Stránka 20 z 110

Překladové resty z anglické klasiky

Ladislav Nagy

Apokalyptický román Poslední člověk Mary Shelley, jenž v období celosvětové pandemie nabyl nečekaně na aktuálnosti, vyjde po téměř dvou stech letech od prvního vydání konečně česky. Jeho překladatel Ladislav Nagy nabízí v následujícím eseji biografický i literárněhistorický klíč k jeho čtení a pozastavuje se také nad skutečností, kolik titulů z anglicky psané klasické literatury máme stále nepřeložených.

 

Zkraje příštího roku vydá Academia můj překlad románu Poslední člověk (The Last Man, 1826) Mary W. Shelley (1797–1851). Nápad přeložit něco dalšího z díla této pozoruhodné autorky ve mně zrál dlouho,

Být tou, která zůstává potmě na nohou. Venezuelská poezie (Ser la que se mantiene en pie en la oscuridad. Poesía venezolana)

Večer časopisu Plav 14. listopadu 2023 od 19 hodin. K zakoupení nové číslo před datem oficiálního vydání!

Podezřelé piksly. Současná poezie v irštině a skotské gaelštině (Suspicious Tins. Contemporary Poetry in Irish and Scottish Gaelic)

Večer časopisu Plav 10. listopadu 2023 od 19 hodin

Z prázdné tmy vesnického diska. Vzdálené kouty rusínské literatury

Večer časopisu Plav 23. října 2023 od 19 hodin

8/2023 – Roztroušený Karpatland

Vychází nový Plav věnovaný vzdáleným koutům rusínské literatury.

Sto let Itala Calvina

Věra Křížová

Letos si připomínáme stoleté výročí narození výrazné osobnosti italské literatury druhé poloviny 20. století, autora, jehož knihy čtenáře baví rozmanitostí témat i způsoby literárního zpracování. Italo Calvino se narodil 15. října 1923 na Kubě v Santiagu de Las Vegas italským rodičům, kteří působili na tamní Zemědělské experimentální stanici. Novorozenému synovi dali na počest své vlasti jméno Italo, na Kubě s ním ale dlouho nepobyli. Rodina se po dvou letech vrátila domů do San Rema. Právě dětství a jinošství prožité v okolní krajině, kdy s otcem botanikem objevuje flóru a kopcovitou krajinu strmě spadající k nekonečné vodní hladině Ligurského moře,

Národnobuditeľská literatúra ako „povinná jazda“

Rozhovor s Kvetoslavou Koporovou vedly Alžběta Knappová a Kamila Schewczuková

S Kvetoslavou Koporovou, lingvistkou a předsedkyní Spolku rusínskych spisovateľov Slovenska, jsme hovořily o různých variantách současné rusínštiny a jejich kodifikaci, jejím problematickém postavení na Ukrajině i o tom, nakolik si rozumějí Rusíni z jednotlivých diaspor. Věnovaly jsme se také podobám současné literární tvorby, potřebě překladu a většího kontaktu s jinými literaturami i rusínskému „literárnímu Oscarovi“.

 

Alžběta Knappová: Existuje vůbec jedna rusínština, nebo bychom o ní měli mluvit spíše v množném čísle? Používají se pro případné varianty nějaká speciální označení,

V komiksu je všechno vidět

Rozhovor s Jakubem Sedláčkem a Marií Voslářovou vedla Olga Pavlova

Vedle řady jiných významných světových autorek a autorů vydává nakladatelství Paseka pravidelně také Liv Strömquist. Namísto edic věnovaných světové literatuře jsme protentokrát učinili úkrok směrem ke komiksu a věnovali se dílu švédské tvůrkyně, jíž po titulech Ovoce poznání (2014, č. 2018) a Nejrudější růže rozkvétá (2019, č. 2021) letos česky vyšla kniha V zrcadlové síni (2021). O její cestě na tuzemský literární trh, žánrové specifičnosti a překládání komiksu hovořila překladatelka Marie Voslářová a šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.

 

Scéna proluky

Jakub Vaněk

Rabaté, Dominique. Lyrická gesta.
Z francouzského originálu
Gestes lyriques (2013) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Karolinum, 2023. 207 stran.

 

Čtvrtý svazek edice Studia poetica nakladatelství Karolinum přináší soubor esejů současného francouzského teoretika Dominiqua Rabatého v překladu Martina Pokorného. V návaznosti na své předchozí práce o lyrickém subjektu se autor v přítomných textech věnuje fenoménu lyrických gest. Na základě případových studií věnovaných moderním francouzským básníkům (v celé knize žel prakticky nefiguruje žádná spisovatelka) a teoretičtěji laděných pasáží usiluje Rabaté o přiblížení účinnosti básnického slova,

Závratná složitost světa

Dan Maršálek

Labatut, Benjamín. Strašlivá závrať.
Ze španělského originálu
Un verdor terrible (2020) přeložila Anna Štádlerová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 208 stran.

 

Třetí kniha chilsko-nizozemského autora Benjamína Labatuta Strašlivá závrať postoupila do finále Mezinárodní Bookerovy ceny za rok 2021, díky čemuž získala celosvětovou pozornost a vyšla ve více než dvaceti jazycích. Překlad do češtiny zajistilo nakladatelství Paseka a překladatelka Anna Štádlerová. Kniha sestává z pěti uzavřených a rozličných částí: po narativním a historickém eseji následují dvě biografické povídky, jedna rozsáhlejší novela stejného zaměření a nakonec krátká autofikční povídka lyricko-esejistického rázu.