Rubrika: Kraťas Stránka 4 z 5
Kateřina Bártková
Nejoblíbenější motiv popkultury: láska věčná, bolavá, nenáviděná, kýčovitá. Láska je všude, láska je lék i jed, ale to hlavní: láska je „já a ty“. To jsou východiska, které švédská komiksová autorka Liv Strömquistová tematizuje ve své, do češtiny z velké části nepřeložené, tvorbě.
Jeden z jejích prvních komiksů, nazvaný Prins Charles Känsla (Pocit prince Charlese), začíná čtyřmi okénky, na kterých jsou princ Charles s Dianou na tiskové konferenci týkající se jejich zasnoubení. Are you in love? ptá se někdo z přítomných prince. Yes, odpoví Charles v druhém okénku,
…Marta Lopatková, Barbora Nováková
Když nás před více než třemi roky oslovila paní doktorka Bình Slavická s tím, že by ráda zorganizovala překlad „nějaké vietnamské klasiky“, nečekali jsme, že se celý proces završí až na sklonku roku 2020, kdy v nakladatelství Karolinum kniha Dvě hostiny: Antologie povídek z Vietnamu konečně vyšla. Prvotním impulsem, který vedl k našemu překladovému projektu, byla snaha ve spolupráci s velvyslanectvím České republiky v Hanoji a kolegy z Vietnamské národní univerzity tamtéž přispět k oživení kulturního dialogu mezi Vietnamem a Českem.
Zásadním problémem, který před námi stál, byl samotný výběr látky k překladu.
…Alexej Sevruk
Drahoman Prize je nová literární cena určená překladatelům z ukrajinštiny, která bude poprvé vyhlášena letos v březnu. Cenu spoluuděluje ukrajinský PEN klub a dvě instituce zřízené poměrně nedávno v rámci reforem ukrajinského státu: Ukrajinský institut a Ukrajinský institut knihy (UIK). UIK vznikl v roce 2016 při ukrajinském ministerstvu kultury a má utvářet ukrajinskou politiku v knižní sféře, propagovat čtení knih, stimulovat překladatelskou činnost a popularizovat ukrajinskou literaturu v zahraničí. Ukrajinský institut byl založen ukrajinskou vládou v roce 2017 a plnohodnotně fungovat začal o rok později. Nyní institut spadá pod ukrajinské ministerstvo zahraničí a sférou jeho působení je široce pojatá kulturní diplomacie.
…Vít Pokorný
Na podporu překladu funguje řada různých stipendií, ocenění, grantů a dalších pobídek. V následujícím příspěvku představuji alespoň část soutěží, cen a výzev, jež nejsou omezeny na konkrétní jazykovou kombinaci a jejichž společný jmenovatel spočívá v podpoře překladu do češtiny.
Za vrcholné ocenění práce překladatele či překladatelky se u nás považuje Státní cena za překladatelské dílo, jež se váže buď k překladu konkrétního literárního díla z cizího jazyka do češtiny, nebo k ohodnocení dosavadní činnosti autora v oblasti překladu literárních děl. Cenu uděluje Ministerstvo kultury ČR.
Překladatelskou kategorii nalezneme rovněž v rámci Magnesie Litery.
…Anežka Charvátová
Letošní Státní cenu za překladatelské dílo obdržela 28. října 2020, téměř přesně rok po svých pětasedmdesátinách, Blanka Stárková. Kvůli pandemii bohužel přišla o slavnostní vyhlášení živě přenášené v televizi i o možnost sdílet radost z ocenění s nejbližšími příbuznými, přáteli, kolegy. Museli jsme Blance blahopřát pouze telefonicky a připít jen virtuálně, o to více se však těšíme, až se budeme moci znovu vídat osobně a debatovat nad texty, které Blanka už tak dlouho překládá či rediguje; zatím můžeme v této podivné době aspoň poslouchat literární a kulturní pořady, které připravuje pro stanici Vltava.
