Rubrika: Kraťas Stránka 1 z 9

Odešel spisovatel, který tvrdil, že láska je důležitější než umění

Lenka Kuhar Daňhelová

 

Ve věku 94 let odešel 29. března z tohoto světa bezpochyby největší ze současných polských spisovatelů Wiesław Myśliwski. Spisovatel, který (nepřekvapivě) tvrdil, že slovo je zázrak. Ale současně se netajil tím, že za důležitější než umění považuje lásku.

Informaci o jeho smrti nepřinesla polským divákům ani jedna ze dvou velkých televizí. Ať už byl důvod jakýkoli, spisovatel odešel tak, jak žil, neokázale a bez přehnané pozornosti médií, vůči nimž se ani za svého života nechoval příliš vstřícně: rozhovory poskytoval velmi vzácně, a než přijal pozvání na nějaké veřejné vystoupení,

Ve znamení mnoha bitev

Jan Krasický

 

Ne poprvé se režisér Paul Thomas Anderson rozhodl využít pro filmové zpracování fikční svět próz Thomase Pynchona. V roce 2014 dokázal nezapomenutelně zachytit paranoidní a zároveň groteskní atmosféru spisovatelova románu Inherent Vice (Skrytá vada, 2009), tentokrát se jedná o román Městečko Vineland (1990, č. 1997), ve filmové verzi Jedna bitva za druhou (2025). Po deseti letech nabývá Pynchonovo stěžejní téma satiricky vykresleného střetu liberálně smýšlejících aktivistů s mocenskou ideologií v režisérově angažovaném díle až znepokojivých rozměrů.

Při návratu k osobitému dílu se Andersonův adaptovaný scénář původní předloze značně vzdálil.

Naučit se něco, co nikdo jiný neumí. K výročí Zorici Dubovské

Kateřina Sládková

 

11. dubna uplynulo sto let od narození Zorici Dubovské, rozené Horáčkové (1926–2021), spoluzakladatelky české indonésistiky (společně s Miroslavem Opltem, viz Plav 3/2023), spoluautorky Dějin Indonésie (2005), významné překladatelky z indonéštiny a jedinečné odbornice na javánskou literaturu a starojavánštinu.

Protektorátní zkušenost a poválečné studium

Nasměrovaná podnětným rodinným prostředím se cizím jazykům začala věnovat už brzy, na gymnáziu tíhla k italštině. Pro mladičkou Zoricu Horáčkovou navíc učení se jim představovalo osobní vzdor. Ve čtyřicátých letech, když byla místo studia na gymnáziu totálně nasazena, využívala plynné italštiny a dorozumívala se tak při práci se svou kamarádkou,

Zářná minulost a nejistá budoucnost českého překladu

Petr Uram

 

Letos slavíme sté výročí narození československého translatologa, překladatele, literárního vědce a anglisty Jiřího Levého (1926–1967). Dílo a život akademika proslulého především zásadním dílem Umění překladu (1963) nám již na sklonku loňského roku připomněla disertace translatoložky Jelizavety Getta, Jiří Levý – průkopník moderního myšlení o překladu (vydalo nakladatelství Karolinum). Ačkoli se Levého odkaz dlouhá léta považoval za torzo, Getta ve své publikaci i díky dosud vůbec nezpracovaným archivním dokumentům ukazuje, že po sobě zanechal mnohem bohatší ideové dědictví, než si mnozí mysleli, a že svým uvažováním západní translatologii v lecčem předběhl o celá desetiletí.

Trdel – krdel – hrdel aneb Když pr*el hází klacky pod nohy

Jiří Holub

 

Román Barva léta (1991, č. 2024) Reinalda Arenase začíná parodickou a burleskní veršovanou jednoaktovkou, v níž tyran Fifo nechá vzkřísit kubánskou romantickou básnířku Gertrudis Gómez de Avellaneda, aby se zúčastnila jeho oslav. Ta ale místo toho nasedne do člunu a snaží se z Kuby uprchnout na Floridu. Na havanském nábřeží Malecón se shromáždí dav, který jí spílá, zatímco na nejjižnějším floridském ostrově Key West je na její podporu uspořádána velká demonstrace. Následuje básnické klání, v němž se parodují soudobí i minulí klasici kubánské poezie a které v přímém přenosu vysílá televize.

