Tváře živé arabské poezie


Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

první letošní číslo Plavu je věnováno arabské poezii. Téma geograficky i historicky nesmírně rozsáhlé jsme se snažili udržet v limitech současné, živé a populární vázané tvorby. Chtěli jsme postihnout napětí mezi různými jazykovými registry, kdy vznešený klasický nebo spisovný jazyk nabízí jiné vyjadřovací možnosti než dialekt či hovorový jazyk každodennosti. Zároveň nás přitahoval vztah poezie k hudbě, do níž se promítá zejména od počátku 20. století, kdy i arabská básnická šlechta začíná vzhlížet k hvězdám vycházejícím na hudebním nebi.

V tematickém eseji nás Jitka Jeníková uvádí do historického kontextu postavení básníka a poezie v arabské společnosti. Její teze pak v rozhovoru doplňuje egyptský básník a literární kritik Ahmad Lutfí Rašwán a upozorňuje na popularitu zhudebněných klasických děl. Některá z nich, včetně úryvku z básně Chalíla Džibrána nazpívané Společnicí Luny, libanonskou zpěvačkou Fajrúz, předkládáme v prvním překladovém bloku.

Podstatná část čísla pak ilustruje cestu k sebevědomé arabské poezii v dialektu. Z rozsáhlého díla Saʿída ʿAqla jsme vybrali jeho „fénické“ experimenty v libanonštině, přírodní lyriku s vlasteneckými podtóny, které doplňují hravá čtyřverší v egyptštině Saláha Džáhína. Toho jako svou inspiraci jmenuje i mladá básnířka Nada aš-Šabráwí, jejíž osobní verše jsou ukázkou eklektického přístupu v současné tvorbě.

V části věnované hudebním žánrům konečně představujeme rozhněvané, nahrubo rýmované texty palestinské, marocké a egyptské hudební scény. V nich tvůrci přímočaře útočí na politické a společenské neduhy a tematizují terorismus, válku, migraci nebo chudobu. Fenomény, které blízkovýchodní region dlouhodobě sužují.

Zejména ve stínu pokračující tragické války v Gaze si dovolím ocitovat palestinského básníka Mahmúda Darwíše, jehož tvorba poskytuje naději i v těch nejtemnějších dobách: „Když myslíš na ty, kteří jsou daleko, pomysli na sebe / (řekni: Kéž jsem já svíčkou v temnotách)“.

Až dočtete a doposloucháte arabské básně, nalistujte na novou pravidelnou rubriku Rozhovor k novému překladu nebo na ukázku z románu finské spisovatelky Koko Hubara. Ta vás může navnadit na příští číslo, ve kterém se na finskou přistěhovaleckou literaturu podíváme důkladněji.

Přeji vám příjemné čtení a také mnoho sil, radosti a míru v novém roce.

Adéla Provazníková

Obsah

Kraťasy
Jan-Marek Šík, Martin Šplíchal

Rozhovor k tématu
Ahmad Lutfí Rašwán
Arabové jsou zvyklí poezii především poslouchat

Esej k tématu
Jitka Jeníková
Planoucí lampa arabské poezie

Téma
Chalíl Džibrán, Ilja Abú Mádí, Ibráhím Nádží, bratři Rahbáníové, Nizár Qabbání / Magdaléna Vitásková
Poezie, jíž zhudebnění zajistilo nesmrtelnost

Saʿíd ʿAql / Petr Felčer
Jára

Saláh Džáhín / Adéla Provazníková
Čtyřverší

Nada aš-Šabráwí / Jitka Jeníková
Proklínání

DAM, NAAR, ʿAlá‘ Fifty & Sádát al-ʿÁlamí, Faríq al-ahlám / Petr Felčer, Marian Jerinić a Karolína Kotalová
Hudební žánry jako poezie

Rozhovor k novému překladu
Jana Karšaiová
Materinský jazyk nie je osudová záležitosť

Esej překladatele
Filip Lexa
O cizosti a divnosti v překladu z čínštiny

Soutěž Jiřího Levého
Koko Hubara / Veronika Třísková
Bechi

Recenze
Kateřina Bártková
Hranice lásky
(Dorit Rabinjanová: Všechny řeky)

Klára Soukupová
Slova do světla
(Jón Kalman Stefánsson: Tvá nepřítomnost je tmou)