Rubrika: Kraťas Stránka 1 z 5

Smrt a šprým. Poznámka k šibeniční poezii

Martin Hašek

Christian Morgenstern (1871–1914), básník často tematizující smrt a smrtelnost, od jehož úmrtí uplyne 31. března sto deset let, vložil do básně Šibeniční vrch verše: „To, čemu vyhnutí není, / právě cíl je pro náš šprým.“

Ačkoli tuto báseň najdeme v obvyklé podobě jeho nejslavnější sbírky Šibeniční písně (poprvé 1905), autor sám ji do ní nikdy nezařadil. Objevila se až v pozůstalostním vydání, které v rámci souhrnné sbírky Alle Galgenlieder (Všechny šibeniční písně, 1938) připravila a upravila (ne vždy úplně vhodně) Margareta Morgenstern. Že se báseň do autorských uspořádání sbírky nedostala,

Čtení jako cesta vlakem

Luděk Korbel

V souladu s koncepcí Kendalla Waltona lze věřit tomu, že fikční svět umění vzniká teprve v prostoru mezi dílem a jeho vnímatelem, který jej spoluvytváří a má na jeho podobě také svůj podíl. Ale s každou další dobrou knihou docházím k přesvědčení, že lze s touto metaforou zajít ještě dál. Rozdíl mezi světem fikčním a tím naším spočívá v pouhém čase. V prodlevě mezi okamžikem, kdy jej čtenář měl možnost navštívit a usídlit se v něm, a dobou, kdy zde, v jakémsi svébytném paralelním čase, fiktivní hrdinové rozžívali své osudy; a i když jsme pobývali na daném místě,

„Tak já jsem Honza, ahoj“

Jan-Marek Šík

Nekrolog

 

Stáli jsme na přechodu v Tallinnu, bylo to zjara roku 2019. Po šestiproudové ulici se valila auta a my už tam s pohledem upřeným na červeného panáčka a červený bicykl na protějším břehu prostáli několik tichem naplněných okamžiků. Trochu zaraženě jsem se podíval doleva, na muže v dlouhém černém kabátě, s černým baretem a pravicí nataženou směrem ke mně.

Jana Dlaska jsem v ten moment znal necelých deset let. Hlavou mi prokmitla situace, kdy jsem ho spatřil poprvé: vstoupil do učebny, kde měl začít úvodní hodinu finské literatury pro bakalářské studenty,

Nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině

Martin Šplíchal

Před pětapadesáti lety 12. ledna se v přístavním anglickém městečku Southport narodil David Mitchell. Dětství a dospívání prožil v okolí Malvern Hills. Oba jeho rodiče měli umělecká povolání, jejich životní styl byl však prostý jakéhokoliv bohémství; představovali běžnou středostavovskou rodinu a malého Davida, který trpěl vadou řeči, podporovali v jeho nezřízené zálibě – četbě. Literaturu také vystudoval na Univerzitě v Kentu, nejprve anglistiku s amerikanistikou a následně komparatistiku. Po knihkupecké zkušenosti a ročním pobytu v Itálii přesídlil v roce 1994 na celých osm let do Hirošimy a pracoval tam jako lektor angličtiny. V Japonsku se seznámil se svou budoucí ženou Keiko a napsal první dva publikované romány – Hybatele (1999,

Vyslovit nevyslovitelné. Nobelova cena za literaturu pro Jona Fosseho

Pavla Nejedlá

Přestože vítěze letošní Nobelovy ceny za literaturu už od začátku října známe, samotné slavnostní předávání medailí, diplomů a příslušných finančních částek ve velkém sále stockholmské Královské filharmonie probíhá jako každoročně až desátého prosince. Po devadesáti pěti letech putuje toto nejvýznamnější literární ocenění do Norska – přebírá ho Jon Fosse.

Širší i užší seznamy nominovaných podléhají sice padesátiletému utajení, ale Fosseho jméno se ve spojitosti s Nobelovou cenou v zasvěcených diskusích objevuje už minimálně od roku 2013, takže vyhlášení výsledků nebylo překvapením pro odbornou veřejnost ani pro autora samotného. Během těch deseti let měl dost času se na možný telefonát ze Švédské akademie připravit.

