Klára Soukupová

Kurkov, Andrej. Šedé včely.
Z ruského originálu Seryje pčely (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 368 stran.

Hlavním hrdinou novely Šedé včely z roku 2018 je včelař z doněcké oblasti Sergej Sergejič, jenž jako jeden z mála zůstal ve vesnici, kolem níž se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty. Kniha zachycuje realitu východní Ukrajiny, jejíž obyvatelé mluví povětšinou rusky a leckdy lavírují mezi několika stranami: „Já mám v občance napsaný Sergij Sergijovič, ale jinak jsem Sergej Sergejič.“ (37) Hrdina se považuje za Ukrajince,

Olga Pavlova

Vasjakinová, Oksana. Rána.
Z ruského originálu Rana (2021) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Maraton, 2023. 248 stran.

Rána je prozaický debut ruské básnířky Oksany Vasjakiny. Kniha se hned po vydání stala nepřehlédnutelnou literární událostí, zvítězila ve dvou kategoriích celostátní ceny NOS (Nová slovesnost), avšak nyní se nachází na seznamu zakázaných děl. Příběh jedné odvážné publikace připomíná osud mnoha jiných titulů, které kdysi v Sovětském svazu a nově i v Putinově říši podléhají cenzuře. Nové ruské čtenářstvo se tak k textu Oksany Vasjakiny dostane především přes online platformy.

Olga Pavlova

Platonov, Andrej. Šťastná Moskva: román.
Z ruského originálu Sčastlivaja Moskva (2011 [1996]) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Baobab, 2021. 176 stran.

Román Šťastná Moskva vznikal ve třicátých letech, ale tiskem vyšel až v posledním desetiletí 20. století. Text byl objeven v pozůstalosti na listech vytržených ze školních sešitů. Dílo začalo vznikat jako reakce na výzvu v sovětském tisku z roku 1933, v následujícím roce už měl Platonov podle nakladatelské smlouvy odevzdat celý rukopis. V době jeho vzniku probíhal aktivní zápas o realizaci pětiletých plánů a vítězství socialismu,

Klára Soukupová

Platonov, Andrej. Jáma. Dužinová, Natalja. Průvodce Jámou.
Z ruských originálů Kotlovan a Putěvoditěl po povesti A. P. Platonova „Kotlovan“ přeložil Bruno Solařík.
Praha–Podlesí: Dauphin, 2022. 357 stran.

Tak jako slavný Platonovův o něco starší Čevengur (1926–1929) ani Jáma nemohla v době vzniku (1930) v Sovětském svazu vyjít. V češtině se tato novela objevila ve stejném roce, kdy byla poprvé publikována v SSSR knižně (1988), a to v převodu Anny Novákové v časopise Sovětská literatura.

Olga Pavlova

Zygar, Michail. Říše musí zemřít: Zhroucení Ruska 1900–1917.
Z ruského originálu Imperija dolžna umereť (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2020. 592 stran.
 

Tématem knihy Michaila Zygara Říše musí zemřít je jeden z pravděpodobně nejzásadnějších zlomů 20. století v dějinách Ruska – revoluce roku 1917. Publikací, které se zabývají touto problematikou, vznikl nespočet. Tento titul ovšem upoutává hlavně svou čtivostí a srozumitelným popisem zásadního okamžiku minulého století.

Michail Zygar se politickým tématům věnuje dlouhodobě a Říše musí zemřít není jeho knižní prvotinou.