Jan-Marek Šík
Na začátku roku 1974 se ve Tvorbě objevila zpráva s nezvyklým obsahem: „V kulturním týdeníku Sirp ja vasar (Srp a kladivo) vydávaném v Estonské SSR vyšel (…) článek Leo Metsara Na studijní cestě v Československu. Autor článku, estonský spisovatel a dlouholetý překladatel z českého jazyka, v něm (…) vyjadřuje svou lítost nad nedostatečným povědomím českého čtenáře o estonské literatuře. Má na to právo: sám totiž přeložil do estonštiny téměř tolik českých literárních děl, kolik je všech českých překladů z bohaté estonské literatury.“
Pod toto smutné konstatování se nikdo nepodepsal,
…Martha C. Nussbaum
Z angličtiny přeložil Martin Pšenička
Americká filosofka v nedávno vydané knize Justice for Animals: Our Collective Responsibility (Spravedlnost pro zvířata: Naše společná odpovědnost) pátrá po optimálním teoretickém přístupu, o nějž lze opřít snahy o zlepšení životní situace zvířat, zejména těch žijících v divoké přírodě. Po kritice antropocentristických a utilitaristických pozic prezentuje vlastní koncept, který se oproti jiným neomezuje na otázku, jak život zvířat (či existenci celých živočišných druhů) zachovat a jak je uchránit fyzického utrpení, nýbrž se zaobírá tím, jak zajistit podmínky, aby zvířata mohla – v souladu se svými specifickými schopnostmi a potřebami – vést naplněný a důstojný život.
…Rozhovor s Nicol Hochholczerovou vedla Kamila Schewczuková
Prozaický debut Nicol Hochholczerové Táto izba sa nedá zjesť (2021, č. Tento pokoj se nedá sníst, 2023) vyvolal ve slovenském i českém prostředí živou diskusi. Pojednává totiž o společenském tabu, zneužívání nezletilých. Činí tak ale subtilně, metaforickou poetikou a výraznou formou pojmenovává tenkou hranici a promlouvá o zásadních dopadech na život a dospívání dítěte. V rozhovoru přišla řeč na výrazně výtvarně inspirovaný tvůrčí proces autorky, ale také na funkci umění nebo autorčin zážitek podněcující její aktuální tvorbu.
Kamila Schewczuková: Prečo ste zvolili formu textu-fragmentu?
…Olga Pavlova
Vasjakinová, Oksana. Rána.
Z ruského originálu Rana (2021) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Maraton, 2023. 248 stran.
Rána je prozaický debut ruské básnířky Oksany Vasjakiny. Kniha se hned po vydání stala nepřehlédnutelnou literární událostí, zvítězila ve dvou kategoriích celostátní ceny NOS (Nová slovesnost), avšak nyní se nachází na seznamu zakázaných děl. Příběh jedné odvážné publikace připomíná osud mnoha jiných titulů, které kdysi v Sovětském svazu a nově i v Putinově říši podléhají cenzuře. Nové ruské čtenářstvo se tak k textu Oksany Vasjakiny dostane především přes online platformy.
…Dan Maršálek
Bomannová, Anne Cathrine. Modré tóny.
Z dánského originálu Blå toner (2021) přeložila Lada Halounová.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 256 stran.
V úvodní scéně románu Modré tóny sledujeme jednu z hlavních hrdinek (Elisabeth), jak si postupně uvědomuje zdrcující zprávu, že její malý syn zemřel. Působí přitom nesoustředěně, ale po komunikačním nedorozumění s nemocniční sestrou se přece jen odchází rozloučit. „(…) věděla jen, že tohle je to nejhorší, co ji v životě potkalo, cosi zcela nepředstavitelného.“ (10) Už na těchto prvních stránkách se objevují některé typické rysy románu: V jeho popředí stojí dialogy,
…Karolína Ryvolová
Nakladatelství Kher jako jediný nakladatelský dům u nás soustavně vydává a popularizuje romskou literaturu. Jeho redaktorka Karolína Ryvolová v následujícím eseji popisuje, v čem je taková práce specifická, a rovněž přibližuje, jak postupovala při překládání románu Čhávata z manéže. V něm se kromě nejrůznějších cirkusových reálií musela vyrovnat zejména s velmi neobvyklou angličtinou romaničelské menšiny.
Romové byli donedávna neliterárním společenstvím a svou bohatou ústní slovesnost, jakož i odvozenou autorskou literaturu začali ve větší míře zapisovat a psát až od druhé poloviny 20. století. Žijí po celém světě a kromě kontaktních jazyků také často píší romštinou,
…
Martin Hašek
Christian Morgenstern (1871–1914), básník často tematizující smrt a smrtelnost, od jehož úmrtí uplyne 31. března sto deset let, vložil do básně Šibeniční vrch verše: „To, čemu vyhnutí není, / právě cíl je pro náš šprým.“
Ačkoli tuto báseň najdeme v obvyklé podobě jeho nejslavnější sbírky Šibeniční písně (poprvé 1905), autor sám ji do ní nikdy nezařadil. Objevila se až v pozůstalostním vydání, které v rámci souhrnné sbírky Alle Galgenlieder (Všechny šibeniční písně, 1938) připravila a upravila (ne vždy úplně vhodně) Margareta Morgenstern. Že se báseň do autorských uspořádání sbírky nedostala,
…