Rubrika: Rozhovor Stránka 7 z 25
Rozhovor s Petrem Onuferem vedla Olga Pavlova
Edice angloamerických autorů AAA patří k nejdéle vycházejícím tuzemským edicím vůbec. Za téměř třicet let v ní nakladatelství Argo vydalo ke sto padesáti svazkům. S jejím vedoucím redaktorem Petrem Onuferem jsme mluvili o postavení angličtiny na českém knižním trhu, o předchozí a současné podobě „áček“ a také o jejich nejprodávanějších titulech.
Olga Pavlova: Zdá se, že od roku 1989 existuje především jeden velký překladový jazyk: angličtina. Nemáte pocit, že v roce 2022 už je trh angloamerickou tvorbou přesycený?
Petr Onufer: To je téma na delší povídání a hlubší zamyšlení.
…Rozhovor s Ahmedem Nágím vedla Adéla Provazníková
Tematický blok čísla otevíráme rozhovorem s egyptským novinářem, spisovatelem a „kriminálníkem“ Ahmedem Nágím, který strávil téměř rok ve věznici Tora za vyvolání veřejného pohoršení poté, co jej zažaloval čtenář časopisu, v němž byla otištěna ukázka z jeho románu Istichdám al-hajá (Život: návod na použití, 2014). Adéla Provazníková s ním hovořila o možnostech spisovatele, jak zachytit zkušenost z vězení, o tradici arabské vězeňské literatury a třeba také o tom, v čem se egyptské vězení, jak ho sám poznal, lišilo od obrazu, který o něm utvářejí literární díla.
…Rozhovor s Petrem Minaříkem vedla Olga Pavlova
S Petrem Minaříkem, spoluzakladatelem a šéfredaktorem brněnského nakladatelství Větrné mlýny, které vydává unikátní edici současné slovenské literatury Česi, čítajte, jsme mluvili o překladu ze slovenštiny a také o současném vnímání moderní slovenské prózy na českém knižním trhu.
Olga Pavlova: Co bylo původním impulsem pro vznik edice Česi, čítajte?
Petr Minařík: Impulsem byla absence slovenské literatury na českých knihkupeckých pultech. Zatímco v Bratislavě bylo kolem roku 2010 možné koupit takřka celou českou produkci, slovenské tituly v Česku sehnat v podstatě nešlo.
…Rozhovor s Terezou Bambuškovou vedla Petra Johana Poncarová
Britské duchařské povídce se nejlépe dařilo ve viktoriánské době. Čím se viktoriánští duchové liší od svých předchůdců z osmnáctého století? A co mají naopak společného čtenáři a hrdinové povídek z tohoto období? Autorka koncepce našeho strašidelného čísla Petra Johana Poncarová a anglistka Tereza Bambušková debatovaly o specifikách viktoriánské duchařské povídky jako žánru, o jejích známých i méně známých autorech a také o jejím akademickém výzkumu.
Petra Johana Poncarová: Čím se vyznačuje viktoriánská duchařská povídka jako žánr?
Tereza Bambušková: Z klíčových charakteristik viktoriánské duchařské povídky bych zmínila zaměření na subjektivitu pozorovatele,
…Rozhovor se Zuzanou Li vedla Olga Pavlova
V nové rubrice představíme vybrané české edice věnované cizojazyčným literaturám. V krátkých rozhovorech chceme jednak upozornit na nejzajímavější tituly, jednak přiblížit práci překladatelů a redaktorů. V průběhu roku 2022 se zaměříme například na lusobrazilskou či anglosaskou literaturu, pozornost budeme věnovat také střední Evropě. Začínáme čínskou literaturou a edicí Xin, jež vznikla v nakladatelství Verzone v roce 2012. Sinoložka a překladatelka Zuzana Li vypráví o důvodech jejího vzniku, každodenních rozhodnutích spojených s jejím vedením nebo aktuálním stavu současné čínské literatury dostupné v češtině.
