Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 24
Rozhovor s Jóko Murakami vedly a z japonštiny přeložily Annamária Salanciová a Michaela Melichová
S Jóko Murakami, vyučující literatury na Okinawské univerzitě, si vyjasníme hranice pojmu „okinawská literatura“. Budeme se věnovat rjúkjúským jazykům, historii literární tvorby a v hrubých obrysech také jejím podobám až po současnost. Stranou nezůstane ani problematika společného soužití Okinawanů s Američany, která se výrazně propisuje do moderní literární produkce.
MM: Dnešní prefektura Okinawa byla až do roku 1879 po čtyři století součástí nezávislého Rjúkjúského království. V tomto období okinawských dějin se formovala kulturní identita významně odlišná od té japonské a můžeme mluvit o tradičním rjúkjúském náboženství,
…Rozhovor s Laylou Martínez vedla a ze španělštiny přeložila Kristina Hamplová
V románovém debutu, feministickém hororu Červotoč, který do češtiny přeložila Blanka Stárková, vychází španělská spisovatelka Layla Martínez z vyprávění své babičky a zavádí čtenáře do nehostinného prostředí španělského vnitrozemí, kde víra v kletby a magii přetrvává podobně jako téměř feudální společenské uspořádání. V rozhovoru hispanistky Kristiny Hamplové s autorkou přišla řeč na rodinné duchy kolektivních traumat Španělska, třídní sílu pomsty, materiální podmínky psaní či zdroje výrazného jazyka románu, který originálně mísí sociální dimenze s rozvitou metaforikou a formálním experimentem.
…
Rozhovor s Jacintou Escudos vedla Laura Martínez Abarca a ze španělštiny přeložila Petra Mračková Vavroušová
V rozhovoru s Laurou Martínez Abarca promlouvá současná salvadorská spisovatelka Jacinta Escudos o vztahu ke Kafkově tvorbě, svém pojetí inspirace nebo pozici v hispanoamerickém literárním kánonu, jemuž v poslední době dominuje silná generace autorek, jako jsou Mónica Ojeda, Claudia Hernández, Mariana Enríquez, Samanta Schweblin nebo Fernanda Melchor. V neposlední řadě popisuje neutěšenou situaci na středoamerickém knižním trhu i tlak nakladatelství, aby se věnovala „ženským tématům“.
Proč nás Kafka tak fascinuje?
Osobně jsem se ke Kafkovi dostala v rámci povinné četby.
…Rozhovor s Mieko Kawakami vedla a z japonštiny přeložila Anna Křivánková
Rostoucí popularita japonské prozaičky Mieko Kawakami dorazila i k nám. Nejprve v českém překladu Kláry Macúchové vyšel mezinárodní románový bestseller Prsa a vajíčka, loni následoval starší román Nebe. V rozhovoru s oceňovanou autorkou se japanistka Anna Křivánková ptala na mužské výhrady k jejím románům založeným na ženské perspektivě, chudobu v Japonsku, zkušenost s covidovou pandemií nebo odkud čerpá inspiraci.
Zdá se, že nemálo japonských mužů, například dnes již zesnulý spisovatel a konzervativní politik Šintaró Išihara,
…Rozhovor s Agnieszkou Szpilou vedla a z polštiny přeložila Alžběta Knappová
Agnieszka Szpila často a ráda čeří vody na polské umělecké i politické scéně. Jednou napsala, že nastal čas přestat toužit po všem, co je tvrdé, zduřelé a co trčí, a svou tvorbu zasvětila boření tohoto erektického mýtu a hledání nových cest, po kterých bychom se jako lidstvo měli vydat za lepším světem. Povídaly jsme si spolu proto o nových formách sexuality, milování s okvětními plátky, národních mýtech a buržoazním psaní nebo jsme zkoumaly, proč může kapitalismus za to, že už si samy doma neumíme umíchat lektvar proti početí.
…Rozhovor s Abdulrazakem Gurnahem vedla, redakčně upravila a z angličtiny přeložila Alena Dvořáková
Vloni vyšel v českém překladu Petry Nagyové román Ráj, jímž se naše čtenářská obec začala seznamovat s dílem Abdulrazaka Gurnaha, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2021. Oproti autorovým předchozím románům se Ráj odehrává cele ve východní Africe na počátku dvacátého století, do nějž zasazuje příběh dospívání chlapce Júsufa. V rozhovoru vedeném přes Zoom na konci března se anglistka Alena Dvořáková ptala autora na spojitosti kolonizace a literatury, na vztah mezi mnohojazyčností a identitou jednotlivce i společnosti a také na to,
…Rozhovor se Soe Tjen Marching vedla a z indonéštiny přeložila Kateřina Sládková
V rozhovoru s indonéskou spisovatelkou a historičkou Soe Tjen Marching přišla řeč na fungování indonéské literatury, společenská traumata nebo na to, jak se utlačování žen a nevyřešené otázky minulosti promítají do jejího díla. Tematickým úběžníkem jsou přitom události z let 1965 a 1966, kdy po pokusu o levicový puč převzala vládu v zemi armáda a puče využila jako záminky k likvidaci komunistické strany a k čistkám, které si vyžádaly statisíce lidských životů. Masakry z daného období tvoří mimo jiné osu autorčina románu Z hrobu,
…Rozhovor s Pauline Delabroy-Allard vedla a z francouzštiny přeložila Anna Maurin
Zatímco debutový román francouzské spisovatelky Pauline Delabroy-Allard Taková je Sarah zobrazoval sžíravou lásku mezi dvěma ženami, druhý román Kdo ví zpracovává téma potratu a hledání vlastní identity skrze druhé. Vypravěčka, románová Pauline, má hned několik jmen – Jeanne, Jérôme, Ysé – a v průběhu vyprávění pátrá po jejich významu a po příbězích svých jmenovkyň a jmenovce. Kromě nového románu přišla v rozhovoru řeč také na autorčiny literární a filosofické vzory nebo na otázku čtenářské recepce autofikce.
…
Rozhovor s Yannem Dedetem vedla a z francouzštiny přeložila Kateřina Konrádová
Vím, že zprávy od Yanna mě budou v e-mailové schránce čekat v brzkých ranních hodinách. Jejich železnou pravidelnost čas od času poruší se zcela pochopitelnou omluvou: stříhá zrovna tři filmy najednou – francouzský, bulharský a japonský – a neustále ho někdo otravuje po telefonu: „A co kdybychom tohle vystřihli?“ S podobně nezlomnou energií bude odpovídat i na mé otázky, přestože se dotknou něčeho bolestivého: Jeana-Françoise Stévenina (1944–2021), blízkého přítele a režiséra filmu Passe Montagne (Horský průsmyk, 1978). Příběhu zrodu tohoto filmu Yann věnoval svou literární prvotinu,
…Rozhovor s Lanou Bastašić vedla Sara Radojković
Se svolením Lany Bastašić a Sary Radojković upravil a z bosenštiny přeložil Jakub Novosad
Lana Bastašić napsala román, který se vymyká očekáváním balkánské produkce, válka se totiž odehrává spíš v pozadí. V popředí se ocitá ženská zkušenost a přátelství aluzivně zasazené do temné carrollovské „říše divů“, kterou se ve vyprávění stává Bosna a Hercegovina. Vzhledem k aktuálně velmi kontroverzní publicitě spojené se svým politickým a společenským aktivismem Lana Bastašić přestala poskytovat rozhovory. Přestože tak sešlo z původně plánovaného rozhovoru s jejím českým překladatelem Jakubem Novosadem,
…