7/2012 – Brazílie: tam, kde zpívá sabiá

Úvodník

Lindas leitoras, caros leitores,
cílem čísla věnovaného Brazílii je zprostředkovat nejenom literaturu této pro nás exotické země, ale i její obraz, protože málokdo ve střední Evropě ji bude moci poznat na vlastní kůži – vždyť většina lidí se domnívá, že se v Brazílii mluví španělsky… Brazílii objevil v roce 1500 portugalský mořeplavec Pedro Álvares Cabral, a ač byla kolonizována také Španěly, Francouzi i Holanďany, postupně se v ní prosadila portugalština. Dodnes je zemí otevřenou přistěhovalcům a vedle indiánských kořenů a kultury předávané potomky afrických otroků jsou pro ni charakteristické právě míšenectví a multikulturalita. To zobrazuje ve svém románu Dva bratři i pravděpodobně nejoceňovanější a nejpřekládanější brazilský prozaik Milton Hatoum, jehož kořeny sahají pro změnu do Libanonu.

Původně portugalská kolonie, dnes Brazilská federativní republika, získala nezávislost 7. září 1822. Nesmírné přírodní bohatství země a rychle se rozvíjející ekonomika kontrastují s problémy chudoby a násilí. V reakci na bezútěšný stav chudých lidí v brazilských velkoměstech vzniká literatura, jejímž nejvýraznějším představitelem je například prozaik Rubem Fonseca. Svou strohou věcností dokáže čtenáři zprostředkovat líčené události a dát mu prožít skutečný šok. Do téhož proudu urbánní literatury můžeme zařadit i Daltona Trevisana, který letos získal nejvýznamnější lusofonní ocenění, Camõesovu cenu, a autorku Helenu Parente Cunhovou.

Ale i kdyby na chleba nebylo, v Brazílii se stále zpívá a tančí, jak to dosvědčuje populární karneval, do nějž vláda investuje nemalé finanční částky. Právě hudba, ať už více, či méně kvalitní, je tím, co je pro brazilskou kulturu typické. Zásadním hudebním stylem, který inovoval brazilskou muzikalitu, je bossa nova, o níž v rozhovoru vypráví jeden z jejích zakladatelů João Donato.

Toto číslo je věnováno ženě, která se o šíření brazilské a vůbec lusofonní literatury významným způsobem zasloužila – Pavle Lidmilové. Její vědeckou a překladatelskou dráhu přibližuje rubrika portrét překladatele.

V příštím čísle se budeme věnovat jazyku, v němž se zrodili mumini a Pipi Dlouhá punčocha. Dočkáte se překladů švédské dětské literatury.

Lucie Koryntová