Rubrika: Rozhovor Stránka 17 z 25
Rozhovor s Mirem Gavranem
Interview s hvězdou chorvatské literatury a dramatu Mirem Gavranem se uskutečnilo v době, kdy se odehrávalo hned několik premiér jeho her. Na hlubší filosofování o smyslu literatury a divadla proto nebyla vhodná doba a rozhovor směřoval k ryze současným problémům a otázkám. Český divák Gavrana dobře zná, některá z jeho her se uvádí vždy alespoň v jednom českém divadle nepřetržitě už řadu let a stále přicházejí noví a noví diváci. Z Gavranovy prozaické tvorby též pár románů vyšlo v českém překladu. Češi Gavranovu tvorbu znají, a jak vyplývá z rozhovoru, jeho známost se táhne napříč světem.
Jaroslav Otčenášek: Patříš k čelným představitelům současné chorvatské literatury.
…Rozhovor s Františkem Dryjem
Setkání Plavem šitých otázek a nekonečného surrealistického deštníku na redakčním stole podle všeho otřáslo několika ustálenými klišé. Jsme si vskutku smysluplně vědomi vlastního konce? Jak se k sobě mají smrt, erotismus, spánek – chodíme posud fatálně vyšlapanými stezkami jistého vousatého Vídeňáka? Jak prazákladní věci života a smrti chápou surrealisté? Rozhovor o (ne)kultuře smrti, hlavách v pískovišti a lidech z masa, kostí i peří vedli Vojtěch Šarše a Luděk Liška.
Luděk Liška: Prý se člověk od zvířat liší mimo jiné tím, že si je vědom vlastního konce… a také vládne jazykem, to jest nástrojem, jak se s touto skutečností vypořádat.
…Rozhovor s Jakovosem Kambanellisem
V roce 2007 poskytl dramatik Jakovos Kambanellis rozhovor Marcele Spívalové a Pavlíně Šípové, které byly tehdy v Athénách na stáži a chystaly společný projekt uvedení vybraných moderních řeckých autorů na české scéně. Z projektu však nakonec sešlo a tato rozprava se teprve nyní dočkala své publikace.
Marcela Spívalová a Pavlína Šípová: Jak jste se vlastně dostal k psaní dramatu?
Jakovos Kambanellis: Nezačal jsem psát pro divadlo, protože by se mi tak líbilo nebo že bych si chtěl vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál a poměřit se s antickými vzory.
…Rozhovor s Dimitrisem Nollasem
Rozhovor se současným řeckým prozaikem Dimitrisem Nollasem se věnuje stále aktuálním tématům, jako je uprchlictví, migrace, občanské nepokoje nebo nenaplněné představy (nejen ekonomického) ráje. V tomto vydání Plavu můžete najít také ukázku z Nollasovy novely Ztraceni v moři.
Nicole Votavová Sumelidisová: Vaše novela Ztraceni v moři se dotýká aktuálního a v dnešní době v Řecku velmi vyostřeného problému uprchlíků. Jaké místo zaujímají tato aktuální témata – uprchlický problém, xenofobie a hospodářská krize – v současné řecké literatuře?
Dimitris Nolas: Od roku 1990 bylo Řecko cílovou zemí pro tisíce imigrantů z takzvaného východního bloku,
…Rozhovor s N. A.
Jen skutečně zasvěcení tuší, že patrně největší hvězda letošního Festivalu spisovatelů zářila potají a skryta zrakům většiny návštěvníků. Autor, jenž si pro potřeby tohoto rozhovoru přál být označen jen iniciálami N. A., přijel na festival coby prostý divák – ačkoliv pokud by přijal pozvání, která mu na různé adresy dorazila v uplynulých letech, mohl zde vystupovat již několikrát pod zhruba tuctem jmen.
N. A. se uvolil ke krátké schůzce ve Valdštejnské zahradě a před tím, než na lavičce zalité podzimním sluncem poodhalil roušku tajemství obestírající jeho osobu, několikrát si ověřil, zda v dosahu není žádné záznamové zařízení krom čtverečkovaného bloku a nepříliš ostré tužky.
