Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 23
Rozhovor se Soe Tjen Marching vedla a z indonéštiny přeložila Kateřina Sládková
V rozhovoru s indonéskou spisovatelkou a historičkou Soe Tjen Marching přišla řeč na fungování indonéské literatury, společenská traumata nebo na to, jak se utlačování žen a nevyřešené otázky minulosti promítají do jejího díla. Tematickým úběžníkem jsou přitom události z let 1965 a 1966, kdy po pokusu o levicový puč převzala vládu v zemi armáda a puče využila jako záminky k likvidaci komunistické strany a k čistkám, které si vyžádaly statisíce lidských životů. Masakry z daného období tvoří mimo jiné osu autorčina románu Z hrobu,
…Rozhovor s Pauline Delabroy-Allard vedla a z francouzštiny přeložila Anna Maurin
Zatímco debutový román francouzské spisovatelky Pauline Delabroy-Allard Taková je Sarah zobrazoval sžíravou lásku mezi dvěma ženami, druhý román Kdo ví zpracovává téma potratu a hledání vlastní identity skrze druhé. Vypravěčka, románová Pauline, má hned několik jmen – Jeanne, Jérôme, Ysé – a v průběhu vyprávění pátrá po jejich významu a po příbězích svých jmenovkyň a jmenovce. Kromě nového románu přišla v rozhovoru řeč také na autorčiny literární a filosofické vzory nebo na otázku čtenářské recepce autofikce.
…
Rozhovor s Yannem Dedetem vedla a z francouzštiny přeložila Kateřina Konrádová
Vím, že zprávy od Yanna mě budou v e-mailové schránce čekat v brzkých ranních hodinách. Jejich železnou pravidelnost čas od času poruší se zcela pochopitelnou omluvou: stříhá zrovna tři filmy najednou – francouzský, bulharský a japonský – a neustále ho někdo otravuje po telefonu: „A co kdybychom tohle vystřihli?“ S podobně nezlomnou energií bude odpovídat i na mé otázky, přestože se dotknou něčeho bolestivého: Jeana-Françoise Stévenina (1944–2021), blízkého přítele a režiséra filmu Passe Montagne (Horský průsmyk, 1978). Příběhu zrodu tohoto filmu Yann věnoval svou literární prvotinu,
…Rozhovor s Lanou Bastašić vedla Sara Radojković
Se svolením Lany Bastašić a Sary Radojković upravil a z bosenštiny přeložil Jakub Novosad
Lana Bastašić napsala román, který se vymyká očekáváním balkánské produkce, válka se totiž odehrává spíš v pozadí. V popředí se ocitá ženská zkušenost a přátelství aluzivně zasazené do temné carrollovské „říše divů“, kterou se ve vyprávění stává Bosna a Hercegovina. Vzhledem k aktuálně velmi kontroverzní publicitě spojené se svým politickým a společenským aktivismem Lana Bastašić přestala poskytovat rozhovory. Přestože tak sešlo z původně plánovaného rozhovoru s jejím českým překladatelem Jakubem Novosadem,
…Rozhovor s Nicol Hochholczerovou vedla Kamila Schewczuková
Prozaický debut Nicol Hochholczerové Táto izba sa nedá zjesť (2021, č. Tento pokoj se nedá sníst, 2023) vyvolal ve slovenském i českém prostředí živou diskusi. Pojednává totiž o společenském tabu, zneužívání nezletilých. Činí tak ale subtilně, metaforickou poetikou a výraznou formou pojmenovává tenkou hranici a promlouvá o zásadních dopadech na život a dospívání dítěte. V rozhovoru přišla řeč na výrazně výtvarně inspirovaný tvůrčí proces autorky, ale také na funkci umění nebo autorčin zážitek podněcující její aktuální tvorbu.
Kamila Schewczuková: Prečo ste zvolili formu textu-fragmentu?
…Rozhovor s Martinem Pelcem vedl Jan Musil
Historik Martin Pelc v rozhovoru představuje vznik moderního sportu jako proces úzce spjatý s rozvojem pravidel, klubů a diváctví. Na srovnání několika tradic ukazuje, že tento vývoj sice měl svá národní specifika, často se ale jednalo o rozdíly spíše povrchní, které se s konečnou platností setřely na počátku 20. století. To však nic nezměnilo na tom, že sport zůstal i nadále identitotvorným jevem pro celá společenství. Podle Martina Pelce je sport neodmyslitelně provázaný s politikou a měli bychom se mít na pozoru vždy, když nám někdo chce u politicky kontroverzních afér namluvit,
…Rozhovor s Norou Ikstenou vedla a z lotyštiny přeložila Anna Sedláčková
V rodném Lotyšsku patří Nora Ikstena od devadesátých let mezi nejčtenější autory a autorky. Její román Mātes piens z roku 2015, přeložený již do dvaceti jazyků, vyšel v roce 2023 i česky, a to pod názvem Mateřské mléko. Se svou překladatelkou Annou Sedláčkovou autorka rozmlouvala nejen o českém překladu románu, ale také o tom, jak kniha působí na čtenáře třeba v Japonsku, jakými směry se ubírá současná lotyšská literatura nebo nakolik kniha vypovídá o životě v sovětském režimu a o jeho snahách o redefinici ideálu ženství.
…Rozhovor s Violou Parente-Čapkovou vedla Silvie Mitlenerová
Literatuře se hojně věnuje tematický esej, v rozhovoru s profesorkou finské literatury a překladatelkou Violou Parente-Čapkovou se proto věnujeme více sociologickému a historickému pozadí migrace. Kdo přichází do Finska, a kdo z něj naopak odchází? Kde se vzalo vyzdvihované finské školství – a je tak dobrá škola díky Finům, nebo Finové díky škole? Na závěr ještě přidáváme tip pro ty, kteří by se chtěli zapojit do finského literárního kroužku.
Silvie Mitlenerová: Toto číslo Plavu se věnuje současné migrační literatuře,
…Rozhovor s Andrésem Sánchezem Robaynou vedl a ze španělštiny přeložil Petr Zavadil
O knize Por el gran mar (2019, č. Tím velkým mořem, 2022) rozmlouval se španělským básníkem a zároveň svým přítelem Andrésem Sánchezem Robaynou jeho překladatel Petr Zavadil. Řeč přišla na pozici sbírky v autorově souhrnném díle, na obohacující lehkost či chudobu poetiky sbírky jako nový prvek autorovy tvorby, na ústřední motivy moře a ostrovanství, na Robaynovo vnímání poezie a metafory i na jeho vztah k jiným básníkům a překládání jejich děl.
Petr Zavadil: Nedávno jsi vydal souhrn veškeré své poezie.
…Rozhovor s Ahmadem Lutfím Rašwánem vedla a z arabštiny přeložila Adéla Provazníková
Egyptský literární kritik a básník Ahmad Lutfí Rašwán skepticky rozebírá slábnoucí čtenářský zájem o poezii v arabském světě a překvapivé důsledky, které taková situace může přinést. V rozhovoru také uvádí, že politická poezie se naopak těší trvalé pozornosti, a uvažuje nad vztahy mezi básní a její zhudebněnou podobou či mezi spisovnou a hovorovou arabštinou. Zmíněné básně Podej mi flétnu a zpívej a Trosky, proslavené pěveckými interpretacemi nejzářivějších hvězd arabské hudby Fajrúz a Umm Kulthúm,
…