Rubrika: Světovka
Alfréd Tóth
V osobním záznamu četby debutu Maroše Bafiy – který vychází jako druhý text rubriky Knihovničky slovenské poezie – připomíná Alfréd Tóth, že jádrem básně není téma ani forma, ale nepravděpodobné, a přesto skutečné setkání, událost, která záhadně spojuje píšící a čtoucí já. Tato společná cesta, liminální prostor procházky („na ceste z práce domov“) dovoluje rozvinout vzájemné sblížení, které do jisté míry uniká jazyku. Snad proto se Tóth uchyluje k náznakům, dotýká se vždy jen letmo a samotnou událost ponechává především na naší představivosti.
V osobním záznamu četby debutu Maroše Bafiy – který vychází jako druhý text rubriky Knihovničky slovenské poezie – připomíná Alfréd Tóth, že jádrem básně není téma ani forma, ale nepravděpodobné, a přesto skutečné setkání, událost, která záhadně spojuje píšící a čtoucí já. Tato společná cesta, liminální prostor procházky („na ceste z práce domov“) dovoluje rozvinout vzájemné sblížení, které do jisté míry uniká jazyku. Snad proto se Tóth uchyluje k náznakům, dotýká se vždy jen letmo a samotnou událost ponechává především na naší představivosti.
Nedílnou, ač často přehlíženou součástí překladatelské práce je také propagátorská a agentská role. Překladatelé a překladatelky slouží jako okno do světa zahraničních literatur, doporučují zajímavá díla nakladatelům, píšou posudky, snaží se „své“ autory či autorky promovat a zviditelňovat, aby o jejich vydání zde někdo projevil zájem.
Tomáš Sixta
Jak reagovala třída středoškoláků na četbu tureckého Plavu? Může současná a mimoevropská literatura studenty zaujmout, nebo je spíš zaskočí? Úvaha Tomáše Sixty pojmenovává úskalí výuky literatury na středních školách, nabízí alternativní možnost práce s nekanonickými texty a ukazuje, proč má smysl dávat ve výuce prostor literární jinakosti.
Jak reagovala třída středoškoláků na četbu tureckého Plavu? Může současná a mimoevropská literatura studenty zaujmout, nebo je spíš zaskočí? Úvaha Tomáše Sixty pojmenovává úskalí výuky literatury na středních školách, nabízí alternativní možnost práce s nekanonickými texty a ukazuje, proč má smysl dávat ve výuce prostor literární jinakosti.
Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou
Čím je specifická literatura latinskoamerických přistěhovalců žijících v USA? Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou otevírá témata diaspory, bilingvní identity, rasismu i napětí mezi americkým snem a každodenní realitou a uvozuje tak rubriku, která postupně představí vybrané menšinové autorské hlasy.
Čím je specifická literatura latinskoamerických přistěhovalců žijících v USA? Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou otevírá témata diaspory, bilingvní identity, rasismu i napětí mezi americkým snem a každodenní realitou a uvozuje tak rubriku, která postupně představí vybrané menšinové autorské hlasy.
Lubomír Tichý
„Číst krajinu a text jako poprvé“ – to učí podle Lubomíra Tichého básník Jakub Erich Groch dospělé čtenářstvo. První článek webové rubriky Knihovničky slovenské poezie se věnuje nejnovější sbírce básníka, samotáře z Levočských vrchů, dlouholetého nakladatele a editora či knižního úpravce, která vyšla pod názvem Hlinený zošit. Grochovo meditativní pozorovatelství se tu snoubí se zájmem o materialitu a medialitu slova, od hlíny přes písmo až po iPhone a Youtube. V zahradě nebo v lukách a lesích, mimo jinou než vlastní lidskou přítomnost, tiše přebývá spolu se zvířaty a rostlinami a tento „stojatý pohyb“ vsazuje do básní.
„Číst krajinu a text jako poprvé“ – to učí podle Lubomíra Tichého básník Jakub Erich Groch dospělé čtenářstvo. První článek webové rubriky Knihovničky slovenské poezie se věnuje nejnovější sbírce básníka, samotáře z Levočských vrchů, dlouholetého nakladatele a editora či knižního úpravce, která vyšla pod názvem Hlinený zošit. Grochovo meditativní pozorovatelství se tu snoubí se zájmem o materialitu a medialitu slova, od hlíny přes písmo až po iPhone a Youtube. V zahradě nebo v lukách a lesích, mimo jinou než vlastní lidskou přítomnost, tiše přebývá spolu se zvířaty a rostlinami a tento „stojatý pohyb“ vsazuje do básní.
Překlad staví před ty, kdo se do něj pouštějí, nečekané výzvy, jež často vyžadují ještě nečekanější řešení. Na jaké záludnosti překladatelstvo při práci naráží a kde všude může čerpat inspiraci? Právě na to jsme se ptali v první z našich anket! Respondenti a respondentky v nich budou odhalovat zákulisí překladatelské práce, komentovat situaci světové literatury ve společnosti a poodkrývat všemožné další aspekty související s uměleckým překladem i literaturou obecně.
Síta Hrňová
Pacifik, opilecké halucinace a dvě elektrické kytary. V prvním únorovém týdnu roku 2026 vystoupí s Českou filharmonií multižánrový hudebník Bryce Dessner, historicky první rezidenční skladatel orchestru. Zahraje svou kompozici St. Carolyn by the Sea, k níž ho inspirovala četba Kerouacova románu Big Sur i sám oceán.
Pacifik, opilecké halucinace a dvě elektrické kytary. V prvním únorovém týdnu roku 2026 vystoupí s Českou filharmonií multižánrový hudebník Bryce Dessner, historicky první rezidenční skladatel orchestru. Zahraje svou kompozici St. Carolyn by the Sea, k níž ho inspirovala četba Kerouacova románu Big Sur i sám oceán.

