Jaroslav Olša, jr.
Zatímco o Češích v Chicagu, Nebrasce či New Yorku se psalo a píše hodně, ti, kteří dorazili až na „opačné“ pobřeží Ameriky, do zlatonosné Kalifornie, bývají vekrze zapomenuti. Je to především proto, že v Los Angeles, San Francisku ani San Diegu se nikdy neustavily ony pověstné české komunity, města ve městech, kde vedle sebe sídlívali čeští restauratéři i řezníci, ale také české knihy a časopisy vydávající nakladatelé a novináři. A právě i pro neexistenci regionálního českého periodika tak dnes kalifornské Čechy musíme začít znovu objevovat.
Jednou z významných postav české Ameriky před sto lety byla právě v Kalifornii žijící Clara Vostrovsky Winlow (1871–1963). Narodila se do české rodiny ve West Pointu v Nebrasce dne 27. října 1871, ale její otec Jaroslav Vostrovský, který úspěšně podnikal, se záhy rozhodl středozápad opustit a vyrazil s rodinou do Kalifornie. Na konci 80. let tak už měli velký dům v kalifornském San José a ten se brzy stal centrem krajanského života, kde byli Clara i její starší sestra Anna (ta si později vzala česko-amerického historika Tomáše Čapka) a mladší bratr Jeremy vychováváni v lásce k rodné vlasti jejich rodičů.
V roce 1895 Clara absolvovala Stanfordovu univerzitu a začala učit na středních školách v severní Kalifornii. Na počátku 20. století se přestěhovala na jih Kalifornie a v nejvýznamnější knihovně na západním pobřeží USA, v Los Angeles Public Library, byla jmenována vedoucí cizojazyčného oddělení se zodpovědností zajišťovat publikace v jazycích mnoha místních přistěhovaleckých komunit, od arménštiny přes češtinu až po srbštinu. Její odborné články o zvycích mladých čtenářů zaujaly významné nakladatelství L. C. Page v Chicagu, které jí nabídlo napsat knihu do populární edice Our Little Cousin představující život ve světě, která v té době už dosáhla několika desítek titulů. Na konci roku 1911 se tak v knihkupectvích objevila kniha Barbora. Our Little Bohemian Cousin. A byť kniha nevyšla v češtině, reagoval na ni i český tisk v Americe, který Vostrovské sloh přirovnával ke K. V. Raisovi a ocenil, že je psaná s upřímnou láskou k českému lidu a s vyslovenou touhou učiniti jej mladému americkému čtenáři sympatickým, což v době sílícího se volání po osvobození se z rakouského útlaku bylo ve Spojených státech velkým přínosem.
A kniha byla viditelně úspěšná i čtenářsky, takže Vostrovská dostala nabídku napsat pro stejnou edici několik dalších titulů, věnovaných tentokrát tradicím, současnosti i minulosti dalších zemí – v následjících letech tak američtí čtenáři mohli číst knížky o dětech z Bulharska, Srbska, Rumunska a po změnách na mapě Evropy po skončení 1. světové války přibyly tituly věnované dětem také z Finska, Jugoslávie, Litvy a – nikoliv překvapivě – příběh „bratránka“ z Československa (Our Little Czecho-Slovak Cousin, 1920). Vůbec poslední její titul, věnovaný Ukrajině, už napsala dohromady se svou dcerou Annou, která byla pak sama autorkou několika dalších knih ve stejné edici a i ona udržovala styky se starou vlastí, když např. spolupracovala s českou ilustrátorkou Marií Fischerovou-Kvěchovou.
V době 1. světové války i po ní patřila Clara Vostrovsky Winlow k předním propagátorům české věci v Los Angeles a byla členkou řady místních organizací, jako např. Southern California Press Club, Story Tellers’ League či Ruskin Art Club, v nichž přednášela o české historii, kultuře a literatuře. K literární tvorbě se už vrátila jenom díky třem malým knihám – příběhu o koťátku, které zabloudí na britský královský dvůr, The Kitten that Grew Too Fat (1929), tenké knížečce o dvou štěnátkách Flick and Flock (1930) a dvou překladech: z češtiny přeložila dětskou knížečku ve své době populárního autora knih pro děti Josefa Kožíška a z ruštiny převedla divadelní hru Alexandra Ostrovského.
Zemřela ve dvaadevadesáti po několika letech, kdy byla postižena slepotou, dne 5. března 1963 v domě své dcery Anny v kalifornském městečku Chico.