Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 25
Rozhovor s Lucelle Pardoe vedla a z angličtiny přeložila Veronika Korjagina
S translatoložkou Lucelle Pardoe jsme mluvily o literárních potopách a jejich překladu mezi globálním Severem a Jihem. Proplouvaly jsme mezi britským, nizozemským a indonéským kontextem, narážely na neúprosné mechanismy kompartmentalizovaného literárního trhu a uvažovaly, zda je v období modernity vůbec možné dekolonizovat překladem. Lucelle mluvila o tom, jak by taková dekolonizace mohla fungovat ve výuce literatury na nizozemských středních školách, o rozdílech mezi příběhy o potopách z bývalých impérií a z jejich kolonií, o recepci těchto příběhů na britském trhu, jejím významu pro autorky z bývalých kolonií i o tom,
…Rozhovor s Tong Wei-gerem vedla a z čínštiny přeložila Pavlína Krámská
Patnáct let starý román Letní deště je čerstvým příspěvkem k překladu tchajwanské literatury u nás. Kniha, která osciluje mezi žánry, zachycuje život čtyř generací jedné rodiny, provádí čtenáře Tchaj-wanem do hor i na pobřeží a seznámí je také se zdejším folklórem. Tong Wei-ger v rozhovoru hovoří o tom, jak se z autora stal čtenářem své knihy, o možnosti literárního psaní na Tchaj-wanu a o paradoxním „neužitečném užitku“ literatury.
Román Letní deště byl v roce 2016 mezinárodním internetovým portálem pro čínsky psanou literaturu zařazen mezi třicet nejlepších tchajwanských románů z let 2001 až 2015.
…Rozhovor s Fethim Demirem vedl a z turečtiny přeložil Petr Kučera
Chápání toho, co je underground, může být dost různorodé. Profesor Fethi Demir z Vanské univerzity na východě Turecka zastává názor, že jde o projev naší – sdílené lidské – temné stránky, která si v různých dobách i kulturách hledá svůj způsob vyjádření. Tureckou undergroundovou literaturu tak v rozhovoru s Petrem Kučerou zasazuje do nejširších kontextů, ale zároveň ukazuje její specifika v kontrastu s tou evropskou, americkou nebo sovětskou. Pokud by vás překvapilo, že v poměrně konzervativním Turecku nepůsobí vulgární, násilná a jinak vyhrocená tvorba příliš skandálně,
…Rozhovor s Georgim Gospodinovem vedl a z bulharštiny přeložil Ondřej Zajac
Další z textů bulharského spisovatele Georgiho Gospodinova, oceňovaný román Časokryt, vyšel minulý rok v českém překladu Davida Bernsteina. Z amnézie, již protagonista Gaustin nejprve léčí individuálně v klinikách minulosti, se v něm stává kolektivní epidemie a evropské vlády vyhlašují celospolečenská referenda o preferovaném historickém období, v němž by zakotvili bezčasou přítomnost. O iluzornosti a nebezpečí takové představy opakování dějin, o tom, jaké období lidé nejčastěji volí, i o mezigeneračním pochopení promlouvá Georgi Gospodinov v rozhovoru s balkanistou Ondřejem Zajacem.
…
Rozhovor s Jelenou Glazovou vedla a z angličtiny přeložila Valentýna Žišková
V rozhovoru s Valentýnou Žiškovou osvětluje lotyšsko-ruská básnířka a performerka Jelena Glazova mediální specifika lokální básnické scény, která uplatňuje i ve své vícejazyčné tvorbě. Odkazuje přitom na uskupení a vydavatelství ruskojazyčného autorstva Orbīta, jejímž členem je také v čísle přítomný básník Artūrs Punte, či na experimentální hudební scénu v Lotyšsku i ve světě. Z pozice organizátorky pak popisuje regionální festivaly poezie, jejich napojení na mezinárodní kontext a plody, jež tato spolupráce přináší. Za rozhovorem najdete ochutnávku její tvorby v písemné i audio verzi.
