Rubrika: Rozhovor Stránka 3 z 19

Hranice chilské literatury

Rozhovor s Jorgem Zúñigou Pavlovem vedla Monika Sechovcová

Je Chile „zemí básníků“? A má vůbec smysl se o literatuře bavit v rámci pojmů národ a generace? Se spisovatelem Jorgem Zúñigou Pavlovem jsme si povídali o kosmopolitním rázu chilské literatury, o chilské básnické tradici a lidových payas nebo o tom, proč je chilská španělština ideálním jazykem k mlčení. Dotkli jsme se také inovativního potenciálu avantgardy a připomněli opomíjené chilské spisovatele a spisovatelky.
 

Monika Sechovcová: Číslo je věnované manifestům a je převážně prozaické. Chile ale bývá tradičně označováno spíše jako „země básníků“.

Chaotické čtení sotva někoho zaujme

Rozhovor s Halinou Lapiňou vedla Olga Pavlova

S matematičkou, bohemistkou a zkušenou překladatelkou z češtiny Halinou Lapiňou jsme mluvili o jejím prvním setkání s Českou republikou, studiích na Letní škole slovanských studií a také o jejím nejslavnějším překladu Babičky Boženy Němcové.
 

Olga Pavlova: Poprvé jste do České republiky, či spíše do tehdejšího Československa přijela v roce 1977. Tehdy jste Univerzitu Karlovou navštívila společně se studenty matematicko-fyzikální fakulty. Co vás potom přivedlo k české literatuře, kultuře a překladu?

Halina Lapiňa: Českou republiku jsem opravdu poprvé navštívila v rámci výměny studentů matematiky mezi Lotyšskou univerzitou a Univerzitou Karlovou.

Překlad je oboustranná služba

Rozhovor s Istvánem Vörösem vedla Olga Pavlova

S maďarským básníkem, překladatelem a literárním vědcem Istvánem Vörösem jsme mluvili o smyslu překladatelské práce, o tvorbě Jaroslava Vrchlického, o nedocenění tohoto autora v české akademické obci a také o čtení poezie a porozumění jí.
  

Olga Pavlova: Vnímáte překládání jako službu, nebo spíš jako tvůrčí činnost?

István Vörös: Jako obojí. Překládám hlavně poezii a pořád říkám studentům, kteří chtějí být spisovateli, že překlad je nejlepší škola. Když člověk překládá poezii nebo prózu, pochopí, jak postupoval dotyčný mistr, pokusí se udělat totéž,

Ekologie vnímání

Rozhovor s Davidem Abramem vedl Emmanuel Vaughan-Lee

Z angličtiny přeložil Kryštof Herold

Následující rozhovor je dílem serendipity, tedy šťastné náhody přející připraveným. Právě v době, kdy jsme zvažovali, zda dokážeme oslovit ekologa a filosofa Davida Abrama, připravil s ním obsáhlý a pronikavý rozhovor Emmanuel Vaughan-Lee z časopisu Emergence Magazine, a to přesně na témata, která zajímala i nás: vztah lidstva k živé přírodě a proměny jeho podob, vliv písma na naše smyslové vnímání, souvislost mezi problémy moderní společnosti a jejím chápáním světa, změny civilizační perspektivy v důsledku pandemie,

Originály v češtině studenti někdy musí „protrpět“

Rozhovor s Kyuchinem Kimem vedla Olga Pavlova

S korejským bohemistou a překladatelem Kyuchinem Kimem jsme mluvili o počátcích studia bohemistiky v Jižní Koreji, o prvních překladech z češtiny do korejštiny a také o několika způsobech překladu románů Milana Kundery.
 

Olga Pavlova: Proč jste se ve svém profesním životě zaměřil právě na českou literaturu?

Kyuchin Kim: To byla trochu náhoda a trochu plán. Když jsem začal pracovat jako asistent v Ústavu ruských studií na univerzitě Hanyang v Soulu, vypsalo tehdy naše ministerstvo školství výběrové řízení na čtyřleté stipendium pro zájemce o studium některého z jazyků tehdejších komunistických zemí v zahraničí.

