Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 21
Rozhovor s Peterem Mackayem vedla a z angličtiny přeložila Petra Johana Poncarová
V rozhovoru mezi překladatelkou ze skotské gaelštiny Petrou Johanou Poncarovou a skotským básníkem a akademikem Peterem Mackayem se dozvíte o současné skotské gaelské poezii, výzvách, jimž čelí, i významu překladu pro její další rozvoj. Řeč přišla také na instituci národního barda, Mackayovy vlastní spisovatelské postupy nebo nezbytnost televizních debat o poezii v hlavním vysílacím čase.
Petra Johana Poncarová: Coby básník, překladatel, editor a akademik, který se zabývá skotskou i irskou literaturou, máš tu výhodu, že můžeš soudobou poezii v irštině a skotské gaelštině hodnotit hned z několika perspektiv.
…Rozhovor s Filipem Ostrowským a Jurajem Koudelou vedla Olga Pavlova
Edice Prokletí reportéři se zrodila v roce 2015 společně se slovenským nakladatelstvím Absynt a i díky nezaměnitelné práci grafické designérky Pavlíny Morháčové se těší stále rostoucí oblibě. O dva roky později zde začínají vycházet knihy také v češtině, přičemž každá země má svůj vlastní ediční plán. O počátcích edice, poměrech na slovenském i českém knižním trhu nebo lásce k reportážní literatuře jsme si povídali se zakladateli nakladatelství Jurajem Koudelou a Filipem Ostrowským.
Olga Pavlova: Co stálo za myšlenkou založit nakladatelství věnované především reportážní literatuře?
…Rozhovor se Zuzanou Ďaďovou vedla Silvie Mitlenerová
Číslo otevíráme rozhovorem se slovenskou sociolingvistkou a datovou koordinátorkou Zuzanou Ďaďovou. Hovořily jsme nejen o možnostech posílit inkluzivitu písemného jazyka, ale i o tom, jak se vyrovnat s mluvenou řečí, koho se ptát, podle koho se řídit a jak nezapomínat ani na jiné podoby identity, než je ta genderová.
Silvie Mitlenerová: V tomto čísle Plavu dostaly překladatelky a překladatelé prostor poradit si s nebinárním jazykem po svém – součástí zadání překladů nebyl žádný odkaz na normu, obecnou ani vnitřní časopisovou.
…Rozhovor s Tomášem Reichelem a Nikolou Kochovou vedla Olga Pavlova
V roce 1991 vzniklo nakladatelství Host, které se zpočátku zaměřovalo především na vydávání poezie a literárněteoretických textů. Dnes patří mezi větší české hráče a snaží se na tuzemskou scénu přinášet jak různožánrové bestsellerové publikace, tak i náročnější projekty. O proměně přístupu k překladové literatuře jsme mluvili s jedním ze tří zakladatelů Tomášem Reichelem a s vedoucí překladové redakce Nikolou Kochovou.
Olga Pavlova: Proč nakladatelství Host po několika letech od svého založení odstoupilo od myšlenky vytvářet různé překladové edice?
…Rozhovor s Hermannem Stefánssonem vedly a z islandštiny přeložily Lucie Korecká a Hana Štěříková
Konverzace s Hermannem Stefánssonem, spisovatelem, překladatelem a hudebníkem, se v mnohém podobá spletitým zákoutím jeho textů. Hloubavé úvahy nad povahou současného světa střídá letmý exkurs do literární historie či povídání o vlastním životě a literárním „dospívání“. Autor je zkrátka poutavým a cenným vypravěčem příběhu o literatuře z koutu světa, jenž je pro nás doposud opředen mnoha mýty a stereotypy. Víte sami, odkud nakladatelé skutečně čerpají romantické výjevy na obálkách islandských knih nebo proč jsou staroislandské ságy vlastně zábavným čtením?
…
Rozhovor s Alešem Ledererem a Lenkou Vosičkovou vedla Olga Pavlova
Nakladatelství PROSTOR existuje na českém knižním trhu přes třicet let a vedle zavedené překladové edice Současné světová próza nyní připravuje novou řadu s názvem Přítelkyně. O historii nakladatelství a o jeho současné podobě jsme mluvili se šéfredaktorkou Lenkou Vosičkovou a se zakladatelem a majitelem Alešem Ledererem.
Olga Pavlova: Vaše nakladatelství se zrodilo ze samizdatové revue Prostor, která vznikla ještě v roce 1982, mimo jiné za finanční podpory Pavla Tigrida. Jak se zpětně díváte na cestu,
…Rozhovor s Pálem Závadou vedla a z maďarštiny přeložila Adéla Gálová
O možnosti nadstranického dialogu o dějinách, o společné maďarsko-slovenské historii a s ní spojených traumatech – předválečné maďarské expanzi a poválečné výměně obyvatelstva, ale také o dětství a mládí v maďarsko-slovenském Tótkomlósi, o tamějším slovenském nářečí, které slýchal od prarodičů, se dočtete v tematickém rozhovoru s Pálem Závadou. Jak se živit tradicemi a má vlastně smysl je schraňovat?
Adéla Gálová: Tótkomlós, svou rodnou ves, zmiňujete často jako nevyčerpatelný zdroj inspirace. Jak se vám tam v dětství žilo a jak se tamní prostředí měnilo v čase?
…Rozhovor s Petrem Janušem a Jaroslavem Tvrdoněm vedli Jan Musil a Jakub Vaněk
Rubato je malé nakladatelství, jehož ediční plán se řídí výhradně vkusem dvou zakladatelů, Petra Januše a Jaroslava Tvrdoně. Jejich pojetí edice překladové literatury, která nás zajímala především, je volnější, než bychom si byli bývali přáli. Mluvili jsme ale také o spolupráci s překladateli, sazbách a dalších problémech tuzemského literárního provozu či o tom, proč provokovat a jak být živým nakladatelstvím.
Jaroslav Tvrdoň: Kdybych ten rozhovor vedl sám se sebou, zeptal bych se úplně na jiný věci.
…Rozhovor s Brunem Vieirou Amaralem vedla a z portugalštiny přeložila Karolina Válová
Portugalský spisovatel, překladatel a literární kritik Bruno Vieira Amaral navštívil v polovině října 2022 poprvé Českou republiku a při té příležitosti poskytl předkládaný rozhovor. Přijel na pozvání Portugalského centra – Instituto Camões a Oddělení portugalistiky FF UK v rámci projektu Saramagovo dědictví, který k workshopům a přednáškám láká laureáty Saramagovy ceny. Cena nese jméno jediného portugalského nobelisty za literaturu, Josého Saramaga, a od podzimu 1999 je udělována každý lichý rok spisovatelkám a spisovatelům do 35 let za dílo vydané v některé z lusofonních zemí.
…Rozhovor s Jindřichem Jůzlem vedla Olga Pavlova
Odeonská edice Knihovna klasiků má na svém kontě téměř šedesát titulů. Původním záměrem bylo vydávat časem prověřená díla v moderním překladu, ale doby se mění a do literárního panteonu dnes zapadají i tituly z 20. století jako K majáku Virginie Woolf nebo Satanův deník Leonida Andrejeva. O specifikách a plánech této edice jsme mluvili se šéfredaktorem Odeonu Jindřichem Jůzlem.
Olga Pavlova: Podle jakých kritérií určujete, který autor či autorka patří do Knihovny klasiků?
Jindřich Jůzl: Kdysi dávno jsme měli jinou klasickou edici,
…