Olga Pavlova: Co bylo prvotním impulsem pro založení edice Xin v nakladatelství Verzone?
…Rozhovor s Lital Levy vedla a přeložila Olga Pavlova
Lital Levy, odbornice na srovnávací literaturu, židovská studia a blízkovýchodní studia, o sobě tvrdí, že ráda boří hranice, ať už koncepčního, disciplinárního, nebo institucionálního charakteru. V tomto rozhovoru však nevyvrací žádné mýty či představy, ale naopak trpělivě vysvětluje specifickou situaci okolo palestinských a arabských spisovatelů píšících hebrejsky.
Olga Pavlova: Stát Izrael vznikl v roce 1948. Před touto událostí žilo na území někdejšího britského mandátu přes milion Arabů a o polovinu méně Židů. Jak vypadala jazyková situace v regionu před druhou světovou válkou?
…Claudiu Komartin
Rozhovor s Claudiem Komartinem vedla a z rumunštiny přeložila Jiřina Vyorálková
V rozhovoru, který vedla a přeložila rumunistka Jiřina Vyorálková, se podíváme blíže na současný stav rumunské i moldavské poezie, podporu začínajících básníků a dojde i na všemi oblíbenou otázku angažované literatury.
Jiřina Vyorálková: Ty jsi začal psát a publikovat celkem mladý. Jak se z kluka z bukurešťského sídliště stane básník a kdo ho provází po cestě?
Claudiu Komartin: Nebyl jsem to, čemu se obecně říká předčasně vyspělý, žádný génius, který v pubertě působí,
…Rozhovor s Antónem Lopem vedl Jakub Vaněk
Přeložila Katarína Ganobčíková
Antón Lopo se ve svém nakladatelství Chan da Pólvora dlouhodobě věnuje vydávání knih v galicijštině. Vedle toho je činný jako politický aktivista a básník. V rozhovoru vedeném korespondenční formou a paradoxně v jazyce, vůči jehož nadvládě se galicijská poezie několik století vzpouzí, tedy ve španělštině, jsme mluvili o revolučnosti psaní, obtížích malých literatur i současné nepříznivé situaci galicijštiny. Dotkli jsme se také toho, že naše číslo věnované galicijské poezii sestává výhradně z autorek.
Jakub Vaněk: Přítomné číslo našeho časopisu je věnováno převážně současné galicijské poezie psané ženami,
…Rozhovor s Pierrem Pe’erem Friedmannem vedla Olga Pavlova
S Pierrem Pe’erem Friedmannem, literárním kritikem, fotografem, pedagogem a současně i jediným překladatelem české literatury do hebrejštiny, jsme mluvili o úskalích jeho jedinečného postavení, o problémech spojených s překladem literatury tzv. malých jazyků a také o překladatelské etice.
Olga Pavlova: Proč jste se rozhodl věnovat překladu z češtiny do hebrejštiny?
Pierre Pe’er Friedmann: Nebylo to tak úplně moje rozhodnutí. Můj románek s češtinou začal náhodně. Na telavivské univerzitě jsem psal diplomovou práci o pojetí pravdy v próze Karla Čapka a řekl jsem si,
…Rozhovor s Paj Sien-jungem vedla Táňa Dluhošová
Z angličtiny přeložila Pavlína Krámská
Tradice, či modernita? Paj Sien-jung je ztělesněním obojího. Jeho povídky jsou pověstné proplétáním čínské literární tradice – obzvláště té básnické – s estetickými prvky modernismu, čímž se nejen vytváří komplexní obraz jedné sociální skupiny, ale i zobrazení přechodu mezi starou a novou dobou. Co má ze staré literatury nejraději, a čím naopak přispěl ke vstupu Tchaj-wanu do třetího tisíciletí?
Táňa Dluhošová: Tchajwanská i česká společnost si prošly podobnou historickou zkušeností období totality. Vy jste v tomto období začínal psát a vydávat časopis.
…