Jak číst válku?

Jitka Jeníková

Palestina/Izrael. Izrael/Palestina. Těžko bychom hledali někoho, kdo o nejvleklejším ozbrojeném konfliktu v moderních dějinách nikdy neslyšel. V posledních týdnech se po měsících zdánlivého klidu dostal na velikost malý, ale mírou zoufalství, bolesti, strachu a utrpení nezměrný kout světa znovu do popředí zájmu světových médií. Český čtenář, který by rád lépe porozuměl tomu, proč se v Gaze aktuálně děje to, co se děje, záhy narazí na zásadní problém, co vlastně číst. A od koho. Následující výčet autorů a děl, která vám pomohou vytvořit si plastičtější obrázek tamějšího života a dějin, neaspiruje na vyčerpávající přehled. Je spíše vodítkem,

Sto let Itala Calvina

Věra Křížová

Letos si připomínáme stoleté výročí narození výrazné osobnosti italské literatury druhé poloviny 20. století, autora, jehož knihy čtenáře baví rozmanitostí témat i způsoby literárního zpracování. Italo Calvino se narodil 15. října 1923 na Kubě v Santiagu de Las Vegas italským rodičům, kteří působili na tamní Zemědělské experimentální stanici. Novorozenému synovi dali na počest své vlasti jméno Italo, na Kubě s ním ale dlouho nepobyli. Rodina se po dvou letech vrátila domů do San Rema. Právě dětství a jinošství prožité v okolní krajině, kdy s otcem botanikem objevuje flóru a kopcovitou krajinu strmě spadající k nekonečné vodní hladině Ligurského moře,

Budoucnost Festivalu spisovatelů Praha

Vlasta Brtníková March

Pořádat velkou literární akci s hvězdnými autory a autorkami není jen tak. Pokud si chcete udržet mezinárodní standard, neobejdete se bez finančního zázemí. Festival spisovatelů Praha, konaný každoročně mezi lety 1991 až 2020, byl v posledních letech součástí Programu státní podpory festivalů, čímž měl zajištěnou určitou stabilitu. Umožňovalo nám to v předstihu domlouvat vystoupení světových literátů a umělců a zajišťovat promyšlené programy.

V roce 2020 jsme Festival spisovatelů Praha uspořádali za účasti nigerijského nobelisty Woleho Soyinky. Zahraniční aerolinky nám přitom šestkrát zrušily jeho let. Deset autorů se na poslední chvíli rozhodlo nepřicestovat kvůli obavě z covidové nákazy.

Já je někdo jiný. Édouard Louis v Praze

Martin Šplíchal

Den po skončeném Světě knihy, na němž vystoupili Serhij Žadan, Vladimir Sorokin nebo Rosa Montero, dorazila do Prahy další literární hvězda, francouzský prozaik Édouard Louis. Na pozvání nakladatelství Paseka a Francouzského institutu přijel představit svůj poslední román Jak se stát jiným (Changer: Méthode, 2021), čerstvě vydaný v překladu Sáry Vybíralové. V zaplněném sále Kina 35 nejprve 15. května bezmála dvě hodiny debatoval s politoložkou Evou Svobodovou, o den později pak s literárním kritikem Janem Bělíčkem.

Třicetiletý Louis vstoupil do literárního světa nekompromisním debutem Skoncovat s Eddym B. (2014,

Lyrika jako společenská událost

Jakub Vaněk

Přednáška amerického literárního teoretika Jonathana Cullera přilákala 11. dubna 2023 do budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity více než dvě stovky prezenčního i online návštěvnictva. Culler byl v českém prostředí dlouhou dobu známý především svými příspěvky k naratologicky a (post)strukturalisticky zaměřenému bádání. Ve své pražské přednášce nazvané Towards a Poetics of the Lyric (K poetice lyriky) vycházel ze své nejnovější knihy Teorie lyriky (2015, č. 2020). Jak připomněl v úvodu Josef Hrdlička – vedoucí ediční řady Studia poetica, v jejímž rámci Cullerova kniha v překladu Martina Pokorného vyšla – zájem o lyriku se u Cullera objevuje již v sedmdesátých letech,