Štítek: 7 Stránka 1 z 7

7/2020 – Komiks vérité

S novým číslem se podíváme do Francie a – v Plavu úplně poprvé – do světa komiksu. Vítejte do světa devátého umění.

Vycpaný vlk v mlze

Dóra a Jakub Ehrenbergerovi

Letošní Měsíc autorského čtení chutnal po guláši, čabajce a tokajském. Brněnská dramaturgie totiž na červenec připravila vpravdě působivý průřez současnou maďarskou literární scénou. Z absolutní špičky se nedostalo jen na dva dnes asi nejznámější žijící maďarské spisovatele, Pétera Nádase (* 1942) a Lászla Krasznahorkaie (* 1954), jejichž věhlas už spadá do jiné kategorie, řekněme světoznámých autorů. I bez nich však festival nabídl solidní vhled do navýsost pestré maďarské tvorby a mimoděk potvrdil, že tamní literatura žije i navzdory společensko-politické situaci v zemi a postupnému zestátňování či glajchšaltování tisku a řady kulturních institucí.

Čeští nakladatelé maďarskou literaturu posledních let sledují spíše z uctivé vzdálenosti.

Komiks, terapie & historie

Rozhovor s Terezou Arndt vedla Monika Sechovcová

Současný komiks se čím dál častěji pokouší čelit faktům, zprostředkovává skutečné události i historickou látku. Historie v něm odhaluje svou tvář subjektivního dokumentu a příběhu nespolehlivé paměti, který vyžaduje aktivní čtení. Autoři objevili jeho terapeutický potenciál a pomáhá jim zpracovat traumatické události, bolest a úzkost pojící se s prožitkem smrti. O tom všem jsme hovořili s teoretičkou komiksu Terezou Arndt.

Monika Sechovcová: Začněme jedním z nejběžnějších témat, kterým se zabývají teoretici komiksu: vztahem mezi slovem a obrazem v tomto smíšeném médiu. Jaké limity a výsady podle tebe mají tyto rozdílné formy reprezentace skutečnosti?

Překládat poezii je jako stát s deštníkem pod sprchou

Rozhovor s Hanou Hadas vedla Olga Pavlova

S překladatelkou a redaktorkou Hanou Hadas jsme mluvili o vzniku překladového díla, o roli literárních agentů na knižním trhu a o možnosti či nemožnosti překladu poezie.


Olga Pavlova: Na stránkách Českého literárního centra píšou, že aktuálně působíte jako literární skaut. Co tato profese obnáší?

Hana Hadas: „Aktuálně“ bych neřekla. Dříve, když jsem byla méně známá, tak ano. Znamená to informovat o tom, co je nového v literární oblasti v České republice, a zajímavé publikace nabízet redaktorům německých nakladatelství. Ale ukázalo se, že redaktoři se spíš orientují podle názorů agentů než samotného překladatele.

Zelené oči andělských střelců

Klára Soukupová

Vallejo, Fernando. Madona zabijáků.
Ze španělského originálu La virgen de los sicarios (1994) přeložil Petr Zavadil.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 144 stran

Všudypřítomnost a všednost násilí, tak jak ho zobrazil v novele z roku 1994 kolumbijský autor Fernando Vallejo (* 1942), působí v poklidné střední Evropě jako něco neskutečného a šokujícího. Madona zabijáků však odráží temné období pouličních válek devadesátých let, kdy byl Medellín hlavní město nenávisti (10) a násilná každodennost běžně obnášela střelbu z motorek, přepadení,

Gondolin – skryté město Středozemě

Michaela Tylová

Tolkien, J. R. R. Pád Gondolinu.
Z anglického originálu The Fall of Gondolin (2018) přeložila Stanislava Menšíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 208 stran.

Ačkoliv se ranější díla J. R. R. Tolkiena jako například Húrinovy děti nemůžou co do obecné oblíbenosti rovnat mnohem známějšímu Hobitovi a Pánu prstenů, rozhodně by neměla zůstávat v pozadí. Stejně jako Silmarillion byla vydána až po spisovatelově smrti Christopherem Tolkienem, který otcovy texty dlouhá léta doplňoval, přepisoval a editoval.

7/2019 – Odvrácená strana Namibie

Dnes vychází nový Plav, se kterým se opět téměř po roce podíváme do Afriky a zamíříme až na jih, do Namibie. Je to vůbec poprvé, kdy se namibijská anglofonní literatura dostala za hranice Namibie.

Čtenářů bude přibývat

Rozhovor s namibijskou básnířkou Munukayumbwou Mwiyaovou a akademičkami Helen Valeovou a Saralou Krishnamurthyovou

Přeložil Vojtěch Šarše

Následující rozhovor má netradičně tři korespondenty, respektive korespondentky, všechny tři úzce spojené s namibijskou literaturou. Spisovatelka a dvě literární badatelky se rozhodly, že nám ve svých odpovědích otevřou dveře k této velmi mladé národní literární produkci. Otázky jsou všeobecně zaměřené na aspekty, jež nejzásadněji ovlivňují existenci prozatím stále tak křehké literatury.
 

Vojtěch Šarše: Strávil jsem ve Windhoeku měsíc a abych byl upřímný, poměrně obtížně jsem sháněl namibijskou nebo celkově africkou literaturu.

Překlad vždy dokáže překvapit novými věcmi, o kterých jsem dříve neuvažovala

Rozhovor s Irynou Zabiiakou vedla Olga Pavlova

S ukrajinistkou a překladatelkou Irynou Zabiiakou jsme mluvily o postavení české literatury v současném ukrajinském literárním světě, o potížích a radostech překladatelské práce a také zákonech fungování knižního trhu.
 

Olga Pavlova: Českou literaturu jste nikdy nestudovala, jak jste se dostala k jejímu literárnímu překladu?

Iryna Zabiiaka: Studovala jsem ukrajinštinu a tvůrčí psaní na Kyjevské univerzitě. Jeden semestr jsme měli kurs české literatury. Přednášela nám skvělá profesorka a i samotná literatura mi přišla strašně zajímavá. Řekla jsem si, že toho chci vědět více a začala jsem studovat jazyk různými způsoby.

Konec podzimu

Martina Šímová

Caimbeul, Tormod. Konec podzimu.
Ze skotského gaelského originálu
Deireadh an Fhoghair (1979) přeložila Petra Johana Poncarová.
1. vydání. Praha: Argo, 2018. 172 stran.
 

„Myslím,“ řekl Dříč, „… pokud mě paměť neklame, že to bylo v téhle roční době. Na konci podzimu…“

Všichni tři seděli u ohně, trávili kuře a pili čaj. Coinneach jim odvyprávěl příběh, který slyšel od Dòmhnalla z Pobřeží, a hovor se teď stočil na Černého Seonaiho, Dříčova dědečka.

Konec podzimu (1979),