Štítek: 7 Stránka 1 z 7
Viktor Janiš
Vzpomínám si na jiskru v Mirkově oku a vlídný úsměv. Erudici měl nepochybnou, ale ta jiskra ho definovala.
Vzpomínám si, jak mi vyprávěl, že svůj první překlad, Faráře wakefieldského, vyhrál v trojkolovém konkurzu a dal ho jako svatební dar své ženě Aleně. Překládali na přeskáčku každý jednu kapitolu, pak po sobě redigovali. Švy nepoznáte.
Vzpomínám si, jak později s Alenou překládal Dreiserovu Sestřičku Carrie, tentokrát každý jednu půlku. Kdo překládal kterou?
Vzpomínám si, že Mirek měl moc rád povídku Hydrografie z Brodeurovy sbírky Po proudu,
…Rozhovor s Klárou Kolinskou vedl Václav Kyllar
Anglistka a přední česká znalkyně kanadské literatury Klára Kolinská vám krátce představí gotickou literaturu obecně a také gotiku kanadskou, která je od druhé poloviny minulého století nedílnou součástí tamní literární kultury. Současnou gotiku charakterizuje také pestrost jejích regionálních vtělení, která se prosadila zejména v anglosaském světě, ale i v mnoha dalších kulturách. Rozmanitost těchto tradic dobře ilustruje práce Robertsona Daviese, na kterého v tomto rozhovoru také dojde řeč.
Václav Kyllar: Co je vlastně gotika a čím je tento druh psaní stále tak populární?
Klára Kolinská: Předně gotika,
…Rozhovor s Hellianou Ianculescovou vedla Olga Pavlova
S rumunskou bohemistkou a překladatelkou Hellianou Ianculescovou jsme mluvili o narůstajícím zájmu o češtinu na Bukurešťské univerzitě, o postavení české literatury v Rumunsku a o překladu klasické a současné literatury.
Olga Pavlova: Jaké má dnes bohemistika postavení mezi jinými slovanskými jazyky na katedře slovanských jazyků v Bukurešti?
Helliana Ianculescová: Fakulta cizích jazyků a literatur na Bukurešťské univerzitě je jedinou rumunskou fakultou, kde se vyučuje více než pětatřicet cizích jazyků. Má čtyři studijní programy, které fungují v konkurenčním režimu: filologie, překlad a tlumočení,
…Tereza Šmejkalová
Renaud, Suzanne. Zde tvůj život… / Ta vie est là…
Z francouzského originálu (1922) přeložil Bohuslav Reynek.
2. vydání (v bilingvní podobě první). Praha: Památník národního písemnictví, 2020. 115 stran.
Suzanne Renaudová, francouzská manželka Bohuslava Reynka. Básnířka, překladatel a jejich seznámení právě nad touto sbírkou. Tíha evropských dějin a jejich velmi osobní důsledky. Obrysy Petrkova, ozvěny dopisů, rodinné fotografie, vzpomínky přátel…
Jak psát o této knize bez zbytečného omílání již tolikrát zmiňovaných reynkovských reálií? Je možné oddělit text od příběhu, který z něj vyklíčil?
…Andrea Popelová
Pejić, Milorad. Pravdivé příběhy: vybrané básně.
Z bosenských originálů Vaza za biljku krin (1985), Oči ključaonica (2001), Hyperborea (2011), Treći život (2015) a Sanna historier (2019) vybral a přeložil Jaroslav Šulc.
1. vydání. Ostrava: Protimluv, 2020. 167 stran.
Se jménem a texty bosenského básníka Milorada Pejiće (* 1960) se čeští čtenáři mohli seznámit zatím jen prostřednictvím ukázek, např. ve Tvaru či Revolver Revue. V přítomném výboru představuje Jaroslav Šulc Pejićovo básnické dílo jako sevřený,
…
Dóra a Jakub Ehrenbergerovi
Letošní Měsíc autorského čtení chutnal po guláši, čabajce a tokajském. Brněnská dramaturgie totiž na červenec připravila vpravdě působivý průřez současnou maďarskou literární scénou. Z absolutní špičky se nedostalo jen na dva dnes asi nejznámější žijící maďarské spisovatele, Pétera Nádase (* 1942) a Lászla Krasznahorkaie (* 1954), jejichž věhlas už spadá do jiné kategorie, řekněme světoznámých autorů. I bez nich však festival nabídl solidní vhled do navýsost pestré maďarské tvorby a mimoděk potvrdil, že tamní literatura žije i navzdory společensko-politické situaci v zemi a postupnému zestátňování či glajchšaltování tisku a řady kulturních institucí.
Čeští nakladatelé maďarskou literaturu posledních let sledují spíše z uctivé vzdálenosti.
…Rozhovor s Terezou Arndt vedla Monika Sechovcová
Současný komiks se čím dál častěji pokouší čelit faktům, zprostředkovává skutečné události i historickou látku. Historie v něm odhaluje svou tvář subjektivního dokumentu a příběhu nespolehlivé paměti, který vyžaduje aktivní čtení. Autoři objevili jeho terapeutický potenciál a pomáhá jim zpracovat traumatické události, bolest a úzkost pojící se s prožitkem smrti. O tom všem jsme hovořili s teoretičkou komiksu Terezou Arndt.
Monika Sechovcová: Začněme jedním z nejběžnějších témat, kterým se zabývají teoretici komiksu: vztahem mezi slovem a obrazem v tomto smíšeném médiu. Jaké limity a výsady podle tebe mají tyto rozdílné formy reprezentace skutečnosti?
…Rozhovor s Hanou Hadas vedla Olga Pavlova
S překladatelkou a redaktorkou Hanou Hadas jsme mluvili o vzniku překladového díla, o roli literárních agentů na knižním trhu a o možnosti či nemožnosti překladu poezie.
Olga Pavlova: Na stránkách Českého literárního centra píšou, že aktuálně působíte jako literární skaut. Co tato profese obnáší?
Hana Hadas: „Aktuálně“ bych neřekla. Dříve, když jsem byla méně známá, tak ano. Znamená to informovat o tom, co je nového v literární oblasti v České republice, a zajímavé publikace nabízet redaktorům německých nakladatelství. Ale ukázalo se, že redaktoři se spíš orientují podle názorů agentů než samotného překladatele.
…