Rubrika: Kraťas Stránka 3 z 5
Karolina Válová
Letos si Brazílie připomíná dvě významná výročí: před dvěma sty lety získala nezávislost na Portugalsku a mezi 11. a 18. únorem 1922 proběhl v São Paulu tzv. Týden moderního umění (Samana da Arte Moderna). Tento umělecko-kulturně-politický festival byl jedním z prvních a zároveň nejzásadnějších avantgardních výbojů v zemi. Během něj se zformovala „první generace modernistů“, jejíž působení bylo přerušeno až nástupem diktatury Getúlia Vargase v roce 1930.
Cesta k nezávislosti Brazílie začala během napoleonských válek přesunem celého portugalského dvora z Lisabonu do Ria de Janeira. Vládnoucí regent Jan (Dom João) tímto neobvyklým krokem změnil Brazílii,
…Anna Tkáčová
Elena Poniatowska (* 1932), mexická spisovatelka polského původu, je ojedinělou postavou mexické literární scény, osamělou hvězdou, která nejenže přežila své věhlasné vrstevníky a povětšinou celoživotní přátele, jakými byli Octavio Paz, Carlos Fuentes, José Emilio Pacheco či Sergio Pitol, ale dodnes je literárně činná. Mezi Mexičany se těší takové popularitě, že o ní mluví důvěrně jako o Elenitě. Ve vyhrocených politických situacích se totiž neuzavřela do své pracovny, ale vyšla mezi lidi a dala najevo, že je jednou z nich. Bylo tomu tak v roce 1968 po masakru studentů na náměstí v Tlatelolcu (La noche de Tlatelolco,
…Anežka Charvátová
Obec překladatelů (OP) vznikla hned po listopadu 1989 přerodem z dřívější Asociace překladatelů, která fungovala při Svazu spisovatelů. Prvním předsedou byl zvolen překladatel z francouzštiny Jiří Pechar, po něm se ujala předsednictví amerikanistka Jarmila Emmerová, tu vystřídala germanistka Hana Linhartová. Na valné hromadě v listopadu 2021 byl zvolen nový výbor, který vzápětí vybral nové předsednictvo – v čele Obce nyní stojí hispanistka a romanistka Anežka Charvátová, místopředsedou je anglista Lukáš Novák.
Po divokých devadesátých letech, kdy se uvolnila všechna pravidla, zákony džungle rozklížily i nakladatelský svět a knižní distribuci a spousta lidí byla ráda,
…Jaroslav Olša, jr.
Zatímco o Češích v Chicagu, Nebrasce či New Yorku se psalo a píše hodně, ti, kteří dorazili až na „opačné“ pobřeží Ameriky, do zlatonosné Kalifornie, bývají vekrze zapomenuti. Je to především proto, že v Los Angeles, San Francisku ani San Diegu se nikdy neustavily ony pověstné české komunity, města ve městech, kde vedle sebe sídlívali čeští restauratéři i řezníci, ale také české knihy a časopisy vydávající nakladatelé a novináři. A právě i pro neexistenci regionálního českého periodika tak dnes kalifornské Čechy musíme začít znovu objevovat.
Jednou z významných postav české Ameriky před sto lety byla právě v Kalifornii žijící Clara Vostrovsky Winlow (1871–1963).
…Miroslav Tomek
Státní cenu za překladatelské dílo letos získala Alena Morávková (1935), překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny (rozhovor s ní najdete v Plavu 4/2018). Její dlouhá překladatelská dráha začala v letech 1953–1958 studiem slavistiky a romanistiky na FF UK. Po studiích pracovala zprvu jako redaktorka divadelních her v DILIA, na konci šedesátých let pak přešla do Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Po prověrkách v roce 1972 ho však pro nesouhlas s okupací Československa musela opustit a působila jako překladatelka na volné noze. Od devadesátých let 20. století vyučovala na DAMU a přednášela také na FF UK,
…Petr Christov
Francii prý milujeme: romantika, levandule, barety a tak. Realita česko-francouzských kulturních vztahů ovšem má své limity. A protože letošním hlavním hostem Světa knihy byla Francie, nabízí se banální otázka: co jsme se o ní dozvěděli nového? A co o ní vlastně víme?
