Stránka 4 z 113

Ten, kdo odejde, najde odpovědi

Rozhovor s Kibou Lumberg vedla a z finštiny přeložila Viola Parente-Čapková

Na sklonku minulého roku vyšel již druhý díl autofikční trilogie Memesa finské umělkyně a spisovatelky Kiby Lumberg. V Potrhaných křídlech pokračuje ve vyprávění příběhu dívky Memesy, která musela utéct z romské komunity Kale, kde se narodila. Autorka v rozhovoru se svou překladatelkou mluví o procesu psaní, manickém a obsesivním, které se jí skrz bolesti způsobené jeho sedavou povahou vepsalo pod kůži. Vypráví také o své babičce Emilii, záhadném obrazu, a především o nečekané síle, kterou nás nabádá objevit i v sobě.

Každodenní vězení

Adéla Vrubel

Schiop, Adrian. Vojáci: Příběh z Ferentari.
Z rumunského originálu
Soldații: Poveste din Ferentari (2013) přeložila Tereza Prymak.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2024. 248 stran.

 

Rumunský spisovatel Adrian Schiop chce čtenářstvo přesunout do svého světa a ukázat mu syrovost i něhu bukurešťského ghetta. Stejně jako on i vypravěč jeho románu vystudoval doktorát z antropologie, zabýval se hudebním žánrem manelou a rozhodl se žít na okraji společnosti. Zároveň však vytváří situace a dialogy, které autobiografičnost vyprávění problematizují a ukazují, o jak nejednoznačný druh psaní se v jeho případě jedná.

Maličkost jako hranice porozumění

Adéla Provazníková

Shibli, Adania. Podružný detail.
Z arabského originálu
Tafsíl thánawí / تفصيل ثانوي (2017) přeložila Jitka Jeníková.
1. vydání. Praha: Akropolis, 2025. 132 stran.

 

Román Podružný detail, který palestinská autorka Adania Shibli vydala arabsky už v roce 2017, vzbudil v literárním světě rozruch poprvé při nominaci Mezinárodní Bookerovy ceny, na jejíž longlist se anglický překlad Elizabeth Jaquette dostal v roce 2021. Mluvilo se o něm ale především na podzim 2023, kdy organizátoři Frankfurtského knižního veletrhu zrušili ceremonii, při které měla být autorce předána německá cena LiBeraturpreis,

Boží večer. Náboženství v literaturách jižní Asie

Uvedení čísla Plavu věnovaného zpracování náboženské zkušenosti v současných literaturách jižní Asie v úterý 27. ledna od 19:00 v kavárně Husovka (Husova 9).


HYB4 Čítárna: Slovo se pak mění v boha, který je rostlinou. Nad ekopoetikou a překladem

Diskuse k chystanému ekopoetickému číslu, které vyjde v červnu 2026. Středa 14. ledna od sedmi hodin v čítárně Kampusu Hybernská.


Je nás tolik, že máme samy pro sebe vlastní ráj. Literární reflexe femicidy

Uvedení čísla 10/2025 proběhne v pátek 9. ledna v pražském Punctu (Krásova 27), a to formou workshopu od čtyř hodin a uvedení čísla od sedmi hodin večer.


10/2025 – Polibek pěstí

Vychází nový Plav věnovaný literární reflexi femicidy.


V umění jde o představování si jiných možností

Rozhovor s Ren Aldridge vedla a z angličtiny přeložila Alžběta Knappová

Mnohostranná umělkyně, punkerka a aktivistka Ren Aldridge stojí za kolektivním dílem The Resistance Quilt Project, které dalo možnost na velkoplošné patchworkové dece neboli „quiltu vzdoru“ široké komunitě lidí vyjádřit bolest, frustraci i vztek, připomenout jména obětí femicidy a společně formulovat způsoby, jak bojovat proti epidemii násilí na ženách. Bavily jsme se o předsudcích spojených s tímto tématem, o narativech bránících komplexní společenské změně i mezích a úskalích feministického hnutí. Ren se také svěřila, co jí dává do života punk, jak souvisí stříhání a sešívání s komponováním hudby a jak nám může technika patchworku pomoct v přemýšlení o lepší budoucnosti.

Být jenom divákem najednou nestačí. Úvahy po cestě z Projektu Casanova: Jak voní ramlice

Pavel Kobylák

 

Novou divadelní hru o posledních dnech Giacoma Casanovy napsal k letošnímu třístému výročí jeho narození německý scenárista a režisér Peter Wekwerth. K nastudování oslovil dva divadelní soubory: drážďanský Theaterkahn a český Geisslers Hofcomoedianten; oba ji premiérově uvedly v září na zámku v Duchcově, kde se její děj odehrává. Geissleři teď Casanovu v překladu Ondřeje Staňka hrají i v pražském Divadle VILA Štvanice a je to událost. Pro ně nejsou problém ani sebesložitější příběhy, stačí si rozebrat název souboru. Ten je historickou reminiscencí: skutečný Geissler, principál Šporkova divadla, je tři sta let mrtvý,

Pokud má verš štěstí, bude z něj báseň

Rozhovor s Joãem Luísem Barreto Guimarãesem vedla a z portugalštiny přeložila Kateřina Ritterová

V českém překladu vyšly ve dvouletém odstupu sbírky portugalského lékaře a básníka Joãa Luíse Barreto Guimarãese. Po introspektivním Tulákovi (2022) následovala poezie oceánská, Středomoří (2024), v níž se autor na cestách obrací ke světu i k Bohu. V rozhovoru se svou překladatelkou a portugalistkou Kateřinou Ritterovou Guimarães promlouvá o vztahu k českým a polským básníkům a básnířkám, o vlastním tvůrčím procesu a také o paralelách mezi chirurgií a básněním, které vysvětluje na svých kurzech o poezii i univerzitním studentům medicíny.