Rubrika: Rozhovor Stránka 4 z 25
Rozhovor s Alicí Flemrovou vedla Olga Pavlova
Překladatelka bezmála osmdesáti titulů a bývalá vysokoškolská pedagožka Alice Flemrová se pustila do nového ambiciózního projektu – založila nakladatelství Meridione, jež se bude zaměřovat na literaturu z jihu. Za svou kariéru nabyla nejen překladatelské zkušenosti, ale i potřebné kontakty na evropském knižním trhu, proto se konkurence zavedených knižních domů neobává.
Olga Pavlova: Jak vás napadlo založit v dnešní době nakladatelství, které se bude zabývat literaturou z jihu s důrazem na italsky psané texty?
Alice Flemrová: Zas tak čerstvý nápad to není.
…Rozhovor s Antoniem Lópezem Ortegou vedla Graciela Yáñez Vicentini
Ze španělštiny přeložila Dita Aguilera
Rozhovor autorky koncepce čísla s venezuelským editorem a básníkem, který v současnosti žije ve Španělsku, představuje svébytný úvod do venezuelské poezie 20. a 21. století. Rukama Lópeze Ortegy totiž prošla velká část děl nejvýznamnějších básnířek a básníků daného období, z nichž mnohá pomáhal připravit k vydání. V širších politických, historických, ale také literárně provozních souvislostech popisuje situaci této specifické literatury, která je podle něj i přes hrozivý stav země, jejž nazývá „debaklem“, v dobré kondici – především díky hluboké tradici,
…Rozhovor s Pavlínou Krámskou a Tomášem Řízkem vedl Milan Pavlovič
Ostrovní Tchaj-wan je v moři českého knižního trhu stále více vidět. Největší zásluhu na tom nese nakladatelství Mi:Lù Publishing a především jeho edice Wen, ve které od roku 2014 vyšlo již patnáct titulů tchajwanské literatury, a někteří z autorů navíc představili své tituly v České republice i osobně. O okolnostech výběru knih, zájmu čtenářů a čtenářek či o plánech do budoucna rozmlouvali editorka edice Wen sinoložka Pavlína Krámská a nakladatel Tomáš Řízek, který zároveň celou edici výtvarně doprovází.
Milan Pavlovič: Když člověk napíše do překladače wen,
…Rozhovor s Kvetoslavou Koporovou vedly Alžběta Knappová a Kamila Schewczuková
S Kvetoslavou Koporovou, lingvistkou a předsedkyní Spolku rusínskych spisovateľov Slovenska, jsme hovořily o různých variantách současné rusínštiny a jejich kodifikaci, jejím problematickém postavení na Ukrajině i o tom, nakolik si rozumějí Rusíni z jednotlivých diaspor. Věnovaly jsme se také podobám současné literární tvorby, potřebě překladu a většího kontaktu s jinými literaturami i rusínskému „literárnímu Oscarovi“.
Alžběta Knappová: Existuje vůbec jedna rusínština, nebo bychom o ní měli mluvit spíše v množném čísle? Používají se pro případné varianty nějaká speciální označení,
…Rozhovor s Jakubem Sedláčkem a Marií Voslářovou vedla Olga Pavlova
Vedle řady jiných významných světových autorek a autorů vydává nakladatelství Paseka pravidelně také Liv Strömquist. Namísto edic věnovaných světové literatuře jsme protentokrát učinili úkrok směrem ke komiksu a věnovali se dílu švédské tvůrkyně, jíž po titulech Ovoce poznání (2014, č. 2018) a Nejrudější růže rozkvétá (2019, č. 2021) letos česky vyšla kniha V zrcadlové síni (2021). O její cestě na tuzemský literární trh, žánrové specifičnosti a překládání komiksu hovořila překladatelka Marie Voslářová a šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.
…
Rozhovor s Peterem Mackayem vedla a z angličtiny přeložila Petra Johana Poncarová
V rozhovoru mezi překladatelkou ze skotské gaelštiny Petrou Johanou Poncarovou a skotským básníkem a akademikem Peterem Mackayem se dozvíte o současné skotské gaelské poezii, výzvách, jimž čelí, i významu překladu pro její další rozvoj. Řeč přišla také na instituci národního barda, Mackayovy vlastní spisovatelské postupy nebo nezbytnost televizních debat o poezii v hlavním vysílacím čase.
Petra Johana Poncarová: Coby básník, překladatel, editor a akademik, který se zabývá skotskou i irskou literaturou, máš tu výhodu, že můžeš soudobou poezii v irštině a skotské gaelštině hodnotit hned z několika perspektiv.
…Rozhovor s Filipem Ostrowským a Jurajem Koudelou vedla Olga Pavlova
Edice Prokletí reportéři se zrodila v roce 2015 společně se slovenským nakladatelstvím Absynt a i díky nezaměnitelné práci grafické designérky Pavlíny Morháčové se těší stále rostoucí oblibě. O dva roky později zde začínají vycházet knihy také v češtině, přičemž každá země má svůj vlastní ediční plán. O počátcích edice, poměrech na slovenském i českém knižním trhu nebo lásce k reportážní literatuře jsme si povídali se zakladateli nakladatelství Jurajem Koudelou a Filipem Ostrowským.
Olga Pavlova: Co stálo za myšlenkou založit nakladatelství věnované především reportážní literatuře?
…Rozhovor se Zuzanou Ďaďovou vedla Silvie Mitlenerová
Číslo otevíráme rozhovorem se slovenskou sociolingvistkou a datovou koordinátorkou Zuzanou Ďaďovou. Hovořily jsme nejen o možnostech posílit inkluzivitu písemného jazyka, ale i o tom, jak se vyrovnat s mluvenou řečí, koho se ptát, podle koho se řídit a jak nezapomínat ani na jiné podoby identity, než je ta genderová.
Silvie Mitlenerová: V tomto čísle Plavu dostaly překladatelky a překladatelé prostor poradit si s nebinárním jazykem po svém – součástí zadání překladů nebyl žádný odkaz na normu, obecnou ani vnitřní časopisovou.
…Rozhovor s Tomášem Reichelem a Nikolou Kochovou vedla Olga Pavlova
V roce 1991 vzniklo nakladatelství Host, které se zpočátku zaměřovalo především na vydávání poezie a literárněteoretických textů. Dnes patří mezi větší české hráče a snaží se na tuzemskou scénu přinášet jak různožánrové bestsellerové publikace, tak i náročnější projekty. O proměně přístupu k překladové literatuře jsme mluvili s jedním ze tří zakladatelů Tomášem Reichelem a s vedoucí překladové redakce Nikolou Kochovou.
Olga Pavlova: Proč nakladatelství Host po několika letech od svého založení odstoupilo od myšlenky vytvářet různé překladové edice?
…Rozhovor s Hermannem Stefánssonem vedly a z islandštiny přeložily Lucie Korecká a Hana Štěříková
Konverzace s Hermannem Stefánssonem, spisovatelem, překladatelem a hudebníkem, se v mnohém podobá spletitým zákoutím jeho textů. Hloubavé úvahy nad povahou současného světa střídá letmý exkurs do literární historie či povídání o vlastním životě a literárním „dospívání“. Autor je zkrátka poutavým a cenným vypravěčem příběhu o literatuře z koutu světa, jenž je pro nás doposud opředen mnoha mýty a stereotypy. Víte sami, odkud nakladatelé skutečně čerpají romantické výjevy na obálkách islandských knih nebo proč jsou staroislandské ságy vlastně zábavným čtením?
…