Štítek: 8 Stránka 1 z 4

8/2019 – Kujná řeč dopisu

Vychází nové číslo Plavu. Tentokrát je věnované dopisům coby literárnímu žánru.

Listovní koleje a sítě na prahu moderny

Rozhovor s Vladimírem Urbánkem

Jak ukazuje toto číslo Plavu, psát se dá o lecčem. Dopis unese všechno, i celý svět, když je to zapotřebí. A v raném novověku si listy posílali lidé, kteří doufali, že právě pomocí korespondence, všeobecné komunikace, bude možné tento svět změnit k lepšímu. Do řady svazků Johannis Amos Comenii Opera Omnia, jež postupně zpřístupňuje celé dílo Jana Amose Komenského, letos přibyl první svazek šestadvacátého dílu, věnovaného korespondenci. Na otázky ohledně raně novověkých korespondenčních sítí, v nichž Komenský působil a do kterých vkládal naděje, odpovídá vedoucí Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Urbánek.

Nejlepší způsob pomalého čtení je překlad

Rozhovor s Annou Agapovou vedla Olga Pavlova

S ruskou bohemistkou a překladatelkou české literatury jsme mluvili o převádění hovorové češtiny do ruštiny, o Švejkovi a také o jedenácti slovech, která pomohou cizinci pochopit českou kulturu.
 

Olga Pavlova: Velkou část života žijete v Petrohradě, kde je většina obyvatel fascinována především finskou kulturou a literaturou. Jak se stalo, že se vaše profesionální dráha spojila s češtinou?

Anna Agapova: Je to pravda, obyvatelé Petrohradu mají Finsko rádi, pravidelně tam jezdí na výlety. Stalo se však, že moje nejlepší kamarádka a spolubydlící studovala bohemistiku,

Zrnko pravdy

Jan Josl

Le Guinová, Ursula. Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků.
Z anglických originálů
Cheek by Jowl (2009) a The Language of Night: Essays on Fantasy and Science Fiction (1992) přeložil Jakub Němeček.
1. vydání. Praha: Gnóm!, 2019. 191 stran.
 

Proč číst fantasy? Možná proto, že všechna veliká díla literatury jsou ve skutečnosti příběhy o dracích a jednorožcích. Významná autorka fantasy Ursula Le Guinová se ve svých populárně-teoretických esejích ve sbírce Proč číst fantasy,

„Teď slyš hlas starých Udmurtů!“

Jan Dlask

Ar-Sergi, Vjačeslav. Iževské noci.
Z udmurtského originálu
Uj vaďsyn – Bubiljos (2000) přeložil Pavel Novák.
1. vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. 154 stran.
 

Ar-Sergiho novelu přeložil hungarista, jenž se udmurtštinu naučil na letních kurzech tohoto ugrofinského jazyka pořádaných v Udmurtsku na území dnešního Ruska. Právě v této oblasti se udmurtsky také hovoří a píše (azbukou). Než jsem se do knihy začetl, byla má očekávání postavena na značně vratkém základě. Kromě toho, že jsem se před více než deseti lety v Maďarském kulturním středisku osobně setkal s autorem,

Proč číst Sciasciu?

Luděk Liška

Sciascia, Leonardo. Zmizení Ettora Majorany.

Esej Zmizení Ettora Majorany, v němž sicilský autor Leonardo Sciascia detektivním způsobem analyzuje okolnosti zmizení nadějného mladého fyzika, který házel do koše na papír teorie na Nobelovu cenu (31), vyšel v Itálii roku 1975.

„Majoranu jsem přeložil hned, jak to vyšlo. Chtěl jsem představit Sciasciu esejistu. Sciascia nebyl velký fabulátor, ale esejista byl prvotřídní, navíc z tradičního eseje udělal velmi specifický žánr – i zde vypráví příběh, ale jako podnět k široké historické, politické a kulturní reflexi. Další eseje už nepřeložil nikdo,“ vysvětlil recenzentovi Jiří Pelán.

Živoucí nádhera těla

Rozhovor se spisovatelkou Danielou Tarazonovou vedla a přeložila Markéta Riebová

„Vidím, že stavba těla, jeho ústrojnost a možnosti, jeho živoucí nádhera, ale také jeho omylnost a dekadence, jsou v mých textech zásadní,“ říká současná mexická autorka Daniela Tarazonová. A dodává: „Nemám oblíbené autory… Beru si to, co mě motivuje a co mi pomáhá žít, abych dokázala pochopit různé stránky světa a skutečnosti.“ 

Markéta Riebová: Ke psaní vedou různé pohnutky: výzvy představivosti, boj s vlastními démony, snaha podat svědectví o společnosti, ve které člověk žije, potřeba experimentovat a mnohé další. Jaká byla vaše cesta?

Daniela Tarazonová: Má cesta se utvářela,

8/2018 – Mexické hledání

Dnes vyšlo nové číslo Plavu, věnované literatuře moderního Mexika.

8/2017 – Tropy v tropech



Nehlučný hukot

Klára Soukupová

Barnes, Julian. Hukot času. Z anglického originálu The Noise of Time (2016) přeložil Petr Fantys. 1. vydání. Praha: Odeon 2017. 208 stran. 

Ambivalentní „veřejná samota“ Dmitrije Šostakoviče jakožto předního skladatele sovětského režimu, jenž se zároveň despotické moci neustále vzpíral a byl střídavě zavrhován a vyzdvihován, nabízí atraktivní látku k beletristickému zpracování. Chopil se jí slavný, Man Bookerovou cenou oceněný (2011) britský autor Julian Barnes a přetvořil ji ve vyprávění o ideologickém tlaku a lidské zbabělosti.

Barnes v Hukotu času kombinuje z vnější perspektivy vedené pasáže o životě Dmitrije Šostakoviče s vnitřními monology postavy,