Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 23

Psát bok po boku a chechtat se

Rozhovor s Yannem Dedetem vedla a z francouzštiny přeložila Kateřina Konrádová

Vím, že zprávy od Yanna mě budou v e-mailové schránce čekat v brzkých ranních hodinách. Jejich železnou pravidelnost čas od času poruší se zcela pochopitelnou omluvou: stříhá zrovna tři filmy najednou – francouzský, bulharský a japonský – a neustále ho někdo otravuje po telefonu: „A co kdybychom tohle vystřihli?“ S podobně nezlomnou energií bude odpovídat i na mé otázky, přestože se dotknou něčeho bolestivého: Jeana-Françoise Stévenina (1944–2021), blízkého přítele a režiséra filmu Passe Montagne (Horský průsmyk, 1978). Příběhu zrodu tohoto filmu Yann věnoval svou literární prvotinu,

Možná píšu z pocitu viny

Rozhovor s Lanou Bastašić vedla Sara Radojković

Se svolením Lany Bastašić a Sary Radojković upravil a z bosenštiny přeložil Jakub Novosad

Lana Bastašić napsala román, který se vymyká očekáváním balkánské produkce, válka se totiž odehrává spíš v pozadí. V popředí se ocitá ženská zkušenost a přátelství aluzivně zasazené do temné carrollovské „říše divů“, kterou se ve vyprávění stává Bosna a Hercegovina. Vzhledem k aktuálně velmi kontroverzní publicitě spojené se svým politickým a společenským aktivismem Lana Bastašić přestala poskytovat rozhovory. Přestože tak sešlo z původně plánovaného rozhovoru s jejím českým překladatelem Jakubem Novosadem,

Byť obnažená znamená byť aj oveľa viac zraniteľná

Rozhovor s Nicol Hochholczerovou vedla Kamila Schewczuková

Prozaický debut Nicol Hochholczerové Táto izba sa nedá zjesť (2021, č. Tento pokoj se nedá sníst, 2023) vyvolal ve slovenském i českém prostředí živou diskusi. Pojednává totiž o společenském tabu, zneužívání nezletilých. Činí tak ale subtilně, metaforickou poetikou a výraznou formou pojmenovává tenkou hranici a promlouvá o zásadních dopadech na život a dospívání dítěte. V rozhovoru přišla řeč na výrazně výtvarně inspirovaný tvůrčí proces autorky, ale také na funkci umění nebo autorčin zážitek podněcující její aktuální tvorbu.

 

Kamila Schewczuková: Prečo ste zvolili formu textu-fragmentu?

Zatahujme politiku do sportu

Rozhovor s Martinem Pelcem vedl Jan Musil

Historik Martin Pelc v rozhovoru představuje vznik moderního sportu jako proces úzce spjatý s rozvojem pravidel, klubů a diváctví. Na srovnání několika tradic ukazuje, že tento vývoj sice měl svá národní specifika, často se ale jednalo o rozdíly spíše povrchní, které se s konečnou platností setřely na počátku 20. století. To však nic nezměnilo na tom, že sport zůstal i nadále identitotvorným jevem pro celá společenství. Podle Martina Pelce je sport neodmyslitelně provázaný s politikou a měli bychom se mít na pozoru vždy, když nám někdo chce u politicky kontroverzních afér namluvit,

Lotyšská literatura je již od svých počátků plná žen

Rozhovor s Norou Ikstenou vedla a z lotyštiny přeložila Anna Sedláčková

V rodném Lotyšsku patří Nora Ikstena od devadesátých let mezi nejčtenější autory a autorky. Její román Mātes piens z roku 2015, přeložený již do dvaceti jazyků, vyšel v roce 2023 i česky, a to pod názvem Mateřské mléko. Se svou překladatelkou Annou Sedláčkovou autorka rozmlouvala nejen o českém překladu románu, ale také o tom, jak kniha působí na čtenáře třeba v Japonsku, jakými směry se ubírá současná lotyšská literatura nebo nakolik kniha vypovídá o životě v sovětském režimu a o jeho snahách o redefinici ideálu ženství.

