Úvodník

Marie Kantůrková

Severoameričtí indiáni sami modré oči neměli, a divili se proto, že je modrookým bělochům skrz oči vidět nebe. V dnešním kulturně globalizovaném světě by takový údiv čekal už málokdo. Jedním z hlavním prostředků nové, zrychlené komunikace je i překládání. Stejně jako cestují, poznávají a pozměňují se lidé, tak se vydávají na cesty a mění i lidské jazyky.
Páté číslo našeho měsíčníku je věnováno překladatelské soutěži Jiřího Levého, kterou každoročně pořádá Obec překladatelů. Její hlavní snahou je zvyšování úrovně literárního překladu a objevování talentovaných překladatelů, kteří velmi dobře ovládají zdrojový a cílový jazyk, a mají také co nejširší kulturní přehled. V každém přeloženém, odborníky oceněném textu je možné objevit metodu i určité postoje překladatele a projev jeho tvůrčí individuality. Překladatel tak vždy hraje v prezentaci díla čtenářům nezastupitelnou roli.
Poetiku vybraných textů je možné zkoumat jako rozdílnost v myšlení, vnímání i literárním a jazykovém vývoji dvou národů. Práce s jazykem je doslova „klíčovou“ dovedností – překladatel si vybírá vlastní jazykový klíč, který se k textu nejvíce hodí a přepíná jej z jazyka originálního na klíč jazyka překladového. Přitom pracuje se stylem, s novými obraty, obrazy a pojmy, vytváří nová slova i slovní spojení, a jazyk tak obohacuje. Pokud je jazykový vkus a cit oslaben, vznikají jen mechanické jazykové převody. Škodlivé překladatelské konání odměňuje Obec překladatelů každoroční „anticenou“ Skřipec, o které se také můžete v tomto čísle dočíst.
Ať jste již v tuto chvíli kdekoliv, ať se nacházíte pod jakýmkoliv kulturním či jazykovým nebem, vydejte se s námi za oceněnými autory Levého soutěže, za krásou a jedinečností prozaických i básnických textů, které jsou vám opět nabídnuty v bilingvním provedení. Možná potom, stejně jako Pavel Eisner, „uslyšíte lidskou mluvu, která, pokud je usměrněna k účinům estetickým, je canto, tedy zpěv, ale též incanto, tedy kouzla a čáry – canto ed incanto, zpěv vědmy, píseň čarodějná“.
Příští, již šesté číslo časopisu Plav bude zaměřeno na slovinskou literaturu druhé poloviny dvacátého století. Převládajícím literárním žánrem bude tentokrát poezie. Pokud jste ještě nikdy neslyšeli o autorech jakými jsou básníci Jana Putrle-Srdič, Uroš Zupan, Alojz Ihan a Lucija Stupica nebo prozaici Mate Dolenc, Miha Mazzini a Polona Glavan, je říjnové číslo určeno i vám.



Obsah

Umění překladu
rozhovor Zuzany Šťastné s Ladislavem Šenkyříkem

Andělin popel
originál Franka McCourta, překlad Josefa Moníka, překlad Jany Hubáčkové

Mardongy
originál Viktora Pelevina, překlad Ivy Dvořákové (PDF)

Černá na bílém
originál Raffaella Baldiniho, překlad Mariny Feltlové

Muž, co měl rád Levittown
originál W. D. Wetherella, překlad Gabriely Kalhousové

Georges Bernanos: Velké hřbitovy v měsíčním svitu
překlad Jana Radimského

Lampa za oknem
originál Trumana Capoteho, překlad Martina Svobody

Básně
originál Shela Silversteina, překlad Lukáše Nováka

Deset let na skřipci
Richard Podaný

Errata čtvrtého čísla
redakce

Lze se překládání naučit? (není v tištěné verzi)
Libor Dvořák