Běloruská literatura po roce 2020

Martina Mecco

 

„Ať poezie může žít a rozkvétat / v jejich zemích a v jejich jazycích,“ vyzývá Andrej Chadanovič v básni Poetic Center (Poetické centrum). Tyto verše lze chápat jako shrnutí dvou základních tendencí současné běloruské literatury: na jedné straně stojí odpor vůči režimu Aljaksandra Lukašenky, na druhé mnohojazyčnost tohoto literárního prostředí.

Politologové často označují masové demonstrace let 2020–2021 za klíčový zlom v dějinách Běloruska. Rozsáhlé protesty tehdy rea­govaly na šesté znovuzvolení Lukašenky prezidentem – tento politik stojí v čele země nepřetržitě od roku 1994.

Režim odpověděl na odpor proti pokračování Lukašenkovy autoritářské vlády dalším výrazným zpřísněním represí.

Ohně o Bealtainu aneb Jak se překládá ve čtyřech

Stanislav Cincibuch, Markéta Novotná

 

V lednu 2024 oslovilo Marianu Machovou Velvyslanectví Irska se zakázkou na překlad villanelly Beacons at Bealtaine (Ohně o Bealtainu) z pera Seamuse Heaneyho. Báseň byla na zakázku i složena, a to v roce 2004 u příležitosti rozšíření Evropské unie o deset nových států včetně České republiky (Heaneyho rodné Irsko tehdy EU předsedalo). K 20. výročí této události měla za přispění všech dotyčných států vzniknout malá sbírka překladů zmíněné villanelly. Společensky angažovaný charakter básně, jež pojednává o spolupráci mezi národy, vybízel k poněkud netradičnímu postupu kolektivního překladu.

Do Prahy jako na dalekou Jávu

Michala Adnyani

 

„Sedím celý den ve svém pokoji, čtu nebo píšu. Nikdo tu nemůže u mě vydržet, jak přikládám fest do kamen. Dělám si tu umělé tropické klima, aby se mi lépe psalo o té Jávě,“ píše Konstantin Biebl svému nakladateli Janskému v únoru 1927, krátce po návratu z Nizozemské východní Indie, dnešní Indonésie.

Od začátku září do konce října pobýval v Praze na rezidenčním pobytu v rámci projektu Praha město literatury indonéský spisovatel, kritik a kurátor Zen Hae (* 1970), autor čtyř povídkových sbírek vydávaných od roku 2004. Blíže české realitě raného podzimu mohl lépe poznat období,

Vzpomínka malinká na velkého básníka

Jiří Šíma

 

Na uvedení mongolského čísla Plavu jsem se od redaktorů časopisu dozvěděl tu smutnou zprávu, že jen o pár dní dříve, 25. října 2025, opustil pozemský svět v úctyhodném věku 96 let významný český překladatel a velký básník Václav Daněk. Před mnoha lety jsem jej poznal osobně, když jsme společně pracovali na prvním českém knižním vydání poezie předního mongolského lyrika Begdzína Javúchulana (1929–1982). Po prvotním souhlasu, že napíšu vzpomínku, jsem si teprve doma uvědomil, že zdaleka nejsem hoden delšího ohlédnutí za tímto básníkem, a v duchu vyslovil jistou naději, že nekrolog napíší a jeho životní dílo zhodnotí povolanější profesionální literární historici.

Být jenom divákem najednou nestačí. Úvahy po cestě z Projektu Casanova: Jak voní ramlice

Pavel Kobylák

 

Novou divadelní hru o posledních dnech Giacoma Casanovy napsal k letošnímu třístému výročí jeho narození německý scenárista a režisér Peter Wekwerth. K nastudování oslovil dva divadelní soubory: drážďanský Theaterkahn a český Geisslers Hofcomoedianten; oba ji premiérově uvedly v září na zámku v Duchcově, kde se její děj odehrává. Geissleři teď Casanovu v překladu Ondřeje Staňka hrají i v pražském Divadle VILA Štvanice a je to událost. Pro ně nejsou problém ani sebesložitější příběhy, stačí si rozebrat název souboru. Ten je historickou reminiscencí: skutečný Geissler, principál Šporkova divadla, je tři sta let mrtvý,