Stránka 3 z 112

Do Prahy jako na dalekou Jávu

Michala Adnyani

 

„Sedím celý den ve svém pokoji, čtu nebo píšu. Nikdo tu nemůže u mě vydržet, jak přikládám fest do kamen. Dělám si tu umělé tropické klima, aby se mi lépe psalo o té Jávě,“ píše Konstantin Biebl svému nakladateli Janskému v únoru 1927, krátce po návratu z Nizozemské východní Indie, dnešní Indonésie.

Od začátku září do konce října pobýval v Praze na rezidenčním pobytu v rámci projektu Praha město literatury indonéský spisovatel, kritik a kurátor Zen Hae (* 1970), autor čtyř povídkových sbírek vydávaných od roku 2004. Blíže české realitě raného podzimu mohl lépe poznat období,

Vzpomínka malinká na velkého básníka

Jiří Šíma

 

Na uvedení mongolského čísla Plavu jsem se od redaktorů časopisu dozvěděl tu smutnou zprávu, že jen o pár dní dříve, 25. října 2025, opustil pozemský svět v úctyhodném věku 96 let významný český překladatel a velký básník Václav Daněk. Před mnoha lety jsem jej poznal osobně, když jsme společně pracovali na prvním českém knižním vydání poezie předního mongolského lyrika Begdzína Javúchulana (1929–1982). Po prvotním souhlasu, že napíšu vzpomínku, jsem si teprve doma uvědomil, že zdaleka nejsem hoden delšího ohlédnutí za tímto básníkem, a v duchu vyslovil jistou naději, že nekrolog napíší a jeho životní dílo zhodnotí povolanější profesionální literární historici.

Ten, kdo odejde, najde odpovědi

Rozhovor s Kibou Lumberg vedla a z finštiny přeložila Viola Parente-Čapková

Na sklonku minulého roku vyšel již druhý díl autofikční trilogie Memesa finské umělkyně a spisovatelky Kiby Lumberg. V Potrhaných křídlech pokračuje ve vyprávění příběhu dívky Memesy, která musela utéct z romské komunity Kale, kde se narodila. Autorka v rozhovoru se svou překladatelkou mluví o procesu psaní, manickém a obsesivním, které se jí skrz bolesti způsobené jeho sedavou povahou vepsalo pod kůži. Vypráví také o své babičce Emilii, záhadném obrazu, a především o nečekané síle, kterou nás nabádá objevit i v sobě.

Každodenní vězení

Adéla Vrubel

Schiop, Adrian. Vojáci: Příběh z Ferentari.
Z rumunského originálu
Soldații: Poveste din Ferentari (2013) přeložila Tereza Prymak.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2024. 248 stran.

 

Rumunský spisovatel Adrian Schiop chce čtenářstvo přesunout do svého světa a ukázat mu syrovost i něhu bukurešťského ghetta. Stejně jako on i vypravěč jeho románu vystudoval doktorát z antropologie, zabýval se hudebním žánrem manelou a rozhodl se žít na okraji společnosti. Zároveň však vytváří situace a dialogy, které autobiografičnost vyprávění problematizují a ukazují, o jak nejednoznačný druh psaní se v jeho případě jedná.

Maličkost jako hranice porozumění

Adéla Provazníková

Shibli, Adania. Podružný detail.
Z arabského originálu
Tafsíl thánawí / تفصيل ثانوي (2017) přeložila Jitka Jeníková.
1. vydání. Praha: Akropolis, 2025. 132 stran.

 

Román Podružný detail, který palestinská autorka Adania Shibli vydala arabsky už v roce 2017, vzbudil v literárním světě rozruch poprvé při nominaci Mezinárodní Bookerovy ceny, na jejíž longlist se anglický překlad Elizabeth Jaquette dostal v roce 2021. Mluvilo se o něm ale především na podzim 2023, kdy organizátoři Frankfurtského knižního veletrhu zrušili ceremonii, při které měla být autorce předána německá cena LiBeraturpreis,

Boží večer. Náboženství v literaturách jižní Asie

Uvedení čísla Plavu věnovaného zpracování náboženské zkušenosti v současných literaturách jižní Asie v úterý 27. ledna od 19:00 v kavárně Husovka (Husova 9).

HYB4 Čítárna: Slovo se pak mění v boha, který je rostlinou. Nad ekopoetikou a překladem

Diskuse k chystanému ekopoetickému číslu, které vyjde v červnu 2026. Středa 14. ledna od sedmi hodin v čítárně Kampusu Hybernská.

Je nás tolik, že máme samy pro sebe vlastní ráj. Literární reflexe femicidy

Uvedení čísla 10/2025 proběhne v pátek 9. ledna v pražském Punctu (Krásova 27), a to formou workshopu od čtyř hodin a uvedení čísla od sedmi hodin večer.

10/2025 – Polibek pěstí

Vychází nový Plav věnovaný literární reflexi femicidy.

V umění jde o představování si jiných možností

Rozhovor s Ren Aldridge vedla a z angličtiny přeložila Alžběta Knappová

Mnohostranná umělkyně, punkerka a aktivistka Ren Aldridge stojí za kolektivním dílem The Resistance Quilt Project, které dalo možnost na velkoplošné patchworkové dece neboli „quiltu vzdoru“ široké komunitě lidí vyjádřit bolest, frustraci i vztek, připomenout jména obětí femicidy a společně formulovat způsoby, jak bojovat proti epidemii násilí na ženách. Bavily jsme se o předsudcích spojených s tímto tématem, o narativech bránících komplexní společenské změně i mezích a úskalích feministického hnutí. Ren se také svěřila, co jí dává do života punk, jak souvisí stříhání a sešívání s komponováním hudby a jak nám může technika patchworku pomoct v přemýšlení o lepší budoucnosti.