…Rozhovor s Àlexem Martínem Escribàem a Linou Rodríguezovou Cachovou
Ze španělštiny přeložil Vít Pokorný
Téma občanské války a exilu zůstává dodnes ve Španělsku aktuální, a to tím spíš, že se o něm na veřejnosti i v rodinách často mlčí. Proto také přetrvává nedůvěra a rozdělení společnosti na dva bloky. Osobní svědectví nám zprostředkují Àlex Martín Escribà a Lina Rodríguezová Cachová, potomci exulantů a profesoři působící na Univerzitě v Salamance.
Vít Pokorný: Na začátek bych si dovolil jednu osobní otázku. Lino, ty jsi svou první báseň, nazvanou Emigrant napsala ve dvanácti letech, že?
Lina Rodríguezová Cachová: Ano.
…Rozhovor s Ludvíkem Václavkem
Rozhovor s nestorem české germanistiky Ludvíkem E. Václavkem v prostorách Centra pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci začíná pro mě vskutku překvapivě. Známe se osobně už z doby mého studia na katedře germanistiky Univerzity Palackého; když mi ale na uvítanou podá ruku v těžké kovové rukavici z rytířského brnění, můj dávný obdiv k němu se náhle ještě znásobí. Měli pravdu oni studenti, kteří ho starožitným mečem, jenž zdobí jeho kancelář, pasovali na Rytíře krásného slova. Ostatně, přesvědčte se sami.
Zuzana Henešová: Můžete na úvod říci více k pojmu moravská německá literatura? Přece jen mnoho z nás o ní každý den neslýchá a zdaleka ne každý ji zná,
…Rozhovor s Brunem Solaříkem
Bruno Solařík se v následujícím rozhovoru ujímá nelehkého úkolu vysvětlit význam snu v literární tvorbě a v lidském životě. Hovoří také o svém díle a osobní zkušenosti se snem a náhodou.
Vojtěch Šarše: Surrealistická díla jsou často nějakým způsobem spojena se snem. Do jaké míry by podle tebe měl sen být prvkem nebo inspirací umělecké tvorby, ať už se jedná o literaturu, sochařství či malířství?
Bruno Solařík: Sen je pro surrealisty závažným tématem proto, že představuje nejzazší podobu neřízeného myšlení. Důraz na tu neřízenost je dán její schopností vystihovat realitu intuicí. O takové vlastnosti myšlení se vždycky mluvilo jako o „milosti“,
…Rozhovor se Serhijem Žadanem
V Česku je známý díky prozaické knize Big Mac a nedávno vydané básnické sbírce Dějiny kultury začátku století. Serhij Žadan patří mezi nejpřekládanější současné ukrajinské literáty a jeho vliv na nejmladší básnickou generaci je neoddiskutovatelný.
Alexej Sevruk: Nedávno se objevil český překlad tvého článku Démoni revoluce, ve kterém komentuješ dění na východě Ukrajiny. [1] Článek končí slovy: Ano, říkají, jsme démoni a provokuje nás všechno: vaše vlajky, váš jazyk, sám fakt vaší přítomnosti zde. Znamená to, že oněmi démony jsou proruští separatisté?
…Rozhovor s Larsem Husumem
Narodit se na Severu není žádný med. Během následujícího rozhovoru, bylo to jednoho lednového dne, kdy prsty po sundání rukavic do minuty omrzaly, protože fičelo, jak v Kodani už dlouho nepamatovali, v kočárku na balkóně podřimovala Larsova půlroční holčička Nina. Na vyděšený dotaz, co tam dělá, její otec s klidem odpověděl, že do minus deseti stupňů je to zdravé a v Dánsku běžné. Nelze se pak zbavit podezření, že v útulném podkrovním bytě při diskusi o drsném severském humoru, současných literárních trendech ve Skandinávii a úspěšném románu Mit vendskab mit Jesus Kristus (Můj kámoš Ježíš) bylo tazatelce i zpovídanému spisovateli a dramatikovi Larsi Husumovi daleko lépe.
…