Štítek: ruština Stránka 1 z 2

Vzpomínka malinká na velkého básníka

Jiří Šíma

 

Na uvedení mongolského čísla Plavu jsem se od redaktorů časopisu dozvěděl tu smutnou zprávu, že jen o pár dní dříve, 25. října 2025, opustil pozemský svět v úctyhodném věku 96 let významný český překladatel a velký básník Václav Daněk. Před mnoha lety jsem jej poznal osobně, když jsme společně pracovali na prvním českém knižním vydání poezie předního mongolského lyrika Begdzína Javúchulana (1929–1982). Po prvotním souhlasu, že napíšu vzpomínku, jsem si teprve doma uvědomil, že zdaleka nejsem hoden delšího ohlédnutí za tímto básníkem, a v duchu vyslovil jistou naději, že nekrolog napíší a jeho životní dílo zhodnotí povolanější profesionální literární historici.

Kůže je plátno dějin

Rozhovor s Jevgenijí Někrasovou vedla a z ruštiny přeložila Olga Pavlova

S Jevgenijí Někrasovou se v její knize Kůže, již do češtiny přeložila Alena Machoninová, vydáváme na cestu do světa ženské subjektivity a postsovětské literární krajiny. Někrasova reflektuje zkušenost své generace, která dospívala v chaosu devadesátých let, a zkoumá, jak se ženy v ruské literatuře dnes vyrovnávají s tématy tělesnosti, násilí a nesvobody. S komparatistkou a literární kritičkou Olgou Pavlovou hovoří autorka o přítomnosti ženských hlasů v současné ruskojazyčné próze, o složitém vztahu k folklóru i o současném literárním provozu v Rusku během probíhající války.

Zavřené česno

Klára Soukupová

Kurkov, Andrej. Šedé včely.
Z ruského originálu
Seryje pčely (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Praha: Paseka, 2023. 368 stran.

 

Hlavním hrdinou novely Šedé včely z roku 2018 je včelař z doněcké oblasti Sergej Sergejič, jenž jako jeden z mála zůstal ve vesnici, kolem níž se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty. Kniha zachycuje realitu východní Ukrajiny, jejíž obyvatelé mluví povětšinou rusky a leckdy lavírují mezi několika stranami: „Já mám v občance napsaný Sergij Sergijovič, ale jinak jsem Sergej Sergejič.“ (37) Hrdina se považuje za Ukrajince,

Žena na druhou

Olga Pavlova

Vasjakinová, Oksana. Rána.
Z ruského originálu
Rana (2021) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Maraton, 2023. 248 stran.

 

Rána je prozaický debut ruské básnířky Oksany Vasjakiny. Kniha se hned po vydání stala nepřehlédnutelnou literární událostí, zvítězila ve dvou kategoriích celostátní ceny NOS (Nová slovesnost), avšak nyní se nachází na seznamu zakázaných děl. Příběh jedné odvážné publikace připomíná osud mnoha jiných titulů, které kdysi v Sovětském svazu a nově i v Putinově říši podléhají cenzuře. Nové ruské čtenářstvo se tak k textu Oksany Vasjakiny dostane především přes online platformy.

Za pět až šest let budeme mít dost chleba a kultury

Olga Pavlova

Platonov, Andrej. Šťastná Moskva: román.
Z ruského originálu
Sčastlivaja Moskva (2011 [1996]) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Baobab, 2021. 176 stran.

 

Román Šťastná Moskva vznikal ve třicátých letech, ale tiskem vyšel až v posledním desetiletí 20. století. Text byl objeven v pozůstalosti na listech vytržených ze školních sešitů. Dílo začalo vznikat jako reakce na výzvu v sovětském tisku z roku 1933, v následujícím roce už měl Platonov podle nakladatelské smlouvy odevzdat celý rukopis. V době jeho vzniku probíhal aktivní zápas o realizaci pětiletých plánů a vítězství socialismu,

Sorokin je fenomén, který nás jen tak nepustí

Rozhovor s Vladimírem Pistoriem a Liborem Dvořákem vedla Olga Pavlova

Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává vybraná díla Vladimira Sorokina od roku 2009. Texty tohoto ruského autora na sebe znovu upoutaly pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. O postavení edice na českém knižním trhu jsme mluvili s nakladatelem Vladimírem Pistoriem a také s dvorním Sorokinovým překladatelem Liborem Dvořákem.

 

Olga Pavlova: Jak se zrodil nápad vydávat knihy Vladimira Sorokina?

Vladimír Pistorius: Svého času jsme se s Liborem sešli na Světu knihy. Ptal jsem se, jestli nemá nějakou zajímavou knihu k překladu,

Rakve duší

Klára Soukupová

Platonov, Andrej. Jáma. Dužinová, Natalja. Průvodce Jámou.
Z ruských originálů
Kotlovan a Putěvoditěl po povesti A. P. Platonova „Kotlovan“ přeložil Bruno Solařík.
Praha–Podlesí: Dauphin, 2022. 357 stran.

 

Tak jako slavný Platonovův o něco starší Čevengur (1926–1929) ani Jáma nemohla v době vzniku (1930) v Sovětském svazu vyjít. V češtině se tato novela objevila ve stejném roce, kdy byla poprvé publikována v SSSR knižně (1988), a to v převodu Anny Novákové v časopise Sovětská literatura.

Jak se Mistr a Markétka naučili česky

Miroslav Tomek

Státní cenu za překladatelské dílo letos získala Alena Morávková (1935), překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny (rozhovor s ní najdete v Plavu 4/2018). Její dlouhá překladatelská dráha začala v letech 1953–1958 studiem slavistiky a romanistiky na FF UK. Po studiích pracovala zprvu jako redaktorka divadelních her v DILIA, na konci šedesátých let pak přešla do Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Po prověrkách v roce 1972 ho však pro nesouhlas s okupací Československa musela opustit a působila jako překladatelka na volné noze. Od devadesátých let 20. století vyučovala na DAMU a přednášela také na FF UK,

Rok 1917 jako dědičné trauma ruské společnosti

 

Olga Pavlova

Zygar, Michail. Říše musí zemřít: Zhroucení Ruska 1900–1917.
Z ruského originálu
Imperija dolžna umereť (2018) přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2020. 592 stran.
 

Tématem knihy Michaila Zygara Říše musí zemřít je jeden z pravděpodobně nejzásadnějších zlomů 20. století v dějinách Ruska – revoluce roku 1917. Publikací, které se zabývají touto problematikou, vznikl nespočet. Tento titul ovšem upoutává hlavně svou čtivostí a srozumitelným popisem zásadního okamžiku minulého století.

Michail Zygar se politickým tématům věnuje dlouhodobě a Říše musí zemřít není jeho knižní prvotinou.

4/2021 – Rukopis ruských revolucionářek

Nové číslo Plavu je opět rebelské, ale tentokrát se podíváme do Ruska začátku 20. století a položíme si otázku, jak se chovají ženy v mezních situacích.