Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 15
Valžyna Mortová
Z ruštiny přeložila Olga Pavlova
Rozhovor s Valžynou Mortovou pro časopis Bělarusskij žurnal vznikl v roce 2019. Minská rodačka žijící dlouhodobě ve Spojených státech mluvila s Olgou Bubičovou o reputaci běloruské identity na mezinárodní literární scéně, o místních cenách, o „bažinách“ a vypočítavosti „kulturního sportu“. Ukázku její básnické tvorby otiskujeme v tomto čísle.
Olga Bubičová: Má někdo na Západě zájem obecně o Bělorusko, a zejména o běloruskou poezii?
Valžyna Mortová: Bělorusko nemá žádnou kulturní sílu, nemá žádné páky kulturního vlivu.
…Nives Vidrihová
S překladatelkou, spisovatelkou a vynikající znalkyní české kultury a literatury jsme mluvili o teoretických základech a praktických úskalích profese, o radosti z vykonávání milované činnosti a také o zvláštnostech práce s texty odlišných autorů.
Olga Pavlova: V čem vidíte příbuznost české a slovinské kultury, české a slovinské mentality? Čím je to podle vás podmíněno?
Nives Vidrihová: Je to něco, co člověk cítí, není snadné to vyjádřit slovy a vyhnout se přitom nějakým zobecňujícím názorům. Je to dáno naším společným původem, částečně společnými dějinami a také k tomu přispívají vzájemné styky.
…Rozhovor s Josefem Jařabem vedla Františka Zezuláková Schormová
Rozhodnutí, s kým připravit rozhovor pro toto tematické číslo, nebylo obtížné: s amerikanistou, překladatelem, pedagogem, a především předním odborníkem na afroamerickou literaturu Josefem Jařabem jsme hovořili například o překážkách, na něž narážely snahy o vydávání afroamerické literatury v Československu před rokem 1989, o tom, co z této literatury v češtině postrádáme dodnes, nebo o současné americké poezii. Řeč ale přišla také na to, co se stane, když před univerzitní učebnu naplněnou převážně mladými Američany tmavé pleti předstoupí muž ze střední Evropy, aby je učil o „jejich“ literatuře…
Františka Zezuláková Schormová: Jak reflektujete svoji pozici středoevropského,
…Rozhovor s Danielem Ordóñezem vedla Olga Pavlova
Se slavistou, překladatelem a novinářem Danielem Ordóñezem jsme mluvili o situaci ve španělské kultuře během Frankovy diktatury, o překladu beletrie, dětské literatury a komiksu a také o některých specifikách španělštiny.
Olga Pavlova: Španělština je jedním z největších světových jazyků. Jak v současnosti funguje distribuce překladů do tohoto jazyka? Zůstávají výsledné texty pouze na španělském knižním trhu, nebo putují dál do jiných zemí, kde je španělština úředním jazykem?
Daniel Ordóñez: Je to trochu komplikované. Mimo Španělsko dokáží knihy vyvést jen velká nakladatelství a řekl bych,
…Rozhovor s Thorunn Gullaksen Endresonovou
Řada současných (nejen) norských postapokalyptických a dystopických románů spadá do poměrně nedávno pojmenovaného žánru cli-fi neboli climate fiction. Tento termín označuje beletrii, která tematizuje klimatické změny spjaté s člověkem a která se díky svému silnému akcentu na životní prostředí přirozeně často ocitá v hledáčku ekokritického přístupu. Existuje v Norsku delší tradice ekologicky zaměřené literatury, nebo je to záležitost až posledních několika let? Proč je cli-fi tak často spojováno se sci-fi a mladými čtenáři? A má v knihách tohoto žánru své místo i humor?
Jitka Jindřišková: Co je ekokritika a o jaké texty se zajímá?
…Rozhovor s Jamesem Morganem
S bohemistou, rusistou a začínajícím překladatelem Jamesem Morganem jsme mluvili o počátcích jeho kariéry, o významu literárních cen a jiných ocenění a také o záludnostech překladu z několika slovanských jazyků.
Olga Pavlova: Věnujete se několika aktivitám najednou. Kdy nacházíte čas ještě na překlad?
James Morgan: Většinu času věnuji univerzitní práci, její součástí naštěstí je překlad z angličtiny i do angličtiny, takže pravidelně cvičím. Nemám moc času na pravidelný, vydatný překlad mimo studia, ve volném čase se však někdy zabývám současnými básničkami.
OP: Mluvíte o překladu básní,
…Rozhovor s Antonínem K. K. Kudláčem
Antonín K. K. Kudláč se věnuje nejrůznějším formám fantastické literatury jako teoretik i jako autor, při rozhovoru jsme se však zaměřili primárně na teoretickou stránku. Kromě základního vymezení fantastické literatury a její pozice vůči literatuře populární a vysoké jsme hovořili i o oblíbených, ale také minoritních i poněkud bizarních podžánrech fantasy a science fiction.
Kristýna Králová: Co se skrývá pod pojmem fantastika?
Antonín K. K. Kudláč: Skrývá se tam toho celkem hodně. V úplně nejširším vymezení by byla fantastická vlastně jakákoli fiktivní literatura,
…Rozhovor s Lenou Dorn vedla Olga Pavlova
S německou slavistkou a hudebnicí Lenou Dorn jsme mluvili o překladu současné poezie, o účasti České republiky na lipském veletrhu a specifikách dojednávání a vydávání českých knih na německém trhu.
Olga Pavlova: Studovala jste slavistiku a evropské dějiny, dnes se věnujete literární vědě, hudbě a také překladu. Jak důležitou roli mezi tím vším hraje překlad?
Lena Dorn: Překládání si mě získalo od samého začátku. Překlad je vždy záhada. Když o něm uvažujete, je to, jako byste přemýšleli o něčem zdánlivě nemožném,
…Rozhovor s Miriam Löwensteinovou
Zájem o korejskou kulturu u nás stále roste. Stejně tak u nás každým rokem stoupá počet vydaných překladů z korejštiny. Přestože se jedná o zemi značně vzdálenou, odlišnou jazykově i kulturně, najde se ročně stovka zájemců o studium. Miriam Löwensteinová, vedoucí pražské katedry koreanistiky, vypráví mimo jiné o tom, jak se proměnila česká koreanistika i korejská společnost, proč mají korejské spisovatelky úspěch v zahraničí nebo jak se v Koreji vyvíjel ženský aktivismus a jak jej reflektuje místní literatura.
Petra Ben-Ari: Koreanistiku na FF UK vedete už od roku 2004.
…Rozhovor s Tihanou Hamović
Se srbskou bohemistkou, překladatelkou a básnířkou jsme mluvili o překladu české poezie, prózy a filosofie a také o balkánské literární vášni.
Olga Pavlova: Proč jste se pustila do překladu české prózy a poezie?
Tihana Hamović: K tomu došlo úplně přirozeně, začala jsem překládat už během studia bohemistiky. Miluji jazyk a literaturu, proto to dělám. Čeština je krásný jazyk, je to mateřština spousty nadaných tvůrkyň a tvůrců. Prostřednictvím češtiny jsem se seznámila s vzácným duchem, uměleckým výrazem, světonázorem a humorem mnoha lidí. I když sama také píšu,
…