Rubrika: Recenze Stránka 4 z 21

Rakve duší

Klára Soukupová

Platonov, Andrej. Jáma. Dužinová, Natalja. Průvodce Jámou.
Z ruských originálů
Kotlovan a Putěvoditěl po povesti A. P. Platonova „Kotlovan“ přeložil Bruno Solařík.
Praha–Podlesí: Dauphin, 2022. 357 stran.

 

Tak jako slavný Platonovův o něco starší Čevengur (1926–1929) ani Jáma nemohla v době vzniku (1930) v Sovětském svazu vyjít. V češtině se tato novela objevila ve stejném roce, kdy byla poprvé publikována v SSSR knižně (1988), a to v převodu Anny Novákové v časopise Sovětská literatura.

Morálka jako software

Klára Soukupová

McEwan, Ian. Stroje jako já.
Z anglického originálu
Machines Like Me (2019) přeložil Ladislav Šenkyřík.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 360 stran.

 

Ian McEwan pro svou novou knihu využil zavedené, v lecčem však už ohrané téma soužití lidí s humanoidními roboty. Přestože se zdá být v centru románu umělá inteligence a její představy o správném směřování lidských osudů, jde pouze o kulisy a jádro příběhu spočívá v pomstě, dvojznačnosti zločinu a schopnosti převzít zodpovědnost.

Stroje jako já nemají naplňovat standardní situaci žánru sci-fi,

Sen o purpurovém městě

Jakub Vaněk

Segalen, Victor. René Leys.
Z francouzského originálu
René Leys (1971) přeložili Veronika Matiášková a Petr Janus.
1. vydání. Praha: Rubato, 2021. 239 stran.

 

Román o První čínské revoluci a evropském snu o exotismu je teprve druhým do češtiny přeloženým dílem pozoruhodného francouzského spisovatele, lékaře, archeologa, etnografa a fotografa Victora Segalena. Ve Francii byl Segalen znovu objeven poměrně nedávno, jeho význam pro moderní francouzskou literaturu je však nesporný. Ve svých dílech mísil pečlivé historické a etnografické studium s básnickou imaginací a smyslem pro kompozici.

Od Zámku ke Klíči

Klára Hutková

Ó Cadhain, Máirtín. Klíč.
Z irského originálu
An Eochair (1967 [2009]) přeložil Radvan Markus.
1. vydání. Praha: Argo, 2021. 104 stran.

 

Irský spisovatel Máirtín Ó Cadhain (1906–1970) vstoupil na českou literární scénu v roce 2017 svým nejslavnějším románem Cré na Cille (1949). Pod názvem Hřbitovní hlína ho vydalo nakladatelství Argo a překladatel Radvan Markus za něj získal prestižní cenu Magnesia Litera. Nyní Argo přináší Ó Cadhainův Klíč (An Eochair, 1967) z pera stejného překladatele.

Méně známá veledíla čítankového klasika

Jaroslav Stanovský

Balzac, Honoré de. Neznámé veledílo a jiné prózy. Povídky o umělcích.
Z francouzských originálů
Le Chef-d’œuvre inconnu et autres nouvelles (1994), Sarrasine – Gambara – Massimilla Doni (1995) a La Maison du Chat-qui-pelote et autres Scènes de la vie privée (1970) přeložil Jan Petříček.
1. vydání. Praha: Maraton, 2021. 248 stran.

 

Kniha Neznámé veledílo a jiné prózy, vydaná nakladatelstvím Maraton jako třetí svazek edice Světoví klasici, si jednak klade za cíl ukázat šíři Balzacova tvůrčího rozpětí,

Život v době zmámené ideologií

Markéta Hejkalová

Westö, Kjell. Chiméra 38.
Ze švédského originálu
Hägring 38 (2013) přeložil Jan-Marek Šík.
1. vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021. 320 stran.

 

Že paní Wiiková toho rána nepřišla do práce, ho nejdříve rozladilo. První věta románu nás rázem vtáhne do děje – a ten se vzápětí vrací o osm měsíců zpět, do března 1938. Hlavní hrdinka nedávno nastoupila do advokátní kanceláře Claese Thuneho. Paní Matilda Wiiková je naprosto spolehlivá, byť trochu nevýrazná sekretářka v dobře padnoucím kostýmku. Má ale ještě jednu podobu, kterou veřejnosti neukazuje,

Zpovídat se z cizích hříchů

Klára Soukupová

Dehnel, Jacek. Saturn. Černé obrazy ze života mužů Goyovy rodiny.
Z polského originálu
Saturn. Czarne obrazy z życia mężczyzn z rodziny Goya (2011) přeložil Michael Alexa.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2021. 232 strany.

 

Román polského prozaika, básníka a výtvarníka Jacka Dehnela Saturn přináší „černé obrazy ze života mužů Goyovy rodiny“. Vyprávění situované do první poloviny 19. století je složeno z hlasů tří generací: otce Francisca, jeho syna Javiera, jenž je centrální postavou mystifikační zápletky, a vnuka Mariana. Tato promluvová pásma se schematicky střídají,

Should I stay or should I go? Léčba magickým realismem

Michaela Otterová

Leky, Mariana. Co je odtud vidět.
Z německého originálu
Was man von hier aus sehen kann (2017) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2021. 312 stran.
 

Na loňském ročníku Světa knihy byl pod názvem Co je odtud vidět uveden český překlad románu německé autorky Mariany Leky. Bohužel se mu nedostalo zaslouženého přivítání: prezentace se sice zúčastnila překladatelka Marta Eich, ale samotná autorka byla přítomna jen přes videokonferenci, což nebylo ideální, protože na horní galerii neustále doléhal ruch z přízemí. Navíc nikoho z nakladatelství nenapadlo přinést pár exemplářů k okamžitému prodeji – zřejmě podle zásady,

Vysněná smrt – protože vy za to stojíte

Olga Pavlova

Krohnová, Leena. Vysněná smrt.
Z finského originálu
Unelmakuolema (2004) přeložila Ema C. Stašová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 237 stran.
 

Román finské spisovatelky Leeny Krohnové Vysněná smrt v originálu vyšel v roce 2004, česká verze vznikla po sedmnácti letech od původního vydání. Načasování bylo více než vhodné, neboť jedním z témat polyfonního díla je nekontrolované šíření nevyléčitelné nemoci – bludné staroby, kterou se mocným fikčního státu nedaří zastavit.

Smrt, či nesmrtelnost

Tato nemoc je jen jeden z problémů,

Janusovská tvář „pohádek“ Hanse Christiana Andersena

Jan-Marek Šík

Březinová, Helena. Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. Ch. Andersena mezi romantismem a modernitou.
1. vydání. Brno: Host, 2018. 328 stran.
 

Některé literárněteoretické knihy nás čtenáře obohatí o poznatky, jiné nás přivedou k úžasu nad tím, jak elegantně dokážou (nově) interpretovat texty, které přece všichni dobře známe (nebo jsme si to alespoň mysleli). Méně často se pak stane, že v nás vzbudí negativní emoce – nikoliv však proto, že bychom tak vehementně nesouhlasili s autorovými argumenty, nýbrž čistě kvůli rozhořčení nad tím, jak je možné, že jsme o těch textech,