Autor: admin Stránka 59 z 60

6/2005 – Básníci a dobrodruzi


…

Errata čtvrtého čísla

– překlad Temného obrazu od Philipa K. Dicka, který vyšel v nakladatelství Argo, není zbrusu nový, jak tvrdí úvodník, nýbrž zrevidovaná verze překladu Roberta Tschorna, vydaného v r. 1998 nakladatelstvím Talpress; – překlad Asimovovy Nadace u nás poprvé vyšel v r. 1991, nikoliv v r. 1990, jak je uvedeno v komentáři Viktora Janiše „Když před konzulátem Nadace stojí Mobs Riot“; – v medailonku Isaaka Asimova jsme uvedli, že jeho prvním románem byl Nightfall, ačkoliv ho Asimov napsal původně jako povídku a až později ho přepracoval spolu s Robertem Silverbergem na román. Asimovův první román je Pebble in the Sky (česky Oblázek na obloze),

…

Lze se překládání naučit?

Libor Dvořák

Zejména v dobách -ismu četná tehdejší média, ale i proslulí umělci tíhnuli k poněkud účelovému tvrzení, že za každým úspěchem v jakékoli tvůrčí činnosti nutně stojí příslovečných deset procent talentu a devadesát procent dřiny. Na tomhle výroku je jistě hodně pravdy – z nadaného houslisty, který by necvičil několik hodin denně, by se zajisté nestal ani David Oistrach, ani Václav Hudeček – troufám si ale tvrdit, že bez nějaké té alespoň základní Boží jiskry by jakákoli dřina byla marná a čím je jiskra jasnější a výraznější, tím méně dřiny v práci samotné postačí a k tím zářivějším výsledkům ona případná profesní píle vede.

…

5/2005 – Pod dvojím nebem


…

Deset let na skřipci

Richard Podaný

„Myšlenka anticeny jest tak jednoduchá jako Kolumbovo vejce“, pravil by asi Švejkův spoluvězeň na policejním ředitelství. Nicméně protože jsem nějakou dobu zastupoval Obec překladatelů v evropském sdružení CEATL, můžu prohlásit, že (aspoň pokud vím) nikdo jiný v Evropě tu prostou myšlenku nepojal a anticeny za překlad neuděluje. Takže: proč a jak to vlastně celé vzniklo?

PROČ, to je vcelku jasné každému, kdo zažil v knižní branži počátek let devadesátých. Místo stovek vydaných titulů tisíce, stovky a stovky nových nakladatelů včetně těch, co to moc neuměli, a ve zpěněné brázdě za jejich zádí též stovky „překladatelů“,

…

4/2005 – Když zítra znamená včera


…

3/2005 – L’arte della memoria


…

2/2005 – My, dobří Evropané


…

Errata prvního čísla

V prvním čísle vyšel rozhovor Barbory Gregorové a Libora Dvořáka v neautorizované verzi. Ztratily se tím některé zajímavé informace, především ovšem došlo k mylnému přepisu jmen. V textu si prosím opravte „paní Bartmanová“ na „paní Parkmanová“ a „Jolanta Kalinská“ na „Jolanta Kamiňská“. Autorizovanou podobu textu naleznete v brzké době na našich internetových stránkách – www.svetovka.cz.
V tiráži dále nebyl nedopatřením uveden autor ilustrace Lukáš Georgiev. Všem takto postiženým se hluboce omlouváme.


…

Možnosti jazyka

Rozhovor překladatele Libora Dvořáka a překladatelky Barbory Gregorové, s občasnými vstupy Josefa Šlerky, v autorizované podobě

 

Libor Dvořák: Jak jste se dostala ke studiu ruštiny a polštiny?

Barbora Gregorová: Studovala jsem češtinu a občanskou výchovu na pražské Pedagogické fakultě. Během prvního roku mě ale opustilo osobní přesvědčení a dá se říci, že jsem taky trochu ztratila iluze, takže už jsem dál nechtěla v tomto studiu pokračovat. Ale chtěla jsem zůstat u nějakého slovanského jazyka. Tehdy jsme jeli na výlet do Krakova, kde mě nadchlo všechno včetně polštiny,

…