• Rozhovor #2023 #5

Rozhovor s Hermannem Stefánssonem vedly a z islandštiny přeložily Lucie Korecká a Hana Štěříková

Konverzace s Hermannem Stefánssonem, spisovatelem, překladatelem a hudebníkem, se v mnohém podobá spletitým zákoutím jeho textů. Hloubavé úvahy nad povahou současného světa střídá letmý exkurs do literární historie či povídání o vlastním životě a literárním „dospívání“. Autor je zkrátka poutavým a cenným vypravěčem příběhu o literatuře z koutu světa, jenž je pro nás doposud opředen mnoha mýty a stereotypy. Víte sami, odkud nakladatelé skutečně čerpají romantické výjevy na obálkách islandských knih nebo proč jsou staroislandské ságy vlastně zábavným čtením?

• Rozhovor #2023 #5

Rozhovor s Alešem Ledererem a Lenkou Vosičkovou vedla Olga Pavlova

Nakladatelství PROSTOR existuje na českém knižním trhu přes třicet let a vedle zavedené překladové edice Současné světová próza nyní připravuje novou řadu s názvem Přítelkyně. O historii nakladatelství a o jeho současné podobě jsme mluvili se šéfredaktorkou Lenkou Vosičkovou a se zakladatelem a majitelem Alešem Ledererem.

Olga Pavlova: Vaše nakladatelství se zrodilo ze samizdatové revue Prostor, která vznikla ještě v roce 1982, mimo jiné za finanční podpory Pavla Tigrida. Jak se zpětně díváte na cestu,

• Rozhovor #2023 #4

Rozhovor s Pálem Závadou vedla a z maďarštiny přeložila Adéla Gálová

O možnosti nadstranického dialogu o dějinách, o společné maďarsko-slovenské historii a s ní spojených traumatech – předválečné maďarské expanzi a poválečné výměně obyvatelstva, ale také o dětství a mládí v maďarsko-slovenském Tótkomlósi, o tamějším slovenském nářečí, které slýchal od prarodičů, se dočtete v tematickém rozhovoru s Pálem Závadou. Jak se živit tradicemi a má vlastně smysl je schraňovat?

Adéla Gálová: Tótkomlós, svou rodnou ves, zmiňujete často jako nevyčerpatelný zdroj inspirace. Jak se vám tam v dětství žilo a jak se tamní prostředí měnilo v čase?

• Rozhovor #2023 #4

Rozhovor s Petrem Janušem a Jaroslavem Tvrdoněm vedli Jan Musil a Jakub Vaněk

Rubato je malé nakladatelství, jehož ediční plán se řídí výhradně vkusem dvou zakladatelů, Petra Januše a Jaroslava Tvrdoně. Jejich pojetí edice překladové literatury, která nás zajímala především, je volnější, než bychom si byli bývali přáli. Mluvili jsme ale také o spolupráci s překladateli, sazbách a dalších problémech tuzemského literárního provozu či o tom, proč provokovat a jak být živým nakladatelstvím.

Jaroslav Tvrdoň: Kdybych ten rozhovor vedl sám se sebou, zeptal bych se úplně na jiný věci.

• Rozhovor #2023 #3

Rozhovor s Brunem Vieirou Amaralem vedla a z portugalštiny přeložila Karolina Válová

Portugalský spisovatel, překladatel a literární kritik Bruno Vieira Amaral navštívil v polovině října 2022 poprvé Českou republiku a při té příležitosti poskytl předkládaný rozhovor. Přijel na pozvání Portugalského centra – Instituto Camões a Oddělení portugalistiky FF UK v rámci projektu Saramagovo dědictví, který k workshopům a přednáškám láká laureáty Saramagovy ceny. Cena nese jméno jediného portugalského nobelisty za literaturu, Josého Saramaga, a od podzimu 1999 je udělována každý lichý rok spisovatelkám a spisovatelům do 35 let za dílo vydané v některé z lusofonních zemí.

• Rozhovor #2023 #3

Rozhovor s Jindřichem Jůzlem vedla Olga Pavlova

Odeonská edice Knihovna klasiků má na svém kontě téměř šedesát titulů. Původním záměrem bylo vydávat časem prověřená díla v moderním překladu, ale doby se mění a do literárního panteonu dnes zapadají i tituly z 20. století jako K majáku Virginie Woolf nebo Satanův deník Leonida Andrejeva. O specifikách a plánech této edice jsme mluvili se šéfredaktorem Odeonu Jindřichem Jůzlem.

Olga Pavlova: Podle jakých kritérií určujete, který autor či autorka patří do Knihovny klasiků?

Jindřich Jůzl: Kdysi dávno jsme měli jinou klasickou edici,

• Rozhovor #2 #2023

Rozhovor s Dumitrem Crudem vedla a z rumunštiny přeložila Tereza Prymak

Básník a prozaik Dumitru Crudu vypráví, proč se nestal fotbalistou a jak se vyhnul vojně, protože nechtěl zešílet v Afghánistánu. Za těmito střípky z vlastního života se ukrývá místy anekdotická, ale spíše depresivní zkušenost jedince v zemi, která má smůlu na svého souseda. Rozhovor je doplněním k ukázkám z autorovy povídkové knihy, které taktéž přinášíme v tomto čísle.

Tereza Prymak: Zjevně máš načteno dost z literatury našich končin, spatřuješ mezi českou a moldavskou literaturou nějaké podobnosti?

Dumitru Crudu: Řekl bych,

• Rozhovor #1 #2023

Rozhovor s Diegem Leónem-Villagrá vedl a z němčiny přeložil Jan Musil

Může literatura v pravém smyslu léčit? S německým literárním vědcem Diegem Leónem-Villagrá jsme mluvili o tom, zda je literatura o nemoci skutečně tak upozaďovaná, jak se běžně tvrdí, nakolik je nemoc věcí veřejnou a co si z této literární oblasti může vzít zdravotnictví. Rozhovor jednak rozšiřuje záběr tohoto čísla o oblast německojazyčné literatury, jednak přináší literárněvědný rámec umožňující texty o nemoci lépe zařadit do literární historie a porozumět jejich specifikům.

Jan Musil: Ve svém eseji O nemoci z roku 1926 se Virginia Woolf podivuje skutečnosti,