Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Naše stvůry tančí kolem ohně. Básnící Brazilky

Uvedení čísla k brazilské poezie ve čtvrtek 30. dubna od sedmi hodin v pražském Punctu.


3/2026 – Dobré slovo je jako chleba

Vychází nový Plav věnovaný romské literatuře.

Trdel – krdel – hrdel aneb Když pr*el hází klacky pod nohy

Jiří Holub

 

Román Barva léta (1991, č. 2024) Reinalda Arenase začíná parodickou a burleskní veršovanou jednoaktovkou, v níž tyran Fifo nechá vzkřísit kubánskou romantickou básnířku Gertrudis Gómez de Avellaneda, aby se zúčastnila jeho oslav. Ta ale místo toho nasedne do člunu a snaží se z Kuby uprchnout na Floridu. Na havanském nábřeží Malecón se shromáždí dav, který jí spílá, zatímco na nejjižnějším floridském ostrově Key West je na její podporu uspořádána velká demonstrace. Následuje básnické klání, v němž se parodují soudobí i minulí klasici kubánské poezie a které v přímém přenosu vysílá televize.

…

Za jeden provaz II

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Autoteorie o sexuální práci, umění a zpovědním psaní

Barbora Skalická Doležalová, Saba Vassileva

Giovannitti, Sophia. Pracující dívka: O prodeji umění a prodeji sexu.
Z anglického originálu Working Girl: On Selling Art and Selling Sex (2023) přeložili Ondřej Trhoň a Toby Wehle.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2024. 207 stran.

 

Kdo může psát o sexuální práci a kdo je oprávněn recenzovat knihu, která se tomuto tématu věnuje? V kontextu narůstající popularity autofikce a autoteorie můžeme pozorovat, že roste poptávka po příbězích, které zpracovávají určité společenské téma, nebo nejlépe marginalizovanou identitu formou osobní zpovědi. Snaha o zviditelnění a reprezentaci dosud přehlížených hlasů se ovšem snadno může zvrtnout v moralizující dohled nad tím,

…

Právo smútiť v dobe svetlých zajtrajškov

Martin Pavlov

Jak se utvářela moderní slovenská poezie v druhé polovině 20. století? A jak lze uchopit pomyslné mezníky jejího vývoje? Svůj pohled na tyto otázky bude v rámci antikvární rubriky Knihovničky slovenské poezie pravidelně přinášet doktorand Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Martin Pavlov. Ve svém aktuálním textu přibližuje důležitou kritiku schematismu v umění v 50. letech 20. století prostřednictvím „práva na smútok“ v prvotinách Milana Rúfuse a Miroslava Válka.

Překládat pro divadlo (překladatelská dílna a diskuse)

Diskuse k překladům pro divadlo a překladatelská dílna s Michalem Zahálkou v pátek 29. května v Knihovně Václava Havla.

Nemáme jistotu, že nás čeká nějaká budoucnost

Rozhovor s Tamarou Dudou vedl a z ukrajinštiny přeložil Miroslav Tomek

Překladatelka, spisovatelka a dobrovolnice Tamara Duda, rozená Kyjevanka, popsala ve svém úspěšném debutu dění v Doněcku během jara a léta 2014. Svéráznou dobrodružnou fiktivní reportáž Dcerka do češtiny přeložila ukrajinistka Jiřina Dvořáková. V rozhovoru s ukrajinistou Miroslavem Tomkem poodhaluje Tamara Duda své intenzivní studium doněckých reálií a jejich nečekané zdroje, popisuje neustálé hrozby a stres, který s sebou přináší válka, a dotkne se také toho, jakou roli v tom všem hraje gender.

 

Když jste se v roce 2017 rozhodla,

…

Dobré slovo je jako chleba, program pro školy

Dvě vyučovací hodiny s žactvem 7. a 8. třídy Základní školy J. A. Komenského povede Lenka Jandáková a Miroslav Zubák.


Každý autor, který neskrývá svou menšinovou identitu, je z podstaty věci aktivista

Rozhovor se Sally Cortés vedla a ze španělštiny přeložila Lenka Jandáková

Rozhovor se španělskou autorkou Sally Cortés nabízí osobní i literární reflexi toho, co dnes znamená psát z pozice menšinové identity. Tematizuje nevyhnutelné propojení literatury a angažovanosti, rozkvět romské literatury ve Španělsku, přetrvávající stereotypy ve společnosti i odpovědnost romských autorů a autorek vyprávět své dějiny vlastními slovy. Spisovatelka mluví také o inspiraci magickým realismem, o dystopickém románu Když hvězdy utichnou, z něhož dále přinášíme první kapitolu, či o tom, jak svým dílem pomáhá zvyšovat sebevědomí mladých Romů a Romek.

 

…
Starší příspěvky →