Pověst o nesrozumitelnosti finštiny často rozšiřují sami Finové

Rozhovor s Violou Parente-Čapkovou vedla Silvie Mitlenerová

Literatuře se hojně věnuje tematický esej, v rozhovoru s profesorkou finské literatury a překladatelkou Violou Parente-Čapkovou se proto věnujeme více sociologickému a historickému pozadí migrace. Kdo přichází do Finska, a kdo z něj naopak odchází? Kde se vzalo vyzdvihované finské školství – a je tak dobrá škola díky Finům, nebo Finové díky škole? Na závěr ještě přidáváme tip pro ty, kteří by se chtěli zapojit do finského literárního kroužku.

 

Silvie Mitlenerová: Toto číslo Plavu se věnuje současné migrační literatuře,

Nic nemůže poškodit báseň víc než mnohomluvnost

Rozhovor s Andrésem Sánchezem Robaynou vedl a ze španělštiny přeložil Petr Zavadil

O knize Por el gran mar (2019, č. Tím velkým mořem, 2022) rozmlouval se španělským básníkem a zároveň svým přítelem Andrésem Sánchezem Robaynou jeho překladatel Petr Zavadil. Řeč přišla na pozici sbírky v autorově souhrnném díle, na obohacující lehkost či chudobu poetiky sbírky jako nový prvek autorovy tvorby, na ústřední motivy moře a ostrovanství, na Robaynovo vnímání poezie a metafory i na jeho vztah k jiným básníkům a překládání jejich děl.

 

Petr Zavadil: Nedávno jsi vydal souhrn veškeré své poezie.

Arabové jsou zvyklí poezii především poslouchat

Rozhovor s Ahmadem Lutfím Rašwánem vedla a z arabštiny přeložila Adéla Provazníková

Egyptský literární kritik a básník Ahmad Lutfí Rašwán skepticky rozebírá slábnoucí čtenářský zájem o poezii v arabském světě a překvapivé důsledky, které taková situace může přinést. V rozhovoru také uvádí, že politická poezie se naopak těší trvalé pozornosti, a uvažuje nad vztahy mezi básní a její zhudebněnou podobou či mezi spisovnou a hovorovou arabštinou. Zmíněné básně Podej mi flétnu a zpívejTrosky, proslavené pěveckými interpretacemi nejzářivějších hvězd arabské hudby Fajrúz a Umm Kulthúm,

Materinský jazyk nie je osudová záležitosť

Rozhovor s Janou Karšaiovou vedla Tímea Zvoláneková

V roce 2022 vydala Jana Karšaiová debutový román Divorzio di velluto. Pojednává v něm o rozpadu jednoho vztahu a paralelně také státu, Československa, z něhož sama pochází. Italsky psaná kniha získala nominaci na nejprestižnější italské literární ocenění a o rok později byla pod názvem Sametový rozvod přeložena do češtiny i autorčiny rodné slovenštiny. V rozhovoru přišla řeč na hledání a ztrácení vlastní identity, vliv bilingvismu na vlastní tvorbu, překlad do mateřského jazyka nebo fenomén odcházení mladých lidí ze Slovenska.

 

Otevírání se postquébecké produkci

Rozhovor s Evou Voldřichovou Beránkovou vedl Dalibor Žíla

Termín zdivočení nás provází celým číslem, a tak jsme se na jeho význam zeptali osoby nejpovolanější – Evy Voldřichové Beránkové, jež termín zavedla. Dočteme se o trnité cestě amerindiánských spisovatelů za uznáním a vřazením jejich tvorby do literárního kánonu, o jejich vzájemné inspiraci s Franko-Kanaďany, o kulturní apropriaci a o tom, že nemusí být vnímána vždy negativně, či o rozmanitosti dystopických textů i o jejich specificitě v québeckém kontextu.

 

Dalibor Žíla: Ve svých textech o québecké literatuře používáte pojem ensauvagement,