Štítek: 8 Stránka 1 z 5

8/2020 – Sám sobě Sámem

S novým číslem Plavu, které vychází dnes, zamíříme na severoseverovýchod. Sámové, Laponsko, poloostrov Kola – pojďte s námi nahlédnout, jaká se tam tvoří literatura.

Úskalí a východiska překladu finské poezie

Michal Švec

V souvislosti s poezií se často traduje názor, že je nepřeložitelná. Diskuse o mezích přeložitelnosti literárního textu se mnohdy vede také v případě dvou navzájem velmi vzdálených jazyků, potažmo myšlenkových systémů. Je tedy převoditelnost poezie psané jazykem hodně vzdáleným češtině pro nás úkol ještě nemožnější? Když jsme před třemi lety začínali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy projekt s cílem sestavit první českou průřezovou antologii finské lyriky, problém nepřeložitelnosti jsme si pochopitelně nepřipouštěli – to by byl předem prohraný boj. Nyní je bitva téměř dobojována, a tak se na základě nabytých zkušeností pokusím shrnout pár postřehů k úskalím i východiskům převodu poezie mezi těmito dvěma jazyky.

Ekologie je v sámské literatuře přítomná od samého počátku

Rozhovor s Haraldem Gaskim vedl Michal Kovář

Proč jsou sámská témata v severských literaturách v poslední době tolik populární a jak jsou v nich Sámové vykreslováni? Co mají literatury původních národů společné a v čem je ta sámská specifická? A jak je na tom sámská literatura ve vztahu k ostatním národním literaturám? O tom a mnohém dalším si povídal Michal Kovář s Haraldem Gaskim, profesorem sámské literatury na Univerzitě v Tromsø a Sámské univerzitě v Kautokeinu.
 

Michal Kovář: Čtete veškerou literární produkci psanou v sámských jazycích? Kolik knih v sámštině či napsaných sámským autorem vlastně ročně vychází?

Ve Finsku sice jsou překladatelé české literatury, ale zdejší nakladatelství nemají zájem

Rozhovor s Jarim Aulou vedla Olga Pavlova

S finským slavistou, rozhlasovým hlasatelem, novinářem a překladatelem Jarim Aulou jsme mluvili o způsobech překladu básnických textů, tvorbě audioknih a o finsko-české spolupráci v oblasti literatury.
 

Olga Pavlova: Umíte česky, slovensky, rusky, dále polsky, ukrajinsky a lužickosrbsky. Kterému z těchto jazyku dáváte při literárním překladu přednost a proč?

Jari Aula: Dávám přednost hlavně češtině, slovenštině a ruštině, jelikož tyto jazyky ovládám nejlépe. Co se týče ostatních slovanských jazyků, studoval jsem je jen okrajově. Výhodou slovanských jazyků je, že pokud ovládáte alespoň dva,

O způsobech čtení Ohnivého anděla

Olga Pavlova

Brjusov, Valerij Jakovlevič. Ohnivý anděl.
Z ruského originálu
Ogněnnyj angel (1974 [1908]) přeložil Milan Dvořák.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 403 strany.
 

Přes sto deset let starý ruský román se dočkal třetího překladu do češtiny. Co na tomto příběhu, jenž byl poprvé otištěn na pokračování v časopise ruských symbolistů Věsy (1907–1908), nakladatele i překladatele opět nalákalo?

Děj se odehrává v první polovině 16. století. Zápletka je možná v něčem banální: dobrodruh a mořeplavec Ruprecht na cestě domů potká v malém hostinci velmi podivnou ženu Renatu.

Vypleněná špajzka stárnoucího Alejandra

Míla Janišová

Jodorowsky, Alejandro. Tanec reality.
Ze španělského originálu
La danza de la realidad (2001) přeložil Miroslav Jindra.
1. vydání. Praha: Malvern, 2020. 380 stran.
 

Biografické a autobiografické texty se v posledních letech těší značné čtenářské oblibě – obálky obvykle zdobí umně vyvedená fotografie autora a v knihkupectvích je nelze přehlédnout. Jejich počet rozšířilo v letošním roce i nakladatelství Malvern, a to překladem titulu Alejandra Jodorowského Tanec reality.

Ačkoli navzájem se autobiografické texty v mnoha ohledech liší, spojuje je způsob, jímž jsou čteny.

8/2019 – Kujná řeč dopisu

Vychází nové číslo Plavu. Tentokrát je věnované dopisům coby literárnímu žánru.

Listovní koleje a sítě na prahu moderny

Rozhovor s Vladimírem Urbánkem

Jak ukazuje toto číslo Plavu, psát se dá o lecčem. Dopis unese všechno, i celý svět, když je to zapotřebí. A v raném novověku si listy posílali lidé, kteří doufali, že právě pomocí korespondence, všeobecné komunikace, bude možné tento svět změnit k lepšímu. Do řady svazků Johannis Amos Comenii Opera Omnia, jež postupně zpřístupňuje celé dílo Jana Amose Komenského, letos přibyl první svazek šestadvacátého dílu, věnovaného korespondenci. Na otázky ohledně raně novověkých korespondenčních sítí, v nichž Komenský působil a do kterých vkládal naděje, odpovídá vedoucí Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Urbánek.

Nejlepší způsob pomalého čtení je překlad

Rozhovor s Annou Agapovou vedla Olga Pavlova

S ruskou bohemistkou a překladatelkou české literatury jsme mluvili o převádění hovorové češtiny do ruštiny, o Švejkovi a také o jedenácti slovech, která pomohou cizinci pochopit českou kulturu.
 

Olga Pavlova: Velkou část života žijete v Petrohradě, kde je většina obyvatel fascinována především finskou kulturou a literaturou. Jak se stalo, že se vaše profesionální dráha spojila s češtinou?

Anna Agapova: Je to pravda, obyvatelé Petrohradu mají Finsko rádi, pravidelně tam jezdí na výlety. Stalo se však, že moje nejlepší kamarádka a spolubydlící studovala bohemistiku,

Zrnko pravdy

Jan Josl

Le Guinová, Ursula. Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků.
Z anglických originálů
Cheek by Jowl (2009) a The Language of Night: Essays on Fantasy and Science Fiction (1992) přeložil Jakub Němeček.
1. vydání. Praha: Gnóm!, 2019. 191 stran.
 

Proč číst fantasy? Možná proto, že všechna veliká díla literatury jsou ve skutečnosti příběhy o dracích a jednorožcích. Významná autorka fantasy Ursula Le Guinová se ve svých populárně-teoretických esejích ve sbírce Proč číst fantasy,