…
Rozhovor s portugalským spisovatelem Ruiem Zinkem vedla a z portugalštiny přeložila Klára Trsková
Díky překladu Instalace strachu, za kterým stojí Martina Čáslavská, začíná do českého kontextu pronikat dílo portugalského spisovatele a vysokoškolského pedagoga Ruie Zinka. Autor v knize vykresluje karikaturu totalitního státu na pozadí absurdních dialogů instalatérů se zákaznicí. Výsledkem je zábavné, děsivé a až iritující čtení. V rozhovoru s portugalistkou Klárou Trskovou přibližuje Rui Zink vztah svých prozaických textů k dramatické formě, rozebírá svou představu „novostředověku“ a vzpomíná na Františka „Jorge“ Listopada.
Zmiňujete, že pokud se čtenářstvu kniha Instalace strachu líbila,
…Rozhovor s Jáchymem Topolem vedli Mariana Machová a Martin Pšenička
K rozhovoru na téma postwestern jsme přizvali Jáchyma Topola, autora oceňovaných románů a současně znalce indiánských příběhů s celoživotním zájmem o westerny a svět domorodých obyvatel Severní Ameriky. Hovořili jsme hlavně o tom, jak se během 20. století proměňovalo zobrazování indiánů ve filmu i literatuře, což je jedno z ústředních témat kritické reflexe žánru v posledních desetiletích. Řeč přišla ale třeba také na to, proč má western v českém prostředí tak zvláštní postavení, čím přitahuje autory náročné beletrie a jaké má vyhlídky do budoucna.
…
Rozhovor s Camilou Sosa Villadou vedla a ze španělštiny přeložila Dominika Tesařová
Potvory jsou královny, transsexuální pracovnice, ženy. Smečka. Argentinská spisovatelka Camila Sosa Villada se ve svém debutu noří do nejtmavších koutů Parku a hlasitě deklamuje příběhy těch, kterých se společnost bojí a které zneviditelňuje. V rozhovoru s hispanistkou Dominikou Tesařovou autorka zmiňuje argentinskou světici Difuntu Correu, jejíž příběh stál v pozadí Potvor, a popisuje své doslova fyzické reakce na přijetí knihy.
V české literární tradici existuje jen velmi málo textů, které by – podobně jako ten váš – otevíraly debatu o trans ženách.
…Rozhovor s Marianou Machovou a Danielou Theinovou vedl Jan Musil
Severoirská poezie od konce šedesátých let vznikala za zvláštních podmínek. Každodennost plná násilí a strachu, v poválečné Evropě v takové podobě výjimečná, se podle některých hlasů nevyhnutelně stává horizontem každé básně. Na poezii je za takových okolností kladen nárok vydat svědectví ve chvíli, kdy mluvit je v podstatě nemožné. V obsáhlém rozhovoru Mariana Machová a Daniela Theinová z Ústavu anglofonních literatur a kultur Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přibližují nejen počátky zhruba třicetiletého konfliktu, eufemisticky nazývaného „The Troubles“, ale i jeho historické souvislosti. Bez nich totiž můžeme jen těžko pochopit význam poezie v severoirské kultuře a komplexní průniky etických,
…Rozhovor se Zytou Rudzkou vedla a z polštiny přeložila Alžběta Knappová
Oceňovaná polská prozaička a dramatička Zyta Rudzka ve své knize Jen zubatí se smějou vypráví o strádání rázné a chudé kadeřnice Wery, která po bývalých milencích, milenkách a zastavárnách shání prostředky, aby vypravila pohřeb svému manželovi. V rozhovoru odpovídá Rudzka překladatelce knihy Alžbětě Knappové, kam až je schopna zajít na svých procházkách stimulujících psaní a jak z nich vyrůstá neotřelý jazyk, bezprostřední a literární zároveň, jímž mluví její postavy, starší lidé na pokraji chudoby. Autorka nás protáhne polskými bazary a představí nám hlavní hrdinku své první do češtiny přeložené knihy.
…