žije v belgickém hlavním městě, bývalé koloniální metropoli. To vše zásadně formuje jeho tvorbu.
Bofanovy romány reflektují psychické i fyzické utrpení obyčejných Konžanů,
…Rozhovor s Pauline Delabroy-Allard vedla a z francouzštiny přeložila Anna Maurin
Zatímco debutový román francouzské spisovatelky Pauline Delabroy-Allard Taková je Sarah zobrazoval sžíravou lásku mezi dvěma ženami, druhý román Kdo ví zpracovává téma potratu a hledání vlastní identity skrze druhé. Vypravěčka, románová Pauline, má hned několik jmen – Jeanne, Jérôme, Ysé – a v průběhu vyprávění pátrá po jejich významu a po příbězích svých jmenovkyň a jmenovce. Kromě nového románu přišla v rozhovoru řeč také na autorčiny literární a filosofické vzory nebo na otázku čtenářské recepce autofikce.
…
Rozhovor s Yannem Dedetem vedla a z francouzštiny přeložila Kateřina Konrádová
Vím, že zprávy od Yanna mě budou v e-mailové schránce čekat v brzkých ranních hodinách. Jejich železnou pravidelnost čas od času poruší se zcela pochopitelnou omluvou: stříhá zrovna tři filmy najednou – francouzský, bulharský a japonský – a neustále ho někdo otravuje po telefonu: „A co kdybychom tohle vystřihli?“ S podobně nezlomnou energií bude odpovídat i na mé otázky, přestože se dotknou něčeho bolestivého: Jeana-Françoise Stévenina (1944–2021), blízkého přítele a režiséra filmu Passe Montagne (Horský průsmyk, 1978). Příběhu zrodu tohoto filmu Yann věnoval svou literární prvotinu,
…Ondřej Macl
Ondřej Macl v následujícím eseji představuje svou cestu k ocenění jedinečnosti a nezastupitelnosti překladu. Iniciačním textem mu byla práce na překládání Deníku smutku Rolanda Barthesa, na němž začal pracovat ještě za studií a který vyšel na konci loňského roku v nakladatelství Fra. Kromě toho se v eseji dotýká svých drobnějších překladatelských počinů a shrnuje působení v mezinárodním projektu CELA.
Jako dítě jsem byl posedlý smrtí. Chodil jsem po ulicích mezi budoucími mrtvolami. Každý dům byl krematoriem, auto hrobkou, rodinný krb pecí. A dokonce v mém stávání se spisovatelem hrál roli obraz „řeči jako podsvětí“.
…