Sežeňte štafle a kýbl

Rozhovor s Pavlínou Morganovou vedla Julie Koblížková Wittlichová

Co se stane, když umění vystoupí z galerie do veřejného prostoru? Může být destrukce klavírního křídla hudbou? A stačí si umělecké dílo jenom představovat? Na Akademii výtvarných umění jsme si s historičkou umění Pavlínou Morganovou povídaly o vzniku a vývoji neoavantgardního hnutí Fluxus a o tom, jak se jeho myšlenky a postupy dostávaly na Východ, za železnou oponu. Dozvěděla jsem se také, čím je výjimečná tvorba Milana Knížáka, co je fascinující na tzv. akčním umění i v čem spočívala radikální proměna výtvarného umění v šedesátých letech minulého století.

Pramen hudby a Dědek Bobr

Rozhovor s Xavierem Galmichem vedla Olga Pavlova

S Xavierem Galmichem, bohemistou a překladatelem, jsme mluvili o důvodech, proč překládá poezii, o textech, které lze přeložit a které jsou nepřeložitelné, a také o úspěchu dětských knih bratří Čapků ve Francii.
 

Olga Pavlova: Kdysi jsi zmínil, že profesorský titul je spíš na obtíž. Stále tento názor zastáváš?

Xavier Galmiche: Myslím si, že to pořád platí. Je to velká zodpovědnost. Někdy se cítím jako holka pro všechno. Znamená to, že jsem ve funkci, a považují mě tedy za člověka, kterého nemusíš citovat,

Wales jako by neexistoval

Rozhovor s Blankou Říchovou vedl Ondřej Vinš

V rozhovoru se blíže podíváme na důsledky a výhledy brexitu, situaci v jednotlivých historických zemích Spojeného království a některé důležité aktéry. Spolu s úvodním esejem by tento rozhovor měl sloužit jako orientační pomůcka, jak číst brexit coby fenomén, který kromě svých uměleckých reflexí přináší zejména zásadní geopolitické a společenské změny.

Ondřej Vinš: Na úvod bych vás poprosil, abyste našim čtenářům shrnula současný stav brexitu a dění kolem něj, jelikož celá situace už trvá čtyři roky a je poměrně chaotická.

Blanka Říchová: To je!

Překládání je hornická práce

Rozhovor s Adinem Ljucou vedla Olga Pavlova

S básníkem a překladatelem Adinem Ljucou jsme mluvili o nakladatelství Samizdat, které založil společně s Miloradem Pejićem, o lásce ke knihám a o potřebě pomalé a důkladné tvůrčí a překladatelské práce.

Olga Pavlova: Žijete v České republice od roku 1992. Považujete se více za účastníka české literární scény, nebo bosenské?

Adin Ljuca: Takový způsob uvažování je mi cizí. Necítím se součástí žádné scény. Nad textem sedím sám. Později ho sdílím s kamarády, v Lundu a Chicagu, Frýdku nebo Záhřebu. Loni mi vyšel překlad v Srbsku,

Překročit hranice zemí a jazyků: o současné globální literatuře

Rozhovor s Justinem Quinnem vedl a z angličtiny přeložil Václav Kyllar

Pedagog, kritik a spisovatel Justin Quinn je jeden z mála akademiků u nás, kteří se zabývají globální literaturou, a na Karlově univerzitě už několikátým rokem vede seminář zaměřený na globální anglofonní literaturu, jenž byl jednou z hlavních inspirací pro vznik tohoto čísla. V rozhovoru s ním přišla řeč jak na obecné charakteristiky globální literatury, tak na její vztah k české literární kritice a výuce cizích jazyků.
 

Václav Kyllar: Čím se globální literatura liší od postkoloniální, migrační nebo menšinové literatury?