Právě práce pro rozhlas,
…Jan Zikmund
Že obraz české literatury v zahraničí utvářejí zejména překladatelé, není tajemství. Nejde přitom jen o samotný překlad. Zapálení překladatelé často dobrovolně zastávají více rolí. Jsou neoficiálními literárními agenty, kteří české knížky doporučují zahraničním nakladatelům. Jejich práce navíc pokračuje i po vydání překladu, kdy shání recenzenty, moderují, ne-li přímo organizují literární čtení s autorem a i jinak se podílejí na propagaci knížky.
Všestrannou překladatelkou byla také Susanna Rothová (1950–1997), která do němčiny přeložila třicet českých knih. Švýcarská bohemistka proslula svým nadšením a pevnou vůlí – překládala i v pokročilém stadiu rakoviny. Jak vzpomíná její synovec Daniel Roth,
…Michal Švec
V souvislosti s poezií se často traduje názor, že je nepřeložitelná. Diskuse o mezích přeložitelnosti literárního textu se mnohdy vede také v případě dvou navzájem velmi vzdálených jazyků, potažmo myšlenkových systémů. Je tedy převoditelnost poezie psané jazykem hodně vzdáleným češtině pro nás úkol ještě nemožnější? Když jsme před třemi lety začínali na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy projekt s cílem sestavit první českou průřezovou antologii finské lyriky, problém nepřeložitelnosti jsme si pochopitelně nepřipouštěli – to by byl předem prohraný boj. Nyní je bitva téměř dobojována, a tak se na základě nabytých zkušeností pokusím shrnout pár postřehů k úskalím i východiskům převodu poezie mezi těmito dvěma jazyky.
…Dóra a Jakub Ehrenbergerovi
Letošní Měsíc autorského čtení chutnal po guláši, čabajce a tokajském. Brněnská dramaturgie totiž na červenec připravila vpravdě působivý průřez současnou maďarskou literární scénou. Z absolutní špičky se nedostalo jen na dva dnes asi nejznámější žijící maďarské spisovatele, Pétera Nádase (* 1942) a Lászla Krasznahorkaie (* 1954), jejichž věhlas už spadá do jiné kategorie, řekněme světoznámých autorů. I bez nich však festival nabídl solidní vhled do navýsost pestré maďarské tvorby a mimoděk potvrdil, že tamní literatura žije i navzdory společensko-politické situaci v zemi a postupnému zestátňování či glajchšaltování tisku a řady kulturních institucí.
Čeští nakladatelé maďarskou literaturu posledních let sledují spíše z uctivé vzdálenosti.
…Zdeněk Lyčka
Sebelepší překlad – zejména z oblasti tzv. malých literatur – se neudrží na výsluní pozornosti kulturní veřejnosti věčně, neboť musí zápasit s přetlakem nových či neustále recyklovaných informací, které se na čtenáře valí z médií, sociálních sítí a prostřednictvím všeobecně zrychleného tepu kulturního života. Pokud se podaří propojit literaturu s další kulturní oblastí, třeba výtvarným uměním, znamená to jeden život navíc.
Výtvarný rozměr literárních děl, ať už původních, či přeložených, hraje specifickou a někdy velmi důležitou roli. Díky knižním ilustracím často vzniká zcela nová vizuální realita, která udržuje trvalý zájem publika o danou literaturu,
…Michaela Škultéty
Kolik času jsem s Brilkou, resp. románem Nino Haratischwili Osmý život strávila? Počítá se to těžko, ale dva roky života to jistě byly. Rozhodně to bylo tak dlouho, abych s postavami její ságy srostla a získala pocit, že je důvěrně znám. Staly se pro mě lidmi z masa a kostí. Ještě teď se často přistihnu při myšlence, kým z nich bych asi byla. Které postavě jsem podobná? S kterou se ztotožňuji?
A vzápětí mě napadne – v knize je osm životů. Osmý je Brilčin, zbývá tedy sedm. Šest žen a jeden jediný muž.
…