8/2022 – Středoevropané, barbaři, bořitelé!

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

ačkoliv u nás o avantgardě bylo napsáno mnoho, meziválečné tvůrčí úsilí našich sousedů zůstává pro tuzemské čtenáře téměř neznámé. Tuto mezeru jsme se rozhodli zaplnit, protože pozoruhodná tvorba našich souputníků – co do dějinně-kulturních osudů – i dnes může bavit a otevírat nové obzory.

Země střední a východní Evropy se po první světové válce ocitly na vratké ploše čerstvě nabyté svobody, ohrožované vnějšími mocnostmi i vnitřními autoritářskými tendencemi. Avantgardní hnutí formující se na počátku dvacátých let na tyto výzvy odpovídala revolučně inovátorským, do té doby nebývalým způsobem. Vedle všech estetických výzev se musela vypořádávat s nejistou politickou situací, represemi, cenzurou, společenskou krizí. Řada unikátních hnutí, jaká představovaly polský formismus Tytuse Czyżewského, jugoslávský zenitismus a hypnismus, maďarský aktivismus Lajose Kassáka, ukrajinský kverofuturismus Mychajla Semenka, rumunský integralismus či skupina polských primitivistů, svými emancipačními snahami a bojem proti marginalizaci lokálních uměleckých center manifestovala moc kolektivního ducha a mnohdy působila jako subversivní síla vůči dominantnímu západnímu umění.

Právě manifesty byly vždy významnou součástí tvorby avantgardních umělců, a to nejen jako doprovodné texty k vlastní tvorbě či jako prostory k vyjádření politicky a společensky angažovaných názorů a požadavků, ale také jako díla prezentující na svých stránkách inovátorské jazykové či typografické postupy. Pokud k nim budeme přistupovat jako ke svébytným básnickým obrazům, ocitneme se uprostřed hravého světa plného oslavování svobody a neutuchajícího boje za vlastní ideály. V dnešní době, kdy v našem regionu opět stále děsivěji vzrůstají autoritářské tendence a kdy jsme opět svědky ničivé a nesmyslné války, mohou promlouvat stejně radikálně a inspirativně jako před sto lety.

V následujícím, listopadovém čísle vás pozveme na pomyslnou procházku galerií, v níž se budete moct začíst, jak literární díla obydluje výtvarné umění.

Alžběta Knappová