Pražský literární festival učinil v posledních letech nemálo proto, aby podobné stereotypy překonal: ostatně jeho uměleckým ředitelem je v Praze usazený schopný literární agent, publicista a literát Guillaume Basset, který zná obě kulturní prostředí a výrazně napomohl rozvoji veletrhu a logicky též podobě jeho posledního, francouzského ročníku.
Přesto lze opětovně konstatovat,
…Adéla Provazníková
Když letos na jaře vyšel v nakladatelství Akropolis román syrského autora Chálida Chalífy Smrt je dřina (2015) v překladu Jitky Jeníkové, vyvolalo to ve skromných českých arabistických kruzích velké nadšení. Konečně další román přeložený z arabštiny! Přibližně každá třetí kniha vydaná v Česku je překladová, arabština je jazykem více než čtyři sta milionů lidí a ročně v ní je publikováno několik tisíc beletristických textů. Navzdory tomu jde teprve o druhý arabský román za posledních deset let, který byl do češtiny přeložen z původního jazyka. Příběh o otcově mrtvém těle, které tři rozhádaní sourozenci vezou dodávkou napříč válkou rozvrácenou zemí,
…Viktor Janiš
Vzpomínám si na jiskru v Mirkově oku a vlídný úsměv. Erudici měl nepochybnou, ale ta jiskra ho definovala.
Vzpomínám si, jak mi vyprávěl, že svůj první překlad, Faráře wakefieldského, vyhrál v trojkolovém konkurzu a dal ho jako svatební dar své ženě Aleně. Překládali na přeskáčku každý jednu kapitolu, pak po sobě redigovali. Švy nepoznáte.
Vzpomínám si, jak později s Alenou překládal Dreiserovu Sestřičku Carrie, tentokrát každý jednu půlku. Kdo překládal kterou?
Vzpomínám si, že Mirek měl moc rád povídku Hydrografie z Brodeurovy sbírky Po proudu,
…Dóra a Jakub Ehrenbergerovi
Na současnou maďarskou literaturu jsme nahlíželi už v Plavu 7/2020. Do článku nepřímo navazujícího na vystoupení řady maďarských autorek a autorů na festivalu Měsíc autorského čtení se tehdy nicméně nevešlo vše, hned několik talentovaných spisovatelek zůstalo takříkajíc pod čarou. Následující řádky se pokoušejí tuto křivdu alespoň zčásti napravit.
K pozoruhodným hlasům nejstarší generace, tedy autorkám debutujícím ještě za komunismu, patří Zsuzsa Takácsová (* 1938) a Zsuzsa Rakovszká (* 1950). Obě spojuje silný příklon k poezii, třebaže mají v bibliografiích i pár prozaických textů, a také dlouholetá překladatelská činnost.
…Magdalena Císlerová
Dějiny jsou většinou psány jaksi nepozorovaně – málokdy si člověk uvědomí, že to, co právě prožívá, do nich jednou vstoupí. Události loňského roku ale v tomto ohledu nechaly málokoho na pochybách. Do roku 2020 se Austrálie probudila v plamenech. Ty vystřídaly rozsáhlé záplavy. Následovala pandemie. Toto všechno za běhu zpracovat a vidět v širším kontextu není snadné.
Obvykle se zpracováním historických traumat může pomoct literatura, která běh dějin přetavuje a leckdy kreativně přepisuje do čtivých příběhů, jež nutí k zamyšlení a uvádí události do nových souvislostí. V Austrálii je dávná i nedávná minulost a její vliv na přítomnost stále velkým tématem,
…