Rubrika: Rozhovor Stránka 1 z 20

Zaříkávání nemoci

Rozhovor s Diegem Leónem-Villagrá vedl a z němčiny přeložil Jan Musil

Může literatura v pravém smyslu léčit? S německým literárním vědcem Diegem Leónem-Villagrá jsme mluvili o tom, zda je literatura o nemoci skutečně tak upozaďovaná, jak se běžně tvrdí, nakolik je nemoc věcí veřejnou a co si z této literární oblasti může vzít zdravotnictví. Rozhovor jednak rozšiřuje záběr tohoto čísla o oblast německojazyčné literatury, jednak přináší literárněvědný rámec umožňující texty o nemoci lépe zařadit do literární historie a porozumět jejich specifikům.

 

Jan Musil: Ve svém eseji O nemoci z roku 1926 se Virginia Woolf podivuje skutečnosti,

Přituhuje

Rozhovor s Ng. AnhAnh vedl a z vietnamštiny přeložil Ondřej Slówik

Vietnamská umělkyně Ng. AnhAnh popisuje život v současném Vietnamu, kde vládne diktatura komunistické strany ruku v ruce s kapitalismem. Mluví o svém dospívání v prorežimní rodině a o manželství s umělcem a disidentem Bùi Chátem, jehož nedávná výstava byla zakázána a on byl přinucen zničit vlastní díla. AnhAnh je považována za vůdčí osobnost ženské disidentské poezie, třebaže svou tvorbu odmítá řadit pod genderové kategorie. Mluví však také o pomalém zlepšování situace vietnamských žen, k němuž většinovou společnost dovedla, podobně jako v Evropě, paradoxně teprve válka.

Poezii čtou hlavně básníci

Rozhovor s Erikem Lukavským a Petrem Zavadilem vedla Olga Pavlova

Edice Světová poezie vedle loni oceněných vlajkových řad Česká poezie a Česká próza patří mezi zavedené a očekávané tituly nakladatelství Fra. Pečují o ni spoluzakladatel nakladatelství Erik Lukavský a překladatel Petr Zavadil. V následujícím rozhovoru se dočtete o možných přístupech k překladu poezie, o jejím vydávání v České republice, na Kubě a ve Francii a o důležitosti správného výběru básní v rámci školní výuky.

 

Olga Pavlova: Světovou poezii vydává, byť v omezeném množství, mnoho nakladatelů. Čím se vaše edice liší?

Když slova malují a obrazy mluví

Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade vedla Anna Lebedová

Marcel Proust s politováním konstatuje, že žijeme v jiném světě, než ve kterém cítíme, prožíváme. Jakou roli hraje pro naše vnímání reality obraz a obrazné vyjádření? O vztahu obrazu a slova, postavení ženy v malířství nebo umělecké inspiraci jsme hovořily se spisovatelkou, malířkou a překladatelkou Lenkou Horňákovou-Civade.

 

Anna Lebedová: Jedním ze záměrů tohoto čísla bylo otevřít diskusi o vztahu slova a obrazu. Jak byste jej ze své pozice spisovatelky a zároveň malířky definovala vy? Čím vás fascinuje, jak k vám promlouvá?

Sorokin je fenomén, který nás jen tak nepustí

Rozhovor s Vladimírem Pistoriem a Liborem Dvořákem vedla Olga Pavlova

Nakladatelství Pistorius & Olšanská vydává vybraná díla Vladimira Sorokina od roku 2009. Texty tohoto ruského autora na sebe znovu upoutaly pozornost v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. O postavení edice na českém knižním trhu jsme mluvili s nakladatelem Vladimírem Pistoriem a také s dvorním Sorokinovým překladatelem Liborem Dvořákem.

 

Olga Pavlova: Jak se zrodil nápad vydávat knihy Vladimira Sorokina?

