Štítek: 8 Stránka 1 z 7

Z prázdné tmy vesnického diska. Vzdálené kouty rusínské literatury

Večer časopisu Plav 23. října 2023 od 19 hodin

8/2023 – Roztroušený Karpatland

Vychází nový Plav věnovaný vzdáleným koutům rusínské literatury.

Sto let Itala Calvina

Věra Křížová

Letos si připomínáme stoleté výročí narození výrazné osobnosti italské literatury druhé poloviny 20. století, autora, jehož knihy čtenáře baví rozmanitostí témat i způsoby literárního zpracování. Italo Calvino se narodil 15. října 1923 na Kubě v Santiagu de Las Vegas italským rodičům, kteří působili na tamní Zemědělské experimentální stanici. Novorozenému synovi dali na počest své vlasti jméno Italo, na Kubě s ním ale dlouho nepobyli. Rodina se po dvou letech vrátila domů do San Rema. Právě dětství a jinošství prožité v okolní krajině, kdy s otcem botanikem objevuje flóru a kopcovitou krajinu strmě spadající k nekonečné vodní hladině Ligurského moře,

Národnobuditeľská literatúra ako „povinná jazda“

Rozhovor s Kvetoslavou Koporovou vedly Alžběta Knappová a Kamila Schewczuková

S Kvetoslavou Koporovou, lingvistkou a předsedkyní Spolku rusínskych spisovateľov Slovenska, jsme hovořily o různých variantách současné rusínštiny a jejich kodifikaci, jejím problematickém postavení na Ukrajině i o tom, nakolik si rozumějí Rusíni z jednotlivých diaspor. Věnovaly jsme se také podobám současné literární tvorby, potřebě překladu a většího kontaktu s jinými literaturami i rusínskému „literárnímu Oscarovi“.

 

Alžběta Knappová: Existuje vůbec jedna rusínština, nebo bychom o ní měli mluvit spíše v množném čísle? Používají se pro případné varianty nějaká speciální označení,

V komiksu je všechno vidět

Rozhovor s Jakubem Sedláčkem a Marií Voslářovou vedla Olga Pavlova

Vedle řady jiných významných světových autorek a autorů vydává nakladatelství Paseka pravidelně také Liv Strömquist. Namísto edic věnovaných světové literatuře jsme protentokrát učinili úkrok směrem ke komiksu a věnovali se dílu švédské tvůrkyně, jíž po titulech Ovoce poznání (2014, č. 2018) a Nejrudější růže rozkvétá (2019, č. 2021) letos česky vyšla kniha V zrcadlové síni (2021). O její cestě na tuzemský literární trh, žánrové specifičnosti a překládání komiksu hovořila překladatelka Marie Voslářová a šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.

 

Scéna proluky

Jakub Vaněk

Rabaté, Dominique. Lyrická gesta.
Z francouzského originálu
Gestes lyriques (2013) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Karolinum, 2023. 207 stran.

 

Čtvrtý svazek edice Studia poetica nakladatelství Karolinum přináší soubor esejů současného francouzského teoretika Dominiqua Rabatého v překladu Martina Pokorného. V návaznosti na své předchozí práce o lyrickém subjektu se autor v přítomných textech věnuje fenoménu lyrických gest. Na základě případových studií věnovaných moderním francouzským básníkům (v celé knize žel prakticky nefiguruje žádná spisovatelka) a teoretičtěji laděných pasáží usiluje Rabaté o přiblížení účinnosti básnického slova,

Závratná složitost světa

Dan Maršálek

Labatut, Benjamín. Strašlivá závrať.
Ze španělského originálu
Un verdor terrible (2020) přeložila Anna Štádlerová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 208 stran.

 

Třetí kniha chilsko-nizozemského autora Benjamína Labatuta Strašlivá závrať postoupila do finále Mezinárodní Bookerovy ceny za rok 2021, díky čemuž získala celosvětovou pozornost a vyšla ve více než dvaceti jazycích. Překlad do češtiny zajistilo nakladatelství Paseka a překladatelka Anna Štádlerová. Kniha sestává z pěti uzavřených a rozličných částí: po narativním a historickém eseji následují dvě biografické povídky, jedna rozsáhlejší novela stejného zaměření a nakonec krátká autofikční povídka lyricko-esejistického rázu.

Nerozhodný zápas: Helsinky vs. Helsingfors

Jan-Marek Šík

Finskošvédské literatuře jsme se podrobně věnovali v Plavu 6/2022. Autor jeho koncepce Jan-Marek Šík se v následujícím eseji vrací ke svému překladu historického románu Chiméra 38 Kjella Westöa a přibližuje, jaké potíže činilo převádět švédsky psaný text odehrávající se ve třicátých letech 20. století ve dvojjazyčných Helsinkách. Zaměřuje se přitom zejména na problém, jak vhodně uvádět topografické názvy, a ve stručném historickém exkurzu také představuje, jakým vývojem u nás prošlo označování s Finskem spojených oblastí.

 

V doslovu k románu finskošvédského spisovatele Christera Kihlmana Drahý princi (1975,

8/2022 – Středoevropané, barbaři, bořitelé!

Vychází nový Plav věnovaný manifestům středoevropských avantgardních hnutí.

Brno čte Bruna (pro Ukrajinu)

Hanele Palková

Co mají společného Brno a Bruno (Schulz)? Nejsou to jen čtyři písmena. Když se brněnský rodák Bohumil Hrabal, vášnivý čtenář a obdivovatel snově surrealistické prózy Bruna Schulze, v Rozhovoru se sebou samýmDomácích úkolů z pilnosti (1982) ptal po svém oblíbeném městě, odpověděl si, že by chtěl bydlet v Drohobyči: …od té doby, kdy jsem přečetl Skořicové krámy, já jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl, ale co má být? Fikce je někdy dokonalejší a realističtější než sama skutečnost.