Štítek: 8 Stránka 1 z 6
Hanele Palková
Co mají společného Brno a Bruno (Schulz)? Nejsou to jen čtyři písmena. Když se brněnský rodák Bohumil Hrabal, vášnivý čtenář a obdivovatel snově surrealistické prózy Bruna Schulze, v Rozhovoru se sebou samým z Domácích úkolů z pilnosti (1982) ptal po svém oblíbeném městě, odpověděl si, že by chtěl bydlet v Drohobyči: …od té doby, kdy jsem přečetl Skořicové krámy, já jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl, ale co má být? Fikce je někdy dokonalejší a realističtější než sama skutečnost.
…Jakub Kornhauser, Kinga Siewior
Z polštiny přeložila Alžběta Knappová
Esej Jakuba Kornhausera a Kingy Siewior, který uvádí polskou antologii středoevropských avantgardních manifestů, se zabývá především postavením lokálního meziválečného umění v širším kontextu revolučních celoevropských ideových konceptů. Autoři upozorňují, že směr vlivu se nepohyboval pouze po obvykle předpokládané ose centrum–periferie, ale že lze uvažovat i o vnitřních vztazích mezi koncepcemi středoevropských uskupení. Výlučnost a jedinečnost zdejších avantgard pak spočívala právě na rozpohybování tohoto vztahu a literární manifesty se skrze objevné jazykové ztvárnění staly performancí nového hnutí, převracejícího zažité umělecké i společenské pořádky.
…Rozhovor se Šárkou Šavrdovou vedla Olga Pavlova
Příjemný pohled na ediční řady na knižních policích zažila většina lidí. Šárka Šavrdová z rodinného nakladatelství dybbuk prozradila, že i knihovnice je překvapivě vyhledávají častěji než jednotlivé tituly. Hlavním tématem rozhovoru ale zůstala překladová edice scribere belle, která těží z přátelského vztahu mezi nakladatelstvím a překladateli.
Olga Pavlova: Proč nejen název nakladatelství, ale pojmenování edic píšete s malým počátečním písmenem?
Šárka Šavrdová: To je takové „zlobení“ – prostě se nám to víc líbí, tak jsme naše estetické cítění nadřadili pravidlům.
…Vojtěch Němec
Calvino, Italo. Kosmické grotesky.
Z italského originálu Le Cosmicomiche (1965) přeložila Kateřina Vinšová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 229 stran.
Může se zdát sporné, proč neopatřila překladatelka Kateřina Vinšová přítomnou knihu vhodnějším názvem, jak se to u zbrusu nových překladů občas dělá – zvláště je-li termín „grotesky“ v případě Itala Calvina zavádějící. Jak poukazuje v ediční poznámce Jiří Pelán – editor kompletního sebrání textů a autor doslovu –, správněji se totiž jedná o „Komikosmiky“, už z úcty k originálu Le Cosmicomiche: Český titul se vžil,
…Klára Soukupová
Orange, Tommy. Tam tam.
Z anglického originálu There There (2018) přeložila Alžběta Ambrožová.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2021. 272 stran.
Stereotypní představa spojuje indiána s čelenkou, mokasíny, koněm, prérií, volností a souladem s přírodou, nebo naopak s neveselým turistickým životem v rezervaci, alkoholismem a inbreedingem. Při slovním spojení „indián ve městě“ leckomu naskočí filmy Z džungle do džungle nebo Malý indián ve městě a figura zmateného, ale autentického divocha mezi mrakodrapy. Knižní debut Tommyho Orangea (* 1982) z roku 2018 nicméně ukazuje,
…Adéla Provazníková
Když letos na jaře vyšel v nakladatelství Akropolis román syrského autora Chálida Chalífy Smrt je dřina (2015) v překladu Jitky Jeníkové, vyvolalo to ve skromných českých arabistických kruzích velké nadšení. Konečně další román přeložený z arabštiny! Přibližně každá třetí kniha vydaná v Česku je překladová, arabština je jazykem více než čtyři sta milionů lidí a ročně v ní je publikováno několik tisíc beletristických textů. Navzdory tomu jde teprve o druhý arabský román za posledních deset let, který byl do češtiny přeložen z původního jazyka. Příběh o otcově mrtvém těle, které tři rozhádaní sourozenci vezou dodávkou napříč válkou rozvrácenou zemí,
…Rozhovor s Radkou Denemarkovou vedly Renata Cornejo a Alžběta Knappová
O současné rakouské literatuře, jejích nobelistech i vzrůstajících nacionalistických tendencích v dnešní rakouské společnosti jsme si povídaly s dvěma germanistkami, docentkou ústecké univerzity Renatou Cornejo a spisovatelkou a překladatelkou Radkou Denemarkovou, která před čtyřmi lety získala prestižní ocenění čestné spisovatelky města Graz a strávila v této kulturní metropoli rok na tvůrčím stipendiu. Osobní vhled dvou žen, které svou profesní i životní dráhu zasvětily Rakousku, vytváří pestrou mozaiku postřehů o rakouské literatuře, literárním provozu i celé tamní společnosti.
Renata Cornejo: Graz,
…Rozhovor s Peterem Buggem vedla Olga Pavlova
S Peterem Buggem, dánským historikem, bohemistou a překladatelem, jsme mluvili o postavení české literatury na dánském knižním trhu, o českém disentu a o proměně obrazu České republiky v Dánsku.
Olga Pavlova: Co bylo prvním impulsem, který vás jako historika přiměl začít s překladem české literatury?
Peter Bugge: Překládat jsem začal už jako student, to znamená dřív, než jsem se začal soustavně věnovat studiu českých dějin. Jako student politologie se zájmem o „východní“ Evropu jsem si jako dost neobvyklý vedlejší obor vybral bohemistiku a krátce nato se pokoušel čistě pro sebe a pro zábavu překládat například básně Václava Hraběte a jiné menší texty.
…