Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 15

Komiks, terapie & historie

Rozhovor s Terezou Arndt vedla Monika Sechovcová

Současný komiks se čím dál častěji pokouší čelit faktům, zprostředkovává skutečné události i historickou látku. Historie v něm odhaluje svou tvář subjektivního dokumentu a příběhu nespolehlivé paměti, který vyžaduje aktivní čtení. Autoři objevili jeho terapeutický potenciál a pomáhá jim zpracovat traumatické události, bolest a úzkost pojící se s prožitkem smrti. O tom všem jsme hovořili s teoretičkou komiksu Terezou Arndt.

Monika Sechovcová: Začněme jedním z nejběžnějších témat, kterým se zabývají teoretici komiksu: vztahem mezi slovem a obrazem v tomto smíšeném médiu. Jaké limity a výsady podle tebe mají tyto rozdílné formy reprezentace skutečnosti?

Překládat poezii je jako stát s deštníkem pod sprchou

Rozhovor s Hanou Hadas vedla Olga Pavlova

S překladatelkou a redaktorkou Hanou Hadas jsme mluvili o vzniku překladového díla, o roli literárních agentů na knižním trhu a o možnosti či nemožnosti překladu poezie.


Olga Pavlova: Na stránkách Českého literárního centra píšou, že aktuálně působíte jako literární skaut. Co tato profese obnáší?

Hana Hadas: „Aktuálně“ bych neřekla. Dříve, když jsem byla méně známá, tak ano. Znamená to informovat o tom, co je nového v literární oblasti v České republice, a zajímavé publikace nabízet redaktorům německých nakladatelství. Ale ukázalo se, že redaktoři se spíš orientují podle názorů agentů než samotného překladatele.

V Bělorusku bych literární ceny zrušila

Valžyna Mortová

Z ruštiny přeložila Olga Pavlova

Rozhovor s Valžynou Mortovou pro časopis Bělarusskij žurnal vznikl v roce 2019. Minská rodačka žijící dlouhodobě ve Spojených státech mluvila s Olgou Bubičovou o reputaci běloruské identity na mezinárodní literární scéně, o místních cenách, o „bažinách“ a vypočítavosti „kulturního sportu“. Ukázku její básnické tvorby otiskujeme v tomto čísle.
 

Olga Bubičová: Má někdo na Západě zájem obecně o Bělorusko, a zejména o běloruskou poezii?

Valžyna Mortová: Bělorusko nemá žádnou kulturní sílu, nemá žádné páky kulturního vlivu.

Vynikající autor se překládá snadno, pracovat s umělecky slabšími je ovšem dost těžké

Nives Vidrihová

S překladatelkou, spisovatelkou a vynikající znalkyní české kultury a literatury jsme mluvili o teoretických základech a praktických úskalích profese, o radosti z vykonávání milované činnosti a také o zvláštnostech práce s texty odlišných autorů.
 

Olga Pavlova: V čem vidíte příbuznost české a slovinské kultury, české a slovinské mentality? Čím je to podle vás podmíněno?

Nives Vidrihová: Je to něco, co člověk cítí, není snadné to vyjádřit slovy a vyhnout se přitom nějakým zobecňujícím názorům. Je to dáno naším společným původem, částečně společnými dějinami a také k tomu přispívají vzájemné styky.

Prý příliš mnoho náboženství, jazzu a blues

Rozhovor s Josefem Jařabem vedla Františka Zezuláková Schormová

Rozhodnutí, s kým připravit rozhovor pro toto tematické číslo, nebylo obtížné: s amerikanistou, překladatelem, pedagogem, a především předním odborníkem na afroamerickou literaturu Josefem Jařabem jsme hovořili například o překážkách, na něž narážely snahy o vydávání afroamerické literatury v Československu před rokem 1989, o tom, co z této literatury v češtině postrádáme dodnes, nebo o současné americké poezii. Řeč ale přišla také na to, co se stane, když před univerzitní učebnu naplněnou převážně mladými Američany tmavé pleti předstoupí muž ze střední Evropy, aby je učil o „jejich“ literatuře…
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak reflektujete svoji pozici středoevropského,

Ve „východní Evropě“ bylo oficiálně zkrátka všechno špatně

Rozhovor s Danielem Ordóñezem vedla Olga Pavlova

Se slavistou, překladatelem a novinářem Danielem Ordóñezem jsme mluvili o situaci ve španělské kultuře během Frankovy diktatury, o překladu beletrie, dětské literatury a komiksu a také o některých specifikách španělštiny.
 