Vladimír Pistorius: Svého času jsme se s Liborem sešli na Světu knihy. Ptal jsem se, jestli nemá nějakou zajímavou knihu k překladu,

Limity stanoví jen rovnoběžky, kde nežijí lidé

Rozhovor se Šárkou Šavrdovou vedla Olga Pavlova

Příjemný pohled na ediční řady na knižních policích zažila většina lidí. Šárka Šavrdová z rodinného nakladatelství dybbuk prozradila, že i knihovnice je překvapivě vyhledávají častěji než jednotlivé tituly. Hlavním tématem rozhovoru ale zůstala překladová edice scribere belle, která těží z přátelského vztahu mezi nakladatelstvím a překladateli.

 

Olga Pavlova: Proč nejen název nakladatelství, ale pojmenování edic píšete s malým počátečním písmenem?

Šárka Šavrdová: To je takové „zlobení“ – prostě se nám to víc líbí, tak jsme naše estetické cítění nadřadili pravidlům.

Rozdílné jazyky, rozdílné obzory

Rozhovor s Megan Jones vedl a z angličtiny přeložil Václav Kyllar

Profesorka jihoafrické literatury Megan Jones odpovídá na otázky týkající se literární krajiny současné Jižní Afriky a odkrývá některé z formativních dynamik literárního pole této země. Padne slovo o roli a postavení jednotlivých jazyků či vztahu jihoafrické literatury ke zbytku kontinentu i světa. A řeč přijde také na převažující žánry a přední jména tohoto fascinujícího literárního mikrokosmu.

 

Václav Kyllar: Na rozdíl od Evropy, kde se většina národních literatur koncipuje na základě myšlenky národního státu, centrálního národního jazyka a kultury či národního literárního kánonu,

Svět očima polské reportáže

Rozhovor s Jaroslavou Jiskrovou vedla Olga Pavlova

Ze spolupráce nakladatelství Jaroslava Jiskrová – Máj a Dokořán se zrodila řada knih pod názvem Polské reportáže, čítající k dnešku patnáct titulů. Jedinečný způsob popisování domácí a zahraniční společnosti v kombinaci s nápaditým designem zajistil této edici stálé postavení na českém literárním trhu. O jejím fungování a jednotlivých titulech jsme si povídali s Jaroslavou Jiskrovou.

 

Olga Pavlova: Řada Polské reportáže vychází ve spolupráci dvou nakladatelství. Jak probíhá volba chystaných titulů?

Jaroslava Jiskrová: S Dokořánem letos slavíme dvacáté výročí spolupráce.

Uvnitř menšiny je mnohem víc spisovatelů na jednoho obyvatele

Rozhovor s Janem Dlaskem vedla Silvie Mitlenerová

V eseji k tématu tohoto čísla se autoři věnují dějinám a vývoji finskošvédské literatury, v rozhovoru s Janem Dlaskem proto probíráme hlavně sociogeografickou, politickou a jazykovou situaci samotné finskošvédské menšiny. Jak se žije na jihovýchodě Botnického zálivu? Rozumí si obyvatel Stockholmu s finským Švédem z Ålandských ostrovů? A zajímají u nás někoho konkrétně finskošvédské překlady?

 

Silvie Mitlenerová: Už od samého počátku přípravy čísla mě mátlo adjektivum „finskošvédský“. Která jeho složka vlastně označuje místo bydliště a která rodný jazyk?

Jan Dlask: Snadné to skutečně není.

Jsme takový šicí kroužek

Rozhovor se Šárkou Grauovou vedla Olga Pavlova

O omezeném výběru děl přeložených z portugalštiny, o špatných a dobrých překladech a o údělu portugalistek jsme mluvili se Šárkou Grauovou, jež ve volném čase překládá a řídí edici Lusobrazilská knihovna, vydávanou nakladatelstvím Triáda.

 

Olga Pavlova: Co bylo prvním podnětem pro založení edice Lusobrazilská knihovna?

Šárka Grauová: Myšlenka založit vlastní edici se zrodila v době, kdy jsem začala učit na filozofické fakultě. Při výuce přehledu dějin portugalsky psaných literatur jsem si uvědomila, kolik podstatných děl si studenti, kteří se studiem jazyka na fakultě teprve začínají,