Olga Pavlova: Španělština je jedním z největších světových jazyků. Jak v současnosti funguje distribuce překladů do tohoto jazyka? Zůstávají výsledné texty pouze na španělském knižním trhu, nebo putují dál do jiných zemí, kde je španělština úředním jazykem?

Daniel Ordóñez: Je to trochu komplikované. Mimo Španělsko dokáží knihy vyvést jen velká nakladatelství a řekl bych,

Klimatické změny do velké míry definují naši dobu

Rozhovor s Thorunn Gullaksen Endresonovou

Řada současných (nejen) norských postapokalyptických a dystopických románů spadá do poměrně nedávno pojmenovaného žánru cli-fi neboli climate fiction. Tento termín označuje beletrii, která tematizuje klimatické změny spjaté s člověkem a která se díky svému silnému akcentu na životní prostředí přirozeně často ocitá v hledáčku ekokritického přístupu. Existuje v Norsku delší tradice ekologicky zaměřené literatury, nebo je to záležitost až posledních několika let? Proč je cli-fi tak často spojováno se sci-fi a mladými čtenáři? A má v knihách tohoto žánru své místo i humor?
 

Jitka Jindřišková: Co je ekokritika a o jaké texty se zajímá?

Vyhýbám se nejnovější literatuře, zvláště oceněným dílům

Rozhovor s Jamesem Morganem

S bohemistou, rusistou a začínajícím překladatelem Jamesem Morganem jsme mluvili o počátcích jeho kariéry, o významu literárních cen a jiných ocenění a také o záludnostech překladu z několika slovanských jazyků.
 

Olga Pavlova: Věnujete se několika aktivitám najednou. Kdy nacházíte čas ještě na překlad?

James Morgan: Většinu času věnuji univerzitní práci, její součástí naštěstí je překlad z angličtiny i do angličtiny, takže pravidelně cvičím. Nemám moc času na pravidelný, vydatný překlad mimo studia, ve volném čase se však někdy zabývám současnými básničkami.

OP: Mluvíte o překladu básní,

Srdce novoviktoriána ve mně rozhodně bije

Rozhovor s Antonínem K. K. Kudláčem

Antonín K. K. Kudláč se věnuje nejrůznějším formám fantastické literatury jako teoretik i jako autor, při rozhovoru jsme se však zaměřili primárně na teoretickou stránku. Kromě základního vymezení fantastické literatury a její pozice vůči literatuře populární a vysoké jsme hovořili i o oblíbených, ale také minoritních i poněkud bizarních podžánrech fantasy a science fiction.
 

Kristýna Králová: Co se skrývá pod pojmem fantastika?

Antonín K. K. Kudláč: Skrývá se tam toho celkem hodně. V úplně nejširším vymezení by byla fantastická vlastně jakákoli fiktivní literatura,

Lipsko řeší českou literaturu pořád málo

Rozhovor s Lenou Dorn vedla Olga Pavlova

S německou slavistkou a hudebnicí Lenou Dorn jsme mluvili o překladu současné poezie, o účasti České republiky na lipském veletrhu a specifikách dojednávání a vydávání českých knih na německém trhu.
 

Olga Pavlova: Studovala jste slavistiku a evropské dějiny, dnes se věnujete literární vědě, hudbě a také překladu. Jak důležitou roli mezi tím vším hraje překlad?

Lena Dorn: Překládání si mě získalo od samého začátku. Překlad je vždy záhada. Když o něm uvažujete, je to, jako byste přemýšleli o něčem zdánlivě nemožném,